§ 33a občanský zákoník – Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě
Občanský zákoník · 40/1964 Sb. · účinné od 20. 7. 2009 · Občanské právo · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 33a občanského zákoníku stanoví, za jakých podmínek může zmocněnec (tedy ten, kdo je oprávněn jednat za někoho jiného na základě plné moci) udělit plnou moc další osobě, aby jednala za původního zmocnitele. Zmocněnec může udělit plnou moc další osobě (tzv. dalšímu zmocněnci) pouze tehdy, pokud mu to výslovně dovoluje původní plná moc, nebo pokud je zmocněncem právnická osoba. (§ 33a zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, znění účinné od 20. 7. 2009)
Klíčová fakta
- Judikatura: na § 33a odkazuje 24 soudních rozhodnutí (NS, ÚS, NSS)
- Účinnost: znění účinné nejméně od
- Zdroj: e-Sbírka, 40/1964 Sb.
(1) Zmocněnec je oprávněn udělit plnou moc jiné osobě, aby místo něho jednala za zmocnitele,
a) je-li výslovně oprávněn podle plné moci udělit plnou moc jiné osobě,
b) je-li zmocněncem právnická osoba.
(2) Z právních úkonů dalšího zmocněnce je zavázán přímo zmocnitel.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zmocněnec může udělit plnou moc další osobě (tzv. dalšímu zmocněnci) pouze tehdy, pokud mu to výslovně dovoluje původní plná moc, nebo pokud je zmocněncem právnická osoba.
- Pokud další zmocněnec jedná na základě takto udělené plné moci, právní důsledky jeho jednání (práva a povinnosti) vznikají přímo původnímu zmocniteli, nikoli zmocněnci, který plnou moc udělil.
- Tento paragraf umožňuje řetězení zastoupení, ale pouze za přesně stanovených podmínek, aby byla zajištěna právní jistota.
Na co si dát pozor
- Pokud původní plná moc výslovně neopravňuje zmocněnce k udělení další plné moci, nemůže ji zmocněnec platně udělit, ledaže je sám právnickou osobou.
- Je důležité si uvědomit, že i když jedná další zmocněnec, právně je zavázán původní zmocnitel, což znamená, že nese odpovědnost za jednání dalšího zmocněnce.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 33a
Jak soudy aplikují § 33a
… plnou moc neplatnou a není důvodem pro vyslovení neplatnosti usnesení valné hromady, o nichž takový zmocněnec hlasoval. [23] Nejvyšší soud setrvává i na (Ústavním soudem nezpochybněném) závěru, podle něhož i na zastupování akcionáře na valné hromadě na základě plné moci (§ 184 odst. 1 obch. zák.) dopadá ustanovení § 33a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále jen „obč. zák.“), umožňující zmocněnci akcionáře (pod)zmocnit k zastupování na valné hromadě třetí osobu.
… hlasoval. [28] Nejvyšší soud setrvává i na (Ústavním soudem nezpochybněném) závěru vyloženém v (Ústavním soudem zrušeném) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4397/2014, podle něhož i na zastupování akcionáře na valné hromadě na základě plné moci (§ 184 odst. 1 obch. zák.) dopadá ustanovení § 33a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), umožňující zmocněnci akcionáře (pod)zmocnit k zastupování na valné hromadě třetí osobu.
… [22] Nejvyšší soud setrvává i na (Ústavním soudem nezpochybněném) závěru vyloženém v (taktéž Ústavním soudem zrušeném) usnesení Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2015, sp. zn. 29 Cdo 4397/2014, podle něhož i na zastupování akcionáře na valné hromadě na základě plné moci (§ 184 odst. 1 obch. zák.) dopadá ustanovení § 33a zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku (dále též jen „obč. zák.“), umožňující zmocněnci akcionáře (pod)zmocnit k zastupování na valné hromadě třetí osobu.