Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: A. S., zastoupen JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou, se sídlem Těšínská 1495, Šenov, adresa pro doručování: Junácká 3, Havířov - Podlesí, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, za …
6 Ads 82/2006- 85 - text
6 Ads 82/2006 - 100
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců JUDr. Bohuslava Hnízdila a JUDr. Brigity Chrastilové v právní věci žalobce: A. S., zastoupen JUDr. Marií Piekarzovou, advokátkou, se sídlem Těšínská 1495, Šenov, adresa pro doručování: Junácká 3, Havířov - Podlesí, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 117, Ostrava, za účasti osoby zúčastněné na řízení: OKD, a. s., člen koncernu KARBON INVEST, a. s., Důl Lazy, se sídlem Prokešovo náměstí 6/2020, Ostrava - Moravská Ostrava, o přezkoumání správního úkonu žalovaného ze dne 26. 11. 2004, č. j. SZ/15057/04/Oc, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2006, č. j. 22 Ca 481/2004 - 51,
takto:
I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 3. 2006, č. j. 22 Ca 481/2004 - 51, se zrušuje.
II. Žaloba se odmítá.
III. Žádný z účastníků ani osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení u krajského soudu a u Nejvyššího správního soudu.
IV. České republice se nepřiznává náhrada nákladů řízení.
Odůvodnění:
Dne 11. 8. 2004 vydala Karvinská hornická nemocnice, a. s., odd. závodní preventivní péče, prostřednictvím MUDr. F. C. lékařský posudek, podle něhož byl žalobce pro svůj zdravotní stav shledán trvale nezpůsobilým k výkonu dosavadní práce v dole (důlní zámečník). K návrhu žalobce na přezkoumání tohoto posudku ředitel nemocnice přípisem ze dne 15. 9. 2004 sdělil žalobci, že lékařský posudek ze dne 14. 7. 2004 potvrzuje v plném rozsahu. Poukázal na to, že po prodělané operaci páteře jsou nutná šetřící opatření, dalším faktorem limitujícím pracovní zařazení je hypertenzní choroba. Práce na povrchu s omezením (bez zvýšené fyzické zátěže na páteř, bez zvedání a nošení těžkých břemen) snižuje riziko progrese hypertenzní choroby a riziko recidivy vertebrogenních potíží. Současně sdělil, že podání žalobce (návrh na přezkoumání) postupuje k dalšímu posouzení Krajskému úřadu v Ostravě.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje dne 26. 11. 2004 odvolání žalobce zamítl a potvrdil lékařský posudek ze dne 11. 8. 2004. Dospěl přitom k závěru, že se zřetelem k omezení pracovní schopnosti žalobce (vícesegmentové degenerativní páteřové onemocnění, operativně odstraněn výhřez ploténky L4-5 vlevo a dekomprese kořenového prostoru K 4-5 vlevo, přetlaková choroba I. stupně, nadváha, jaterní léze s lehkou poruchou funkce) je nutné vyloučit větší fyzickou zátěž, zvedání a nošení těžkých břemen, práci ve vynucených polohách a nepříznivých mikroklimatických podmínkách. Není vhodné větší stresové zatížení, zařazení na vysoce rizikových pracovištích, v riziku fibrogenního prachu. Proto je lékařský posudek ze dne 11. 8. 2004 správný. Ze správního spisu je rovněž zřejmo, že žalobce žádal o invalidní důchod, ale v červenci 2004 nebyl shledán ani plně, ani částečně invalidním.
Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce žalobu, v níž namítal, že nesouhlasí s rozhodnutím žalovaného, neboť je přesvědčen, že práci v dole může vykonávat. Uvedl k tomuto tvrzení konkrétní okolnosti (nepracoval ani v čelbě, ani v rubání, pracoval v remíze lokomotiv, v náplni práce bylo vydávat naftu, přečerpávat olej a různé jiné pomocné práce bez zátěže na páteř a nošení těžkých břemen. Trval na tom, že může zůstat pracovat v dole, například při dolévání korýtek nebo v důlní dílně, a poukazoval na nutnost zpracování znaleckého posudku k prokázání tohoto tvrzení. Žádal, aby rozhodnutí žalovaného bylo zrušeno a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení; současně požadoval přiznání odkladného účinku žalobě, neboť jinak by mu byla dána výpověď a ztratil by obživu. Krajský soud v Ostravě žalobě přiznal odkladný účinek (č. j. 22 Ca 481/2004 - 9 ze dne 16. 12. 2004). Žalovaný ve vyjádření k žalobě poukázal na diagnostický souhrn, jenž v rámci přezkumu posudku učinil, přičemž zdůraznil, že se jedná o souběh nepříznivých faktorů, které jsou kontraindikací pro výkon důlních zaměstnání obecně, a k výkonu dosavadní práce zámečníka u důlní dopravy zvláště; upozornil pak na nutnost komplexního posouzení způsobilosti, například ke schopnostem zaměstnance v havarijní situaci náležitě reagovat, bezpečně opustit důl za použití sebezáchranných přístrojů či úniku po žebřících apod.- i takových činností musí být zaměstnanec bezpochyby schopen.
