4 Afs 253/2020 — Nejvyšší správní soud

9 A 66/2024- 80 - text  16 9 A 66/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobkyně: AGRO Ořechov, a. s. se sídlem Syrovická 755, Ořechov zastoupen Mgr. Lucií Stejskalovou, advokátkou se sídlem Heršpická 813/5, Brno proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Odboru přímých plateb ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. MZE-5970/2024, č. j. MZE-8351/2024-14142 takto: I. Rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Odboru přímých plateb ze dne 9. 7. 2024, sp. zn. MZE-5970/2024, č. j. MZE-8351/2024-14142, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů v řízení ve výši 33.420,61 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce Mgr. Lucie Stejskalové, advokátky. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobce se podanou žalobou domáhal přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Odboru přímých plateb (žalovaný), kterým bylo zamítnuto jeho odvolání proti rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (Fond) ze dne 8. 12. 2023, sp. zn. 23/F1D/547/010205-BISS, č. j. SZIF/2023/0764067, jímž mu byla poskytnuta základní podpora příjmu pro udržitelnost (dotace) v celkové výši 2 217 179,12 Kč pro rok 2023 podle § 11 a následující zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství (zákon o zemědělství), podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115, v platném znění, nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116, v platném znění, prováděcího nařízení Komise (EU) 2022/1173, v platném znění, nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/1172, v platném znění (Nařízení EU), v souladu s nařízením vlády č. 83/2023 Sb., o stanovení podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům (Nařízení vlády) a s nařízením vlády č. 73/2023 Sb., o stanovení pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům (Nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti), a prvostupňové rozhodnutí potvrzeno. 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí zejména vyplynulo, že po provedené administrativní kontrole dne 1. 6. 2023 Fond u žalobce zjistil nedodržení podmínek standardu dobrého zemědělského a enviromentálního stavu půdy, konkrétně standardu DZES 7b – 30 ha (DZES 7b), podmínky dle § 11 odst. 2 Nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti, kdy byla na výměře 52.6600 hektarů (tedy větší než 30 ha) pěstována souvislá plocha jedné plodiny, a to pšenice setá ozimá (pšenice), přičemž tato plocha nebyla vůbec oddělena ochranným pásmem, plochou jiné plodiny, pomocí PT – pásové střídání plodin nebo evidovaným krajinným prvkem, případně na ní nebyly pěstovány plodiny podle přílohy č. 5 a 9 Nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti, trávy na semeno nebo se nejednalo o nereprodukční plochu podle § 2 odst. 2 téhož nařízení nebo žadatel nepodal žádost o poskytnutí dotace na tento díl půdního bloku (DPB) v rámci podopatření podle § 21 a 22 Nařízení vlády nebo žadatel nepodal žádost o poskytnutí dotace na tento DPB v rámci podopatření podle § 19 a 20 Nařízení vlády. Takové nedodržení požadavku podmíněnosti mělo za následek podle čl. 84 odst. 1 a čl. 85 odst. 1 Nařízení EU snížení celkové výše žalobcem požadovaných zemědělských podpor. Míru nedodržení požadavku podmíněnosti vyhodnotil Fond podle přílohy č. 14 Nařízení vlády pro pravidla podmíněnosti v rozsahu středním, se závažností malou, a to neodstranitelně. Jelikož se u žalobce nejednalo o první porušení této podmínky standardu DZES 7b – 30 ha nebo jeho ekvivalentu DZES 5 g pro poskytnutí dotace v plné výši, ale o opakované zjištění z let 2021 a 2022, stanovil Fond podle § 18 odst. 1 písm. b) Nařízení vlády pro pravidla podmíněností míru snížení dotace na 40 %. Tedy poskytl žalobci základní podporu příjmu pro udržitelnost (BISS) sníženou o částku 1 478 459,77 Kč, která představuje sankci za nedodržení podmínek podmíněnosti ve výši 40 %. 