1 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

1 Ao 1/2009- 94 - text  1 Ao 1/2009 - 105 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci navrhovatele: POLABÍ Vysoká, a. s., se sídlem Vysoká nad Labem č. p. 160, zastoupeného JUDr. Jiřím Všetečkou, advokátem se sídlem Orlická 163, Hradec Králové, proti odpůrci: Obec Vysoká nad Labem, 503 31 Vysoká nad Labem, zastoupeném JUDr. Ervínem Perthenem, advokátem se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ze dne 4. 2. 2008, kterým byl vydán Územní plán Vysoká nad Labem, t a k t o : Věc s e p o s t u p u j e rozšířenému senátu. O d ů v o d n ě n í : I. Napadený územní plán Obec Vysoká nad Labem leží na levém břehu Labe, jižně od Hradce Králové. Na severní a východní straně obce se nacházejí Novohradecké lesy s hustou sítí lesních cest. Na západní straně je obec ohraničena tokem Labe. Převážná část obyvatel dojíždí za prací do blízkého Hradce Králové, případně Pardubic. Obě města jsou dosažitelná městskou hromadnou dopravou. V obci tak převažuje funkce obytná. Obyvatelstvo obce v posledních letech dynamicky rostlo. Průměrný počet obyvatel v průběhu dvacátého století se pohyboval mezi 600 a 700. K 16. 5. 2007 měl počet obyvatel obce dosahovat již 1017. Obec počítá s dalším výrazným růstem, výhledově až na 2300 obyvatel. S ohledem na tento růst se obec Vysoká nad Labem (dále jen odpůrkyně) rozhodla pro pořízení územně plánovací dokumentace pro celé území obce. Jedná se o první územní plán zpracovaný pro celé katastrální území obce. Odpůrkyně coby pořizovatelka územního plánu nevyhotovovala koncept řešení územně plánovací dokumentace, ale v souladu s § 21 odst. 6 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (dále jen „starý stavební zákon“) jej nahradila prověřením řešení urbanistickou studií. Po projednání a schválení urbanistické studie požádala dne 16. 5. 2005 odpůrkyně Magistrát města Hradec Králové, odbor hlavního architekta, o zajištění pořízení Územního plánu obce Vysoká nad Labem. Podkladem zde bylo ustanovení § 14 odst. 1 starého stavebního zákona, které umožňovalo požádat o pořízení územního plánu obecní úřad obce s rozšířenou působností. Zastupitelstvo Vysoké nad Labem územní plán vydalo usnesením č. 4/3/2008 ze dne 4. 2. 2008. Jeho vydání bylo oznámeno veřejnou vyhláškou ze dne 5. 2. 2008. Plán nabyl účinnosti dne 20. 2. 2008. II. Podstata návrhu POLABÍ Vysoká (dále jen navrhovatelka) je akciovou společností s předmětem podnikání v oblasti zemědělské výroby. Sídlí v obci Vysoká nad Labem. Je vlastníkem pozemků v katastrálním území obce, které dle jejího tvrzení představují 2,85% celkové rozlohy zemědělské půdy v katastru obce. Kromě toho však také udává, že má přibližně 69,5% celkové rozlohy zemědělské půdy v katastrálním území Vysoké nad Labem v zemědělském nájmu a hospodaří na nich. Návrhem ze dne 18. 2. 2009 zahájila navrhovatelka řízení o zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu obce Vysoká nad Labem. Územní plán napadá v celém rozsahu a navrhuje jeho zrušení. Svoji aktivní legitimaci k podání návrhu na zrušení opatření obecné povahy – Územního plánu Vysoká nad Labem dovozuje navrhovatelka ze dvou skutečností. Za prvé, je vlastníkem pozemků v katastrálním území Vysoká nad Labem, byť ne ve všech územích obce územním plánem přímo dotčených. To však v jejím případě není rozhodné, neboť je, za druhé, zároveň nájemce značného rozsahu zemědělské půdy v katastru obce. Navrhovatelka proto dovozuje, že je legitimována k napadání územního plánu v celém jeho rozsahu, a to z obou výše uvedených důvodů. Nezákonnost napadeného územního plánu opírá navrhovatelka o řadu procesních i věcných pochybení pořizovatele. Pro větší přehlednost lze jednotlivé důvody nezákonnosti územního plánu rozdělit na námitky procesní, tedy vztahující se k údajných pochybením v procesu pořizování plánu, a dále pak k údajným pochybením věcným. Mezi procesní výhrady navrhovatelka zařazuje: 1) Tvrzení, že námitky a připomínky navrhovatelky nebyly vzaty v úvahu při vytváření územního plánu. Odpůrkyně se jimi nezabývala ani věcně a ani formálně, a to přesto, že je navrhovatelka u odpůrkyně řádně uplatnila. 2) Většina námitek navrhovatelky byla pořizovatelem dokumentace i přesto, že navrhovatelka je vlastníkem pozemků v obci a sídelní právnickou osobou, vyhodnocena jako připomínky. Tím došlo k porušení § 52 odst. 2 a § 53 odst. 1 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádů (dále jen „nový stavební zákon“) a ustanovení § 172 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „spr. ř.