6 As 67/2006 — Nejvyšší správní soud

6 As 67/2006- 79 - text č. j. 6 As 67/2006 - 79 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: M. M., zastoupen JUDr. Karlem Šrolem, Ph.D., advokátem, se sídlem Rybářská 4a, Praha 4, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2, Praha 1, za účasti: Mgr. Z. H., o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2004, č. j. MHMP - 31287/2004/OST/Ca/Zá, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 1. 2006, č. j. 10 Ca 140/2004 - 47, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadá rozsudek krajského soudu blíže označený v záhlaví tohoto rozsudku, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného, jenž jako orgán II. stupně (dne 12. 5. 2004, č. j. MHMP - 31287/2004/OST/Ca/Zá) zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí odboru stavebního a dopravy Úřadu městské části Praha 4 (dále jen „stavební úřad“) č. j. P4/153108/03/OSD/IHOR/10166 ze dne 19. 12. 2003, jímž bylo vlastníku stavby (osobě zúčastněné) podle ustanovení § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), nařízeno odstranit změnu stavby bytového domu č. p. 165, umístěného na pozemku parc. č. 630/1 v k. ú. P., spočívající ve stavebních úpravách v bytě č. 3 ve 2. nadzemním podlaží (byt stěžovatele), kterými byly provedeny rozvody vody a odpadu pro umístění kuchyňské linky a pro pračku v místnosti kolaudované jako hala a byl zřízen krb s otevřeným ohništěm v místnosti kolaudované jako kuchyň. V kasační stížnosti stěžovatel namítá, že Městský soud v Praze nesprávně vyhodnotil důvody žaloby, kterou stěžovatel proti rozhodnutí žalovaného brojil, a proto také učinil nesprávný právní závěr. Stěžovatel se pozastavuje nad tím, že Městský soud v Praze v odůvodnění svého rozsudku rozsáhle rekapituluje obsahy listin, které jsou podle názoru stěžovatele účastníkům řízení jasné a účastníci je nezpochybňují, ale vlastní právní úvaze o věci, která byla předmětem žaloby, soud nevěnoval patřičnou pozornost. Stěžovatel považuje výroku rozhodnutí žalovaného za nesprávný, neboť podle jeho slov „legalizuje“ protiprávní výrok rozhodnutí stavebního úřadu. Protiprávnost tohoto rozhodnutí stavebního úřadu vidí stěžovatel v tom, že ukládá odstranit stavbu spočívající ve stavebních úpravách v bytě stěžovatele, kterými byly provedeny rozvody vody a odpadu pro umístění kuchyňské linky a pro pračku v místnosti kolaudované jako hala, a to tak, že rozvody teplé a studené vody a připojovací odpadní potrubí kanalizace v prostoru haly budou odstraněny a v místě připojení zaslepeny. Stěžovatel namítá, že rozsudek Městského soudu v Praze opakovaně nesprávně hovoří o správnosti napadeného rozhodnutí žalovaného, neboť navrací stavbu do původního stavu. Podle stěžovatele totiž původní stav nespočívá v neexistenci přívodu vody a odpadu do haly, neboť již před provedením úprav byl v hale přívod vody a odpadu, nicméně na jiném místě. Zaslepením přívodu vody a odpadu podle požadavku stavebního úřadu a žalovaného by tak zůstala hala bez jakéhokoliv přívodu vody a odpadu. Ty by zůstaly pouze na WC a v koupelně. Původní stav podle tvrzení stěžovatele spočíval v tom, že v hale byla umístěna výlevka. Stěžovatel by proto považoval za správné, pokud by rozhodnutí ukládalo odstranění některých rozvodů a vybudování přívodu vody a odpadu na místě původní výlevky. Stěžovatel v tomto kontextu namítá, že ani soud, ani správní orgány prvního a druhého stupně, nejevily o specifikaci místa, kde byl původní přívod vody a odpadu do haly, žádný zájem. Stěžovatel označil tvrzení pracovníků stavebního úřadu při ohledání na místě, že pokud by byl např. původní zdroj vody ve studni a WC by ústilo do septiku, přičemž přívody vody a odpadu do bytu by byly provedeny bez stavebního povolení, bylo by i tak jedinou možností nařídit uvedení věci do původního stavu, za fatálně formální a dekadentní. Stěžovatel rovněž upozornil na to, že po vynesení napadeného rozsudku Městského soudu v Praze byla v bytě stěžovatele prováděna výměna domovních stoupaček na objednávku osoby zúčastněné. Při výkonu této činnosti pracovník společnosti, která rekonstrukci prováděla, zjistil, že do prostoru haly je pod omítkou ve zdi přiveden přívod vody a odpad. Obé bylo zhotoveno z olověných trubek, což podle stěžovatele prokazuje, že tato vedení byla