5 As 37/2008 — Nejvyšší správní soud

5 As 37/2008- 93 - text č. j. 5 As 37/2008 - 93 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ludmily Valentové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D. a JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D. v právní věci žalobců: a) Honební společenstvo Nová Ves – Mlýnice, se sídlem Květnové revoluce 322/9, Liberec, b) Ing. V. V., c) V. P., všichni zastoupeni JUDr. Ladislavem Polákem, advokátem se sídlem Na Florenci 1, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 28. 11. 2007, č. j. 59 Ca 103/2006 - 59, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 28. 11. 2007, č. j. 59 Ca 103/2006 - 59, s e r u š í a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Krajský úřad Libereckého kraje svým rozhodnutím ze dne 17. 7. 2006, č. j. KULK 5343/2006, sp. zn. ORVZŽP 130/2006 OVLH, zamítl odvolání, které podal mj. žalobce ad a), a dále někteří vlastníci honebních pozemků přičleněných do společenstevní honitby Chrastavská Víska, zastoupení na základě plných mocí žalobci ad b) a c), a potvrdil rozhodnutí Magistrátu města Liberec ze dne 4. 4. 2005, č. j. ZPOK/JO/EC 7234/2004/01-2082, kterým byla uznána podle § 29 odst. 1 a 3 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“) společenstevní honitba Chrastavská Víska ke dni nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Držitelem předmětné společenstevní honitby bylo Honební společenstvo Chrastava. Rozhodnutí žalovaného bylo napadeno žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci, přičemž soud za žalobce považoval shora uvedené osoby, tj. a) Honební společenstvo Nová Ves – Mlýnice, se sídlem Květnové revoluce 322/9, Liberec, b) Ing. V. V., bytem K. r. 322/9, L., c) V. P., bytem N. V. 43, Ch., s tím, že všechny tyto osoby jsou zastoupeny JUDr. Ladislavem Polákem, advokátem, se sídlem Na Florenci 1, Praha 1. Takto byl tedy vymezen bez ohledu na správnost či nesprávnost postupu krajského soudu (k tomu viz níže) i okruh účastníků řízení o kasační stížnosti, neboť dle § 105 odst. 1 s. ř. s. jsou účastníky řízení o kasační stížnosti stěžovatel (v daném případě žalovaný) a dále všichni, kdo byli účastníky původního řízení před krajským soudem. Krajský soud v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci žalobě vyhověl a předmětná rozhodnutí Krajského úřadu Libereckého kraje i rozhodnutí Magistrátu města Liberec pro nezákonnost zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení žalovanému. Krajský soud rekapituloval, že v žalobě byly vzneseny proti shora označenému rozhodnutí žalovaného tři základní okruhy námitek: 1. do společenstevní honitby Chrastavská Víska byly započítány i pozemky ve vlastnictví státu a ve správě Pozemkového fondu ČR, přičemž Pozemkový fond ČR z Honebního společenstva Chrastava vystoupil i s pozemky, které mají tvořit součást honitby, takže výměra honitby nedosahovala v době vydání rozhodnutí 500 ha. Není zřejmé, proč žalovaný vycházel z (mylného) závěru, že rozhodující je stav a výměra honebních pozemků v době podání návrhu na registraci honebního společenstva a nikoli stav v době rozhodování správního orgánu. Tvrzení žalovaného (resp. správního orgánu I. stupně), že předmětné pozemky se staly „přičleněnými“, není správné, zákon o myslivosti tento pojem nezná, potažmo ze zákona vyplývá, že přičlenění honebních pozemků jiných vlastníků je možné jen k honebním pozemkům dosahujícím minimální výměry. Po vystoupení Pozemkového fondu ČR navíc ani není splněna podmínka souvislosti vlastních honebních pozemků. Žalovaný navíc nedoplnil neúplné dokazovaní správního orgánu I. stupně v tom směru, jaké honební pozemky byly v průběhu správního řízení převedeny na jiné osoby, a to nejen, pokud jde o pozemky zemědělské (Pozemkového fondu ČR), ale i pozemky lesní (Lesů ČR); 2. návrh na uznání honitby Chrastavská Víska nebyl podán v souladu se zákonem, neboť členem a honebním místostarostou Honebního společenstva Chrastava je B. P., r. č. X, který není vlastníkem honebních pozemků. Jejich vlastníkem je B. P., r. č. X. Tato skutečnost brání tomu, aby Honební společenstvo Chrastava mohlo být v souladu se zákonem zaregistrováno. Pokud nevznikl přípravný výbor tohoto honebního společenstva za splnění zákonných podmínek, nelze jím činěné právní úkony považovat za platné (včetně následného uznání příslušné společenstevní honitby); 3. nesprávné jsou i úvahy žalovaného ohledně hranic honitby