3. V odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí se žalovaný zabýval odvolacími důvody žalobce, který v odvolání namítal obdobně jako v podané žalobě. Žalovaný odvolání nevyhověl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žaloba 4. Prvním žalobním bodem žalobce tvrdil nedostatečné zohlednění existence plochy jiné plodiny i jiných opatření proti plochám jedné plodiny. S poukazem na vyobrazené mapy namítal, že se v daném půdním bloku dílu (DPB) nacházela a nachází, jednak plocha jiné plodiny tvořená řepkou ozimou (řepka), a jednak dále také plochy s bílkovinnou plodinou (peluška jarní), která váže vzdušný dusík a plní tak účel a smysl žádané dotace podporující dobrý zemědělský a enviromentální stav půdy. Dále se v bloku půdy mezi plochami pšenice nachází i krajinný prvek (remízek), který rovněž plní funkci narušující plochu jedné plodiny. Správní orgány především řešily, že sečtená celková šíře plochy, kde byla vyseta pšenice (2 pole), byla širší, než dovolují podmínky dotace, a to na úkor ploch, které by podporovaly dobrý zemědělský a enviromentální stav půdy. Podmínky dotace požadují, aby měl pruh odlišné plodiny nebo flóry alespoň 110 m. Příslušné předpisy však zároveň pracují ještě s další přípustnou odchylkou 10 %. Žalovaný tak vyšel ze stavu, kdy rozdíl šíře oseté plochy jiné „ekologičtější“ plodiny či biopásu apod. (cca 90 metrů) byl od stanovené (110 metrů,) i tolerované šíře (99 metrů), o 9 metrů vyšší, než bylo připuštěno, a to na délce asi 200 metrů. Tím, že byl pás řepky v daném nedlouhém místě užší o 9 metrů (mezi levým krajem pole a remízkem), tak dle papírových dotačních hledisek došlo k nesplnění dostatečné plochy jiné plodiny, zde řepkou, mezi plochami se stejnou plodinou, zde pšenicí. 5. Žalobci opravdu chyběl relativně malý pás k plnému splnění jedné dotační podmínky celé dotace. Ve skutečnosti z hlediska reálného (agrotechnického) pohledu chybějící šíře 9 metrů odpovídá šířce jednoho žnutí kombajnem nebo dokonce i jen polovině záběru současných aplikátorů kejdy na pole. V současném mechanizovaném zemědělství (aby mělo šanci na přežití a vypořádalo se s nedostatkem personálu v nelehké době) je pochybení žalobce v rozsahu 10 metrů šíře nutno brát s určitým technickým pochopením a s ohledem na agrotechnickou praxi a podmínky. Sice je to stále pochybení, v celkových poměrech ale spíše menší, dalo by se říci pod určité základní rozlišovací měřítko současného „strojového“ zemědělského obhospodařování půdy. Kvůli daným 10 metrům tak žalobce přišel bez dalšího o celých 40 % jeho dotačního příjmu z dané dotace za rok 2023. Takový nepoměr provinění vůči sankci je neadekvátní. 6. Žalobce tak správním orgánům vytkl, že rozsah pochybení 9 metrů šířky na cca 200 metrů délky aplikovaly při sankcionování příliš mechanicky a nijak tento „menší“ rozsah nezohlednily, kdy se oproti tolerovanému stavu 99 metrů šíře žalobce provinil odchylkou co do 10 % na 200 metrů délky. Přesto má být sankcionován srážkou ve výši 40 % úplně celé dotace i dotací jiných, to znamená, že tím přišel o 3 356 960 Kč. 7. Žalobce přitom již v odvolání namítal, že uvnitř předmětného dílu půdního bloku současně pěstoval i bílkovinovou plodinu pelušku jarní, která váže vzdušný dusík a zvýšeně tak plní účel a smysl zažádané dotace. Tento aspekt však žalovaný ve svém rozhodnutí nijak nezohlednil ani nevypořádal, čímž své rozhodnutí zatížil vadou. Přinejmenším by se dané dalo brát jako obdoba polehčující okolnosti. 8. V odvolání žalobce rovněž poukazoval na krajinný prvek (remízek), který rovněž plní funkci narušující plochu jedné plodiny. To Fond ve svém rozhodnutí nezohlednil a žalovaný argumentaci žalobce odmítl. K tomu citoval žalobce z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a nesouhlasil s tím, aby remízek nebyl ze strany dotačních orgánů zohledněn jen proto, že něco, co v krajině reálně a jasně existuje a nepochybně podporuje dobrý zemědělský a enviromentální stav, není z jakéhokoli důvodu (zejména asi kvůli tomu, že vlastníkem daného remízku není žalobce) zaneseno v úřední evidenci. Jedná se o zužující přístup k tomuto krajinnému prvku a nezohlednění jeho pozitivního vlivu na okolí. Žalobce přitom danou plochu nemůže nijak obhospodařovat (ani nechce). Nesporné ale je, že daný remízek (i peluška jarní) plně podporuje dobrý zemědělský a enviromentální stav půdy, tedy účel krácené dotace. Nedává žádného smyslu ani opodstatnění, aby jeho existence a přínos nebyly nijak zohledněny i ve vztahu k žalobci a předmětnému dílu půdního bloku. Žalobce je tímto prvkem v terénu na jednu stranu omezován, neboť jej nemůže obhospodařovat, na druhou stranu vůči dotačním úřadům jako by neexistoval a nezpůsoboval žádné pozitivní ekologické dopady na své okolí. 9. Dle žalobce měl žalovaný rovněž zohlednit, že šíře plochy s řepkou je v horní části podstatně širší než v inkriminované spodní části, kde nebyla dodržena ona minimální šíře pásu. Naopak v horní části má délku 881 metrů, šíři 225 metrů, tedy byla o 125 met