Krajský soud v Ostravě rozsudkem ze dne 29. 3. 2006, č. j. 22 Ca 481/2004 - 51, žalobu zamítl jako nedůvodnou. Podle názoru krajského soudu vydání napadeného rozhodnutí sice záviselo výlučně na posouzení zdravotního stavu žalobce, existence tohoto rozhodnutí však sama o sobě brání žalobci ve výkonu jeho dosavadního zaměstnání a povolání důlního elektromechanika, neboť nemůže pracovat v dole nejen u svého současného zaměstnavatele, ale ani u jakéhokoliv potenciálního zaměstnavatele. Takovým rozhodnutím je zasaženo do ústavně zaručeného práva žalobce na svobodnou volbu povolání, a to bez ohledu na skutečnost, zda má kvalifikaci také pro výkon jiného povolání. Soud poté citoval ustanovení § 21 odst. 1 a § 77 odst. 1 a 2 zákona č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, uvedl zjištění učiněná ze správního spisu a zhodnotil znalecký posudek znalce MUDr. F. Č., který vyžádal a který považoval za objektivní.
Proti tomuto rozsudku podal kasační stížnost žalobce (dále též „stěžovatel“), a to z důvodů uvedených v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s“). Namítal především, že v rámci zákona č. 20/1966 Sb., o zdraví lidu, posuzuje lékař zdravotní způsobilost podle své úvahy, aniž by podkladem pro jeho rozhodování byl právní předpis. Zvláštním předpisem ve smyslu § 21 odst. 1 zákona jsou směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 a č. 17/1970, takže zcela chybí právní předpis, podle něhož by byla pracovní způsobilost posuzována, přičemž aplikace směrnic je protiústavní. Pod bodem II. kasační stížnosti vznášel stěžovatel konkrétní námitky proti závěrům znaleckého posudku a odborných posudků. Navrhoval, aby Nejvyšší správní soud v řízení o kasační stížnosti přiznal kasační stížnosti odkladný účinek a poté vydal rozsudek, kterým by byl rozsudek Krajského soudu v Ostravě zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení se závazným právním názorem. Návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti Nejvyšší správní soud nevyhověl (pod č. j. 6 Ads 82/2006 - 72) a poukázal na neexistenci nenahraditelné újmy předvídané v § 73 odst. 2 s. ř. s. - přitom zdůraznil, že ochrana veřejných subjektivních práv nemůže vést ke snížení ochrany stěžovatelova zdraví, které by nastalo v okamžiku, kdy by soud vyslovil, prostřednictvím odkladného účinku, že stěžovatel může vykonávat práci v dole až do konečného rozhodnutí.
Stěžovatel požaduje, aby Nejvyšší správní soud ke kasační stížnosti zrušil rozsudek krajského soudu, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti aktu žalovaného, kterým byl potvrzen lékařský posudek o pozbytí způsobilosti konat dlouhodobě dosavadní práci vzhledem ke zdravotnímu stavu, a to v rámci pracovněprávních vztahů; lékařský posudek i postup krajského soudu stěžovatel napadá především z věcných medicínských důvodů tvrdě, že je schopen výkonu práce v dole.
Podle § 110 odst. 1 s. ř. s. ve vztahu k § 109 odst. 3 s. ř. s. Nejvyšší správní soud není vázán námitkami kasační stížnosti, zjistí-li, že řízení před krajským soudem bylo zatíženo vadou, která mohla mít za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé; jestliže již v řízení před krajským soudem byly důvody pro odmítnutí návrhu, rozhodne o tom současně se zrušením rozhodnutí krajského soudu. Takový případ nastává, pokud krajský soud nesprávně posoudí aplikaci soudního řádu správního v otázkách aktivní legitimace žalobce.
Nejvyšší správní soud již ve svém rozšířeném senátu zaujal k věci obdobné, jakou je právě projednávaná, názor, který musí soud respektovat i v této věci (rozsudek rozšířeného senátu ve věci sp. zn. 4 Ads 81/2005).
Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu nejdříve posuzoval, zda lékařský posudek o způsobilosti k práci, podaný v rámci pracovněprávních vztahů zařízením závodní preventivní péče, představuje rozhodnutí (úkon, kterým jsou konstituovány či deklarovány práva a povinnosti veřejnoprávní povahy, a to žalobce či osoby zúčastněné na řízení) vydané správním orgánem (v posuzované věci přichází do úvahy pouze právnická či fyzická osoba - zdravotnické zařízení - jemuž bylo svěřeno rozhodování o takovýchto právech a povinnostech zaměstnance či zaměstnavatele), neboť jen pro tento případ je dána legitimace podle § 65 odst. 1 s. ř. s. ve vztahu k § 4 odst. 1 a § 2 s. ř. s., popřípadě podle § 65 odst. 2 s. ř. s. Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. jen ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti (dále jen „
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.