Chrastavská Víska – vzhledem k tomu, že honitba má být tvořena souvislými honebními pozemky, nemohou její hranice tvořit geografické body uvnitř intravilánu obce. K prvnímu žalobnímu bodu krajský soud uvedl, že Pozemkový fond ČR vystoupil z Honebního společenstva Chrastava po jeho registraci, avšak před pravomocným uznáním společenstevní honitby Chrastavská Víska. Přitom ze zákona o myslivosti dle krajského soudu vyplývá, že o registraci honebního společenstva i o uznání společenstevní honitby by mělo být rozhodováno společně. Pro tento závěr svědčí řada ustanovení daného zákona. Provázanost existence honebního společenstva a společenstevní honitby je zřejmá např. z § 25 odst. 1 písm. a) a § 31 odst. 6 písm. c) zákona o myslivosti, podle kterých zánik společenstevní honitby, resp. zrušení honebního společenstva vede bez dalšího k zániku honebního společenstva, resp. společenstevní honitby. Existence jednoho má smysl jen při existenci druhého. Došlo-li v důsledku procesních komplikací ke vzniku společenstevní honitby až několik let poté, co bylo registrováno honební společenstvo, pak zde vznikl dlouhý časový úsek, kdy honební společenstvo z důvodu absence vlastní společenstevní honitby nemohlo vytvářet žádnou aktivitu. Nicméně pozitivní ustanovení, které by orgánu státní správy myslivosti nařizovalo, aby učinil registraci honebního společenstva a rozhodnutí o vzniku společenstevní honitby současně, zákon o myslivosti neobsahuje.  Dále krajský soud uvedl, že i když existence honebního společenstva a společenstevní honitby spolu úzce souvisí, v případě členství v honebním společenstvu a vázanosti honebního pozemku na určitou honitbu to již neplatí. Vystoupení vlastníka honebního pozemku ze společenstevní honitby neznamená bez dalšího odmítnutí zahrnutí tohoto pozemku do připravované společenstevní honitby, případně vynětí pozemku z honitby již existující. Podle § 26 odst. 4 zákona o myslivosti osoba, jejíž členství v honebním společenstvu zaniklo, má nárok na vypořádací podíl. Pokud tedy Pozemkový fond ČR vystoupil z Honebního společenstva Chrastava, došlo pouze k zániku jeho členství bez vlivu na to, zda jeho honební pozemky budou začleněny do společenstevní honitby Chrastavská Víska či nikoli. Není však správná představa žalovaného, že vystoupením Pozemkového fondu ČR z Honebního společenstva Chrastava jeho honební pozemky zůstávají součástí navrhované společenstevní honitby a stávají se přičleněnými, neboť zákon o myslivosti zná jen pozemky členů honebního společenstva, pozemky přičleněné a nehonební; nezná pojem pozemky nečlena honebního společenstva. Úvaha správního orgánu totiž v sobě skrývá logický rozpor. Buďto vystoupení člena honebního společenstva nemá na začlenění honebního pozemku do konkrétní společenstevní honitby vliv, a pak nemusí být nic přičleňováno, anebo dochází vystoupením člena honebního společenstva k vynětí jeho honebního pozemku z příslušné společenstevní honitby, s čímž krajský soud nesouhlasil, a pak by k přičleňování dojít mohlo. Krajský soud souhlasil s názorem žalobce, že zákon o myslivosti nezná situaci, kdy by „se pozemky stávaly přičleněnými“, nýbrž proces přičleňování je součástí rozhodování orgánu státní správy myslivosti. Podle § 30 odst. 1 zákona o myslivosti honební pozemky, které netvoří vlastní nebo společenstevní honitbu, přičlení orgán státní správy myslivosti zpravidla k honitbě, která má s těmito honebními pozemky nejdelší společnou hranici a zásady řádného mysliveckého hospodaření nevyžadují jejich jiné přičlenění. Pokud by se „pozemky mohly stát přičleněnými“, pak by to představovalo jakýsi automatický proces, který by orgán státní správy myslivosti pouze konstatoval, což by odporovalo citovanému ustanovení zákona o myslivosti. Krajský soud hodnotil úvahu žalovaného, podle níž v důsledku vystoupení Pozemkového fondu ČR z Honebního společenstva Chrastava od 1. 1. 2005 došlo k poklesu výměry honebních pozemků členů Honebního společenstva Chrastava pod 500 ha za nesprávnou a v kontextu jeho rozhodování za nesrozumitelnou. Soud je toho názoru, že vystoupení Pozemkového fondu ČR z Honebního společenstva Chrastava nemělo na podobu a výměru navrhované společenstevní honitby Chrastavská Víska vliv, jeho pozemky mohly být do rozhodování o společenstevní honitbě Chrastavská Víska začleněny. Součástí zkoumané žalobní námitky je i odlišný pohled žalobce a žalovaného na interpretaci § 31 odst. 6