8 As 5/2005 — Nejvyšší správní soud

8 A 31/2025- 57 - text 11 8 A 31/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Slavomíra Nováka a soudkyň Mgr. Andrey Veselé a Mgr. Jany Jurečkové ve věci žalobkyně GHETTO 5660 s. r. o., IČ 04073207 sídlem Široká 37/7, 110 00 Praha 1 proti žalovanému Ústřední inspektorát České obchodní inspekce sídlem Gorazdova 1969/24, 120 00 Praha 2 v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2025, č. j. ČOI 9096/25/O100/Ber/Št, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Rozhodnutím Inspektorátu České obchodní inspekce Středočeský a Hl. města Prahy (dále jen „prvostupňový orgán“) ze dne 26. 3. 2024., č. j. ČOI 120408/23/1000 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) byla žalobkyni uložena úhrnná pokuta podle § 54 odst. 5 písm. d) zákona o posuzování shody stanovených výrobků (dále jen „o posuzování shody“) ve spojení s § 46 odst. 1 zákona o odpovědnosti za přestupky ve výši 250 000 Kč za spáchání dvou přestupků. 2. Konkrétně byl žalobce uznán vinným, že (1) jako distributor ve smyslu ustanovení čl. 3 odst. 7 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/425 ze dne 9. března 2016 o osobních ochranných prostředcích a o zrušení směrnice Rady 89/686/EHS (dále jen „nařízení“), před dodáním stanoveného výrobku [ve smyslu ust. čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení]: TAKTICKÁ VESTA EPHOT, kód 197, v prodejní ceně 14.000,-Kč/1 ks vč. DPH (dále jen „balistická vesta“), na trh, tedy před datem 30.03.2022, kdy výrobek v počtu 3 ks prodala na základě objednávky č. 2021002756 v e-shopu provozovaném na webových stránkách www.starofdivision.cz v rámci kontrolního nákupu kontrolnímu orgánu České obchodní inspekce (dále jen „ČOI“) v postavení spotřebitele, v rozporu s ustanovením čl. 11 odst. 2 nařízení neověřila, zda nese označení CE, zda jsou k němu přiloženy požadované doklady a návod a informace stanovené v bodě 1.4 přílohy II v jazyce snadno srozumitelném spotřebitelům a ostatním konečným uživatelům v členském státě, v němž má být osobní ochranný prostředek (OOP) dodán na trh, a zda výrobce a dovozce splnili požadavky stanovené v čl. 8 odst. 6 a čl. 10 odst. 3, neboť výrobek nebyl opatřen označením CE, k výrobku nebyly přiloženy žádné dokumenty vč. návodu k použití s údaji uvedenými v bodě 1.4 přílohy II a na výrobku nebyly uvedeny identifikační ani kontaktní údaje výrobce ani dovozce (jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka a poštovní adresa, na níž jej lze kontaktovat), t e d y porušila své povinnosti distributora dle ust. čl. 11 odst. 2 nařízení č í m ž naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 54 odst. 4 písm. b) zákona o posuzování shody stanovených výrobků; d á l e (2) jako kontrolovaná osoba ve smyslu ustanovení § 2 odst. 1 zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ČOI“), ve stanovené lhůtě do 10-ti dnů nedoložila k výrobku balistická vesta nabývací doklady či vyjádření, že je výrobcem sama obviněná, doklady, které identifikují hospodářský subjekt, kterému byl výrobek již dodán, jak jí kontrolní orgán ČOI ve smyslu ust. § 8 písm. c) a f) zákona o kontrole uložil v Úředním záznamu ze dne 08.04.2022, identifikační kód 102204085902101, doručeném jí téhož dne prostř. datové zprávy č. 1024755613 (dále jen „ÚZ 1“), dodané do datové schránky obviněné ID DS 54ayz8r a dále ve stanovené lhůtě do 10 dnů nedoložila k tomuto výrobku vyjádření k nesrovnalostem/opomenutím – datu zdanitelného plnění na předložené faktuře č. 2022003, chybějícím údajům v dokumentech Návod k použití taktické vesty EPHOT a Technická dokumentace k taktické vestě EPHOT (identifikace výrobce či jiného subjektu odpovědného za jejich vypracování), jak jí kontrolní orgán ČOI ve smyslu ust. § 8 písm. c) a f) zákona o kontrole uložil v Úředním záznamu ze dne 27.04.2022, identifikační kód 102204275902102 (dále jen „ÚZ 2“), doručeném jí dne 29.04.2022 prostř. datové zprávy č. 1032875869; na předmětné výzvy obviněná do současné doby nereagovala, vyjma zaslání faktury č. 2022003 jako nabývacího dokladu, který byl ovšem vydán později, než byl uskutečněn prodej vest kontrolnímu orgánu ČOI v rámci kontrolního nákupu a nemohlo se tedy jednat o platný nabývací doklad, a t í m neposkytla kontrolujícímu součinnost k výkonu jeho oprávnění podle ustanovení § 10 odst. 2 zákona o kontrole, ač byla o následcích takového jednání poučena, č í m ž naplnila skutkovou podstatu přestupku podle ustanovení § 15 odst. 1 písm. a) zákona o kontrole. 