5 As 41/2009 — Nejvyšší správní soud

4 A 24/2025- 31 - text  9 4 A 24/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobce: K. K., narozený dne X bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Lenkou Šrámkovou sídlem Aloise Jiráska 1367/1, 415 01 Teplice proti žalovanému: Ministerstvo dopravy sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, 110 15 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2025, č. j. MD-24194/2025-160/3, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2025, č. j. MD-24194/2025-160/3, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 15 269 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobce. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobce se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 4. 2025, č. j. MD-24194/2025-160/3 (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž žalovaný pro opožděnost zamítl odvolání žalobce proti rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, Odboru dopravněsprávních činností (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 19. 4. 2024, č. j. MHMP 834566/2024/Rou (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“). 2. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“), kterého se dopustil tím, že jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích dne 23. 3. 2023 v 13:50 hod. řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Volkswagen Transporter, specifikované registrační značky, po ulici E. v P. 6 – V. ve směru jízdy z centra od křižovatky s ul. V. a nerespektoval svislou dopravní značku IP20a „Vyhrazený dopravní pruh“ se symboly v modrých polích (autobus, jízdní kolo) a nápisem „MP, IZS, Taxi – pouze taxi se zákazníkem splňující požadavky vyhlášky č. 3/2012 Sb. hl. m. Prahy“, nerespektoval rovněž vodorovnou dopravní značku V15 „Nápis na vozovce“ – BUS a k jízdě užil vyhrazený jízdní pruh, čímž porušil § 14 odst. 1 v návaznosti na § 4 písm. c) zákona o silničním provozu; dále při jízdě nebyl připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 písm. a) předmětného zákona. Žalobci byla za spáchání tohoto přestupku uložena pokuta ve výši 2 000 Kč. II. Obsah žaloby 3. Žalobce namítal, že odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí podal včasně, neboť toto rozhodnutí mu vůbec nebylo doručeno, a proto odvolání podal jako odvolání při neoznámení rozhodnutí dle § 84 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Uvedl, že o prvostupňovém rozhodnutí se dozvěděl z výpisu karty řidiče, který si nechal vyhotovit. 4. Dále namítal, že nemohlo dojít k účinku doručení fikcí, protože mu do poštovní schránky sice byla vložena výzva k vyzvednutí zásilky, avšak nebylo k ní připojeno poučení o právních důsledcích uložení zásilky, ve kterém by byl též označen odesílající správní orgán. Tvrdil, že mu poučení do schránky nebylo vhozeno, tj. při doručování bylo postupováno v rozporu s právními předpisy (§ 23 odst. 4 a 5 správního řádu). Zdůraznil, že i dle judikatury Nejvyššího správního soudu (dále jen „NSS“) je vhození řádného poučení do schránky adresáta podmínkou k tomu, aby došlo k fikci doručení (srov. rozsudek NSS ze dne 16. 1. 2024, č. j. 1 As 191/2023-26). 5. Dle žalobce tím, že prvostupňové rozhodnutí nebylo řádně doručeno, nepočala plynout ani lhůta pro podání odvolání. Jím podané odvolaní bylo proto podané před oznámením rozhodnutí, a proto platí, že bylo podáno v první den odvolací lhůty (§ 83 odst. 1 správního řádu, in fine). K prokázání nesplnění podmínky, spočívající ve vložení poučení, žalobce přiložil k žalobě kopii výzvy k vyzvednutí zásilky, na jejíž rubové straně dle žalobce není zaškrtnuto, že by poučení do schránky vloženo bylo. 6. Navrhl, aby soud zrušil napadené rozhodnutí, věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení a uložil žalovanému povinnost uhradit žalobci náhradu nákladů řízení. III. Vyjádření žalovaného 7. Žalovaný odmítl námitku, že prvostupňové rozhodnutí nebylo žalobci vůbec doručeno, jako lichou, neboť ta nemá oporu ve spisovém materiálu, kde se na č. l. 63 nachází kopie příslušné doručenky listovní zásilky obsahující předmětné rozhodnutí, z níž je patrné (zaškrtnutí políčka), že žalobce coby adresát byl vyzván k vyzvednutí zásilky a bylo zanecháno poučení. Dále byla zásilka dne 25. 4. 2024 připravena k vyzvednutí a dne 9. 5. 