1 Ads 224/2019 — Nejvyšší správní soud

4 Ad 9/2025- 26 - text  13 4 Ad 9/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Peroutkovou v právní věci žalobkyně: Mgr. A. N., narozená dne X bytem X zastoupena obecnou zmocněnkyní R. N. bytem X proti žalovanému: Ministerstvo práce a sociálních věcí sídlem Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/67060-925, takto: I. Rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/67060-925, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 17. 3. 2025, č. j. MPSV-2025/67060-925 (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým bylo k odvolání žalobkyně změněno rozhodnutí Úřadu práce České republiky – krajské pobočky pro hlavní město Prahu (dále jen „správní orgán I. stupně“) ze dne 20. 11. 2024, č. j. 39978/2024/AAF (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), tak, že podle § 7 a v souladu s § 4 odst. 1, § 8, § 9, § 10, § 11, § 13 a § 14 odst. 5 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o sociálních službách“), byl žalobkyni odňat příspěvek na péči ode dne 1. 4. 2025. 2. Prvostupňovým rozhodnutím bylo ve věci opětovného posouzení nároku a výše rozhodnuto poskytovat příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od července 2023. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně uvedla, že Posudková komise Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen „PK MPSV“) ve svém posudku ze dne 20. 2. 2025, e. č. SZ/2024/2855-PH-22, svůj závěr o zvládání životní potřeby péči o zdraví odůvodnila tím, že žalobkyně „léky bere samostatně, dovážka léků nesplňuje kritérium každodenní nezbytné pomoci.“ Žalobkyně namítla, že PK MPSV měla dle § 9 odst. 4 a 5 zákona o sociálních službách posoudit funkční dopad zdravotního stavu žalobkyně, zejména pak funkční dopad postižení kloubů na rukou, a následně pak posoudit, zdali žalobkyně je schopna dodržovat stanovený léčebný režim, tj. brát léky, opatřit si léky, vyndat z obalu a ve správný čas si je vzít. Tím, že tak neučinila, zatížila dle žalobkyně posudek vadou nezákonnosti. 4. Dále žalobkyně namítala, že označit zvládnutí této základní životní potřeby za zvládnutou s tím, že pomoc, která je žalobkyni poskytována při zvládání této životní potřeby, neprobíhá každý den, odporuje právním předpisům. S odkazem na § 8 odst. 2 ve spojení s § 10 věta poslední zákona o sociálních službách namítla, že je nutné posoudit nutnost dopomoci každý den v souhrnu při nezvládání všech nezvládaných základních životních potřeb, nikoliv však při nezvládání každé jednotlivé základní životní potřeby nebo dokonce při zvládání jednotlivé aktivity. K tomu dodala, že na stejném základě bylo odůvodněno také zvládání základní životní potřeby osobní aktivity, když k tomu PK MPSV uvedla, že „dopomoc při vyřizování úředních záležitostí nepotřebuje každodenně.“ 5. Žalobkyně dále uvedla, že § 8 odst. 2 zákona o sociálních službách rozlišuje dvě podmínky pro uznání osoby za závislou na péči jiné osoby: a) podmínku nezvládání základních životních potřeb v písm. a) – d); b) a podmínku potřeby každodenní pomoci, dohledu nebo péče jiné fyzické osoby, která je od první podmínky oddělena čárkou a věta je uvozena spojkou „a“. Dle žalobkyně by byl výklad PK MPSV a žalovaného, že každá jednotlivá základní životní potřeba nebo dokonce každá jednotlivá aktivita uvedená v definici základní životní potřeby může být považována za nezvládanou jen v případě, kdy osoba potřebuje pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby každý den, správný jen v případě, kdy by ona věta zněla: „a při zvládání každé základní životní potřeby vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby.“ 6. Závěrem namítala, že žalovaný porušil § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), když nereagoval na námitky, že žalobkyně potřebuje trvalý dohled kvůli riziku pádu, které ve spojení s problémy se slezinou hrozí vykrvácením a které žalobkyně není schopna řešit přivoláním adekvátní pomoci. 7. Navrhla, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný uvedl, že řízení bylo zahájeno z moci úřední po skončení platnosti předchozího posudku. Zopakoval hodnocení zdravotního stavu provedené PK MPSV, která jako nezvládanou vyhodnotila péči o domácnost a mobilitu. Oproti předchozímu posouzení neshledala důvod pro nezvládnutí péče o zdraví (žalobkyně bere léky samostatně a dovážka léků není kritérium pro uznání potřeby, neboť se nejedná o každodenní nezbytnou pomoc) a osobní aktivity (aktivity žalobkyně odpovídají věku a prostředí – četba, malování, sledování TV a PC, přičemž žalobkyně je v nich limitována pouze mobilitou, která byla uznána; osobní aktivity je tedy žalobkyně schopna zvládat bez každodenní intervence druhé osoby). 