16 Ad 12/2025 – Městský soud v Praze

16 Ad 12/2025- 42 - text 9 16 Ad 12/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem ve věci žalobkyně: P. P., bytem X, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, Křížová 1292/25, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 8. 4. 2025, č. j. X, takto: I. Rozhodnutí žalované ze dne 8. 4. 2025, č. j. X, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobkyně se domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí žalované, jímž byly zamítnuty námitky žalobkyně proti rozhodnutí žalované č. j. X, ze dne 12. 12. 2024, které bylo potvrzeno a kterým byla žalobkyni zamítnuta žádost o invalidní důchod. 2. V žalobě namítla, že napadené rozhodnutí bylo vydáno na podkladě posudku ze dne 31. 3. 2025. Posudkový lékař dospěl k závěru, že rozhodným onemocněním žalobkyně z hlediska její invalidity je zdravotní stav srovnatelný se zdravotním stavem uvedeným v položce 1b) oddílu F kapitoly XI přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě a upravuje posuzování pracovní schopnosti pro účely invalidity (dále jen „vyhláška o posuzování invalidity“). V posudku lékař uvedl přehled zdravotních obtíží žalobkyně a následně shledal, že žalobkyně trpí hereditární hemochromatózou s jaterní fibrózou a vysokým feritinem v začátku léčení 1/2023 - bez fibrózy. To však odporuje závěrům z lékařské zprávy z revmatologie, ze dne 4. 7. 2024, MUDr. X, kde se mluví o středně těžké fibróze. Posudkový lékař dále uvedl, že žalobkyně je bez mimojaterních komplikací. Toto též odporuje lékařské zprávě, která naopak popisuje významné mimojaterní projevy především na kloubech. Obtíže popsané v lékařské zprávě dokládají potíže namítané žalobkyní dne 22. 1. 2025, kdy žalobkyně popisovala výraznou únavu, problémy s úchopem kvůli postižení prstů na rukou a také významné potíže s pohybem. Odůvodnění této námitky ze strany posudkového lékaře je dle žalobkyně nepřesvědčivé a nepřezkoumatelné. Z posudkového hlediska pro položku 1, oddíl F, kapitolu XI., přílohy k vyhlášce o posuzování invalidity vyplývá, že posudkový lékař je povinen v rámci mimojaterních projevů hodnotit únavu, toleranci zátěže, dopad na celkovou výkonnost a schopnost vykonávat denní aktivity. To však v posudku provedeno nebylo. Nebylo uvedeno, zda byly namítané obtíže ověřovány, zda byly nějaké pochybnosti o údajích uváděné v lékařské zprávě, která obtíže uváděné v námitce potvrzovala a zda z nějakých zpráv vyplývalo, že žalobkyně takové obtíže nemá. Dále žalobkyně namítala, že je unavena v důsledku zatížení uloženého železa v játrech a zejména v kloubech. Na tuto námitku posudkový lékař nereagoval. Dále žalobkyně namítala, že důsledkem onemocnění je také srdeční arytmie. Ani na tuto námitku nebylo reagováno. V posudku chybí rozbor toho, zdali z doložených lékařských zpráv vyplývá, že žalobkyně srdeční arytmií trpí nebo netrpí. Nebylo reagováno ani na námitku, že žalobkyně má ostré a zánětlivé bolesti všech kloubů, u těch nejhorších kloubů i extrémní ztuhlost – několikahodinové odrezivění, což následující den, tj. 23. 1. 2025, doplnila o údaj, že hodnoty HAG jsou 1,5, což bylo uváděno na poslední stránce lékařské zprávy. Posudkový lékař neuvedl, zda vůbec s hodnotou HAG 1,5 pracoval a jaký význam taková hodnota pro posouzení má. Žalobkyně má za to, že nevypořádáním uvedených námitek se posudek stal nepřesvědčivým a je také neúplný. 3. Žalovaná zaslala soudu vyjádření k posudku vyžádaného soudem, ke kterému sdělila, že jej považuje za nedostatečný. Je dle ní sporná srozumitelnost odůvodnění, pokud jde o datum vzniku invalidity žalobkyně. Dle žalované dále v otázce subsumpce, potažmo shledané závažnosti stavu, tato obligatorní náležitost (§ 7 písm. g) vyhlášky o posuzování invalidity) schází. Nelze za toto považovat rozpornou sentenci o tom, že naplnění posudkových kritérií bylo maximalistické při míře postižení jater, kdy mezi posudkovými kritérii byla již v této položce uvedena jaterní cirhóza (u žalobkyně přitom nebyla zjištěna cirhóza, ale steatóza či fibróza), dále bylo konstatováno, že je třeba uplatňovat kritérium dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu i co do tíže a s uvažovaným časovým horizontem tohoto kritéria. Závěry vyšetření při jednání vyzněly i proti žalobkyní namítanému zásadnímu omezení úchopové schopnosti rukou (závěr, že žalobkyně je schopna zavřít desky s dokumentací a odebrat ze stolu všechny odložené věci vč. průkazu totožnosti. Omezení hybnosti kyčlí a kolen je lehkého stupně). Z posouzení by mělo být zřejmé, z jakých důvodů dospěla komise právě k určitému resumé. To by mělo být provedeno tak, že nejdříve komise vyloží, jaký zdravotní stav lze v oblasti, do níž je zařazeno pojištěncovo zdravotní postižení, hodnotit jako normální. Následně je nutno uvést, jakým způsobem se pojištěncův zdravotní stav od této normy odlišuje a na základě jakých okolností dospěla k závěru o naplnění kritérií zvolené diagnózy (rozsudek NSS ze dne 13. 