2 Afs 133/2009 — Nejvyšší správní soud

2 Afs 133/2009- 73 - text 2 Afs 133/2009 - 78 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců JUDr. Vojtěcha Šimíčka a Mgr. Radovana Havelce v právní věci žalobce: VELDA s. r. o. (dříve DĚROVANÉ PLECHY SVS s. r. o.), se sídlem Fialková 509, Jesenice, Horní Jirčany, zastoupeného JUDr. Zdeňkem Weigem, advokátem se sídlem Nad Zátiším 22, Praha 4, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2008, sp. zn. 2008/802/30, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2009, č. j. 7 Ca 153/2008 - 42, ve znění opravného usnesení ze dne 12. 10. 2009, č. j. 7 Ca 153/2008 - 57, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : Kasační stížností podanou v zákonné lhůtě se žalobce jako stěžovatel domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba proti rozhodnutí žalovaného ze dne 21. 4. 2008, sp. zn. 2008/802/30. Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Hradec Králové ze dne 21. 1. 2008, sp. zn. 628/08-0601-22 o opravě zřejmého omylu ve výroku rozhodnutí téhož úřadu ze dne 17. 9. 2007, sp. zn. 1671/07-0601-22. Oprava spočívala ve změně citace dodatečného platebního výměru ve výroku zamítavého odvolacího rozhodnutí ze dne 17. 9. 2007. Městský soud v napadeném rozsudku uvedl, že se jednalo o zřejmou nesprávnost opravitelnou postupem podle § 56 odst. 3 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“) za použití § 320 odst. 1 písm. c) zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „celní zákon“). Městský soud vyloučil, že mělo být postupováno podle § 323a celního zákona, který podle jeho názoru neobsahuje speciální úpravu opravy zřejmých nesprávností oproti uvedenému ustanovení daňového řádu. Stěžovatel proti tomu v kasační stížnosti výslovně uplatňuje důvody podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). V prvé řadě poukazuje na skutečnost, že Celní ředitelství Hradec Králové pochybilo v rozhodnutí ze dne 17. 9. 2007 uvedením jiného dodatečného platebního výměru, než proti kterému bylo podáno odvolání. Stěžovatel se totiž odvolával proti dodatečnému platebnímu výměru Celního úřadu Pardubice ze dne 7. 10. 2004, sp. zn. 7066358400007, ovšem podle výroku odvolacího rozhodnutí bylo zamítnuto odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru ze dne 16. 10. 2004, č.j. 10665034035552. Celní ředitelství tuto chybu opravilo rozhodnutím o opravě zřejmého omylu ve výroku rozhodnutí a žalovaný stěžovatelovo odvolání proti tomuto rozhodnutí zamítl, aniž se vypořádal s tím, zda chyba takového rozsahu měnící znění výroku rozhodnutí vůbec může být takto opravena. Žalovaný se touto odvolací námitkou řádně nezabýval a městský soud obdobnou žalobní námitku vypořádal odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2009, č. j. 2 Afs 124/2008 - 127. V odvolání i v žalobě stěžovatel dále namítal, že při opravě nebylo možné postupovat podle § 56 odst. 3 daňového řádu, jak učinil žalovaný, neboť celní zákon opravování rozhodnutí upravuje v § 323a a v souladu s jeho § 320 odst. 1 tak nelze použít daňový řád. Žalovaný vycházel z toho, že nešlo o rozhodnutí, jímž byla stanovena daňová povinnost, že nešlo o rozhodnutí vydané v celním řízení. V žalobě pak stěžovatel své námitky rozvedl a zejména poukázal na důvodovou zprávu k zákonu č. 1/2002 Sb., jímž byl celní zákon doplněn o ustanovení § 322a. V důvodové zprávě bylo uvedeno, že se jedná o speciální ustanovení ve vztahu k § 320, neboť úprava v daňovém řádu nevyhovuje potřebám celních orgánů. Městský soud se však s touto žalobní argumentací vůbec nevypořádal a dospěl k opačnému závěru. Městský soud argumentuje tím, že ust. § 323a celního zákona neobsahuje zvláštní úpravu opravy zřejmých nesprávností oproti ustanovení § 56 daňového řádu, pouze obsahuje odlišnou lhůtu k opravě. Pokud by měl zákonodárce skutečně takový úmysl (doplnit pouze lhůtu), jistě by to vyjádřil jinak. Daňový řád umožňuje provedení opravy rozhodnutí, jímž nebyla stanovena daňová povinnost, aniž by k tomu určoval lhůtu. Celní zákon nepoužívá pojmu „daňová povinnost“, ale pojmu „nedoplatek“, což nejsou pojmy totožné. Názor, že zákonodárce chtěl doplněním celního zákona o ustanovení § 322a určit pouze lhůtu k provedení opravy a pouze v celním