2024 byla vložena do schránky. Dle žalovaného tak byla žalobci do schránky vložena nejen výzva k vyzvednutí zásilky, ale též poučení o následcích jejího nevyzvednutí. K žalobcem doložené listině (výzvě k vyzvednutí) se žalovaný nevyjádřil s tím, že mu nebyla soudem zaslána. 8. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Replika žalobce 9. Dne 25. 7. 2025 byl soudu ze strany žalobce doručen originál předmětné výzvy k vyzvednutí zásilky podací číslo RR6906622753F. 10. V replice žalobce uvedl, že poštovní doručenka není veřejnou listinou, ale jedná se o listinu soukromou (srov. rozsudky NSS ze dne 24. 1. 2014, č. j. 7 As 30/2013-34, a ze dne 14. 7. 2017, č. j. 5 As 242/2016-27). Rozdíl mezi veřejnou a soukromou listinou je v jejich důkazní síle, s čímž souvisí i požadavky na způsob jejich zpochybnění (k tomu viz rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 4. 4. 2012, č. j. 17 A 19/2011-50). Namítl, že nemá povinnost tvrdit a nabízet důkazy, aby doručenku, na kterou žalovaný odkazoval, zpochybnil. Postačí, aby formálně popřel správnost doručenky. Žalobce proto popřel pravdivost údaje na doručence, spočívajícího v zaškrtnutí políčka, dle kterého bylo žalobci zanecháno poučení. Dle výzvy k vyzvednutí zásilky, mající stejnou povahu jako doručenka (tj. soukromá listina), mu totiž poučení zanecháno nebylo. 11. K argumentaci žalovaného, že z doručenky lze naznat, že zásilka byla dne 9. 5. 2024 vhozena do poštovní schránky, uvedl, že napadené rozhodnutí nevychází z úsudku o doručení prvostupňového rozhodnutí dne 9. 5. 2024, tj. takový úsudek nemohl žalobce ani v žalobě rozporovat. Za podstatné označil, že se mu prvostupňové rozhodnutí do jeho rukou nedostalo, neseznámil se s ním a v poštovní schránce jej nenalezl. Dále uvedl, že postup poštovního doručovatele nebyl správný, a to minimálně proto, že na každé z listin zaškrtnul jiná políčka. 12. K tvrzení žalovaného o nemožnosti vyjádřit se k žalobcem předložené listině žalobce zdůraznil, že listina „výzva k vyzvednutí zásilky“ byla podáním ze dne 23. 4. 2025 založena do správního spisu; žalovanému je tedy známa. Závěrem žalobce poukázal na obdobný případ, který posuzoval NSS v rozsudku ze dne 28. 11. 2019, č. j. 7 As 269/2019-19. V. Duplika žalovaného 13. Žalovaný popřel, že na doručenku je automaticky vždy nahlíženo jako na soukromou listinu – srov. nález Ústavního soudu ze dne 28. 4. 2020, sp. zn. IV. ÚS 3835/19. 14. Poukázal na to, že žalobce v odvolání proti prvostupňovému rozhodnutí uvedl, že o vydání meritorního rozhodnutí ve věci nic neví a jde o tzv. úřední omyl; pokud však rozhodnutí existuje, tak se proti němu odvolává a namítá, že mu toto rozhodnutí nebylo doručeno a žádá objasnění, kdy a kam mělo být doručeno. Žalovaný proto odvolání zamítl jako opožděné, protože žalobce nijak své tvrzení neprokázal a jednalo se o nepřezkoumatelné tvrzení. Uvedl, že až v žalobě žalobce předložil listinu „výzva k vyzvednutí zásilky“. 15. S ohledem na to, že došlo ke zpochybnění doručení písemnosti ve smyslu posouzení včasnosti podaného odvolání žalobce, navrhl, aby soud v souladu s odkazovaným nálezem Ústavního soudu provedl jako důkaz vyžádání si součinnosti se třetí stranou, tj. s doručovatelem Česká pošta, s. p., aby postavil najisto, zda při doručování předmětné zásilky postupoval v souladu s právními předpisy. VI. Obsah správního spisu 16. Ze správního spisu soud zjistil, že prvostupňovým rozhodnutím ze dne 19. 4. 2024 byl žalobce uznán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, kterého se dopustil tím, že jako fyzická osoba v provozu na pozemních komunikacích dne 23. 3. 2023 v 13:50 hod. řídil osobní motorové vozidlo tov. zn. Volkswagen Transporter, specifikované registrační značky po ulici E. v P. 6 – V. ve směru jízdy z centra od křižovatky s ul. V. a nerespektoval svislou dopravní značku IP20a „Vyhrazený dopravní pruh“ se symboly v modrých polích (autobus, jízdní kolo) a nápisem „MP, IZS, Taxi – pouze taxi se zákazníkem splňující požadavky vyhlášky č. 3/2012 Sb. hl. m. Prahy“, nerespektoval rovněž vodorovnou dopravní značku V15 „Nápis na vozovce“ – BUS a k jízdě užil vyhrazený jízdní pruh, čímž porušil § 14 odst. 1 v návaznosti na § 4 písm. c) zákona o silničním provozu; dále při jízdě nebyl připoután bezpečnostním pásem, čímž porušil povinnost vyplývající z § 6 odst. 1 písm. a) předmětného zákona. Žalobci byla za spáchání tohoto přestupku ul