16 Ad 10/2025 – Městský soud v Praze

ECLI: ECLI:CZ:MSPH:2026:16.Ad.10.2025.52
Datum: 2026-01-13
Z rozhodnutí: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 29. 10. 2024, které bylo potvrzeno a kterým bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyni od 7. 5. 2024 přiznává invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně.…
16 Ad 10/2025- 52 - text 7 16 Ad 10/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: Ing. A. N., bytem X, právně zastoupena advokátem Mgr. Štěpánem Lichovníkem, sídlem Pellicova 23/8, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X ze dne 29. 10. 2024, které bylo potvrzeno a kterým bylo rozhodnuto o tom, že se žalobkyni od 7. 5. 2024 přiznává invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně. 2. V žalobě poukázala na dosavadní vývoj věci, uvedla, že v námitkách specifikovala své zdravotní obtíže, které dokládá i lékařská zpráva MUDr. K. z 3. 3. 2025, žalobkyně konkrétně uvedla, že v důsledku prodělané rakoviny se významně zhoršil její zdravotní stav. Žalobkyně má za to, že nebyla dostatečně zohledněna míra jejích zdravotních obtíží. Ty jsou vážného charakteru a její pracovní schopnost poklesla o více než 55 %. V námitkovém řízení lékař ponechal vyslovený závěr, s čímž žalobkyně nesouhlasí. Má za to, že pokles pracovní schopnosti přesáhl 55 %, MUDr. K. ve zmíněné zprávě konstatovala, že žalobkyně kromě fyzických potíží má dále úzkostnou a depresivní poruchu. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že souhlasí se závěrem posudku, který byl vyhotoven v soudním řízení a který potvrdil závěry žalované učiněné v napadeném rozhodnutí. 4. Soud o žalobě rozhodl bez nařízení jednání v souladu s § 51 odst. 1 s. ř. s. 5. Ze správního spisu soud zjistil tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 6. Dle posudku o invaliditě ze dne 3. 9. 2024 žalobkyně byla shledána invalidní ve druhém stupni. Jako rozhodné zdravotní postižení z hlediska invalidity bylo shledáno zdravotní postižení dle kapitoly II, oddílu A, položky 1c) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“), míra poklesu pracovní schopnosti byla konstatována 45 %. Dále bylo dodáno, že vzhledem k dalšímu postižení byla hodnota zvýšena o 10 % dle § 3 odst. 1 zmíněné vyhlášky. 7. Na základě tohoto posudku žalovaná rozhodnutím ze dne 29. 10. 2024 přiznala žalobkyni invalidní důchod pro invaliditu druhého stupně, a to od 7. 5. 2024. 8. V posudku ze dne 3. 2. 2025 vyhotoveném v rámci námitkového řízení byl tento závěr potvrzen. 9. Napadeným rozhodnutím žalovaná potvrdila původní rozhodnutí o přiznání důchodu. 10. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 11. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 12. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 13. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 14. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 15. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 16. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 30. 10. 2025 shledala, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, přičemž šlo o invaliditu druhého stupně. 17. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení za přítomnosti odborné lékařky z oboru neurologie, resp. interní lékařství, jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně. Jednání komise se konkrétně konalo nejprve dne 27. 8. 2025 za přítomnosti lékařky s odborností interní lékařství, přičemž ta žalobkyni na jednání vyšetřila. Komise na tomto jednání dospěla k závěru, že bude potřebné ještě kontaktovat lékařku z oboru psychiatrie. Na jednání dne 30. 10. 2025 proto byla doplněna dokumentace o nálezy psychiatra - MUDr. S. 18. K předchozímu posuzování zdravotního stavu žalobkyně komise uvedla, že žalobkyně byla posudkem lékařky IPZS ze dne 3. 9. 2024 posouzena jako invalidní ve druhém stupni, dne 3. 2. 2025 byl posudkovým závěrem posudkového lékaře IPZS tento závěr potvrzen. 19. V diagnostickém souhrnu komise zmínila tato zdravotní postižení žalobkyně – X – léčebné ablace prsu se SNLB 26. 9. 2023, adjuvantní chemoterapie do 3/2024, radioterapie do 5/2024, hormonální léčba – Arimedex, špatná tolerance biologické léčby – svalová ztuhlost s maximem použití prstů rukou, bolesti hlavy, hypertenzní choroba, hereditární trombofilie, lupusový inhibitor koagulace, serózní meningoencefalitida, thyreotoxikosa GB typu, pro histologicky ověřené ložisko papilárního karcinomu provedena totální thyreoidektomie v 5/2022, anxiozní syndrom (úzkost narůstá při nutnosti opustit domov), emočně nestabilní porucha osobnosti – léčba – Elicea a Xanax, extrémní váhový úbytek při ztrátě chuti k jídlu – nesnáší konzumaci masa a mléčných výrobků (ztráta 25 kg za půl roku), poruchy spánku – střídání nadměrné spavosti a nespavosti, sklon k automutilacím, extrémní únava, stav po Covid-19 (1/2022) s projevy neuropatického syndromu dolních končetin, komoce mozku v pubertě, rok na preventivní antiepileptické léčbě, skolióza páteře, cystosa ledvin oboustranně, astma bronchiale, pollinosis, exkuřačka od roku 2010, menopauza od 48 let. 20. V den zasedání komise byl proveden pohovor s ošetřující lékařkou z oboru psychiatrie, která nedoporučila úplnou sociální izolaci, nemyslí si, že by pro žalobkyni bylo přiznání nejvyššího stupně invalidity výhrou, ztotožnila se s prvoinstančním posudkovým závěrem. 21. Komise uvedla, že u žalobkyně byl v roce 2023 zjištěn zhoubný nádor pravého prsu, operativní odstranění pravého prsu s adnexotomicí uskutečněno v září 2023, na jaře 2024 ukončena chemoterapie (v březnu) a radioterapie (v květnu), poté na biologické léčbě, ale se špatnou tolerancí (pociťovala svalovou ztuhlost s maximem postižení prstů rukou, bolesti hlavy). Dalšími sledovanými onemocněními jsou hereditární trombofilie a thyreotoxikosa, pro histologicky ověřené ložisko papilárního karcinomu byla provedena totální thyreoidektomie v 5/2022. U premorbidní emočně nestabilní osobnosti se rozvinul anxiozní syndrom, podávána Elicea a Xanax. Má váhový úbytek při ztrátě chuti k jídlu – nesnáší konzumaci masa

Citovaná ustanovení

§ 103 (150/2002 Sb.)§ 104a (150/2002 Sb.)§ 51 (150/2002 Sb.)§ 60 (150/2002 Sb.)§ 75 (150/2002 Sb.)§ 77 (150/2002 Sb.)§ 78 (150/2002 Sb.)§ 39 (155/1995 Sb.)§ 4 (582/1991 Sb.)