8 As 33/2009 — Nejvyšší správní soud

8 As 33/2009- 56 - text 8 As 33/2009 - 63 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Petra Příhody a soudců JUDr. Michala Mazance a JUDr. Jana Passera v právní věci žalobce: Společnost ochránců životního prostředí, se sídlem Nerudova 34, Litoměřice, zastoupeného JUDr. Ondřejem Tošnerem, advokátem se sídlem Slavíkova 23/1568, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 7. 2008, čj. 2055/ZPZ/2008/ODP-218, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 3. 2009, čj. 15 Ca 248/2008  33, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 31. 3. 2009, čj. 15 Ca 248/2008  33, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Správní řízení Městský úřad Lovosice, odbor životního prostředí, rozhodnutím ze dne 11. 6. 2008, čj. 2604/2008/OŽP, povolil podle § 5b odst. 1 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, odchylný postup pro rušení střelbou a usmrcování odstřelem špačka obecného (sturnus vulgaris) žadateli Zemědělskému družstvu Klapý, na pozemcích třešňového sadu vymezeného v rozhodnutí specifikovanými parcelními čísly v k. ú. Chodovlice, z důvodu prevence závažných škod na úrodě třešní v třešňových sadech. Městský úřad souhlas podmínil splněním následujících podmínek: 1) rušení spojené s usmrcováním (odstřelem) špačka obecného, bude prováděno pouze v minimální nutné míře a bude doplněno i plašením „slepými“ výstřely, 2) odstřel bude prováděn pouze do okraje hejna čítajícího odhadem minimálně 1000 špačků obecných v dohledu osoby uplatňující odchylný postup, 3) bude použita pouze broková lovecká zbraň s použitím brokových nábojů do velikosti max. 2,5 mm včetně, 4) rušení střelbou a usmrcování odstřelem špačka obecného bude prováděno pouze v období od 1. 6. do 31. 7. příslušného kalendářního roku, 5) odchylný postup se vztahuje pouze na třešňové sady vymezených parcelních čísel a bude prováděn pouze v prostoru předmětného sadu, 6) odstřel bude prováděn pouze uživateli honitby (myslivci), kteří se předem písemně ohlásí a doloží orgánu ochrany přírody, že jsou oprávněni lovit zvěř za podmínek stanovených § 46 - § 48 zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, 7) žadatel vyhotoví protokoly o průběhu jednotlivých odstřelů, které budou obsahovat minimálně: datum a hodinu odstřelu, místo realizace, počet ulovených jedinců a osobu, která odstřel provedla, protokoly budou zasílány za každý příslušný kalendářní měsíc městskému úřadu, 8) uživatel honitby zabezpečí dohledání střelbou usmrcených špačků, sejmutí ornitologických kroužků (pokud jimi budou usmrcení jedinci vybaveni) a jejich odevzdání místně příslušnému orgánu ochrany přírody a krajiny s informací o datu a lokalitě zástřelu, 9) odchylný postup byl povolen do 31. 7. 2013. Žalovaný rozhodnutím ze dne 29. 7. 2008, čj. 2055/ZPZ/2008/ODP-218, zamítl odvolání Okresní výkonné rady Českého svazu ochránců přírody Litoměřice a Společnosti ochránců životního prostředí a potvrdil rozhodnutí městského úřadu. II. Řízení před krajským soudem Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, který ji rozsudkem ze dne 31. 3. 2009, čj. 15 Ca 248/2008  33, zamítl. Krajský soud s odkazem k judikatuře Nejvyššího správního soudu dovodil, že žalobce disponoval žalobní legitimací podle § 65 odst. 2 s. ř. s. a může se tak účinně domáhat ochrany jen proti tvrzenému porušení procesních práv. Žalobce namítl, že se žalovaný nevypořádal se všemi návrhy, uvedenými ve stanovisku žalobce ze dne 8. 3. 2008, a že neměl dostatek důkazů ke zjištění skutečného stavu věci. K tomu krajský soud konstatoval, že žalobce v přihlášení se ke správnímu řízení dne 8. 3. 2008 nenavrhl provedení konkrétních důkazů a pouze obecně uvedl, aby byly předloženy všechny důkazy alternativního moderního řešení plašení špačků. Teprve v odvolacím řízení žalobce požadoval zakrytí stromů nebo celého sadu sítí a plašení ptáků reprodukovanou hudbou. Žalovaný se těmito námitkami podle krajského soudu zabýval a dostatečně odůvodnil, proč jim nelze vyhovět. Zároveň odůvodnil, proč neprovedl některé důkazy navržené žalobcem. Krajský soud uzavřel, že procesní práva žalobce nebyla porušena. III. Kasační stížnost Žalobce (stěžovatel) brojil proti rozsudku krajského soudu kasační stížností z důvodu podle § 103 odst. 1 písm. b) a d) s. ř. s., jakkoliv svou argumentaci