zhotovena již při stavbě domu. Tuto skutečnost ovšem stavební úřad ani žalovaný nezjistil. Stěžovatel má za to, že jde o důležitý důkaz, a vzhledem k tomu, že ho nemohl dříve uplatnit, navrhl stěžovatel, aby Nejvyšší správní soud provedl důkaz výslechem uvedeného pracovníka společnosti, která prováděla rekonstrukci stoupaček. S ohledem na výše uvedené stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí krajského soudu zrušil a věc mu vrátil k novému řízení. Žalovaný ani osoba zúčastněná se ke kasační stížnosti nevyjádřili. Ze správního a soudního spisu vyplývají pro posouzení věci následující podstatné skutečnosti: Osoba zúčastněná jako vlastnice domu, v němž se nachází byt stěžovatele, dne 25. 11. 2002 adresovala stavebnímu úřadu přípis označený jako „Žádost o zahájení řízení ve věci svévolné změny užívání účelů místnosti a otevřeného topeniště“, v němž uvedla, že zjistila, že stěžovatel v bytě, který obývá, neužívá místnost kuchyně k jejímu účelu, protože jako kuchyň užívají halu. Z té je však přímý vstup na WC, což podle osoby zúčastněné je v rozporu s hygienickými předpisy. Dále uvedla, že jde podle jejího názoru o svévolnou změnu účelu místnosti, k úpravě haly na kuchyň nedala souhlas a stěžovatel jí nepředložil ani stavební povolení. Dále uvedla, že v bytě stěžovatele vedle výše zmíněného zjistila i nepovolenou stavbu krbu, k níž rovněž nedala souhlas, přičemž podle revizní zprávy kominíka způsob připojení krbu na komín uživatele bytu ohrožuje. V rámci výkonu státního stavebního dohledu podle § 98 stavebního zákona bylo zjištěno, že cca před 25 lety byla provedena změna v užívání místnosti kolaudované jako hala na kuchyň. Stavební změna spočívala ve vybudování lehké dřevěné příčky s průchozím otvorem a vybudování rozvodů vody a odpadů. Ve stejné době byl vybudován rovněž v místnosti původně kolaudované jako kuchyň krb. Dále se konstatuje, že WC je přístupno přímo z kuchyně. Na základě zjištění v rámci státního stavebního dohledu stavební úřad zahájil řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona. V rámci tohoto řízení stěžovatel namítl, že rozvody vody a odpadu pro umístění kuchyňské linky a pro pračku byly instalovány současně s realizací etážového topení v roce 1982 (ta proběhla na základě souhlasu tehdejšího obvodního podniku bytového hospodářství a obvodního národního výboru a řádného stavebního povolení). Podle vyjádření stěžovatele obvodní podnik bytového hospodářství tehdy nepovažoval úpravu spočívající ve vyvedení nových přívodů vody a odpadů a změnu v užívání haly za změnu, která by podléhala nutnosti stavebního řízení. Stěžovatel uvedl, že hala byla užívána jako kuchyň s vědomím a se souhlasem obvodního podniku bytového hospodářství. Stěžovatel rovněž namítl, že není možné hovořit o tom, že by užívání haly jako kuchyně bylo v rozporu se stavební dokumentací. Ta totiž v době úprav nebyla již k dispozici, proto se při vypracování projektové dokumentace ke stavbě etážového topení, na kterou se ve svém podnětu stavebnímu úřadu odvolávala osoba zúčastněná, vycházelo ze stavu, v jakém byl byt užíván obvyklým způsobem. Pokud jde o krb, stěžovatel namítl, že jde o nefunkční interiérové zařízení bytu. Vedle toho stěžovatel poukázal na to, že mezi ním a osobou zúčastněnou probíhá občanskoprávní soudní řízení o přivolení k výpovědi z nájmu bytu z důvodu potřeby osoby zúčastněné využívat byt pro sebe nebo osoby blízké. Snahu osoby zúčastněné o vydání rozhodnutí o odstranění stavebních úprav proto vidí jako součást nátlaku, aby byt opustil. Na základě provedeného řízení stavební úřad výše označeným rozhodnutím nařídil vlastníku domu, tedy osobě zúčastněné, aby odstranila stavbu (změnu stavby) spočívající ve stavebních úpravách v bytě stěžovatele (rozvody vody a odpadu pro umístění kuchyňské linky a pro pračku v místnosti kolaudované jako hala a krb s otevřeným ohništěm v místnosti kolaudované jako kuchyň) provedených bez stavebního povolení. Námitky stěžovatele stavební úřad vypořádal tak, že podle kolaudačního rozhodnutí č. j. výst. 6298/82 - K/B ze dne 23. 2. 1983, kterým se poluje užívání stavby etážového vytápění v předmětném bytě, bylo dne 13. 1. 1983 na místě provedeno ústní jednání spojené s místním šetřením. Z odůvodnění rozhodnutí dále vyplývá, že stavba byla provedena podle ověře