9. K namítané možnosti vykrvácení v případě prasknutí cysty a pozdního příchodu sociálního pracovníka uvedl, že tyto nejsou relevantní pro hodnocení zvládání jednotlivých životních potřeb. Uvedl, že riziko pádu bylo hodnoceno v rámci uznané potřeby mobility. Dále uvedl, že hodnocení základních životních potřeb odpovídá také zjištěním ze sociálního šetření. Důvodem pro změnu posudkového závěru pak byl nesprávný posudkový závěr Institutu posuzování zdravotního stavu (dále jen „IPZS“) a nesprávná aplikace posudkových kritérií. 10. Navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 11. Ze správního spisu soud zjistil, že rozhodnutím žalovaného ze dne 19. 8. 2021, č. j. MPSV-2021/137561-911, byl žalobkyni přiznán příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od srpna 2020. PK MPSV tehdy vyhodnotila jako nezvládané tyto základní životní potřeby ze strany žalobkyně: mobilita, osobní aktivity, péče o domácnost. 12. Dne 12. 7. 2023 bylo správním orgánem I. stupně zahájeno správní řízení z moci úřední ve věci opětovného posouzení nároku a výše příspěvku na péči. 13. Dne 23. 8. 2023 proběhlo u žalobkyně sociální šetření. V záznamu ze sociálního šetření je k potřebě mobility uvedeno, že se žalobkyně pohybuje o holi, má třes levé ruky, často padá (se vstáváním pomůže sestra), stát vydrží chvíli, při chůzi po schodech se musí přidržovat zábradlí, dopravuje se taxíkem. K potřebě péče o zdraví je uvedeno, že léky jí sestra vyzvedne v lékárně, ale dále si je žalobkyně připraví a vezme sama. K domácnosti je uvedeno, že nákupy provádí její sestra, úklid provádí úklidová firma. Dále je v rámci jiných zjištění uvedeno, že žalobkyně hůře slyší, mimo rodiny je v kontaktu s přáteli, ráda maluje, čte, sleduje na počítači či televizi, osobní záležitosti si vyřizuje sama, případně jí pomůže sestra. 14. Dle posudku ze dne 14. 11. 2023, č. j. LPS/2023/938-P2_CSSZ, žalobkyně z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu není schopna zvládat tři nebo čtyři základní životní potřeby a vyžaduje každodenní pomoc, dohled nebo péči jiné fyzické osoby. Vzhledem k věku ponecháno trvale. Žalobkyně konkrétně dle posudku nezvládá tyto 3 základní životní potřeby: péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. V případě žalobkyně jde o osobu starší 18 let věku, která se podle § 8 odst. 2 písm. a) zákona o sociálních službách považuje za závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I. (lehká závislost). 15. Žalobkyně podala proti tomuto posouzení zdravotního stavu námitku, kterou správní orgán I. stupně zaslal IPZS k vyjádření. Ve vyjádření ze dne 29. 1. 2024 posudkový lékař uvedl, že nebyly shledány důvody ke změně posudkového závěru s tím, že péče o zdraví byla zohledněna (uznáno jako nezvládané), neschopnost si uvařit byla zohledněna v péči o domácnost, a chůze s holí odpovídá zvládané mobilitě. Nelze zohlednit, že žalobkyni její sestra pomáhá mimo jiné s PC, neboť bylo kladně hodnoceno, že žalobkyně je schopna pracovat s PC. 16. Žalobkyně podala proti tomuto posouzení zdravotního stavu opětovně námitku, v návaznosti na níž IPZS vypracoval posudek ze dne 12. 6. 2024, č. j. LPS/2024/1978-P2_CSSZ, v němž znovu dospěl k závěru, že žalobkyně potřebuje z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu pomoci při těchto 3 základních životních potřebách: péče o zdraví, osobní aktivity, péče o domácnost. 17. Žalobkyně znovu podala proti tomuto posouzení zdravotního stavu námitku, na kterou posudkový lékař reagoval ve vyjádření ze dne 19. 7. 2024 tak, že nebyly shledány důvody ke změně posudkového závěru s tím, že k námitce se musí vyjádřit pouze posuzující lékař a že změna posudkového lékaře je možná při novém posouzení (po nové žádosti). 18. Rozhodnutím ze dne 21. 8. 2024, č. j. 30156/2024/AAF, správní orgán I. stupně rozhodl poskytovat příspěvek na péči ve výši 880 Kč měsíčně od června 2023. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že žalobkyně splňuje podmínky § 4 zákona o sociálních službách, a proto byla v souladu s