3. Proti uvedenému rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, o kterém žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 20. 1. 2025, č. j. ČOI 9096/25/O 100/Ber/Št (dále jen „napadené rozhodnutí“) tak, že uloženou pokutu snížil na částku 240 000 Kč, v části I. výroku odst. 2) vypustil slova „doklady, které identifikují hospodářský subjekt, kterému byl výrobek již dodán…“ a ve zbytku prvostupňové rozhodnutí potvrdil. 4. Žalobkyně s napadeným rozhodnutím nesouhlasí a navrhuje jeho zrušení, tak i zrušení prvostupňového rozhodnutí. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 5. Žalobkyně brojí proti rozhodnutí žalovaného žalobou obsahující tři námitky. 6. V první žalobní námitce žalobkyně namítala nepřezkoumatelnost a nesprávné právní posouzení výrobku (taktická vs. balistická vesta) a skutkového stavu. 7. Žalobkyně tvrdila, že správní orgány nesprávně označily předmětnou taktickou vestu (nosič plátů) jako osobní ochranný prostředek (OOP) kategorie III podle nařízení EU 2015/425. Dle jejího tvrzení výrobek nebyl nabízen a prezentován jako balistická vesta s garantovanou ochranou proti střelám, ale pouze jako taktická vesta či nosič plátů bez vlastní ochranné funkce. Orgány podle ní neprovedly dostatečné dokazování a vycházely jen z formálních znaků (např. text „OCHRANA“ na webu a existence volitelných plátů) a nesprávně dovodily povinnost uvádět CE označení, doložit příslušné dokumentace atd. Sama žalobkyně na webu výslovně uvedla, že se nejedná o OOP. Souhlasí s definicí OOP podle nařízení, ale tvrdí, že správní orgány si neodůvodněně domýšlely účel použití vesty, který sama nezamýšlela. 8. Odpovědnost za způsob použití vesty nese uživatel, který by při použití v rozporu s deklarovaným účelem neměl žádnou zaručenou ochranu. Správní orgány navíc nepodložily své závěry žádnými důkazy (např. průzkumem trhu) a mylně vykládaly cenu výrobku jako důkaz jeho ochranné funkce. Dále žalobkyně kritizovala nesprávnou interpretaci pojmu „válečná výroba“, kterou správní orgán zaměnil za výrobu pro vojenské účely, což vedlo k chybnému závěru, že se jedná o OOP. 9. Žalobkyně zdůraznila, že její výrobek – taktická vesta – nebyl balistickým prostředkem, a proto nebyla povinna poskytovat žádnou oficiální deklaraci balistické odolnosti, ani splňovat požadavky na osobní ochranné prostředky (OOP), jako je CE certifikace. Správní orgán však její námitku odmítl s tím, že mohla poskytnout součinnost i přes jiný názor na zařazení výrobky do kategorie OOP. Podle žalobkyně je tento přístup absurdní, protože nelze požadovat dokumenty, které k danému typu výrobku vůbec neexistují a ani existovat nemusejí. 10. V druhé žalobní námitce žalobkyně namítala neproporciální výši pokuty, která je dle ní nepřiměřená až likvidační. Žalobkyně doložila ekonomickou ztrátu spojenou s humanitární činností. Současně uvedla, že rozsah prodeje vest byl minimální a faktické ohrožení spotřebitelů nenastalo. Správní orgány tuto stránku věci a charitativní motivy nezohlednily. 11. Ve třetí žalobní námitce argumentovala mylným hodnocením nesoučinnosti. Žalobkyně uvedla, že pokud se nejednalo o OOP, nemohla dodat požadované dokumenty spojené s posuzováním shody a CE značení. Správní orgán to mylně vyhodnotil jako nesoučinnost. 12. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě uvedl, že žalobkyně tvrdí, že prodávala taktickou vestu v rámci humanitární činnosti, avšak kontrolní nákup ukázal, že šlo o běžný komerční prodej přes internetový obchod. Vestu označovala jako „taktickou“, nikoliv „balistickou“, ale výrobek obsahoval balistické pláty, antišokovou vložku a byl prezentován jako odolný vůči střelám. Správní orgány jej proto kvalifikovaly jako osobní ochranný prostředek (OOP) kategorie III. 13. Žalobkyně namítala, že výrobek nebyl určen jako balistická vesta se zaručenou odolností proti střelám, ale dokumentace a prezentace výrobku svědčí o opaku. Srovnání s módní vestou značky Prada bylo shledáno jako nepřiléhavé, protože výrobek Prada neobsahuje žádné ochranné prvky. 14. Dle žalovaného je tak zřejmé, že se nejedná o módní výrobek, ale o výrobek určený k ochraně před střelným a bodným poraněním. Průzkum trhu tak není nutný vzhledem k ohledání výrobku, jeho popisu a jeho deklarované vlastnosti v rámci nabídky na internetových stránkách žalobkyně, což představuje dostatečný podklad pro zařazení výrobku do kategorie OOP. 15. Pokud výrobek nedosahoval kvality OOP, tak neměl být uvádět na trh. Obchodní název výro