řízení, nemá logiku. Stěžovatel je názoru, že ustanovení § 322a celního zákona upravuje celou problematiku opravy chyb v rozhodnutích celních orgánů. Tento názor zastává i Nejvyšší správní soud v citovaném rozsudku 2 Afs 124/2008 - 127. Nakonec stěžovatel poukazuje na pochybnost o složení senátu městského soudu, který o věci rozhodoval. V záhlaví rozsudku je jako předsedkyně senátu uvedena JUDr. Eva Pechová, rozsudek však je jako předsedou podepsán Mgr. Alešem Sabolem. Stěžovateli tak není jasné, zda se jedná o písařskou chybu či zda došlo k porušení § 54 odst. 1, 2 s. ř. s. Ze všech těchto důvodů navrhuje zrušení napadeného rozsudku městského soudu a vrácení věci tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný se ve svém vyjádření ke kasační stížnosti plně ztotožnil se závěry krajského soudu obsaženými v napadeném rozsudku a navrhl její zamítnutí. Důvodnost kasační stížnosti posoudil Nejvyšší správní soud v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 2, 3 s. ř. s.). Stěžovatel v kasační stížnosti namítá důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Skutečnosti, v nichž tyto kasační důvody spatřuje, však jim odpovídají pouze zčásti. Jistě lze názor o nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení (zda žalovaný vůbec mohl opravit výrok svého rozhodnutí a zda tak mohl učinit užitým způsobem) podřadit kasačnímu důvodu podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s.“). Dále ovšem namítá důvody uvedené v § 103 odst. 1 písm. b) s. ř. s. („vady řízení spočívající v tom, že skutková podstata, z níž správní orgán v napadeném rozhodnutí vycházel, nemá oporu ve spisech nebo je s nimi v rozporu, nebo že při jejím zjišťování byl porušen zákon v ustanoveních o řízení před správním orgánem takovým způsobem, že to mohlo ovlivnit zákonnost, a pro tuto důvodně vytýkanou vadu soud, který ve věci rozhodoval, napadené rozhodnutí správního orgánu měl zrušit; za takovou vadu řízení se považuje i nepřezkoumatelnost rozhodnutí správního orgánu pro nesrozumitelnost“). Tomuto zákonnému vymezení žádná z konkrétních skutečností uvedených v kasační stížnosti neodpovídá; ostatně skutkový stav ve vztahu k posouzení nesprávnosti výroku rozhodnutí Celního ředitelství v Hradci Králové ze dne 17. 9. 2007 a podmínkám pro jeho opravu je zcela zřejmý z rozhodnutí obsažených ve správním spise. Této kasační námitce by mohla odpovídat pouze zmínka v části IV. kasační stížnosti, že se žalovaný řádně nevypořádal s odvolací námitkou přípustnosti opravy, pokud je jí zasažen výrok. Toto tvrzení však není pravdivé, neboť žalovaný se k této odvolací námitce nesouhlasně vyjádřil na 3. stránce svého rozhodnutí, kde uvedl, že se v případě daného opravovaného rozhodnutí nejedná o typově shodné rozhodnutí, jímž se zabýval Ústavní soud v nálezu odvolatelem označeném; odlišnosti přitom konkrétně označil. Městský soud proto nepochybil, pokud nezrušil správní rozhodnutí jako nesrozumitelné či pro jeho rozpor s obsahem správního spisu. Tato kasační námitka důvodná není. Kasační námitku podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. („nepřezkoumatelnost spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé“), stěžovatel spatřuje jednak v nedostatcích důvodů rozsudku krajského soudu, jednak zřejmě i v nesprávném obsazení senátu. Námitku nesprávného obsazení soudu je však třeba podřadit kasačnímu důvodu podle § 103 odst. 1 písm. c) s. ř. s. V záhlaví rozsudku městského soudu je uvedeno, že rozhodoval senát ve složení: předsedkyně senátu JUDr. Eva Pechová a soudci Mgr. Jaromír Sklenář a JUDr. Hana Pipková; rozsudek je však jako předsedou senátu podepsán Mgr. Alešem Sabolem. Městský soud následně dne 12. 10. 2009 vydal opravné usnesení, jímž opravil záhlaví rozsudku tak, že senát rozhodoval pod předsednictvím Mgr. Aleše Sabola. Nejvyšší správní soud ověřil v protokolu o hlasování, že složení rozhodujícího senátu odpovídalo rozsudku po této opravě a stejné složení senátu je uvedeno i ve zkráceném znění rozsudku, které bylo podle záznamu v soudním spise vyvěšeno v době od 30. 6. 2009 do 14. 7. 2009 vyvěšeno na úřední desce soudu. K porušení § 54 odst. 1 s. ř. s. proto nedošlo, neboť poradě senátu nebyl přítomen žádný další soudce, tedy ani JUDr