citovaným ustanovením výslovně nepodřadil. Stěžovatel především polemizoval se závěrem krajského soudu, že se žalovaný vypořádal se všemi námitkami stěžovatele. Podmínkou postupu odchylného od postupu podle § 5a odst. 1, 2 zákona o ochraně přírody a krajiny je podle stěžovatele splnění dvou podmínek, totiž neexistence jiného uspokojivého řešení a prevence závažných škod mj. na úrodě. Stěžovatel tvrdil, že neexistence jiného řešení musí být řádně a náležitě prokázána, k čemuž v nyní posuzované věci nedošlo. Stěžovatel opakovaně navrhl alternativní řešení spočívající v plašení ptáků reprodukovanou nahrávkou různých dravých ptáků a nabídl důkazy o účinnosti této metody v České republice i jinde. Žalovaný se s návrhem vypořádal jedinou větou „Z důvodu neúčinnosti maket dravců jako ochrany proti špačkům lze předpokládat, že ani plašení zvukovými nahrávkami těchto dravců nebude mít dostatečný ochranný efekt.“. Tento názor přejal i krajský soud, podle nějž „žalovaný se v odůvodnění napadeného rozhodnutí vypořádal se všemi námitkami žalobce, tj. včetně zakrytí stromů sítí, používání reprodukované hudby atd.“. Stěžovatel tvrdil, že závěr o neexistenci jiného uspokojivého řešení není opřen o konkrétní důkazy, ale byl učiněn pouze na základě dojmu a přesvědčení žalovaného. V řízení tak nebylo prokázáno, že plašení ptáků reprodukovanou zvukovou nahrávkou dravých ptáků (nikoliv hudbou, jak uvedl krajský soud) nemůže účinně zabránit náletům špačků, a tedy že neexistuje jiné uspokojivé řešení. Proto nebylo možné postupovat podle § 5b odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny. Žalovaný i krajský soud podle stěžovatele navíc zcela rezignovali na prokázání druhé podmínky, totiž existence závažných škod. Zemědělské družstvo Klapý nedoložilo výši škod způsobených špačky, a výší škody se nezabývaly ani správní orgány. Při místním šetření dne 10. 6. 2008 bylo pouze zjištěno, že na některých stromech zůstaly po náletu špačků pouze stopky s peckami. Z toho není zřejmé, kolik stromů a do jaké míry bylo takto postiženo a nelze jednoznačně dovodit, že byla způsobena závažná škoda. Odchylný postup lze přitom použít pouze tehdy, kdyby zájem na odvrácení či zmírnění závažné škody převýšil zájem na ochraně volně žijících ptáků. Stěžovatel navrhl rovněž vydání předběžného opatření, jímž by Zemědělskému družstvu Klapý bylo uloženo zdržet se odchylného postupu a usmrcování odstřelem druhu špaček obecný, povoleného shora specifikovaným rozhodnutím městského úřadu a na tam vymezených pozemcích. Návrh odůvodnil tím, že by mohlo dojít k usmrcení většího počtu jedinců špačka obecného dříve než soud ve věci rozhodne, čímž by byl popřen smysl správního soudnictví a došlo by k vážné újmě na hodnotách chráněných zákonem o ochraně přírody a krajiny. IV. Vyjádření ke kasační stížnosti Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. Zdůraznil, že byla dostatečně prokázána neúčinnost veškerých dosud provedených opatření, včetně snahy o plašení ptáků hlukem. Neodradil-li špačky hluk způsobený ptakoplaši, údery na plechové poklice a rozmístěné makety dravců, je podle něj nepochybné, že zvukové nahrávky hlasových projevů dravců nebudou mít uspokojivý účinek, mj. proto, že dravec při lovu žádné zvukové projevy nevydává. Navíc zákon při stanovení podmínek odchylného postupu nepředpokládá absolutní neexistenci jiných možných řešení, ale pouze neexistenci jiných uspokojivých, tedy účinných řešení. Podle žalovaného nelze přijmout ani námitku o nedostatku zjišťování rozsahu způsobených škod, protože při místním šetření byl jejich rozsah dostatečně prokázán zjištěním většího počtu stromů s pozůstatky stopek s peckami, tedy nepochybně poškozených špačky. Žalovaný se domnívá, že není důvodný ani návrh na vydání předběžného opatření, protože výkon napadeného rozhodnutí nemůže pro stěžovatele, který je právnickou osobou, představovat vážnou újmu a naopak by mohla být nepřiměřeně dotčena práva Zemědělského družstva Klapý vznikem škody na úrodě třešňového sadu v roce 2009. V. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem Nejvyšší správní soud posoudil důvodnost kasační stížnosti v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Kasační stížnost je důvodná. Rozhodnutí žalovaného má oporu v § 5a a v § 5b zákona o ochraně přírody a krajiny. Ustanovení § 5a od