16 Ad 11/2025 – Městský soud v Praze

16 Ad 11/2025- 42 - text 7 16 Ad 11/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobkyně: J. M., bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 28. 2. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X, ze dne 30. 10. 2024, které bylo potvrzeno a kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod. 2. V žalobě namítla, že rozhodnutí žalované ze dne 30. 10. 2024, kterým jí nebyl přiznán invalidní důchod, považuje za nesprávné. Nebyla pozvána na posudkové jednání, lékař si proto nemohl udělat odpovídající představu o jejím zdravotním stavu. Posudkový lékař nezhodnotil celkovou výkonnost žalobkyně, její pohyblivost a schopnost vykonávat denní aktivity vzhledem ke zdravotnímu postižení dle kapitoly XIII, oddílu A, položky 1b) přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., o posuzování invalidity, (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). Jak plyne z lékařské dokumentace, trpí žalobkyně postižením pohybového aparátu, postdysplastickou coxartrózou III. až IV. stupně více vlevo. Denní aktivity jsou těžce omezeny, není schopna vykonávat pracovní činnost. Dále má těžkou dysplazii vlevo. Dysplazie pravého i levého kyčelního kloubu je vrozená. Žalobkyni dále trápí subluxace levého kyčelního kloubu, při zvedání ze sedu, občas při chůzi. Dále má degenerativní změny axiálního skeletu – spondylózu páteře. Posudkový lékař nevzal v úvahu, že se zdravotní stav žalobkyně stále zhoršuje. Dochází k deformaci končetin, páteře a omezení pohyblivosti, není již schopna vykonávat domácí práce. Z důvodu artrózy kyčelních kloubů více vlevo, zkrácené LDK, spondylóze páteře má silné bolesti DK, křeče v bederní části páteře, brnění a křeče v HK, bolesti kolenních kloubů a kotníku hlavně v noci. Má problém zvládat i úklid domácnosti. Při chůzi delší než 200 m a delším stání má silné křeče v bederní páteři vystřelující do dolních končetin, nemůže dělat další kroky. Trápí ji otoky kotníků a nártu, problémem je zvedání se ze židle. Není schopná se zvednout ze dřepu, ohnout se. Bolesti jí neumožňují spát. Bere léky na bolest, ale nepomáhají. Zdravotní stav ji tak ovlivňuje i po psychické stránce. K tomu poukázala na další diagnózy – astma bronchiale, tachykardie, únavový syndrom, Leidenská mutace, atypická duktální hyperplazie. 3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Odůvodnění posudku vyhotoveného v soudním řízení je dle ní sporné, konkrétně poukázala na pasáž: „Byť posudkově maximalisticky (další navýšení dle ust. § 3 odst. 1 citované vyhlášky nebylo možné při tíži dalších postižení stran eventuality příslušného postižení orgánové funkce nebo systému vedle postižení základního, další navýšení dle ust. § 3 odst. 2 citované vyhlášky nebylo možné při dosaženém vzdělání a nekvalifikovaných profesích … ), i při veškeré pracovní anamnéze a dalších postižení hodnoceno bylo na horní mezi rozpětí dané položky, když stěžejním postižením byla alterace funkce levého kyčelního kloubu, když vedle pomocné morfologické metody byla zohledněna i shora uvedená vyšetření, včetně goniometrie … ].“ Posudek ze dne 24. 2. 2025 zohlednil jedinou odbornou zprávu z ortopedie (z 16. 8. 2024), přičemž je v něm uvedeno, že nebylo možné posoudit vývoj onemocnění, nebyla doložena žádná fyzioterapie, uvedeno, že byla plánována operace stříšky, ale bylo od ní upuštěno, není údaj o zařazení do pořadníku na TEP. Podle žalované není posudkový závěr se vznikem invalidity ke dni 16. 8. 2024 přesvědčivý (navzdory proběhlému vyšetření při jednání 13. 11. 2025). Bylo poukázáno na pasáž: „Pravý kyčelní kloub byl sice výrazně méně alterován oproti levému kyčelnímu kloubu, relativní zkrat i k případnému podložení nebyl sám o sobě posudkově významný, nicméně hodnoceno bylo k relaci tíže alterace levého kyčelního i při zohlednění problematiky pelvifemorálního svalstva a problematiky souhybů pánve.“ Z každého posouzení by mělo být bezpodmínečně zřejmé, z jakých (zákonem, vyhláškou aprobovaných) důvodů dospěla komise právě k určitému závěru. Komise má nejprve uvést, jaký zdravotní stav lze hodnotit jako normální. Následně je nutno uvést, jakým způsobem se pojištěncův zdravotní stav od této normy odlišuje a uvést posudkové hodnocení, je nutné respektovat všechny aspekty tzv. posudkového hlediska pro konkrétní druh zdravotního postižení. 4. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 5. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 6. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 7. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 8. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 9. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení posuzuje Ministerstvo práce a sociálních věcí zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku okresní správy sociálního zabezpečení; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Při přezkumu takového rozhodnutí neposuzuje soud věcnou správnost posudku, neboť k tomu nemá potřebné odborné znalosti. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 10. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 13. 11. 2025 shledala, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně. 11. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, která byla na jednání přítomna. 12. Posudková komise uvedla, že žalobkyně sdělila, nově – dva měsíce – udávala zvětšenou štítnou žlázu, kameny v ledvinách, dnu, zvětšená játra, ložisko na plicích. Jednou za dva roky dle obtíží byla na plicní ambulanci, jinak telefonické konzultace, asi dvakrát ročně. Po třech hodinách práce ji trápí bolesti zad a kyčlí. Operace kyčlí se bojí, při potížích docházela na ortopedii, třikrát během dvou let byla na ortopedii, na neurologii naposledy tři roky zpátky. Bere různé léky na bolest. Chodí také na hematologii, hematoložka řeší rovněž záda a žaludek. Byla také na obstřiku zad, což pomohlo. Při procházce musí po 200 metrech odpočívat, opřít se. Opěrné pomůcky nepoužívá, uvažuje o užití trekových holí, před rokem jí byl předepsán bederní pás. 13. V diagnos