“) 3) Odpůrkyně se nevypořádala zákonným způsobem s námitkami navrhovatelkou podanými, neboť o nich nevydala samostatné rozhodnutí. 4) Odpůrkyně se nevypořádala s námitkou statutárního města Hradce Králové spočívající v tom, že návrh Územního plánu Vysoké nad Labem je v rozporu s principy udržitelného rozvoje. 5) Zastupitelstvo obce Vysoká nad Labem se o způsobu vypořádání námitek dohodlo předem na neformálním jednání. Na následném (veřejném) jednání zastupitelstva, na kterém bylo rozhodnutí o námitkách a vypořádání připomínek přijato a opatření obecné povahy – územní plán vydáno, bylo pak již pouze odsouhlaseno předem dohodnuté. Takový postup je dle navrhovatelky zcela netransparentní a nezákonný. 6) Ani grafická, ani textová část opatření obecné povahy nijakým způsobem neodkazuje na jakékoliv rozhodnutí o námitkách. Absentuje také odůvodnění vydaného opatření obecné povahy. V tomto pochybení navrhovatelka spatřuje absenci zákonného postupu při vydávání územního plánu a nedostatek formy. 7) Z usnesení zastupitelstva, kterým bylo schváleno rozhodnutí o námitkách a vyhodnocení připomínek, není jasné, co je skutečně schváleným dokumentem a jaký je jeho obsah. Navrhovatelka uvádí, že koncept „Vyhodnocení výsledků projednání návrhu Územního plánu Vysoká nad Labem“ existuje ve dvojím vyhotovení, a to ve verzi ze dne 17. 12. 2007 a ze dne 8. 1. 2009. 8) Konečně tím, že k námitkám jiných subjektů byla zrušena původně plánovaná etapizace zástavby jednotlivých územním plánem předvídaných rozvojových ploch, došlo k zásahu do předloženého návrhu územního plánu po uplynutí lhůty pro podání námitek, a to podstatným (a nezákonným) způsobem. Podle navrhovatelky bylo proto na místě postupovat podle § 53 odst. 2 nového stavebního zákona, neboť se jednalo o podstatnou úpravu návrhu územního plánu. Navrhovatelka vznáší též devět výhrad věcných. 1) Územní plán nekoresponduje s většinou určených cílů územního plánu. Územní plán disproporčně snižuje výměru ploch zemědělského půdního fondu, lesního fondu, narušuje a destabilizuje sociální složení obyvatelstva, aj. 2) Územní plán je v rozporu s ustanovením § 5 odst. 6 a dále pak § 18 a § 19 nového stavebního zákona, neboť nedošlo ke změně podmínek, na základě kterých byla vydána územně-plánovací dokumentace. Stávající zastavitelné území obce obsahovalo dostatečné množství ploch využitelných jako ploch k zastavění. Velikost nově vymezených zastavitelných ploch nekoresponduje s vyváženými zájmy na udržitelném rozvoji. 3) Pořizovatel v rozporu s § 58 odst. 2 nového stavebního zákona chybně zakreslil do územního plánu rozvojové plochy vně intravilánu. 4) Přijatý územní plán je v rozporu s platnou a závaznou částí Územního plánu vyššího územního celku Hradecko – pardubické aglomerace. 5) Posouzení vlivů na životní prostředí bylo zpracováno v rozporu s požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a nového stavebního zákona. Nejenom, že absentují povinné náležitosti posudku, ale posudek sám je navíc v částech, které zpracovány byly, v rozporu se zákonem. 6) Komunikace navržená v územním plánu podél stávající komunikace v peáži západně od silnice III/29810 ve směru na Hradec Králové je v rozporu s § 4 a 5 zákona č. 231/1999 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu. Ve vztahu k této námitce navrhovatel neuvádí přímé dotčení pozemků v jeho vlastnictví. 7) Komunikace navržená v územním plánu podél rozvojových ploch D2, A7 až A9 a B4 je v rozporu s právními předpisy o ochraně zemědělského půdního fondu. Tato komunikace by navíc oddělila objekt živočišné výroby a nezbytný zemědělský areál v zemědělském půdním fondu. Je proto také v rozporu s čl. 5 Evropské dohody o ochraně zvířat chovaných pro hospodářské účely (publikované pod č. 21/2000 Sb. m. s.). Ve vztahu k této námitce lze konstatovat, že navrhovatel je vlastníkem přímo dotčených pozemků, a to č. 746/1, č. 747, č. 748, č. 1065/1 a 1375/1 v katastrálním území Vysoká nad Labem. 8) Plocha D2 byla zahrnuta do ploch určených pro rekreaci a sport v rozporu se zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a § 5 odst. 1 vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území. Ve vztahu k této námitce navrhovatel neuvádí přímé dotčení pozemků v jeho vlastnictví. Pouze uvádí, že řešená plocha přímo sousedí s areálem navrhovatele, v němž je soustředěna živočišná výroba (i