10. 2021, č. j. 6 Ads 27/2020 – 36), přičemž musí zároveň respektovat všechny aspekty tzv. posudkového hlediska pro konkrétní druh zdravotního postižení (viz např. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2018, č. j. 5 Ads 202/2016 – 29). Za situace, kdy se liší dosavadní posudkový náhled, je namístě určitě zodpovědět alespoň to, v čem a proč se posudek minulý mýlil či chyboval. 4. Žalobkyně vyslovila s posudkem vyhotoveném v soudním řízení souhlas. 5. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, (dále jen „s. ř. s.“) napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobkyní uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. 6. Podle § 39 odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, (dále též „ZDP“) pojištěnec je invalidní, jestliže z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu nastal pokles jeho pracovní schopnosti nejméně o 35 %. 7. Podle § 39 odst. 2 ZDP jestliže pracovní schopnost pojištěnce poklesla a) nejméně o 35 %, avšak nejvíce o 49 %, jedná se o invaliditu prvního stupně, b) nejméně o 50 %, avšak nejvíce o 69 %, jedná se o invaliditu druhého stupně, c) nejméně o 70 %, jedná se o invaliditu třetího stupně. 8. Podle § 39 odst. 3 ZDP pracovní schopností se rozumí schopnost pojištěnce vykonávat výdělečnou činnost odpovídající jeho tělesným, smyslovým a duševním schopnostem, s přihlédnutím k dosaženému vzdělání, zkušenostem a znalostem a předchozím výdělečným činnostem. Poklesem pracovní schopnosti se rozumí pokles schopnosti vykonávat výdělečnou činnost v důsledku omezení tělesných, smyslových a duševních schopností ve srovnání se stavem, který byl u pojištěnce před vznikem dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. 9. Podle § 39 odst. 4 ZDP při určování poklesu pracovní schopnosti se vychází ze zdravotního stavu pojištěnce doloženého výsledky funkčních vyšetření; přitom se bere v úvahu, a) zda jde o zdravotní postižení trvale ovlivňující pracovní schopnost, b) zda se jedná o stabilizovaný zdravotní stav, c) zda a jak je pojištěnec na své zdravotní postižení adaptován, d) schopnost rekvalifikace pojištěnce na jiný druh výdělečné činnosti, než dosud vykonával, e) schopnost využití zachované pracovní schopnosti v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 35 % a nejvíce o 69 %, f) v případě poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % též to, zda je pojištěnec schopen výdělečné činnosti za zcela mimořádných podmínek. 10. Podle § 4 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb. o organizaci a provádění sociálního zabezpečení ministerstvo posuzuje zdravotní stav a pracovní schopnost občanů pro účely přezkumného řízení soudního ve věcech důchodového pojištění a pro účely odvolacího řízení správního, pokud napadené rozhodnutí bylo vydáno na základě posudku Institutu posuzování zdravotního stavu; za tím účelem zřizuje jako své orgány posudkové komise. Posudek posudkové komise MPSV soud hodnotí jako každý jiný důkaz podle zásad upravených v § 77 odst. 2 s. ř. s., avšak s ohledem na mimořádný význam v tomto řízení bývá tento posudek důkazem rozhodujícím v případech, kdy z hlediska své celistvosti a přesvědčivosti nevzbuzuje žádných pochyb a nejsou-li tu ani žádné jiné skutečnosti nebo důkazy, kterými by správnost posudku mohla být zpochybněna. 11. Za účelem posouzení zdravotního stavu žalobkyně si soud vyžádal u Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ČR v Praze odborný lékařský posudek. Posudková komise v posudku ze dne 12. 12. 2025 shledala, že žalobkyně k datu vydání napadeného rozhodnutí byla invalidní, přičemž se jednalo o invaliditu prvního stupně. 12. V daném případě posudková komise zasedající v řádném složení jednoznačně vymezila dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav žalobkyně, která byla na jednání přítomna. 13. Posudková komise v diagnostickém souhrnu vypočetla tato zdravo