3 Ao 9/2011 — Nejvyšší správní soud

3 Ao 9/2011- 175 - text 3 Ao 9/2011 - 175 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Petra Průchy a JUDr. Jana Rutsche v právní věci navrhovatelů: a) Městská část Praha – Křeslice, se sídlem Praha 10, Štychova 2, b) Ing. V. Š., a c) J. Ř., všichni zastoupeni Mgr. Vítězslavem Dohnalem, advokátem se sídlem Tábor, Příběnická 1908, proti odpůrci: Hlavní město Praha, se sídlem Praha 1, Mariánské náměstí 2, o návrhu na zrušení vyhlášky č. 32/1999 ze dne 26. 10. 1999, o závazné části územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, t a k t o : Věc s e p o s t u p u j e rozšířenému senátu. O d ů v o d n ě n í : I. Skutkový stav 1. Návrhem ze dne 27. 12. 2011 se navrhovatelé domáhají zrušení vyhlášky hlavního města Prahy č. 32/1999, kterou Zastupitelstvo hlavního města Prahy vyhlásilo závaznou část schváleného územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Vyhláška nabyla účinnosti dne 1. 1. 2000. 2. Dle navrhovatelů není napadený územní plán v souladu se zákonem a nebyl vydán zákonem stanoveným postupem, a to zejména s ohledem na koridor veřejně prospěšné stavby č. 20, kategorie DK, označené jako Šeberov – Vestecká spojka (SO – D1) a MÚK EXIT 4 (D1 – Vestecká spojka), v tomto opatření obecné povahy zakotvené. 3. Ke své aktivní legitimaci navrhovatel a) uvedl, že je městskou částí hlavního města Prahy vymezenou ustanovením § 3 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze (dále jen „zákon č. 131/2000 Sb.“) ve spojení s § 1 a přílohou č. 1 vyhlášky č. 55/2000 Sb. hlavního města Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy (dále jen „Statut“). Podle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. vystupují městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Podle § 25c odst. 2 a 4 Statutu mohou městské části připomínkovat návrh územního plánu hlavního města Prahy ve lhůtě 30 dnů ode dne společného jednání a poté nejpozději při veřejném projednání návrhu. 4. Navrhovatel a) uplatnil v průběhu pořizování napadeného opatření obecné povahy připomínky v zákonných lhůtách. Zastupitelstvo Městské části Praha – Křeslice se dne 1. 6. 1998, č. j. 193/98, usneslo na nesouhlasu s návrhem napadeného územního plánu a tento nesouhlas byl zaslán pořizovateli jako připomínka k návrhu napadeného opatření obecné povahy. 5. Realizací záměru Vestecké spojky a mimoúrovňové křižovatky Vestecké spojky dálnice D1 (EXIT 4) by došlo ke zhoršení životního prostředí občanů městské části, zejména zvýšení zátěže hlukem a imisemi prachu a dalších zdraví škodlivých látek, ke snížení hodnoty jejich nemovitostí a ke zhoršení podmínek dopravní obslužnosti. 6. Podle § 2 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. je městská část povinna pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů; při plnění svých úkolů chrání též veřejný zájem. Úkolem městské části je spravování záležitostí, které jsou v zájmu městské části a jejích občanů. II. Relevantní právní úprava 7. Podle § 101a odst. 1 s. ř. s. je návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí oprávněn podat ten, kdo tvrdí, že byl na svých právech opatřením obecné povahy, vydaným správním orgánem, zkrácen. 8. Podle § 101a odst. 2 s. ř. s. může podat návrh na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho částí, vydaného krajem, též obec. 9. Podle § 52 odst. 2 stavebního zákona mohou námitky proti návrhu územního plánu podat pouze vlastníci pozemků a staveb dotčených návrhem veřejně prospěšných staveb, veřejně prospěšných opatření a zastavitelných ploch a zástupce veřejnosti. 10. Podle § 52 odst. 3 stavebního zákona může nejpozději při veřejném projednání každý uplatnit své připomínky a dotčené osoby podle odstavce 2 námitky, ve kterých musí uvést odůvodnění, údaje podle katastru nemovitostí dokladující dotčená práva a vymezit území dotčené námitkou. 11. Ve stavebním zákoně z roku 1976 (napadený územní plán byl vydán za jeho účinnosti) byla tato otázka řešena obdobně: 12. Podle § 21 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. mohli vlastníci pozemků a staveb, jejichž práva jsou dotčena konceptem řešení regulačního plánu, územního plánu obce a veřejně prospěšnými stavbami, které jsou vymezeny v konceptu řešení územního plánu velkého územního celku, podat své námitky do 30 dnů od veřejného jednání. K námitkám podaným po uvedených lhůtách se nepřihlíží. 13. Podle § 22 odst. 4 zákona č. 50/1976 Sb. mohli vlastníci dotčených pozemků a staveb k návrhu regulačního plánu, územního plánu obce a k vymezení veřejně prospěšných staveb v návrhu územního plánu velkého územního celku uplatnit do 15 dnů od posledního dne vystavení návrhu námitky nebo nesouhlas s vyřízením svých námitek podaných ke konceptu řešení. 14. Podle § 1 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. upravuje tento zákon postavení hlavního města Prahy jako hlavního města České republiky, kraje a obce a dále postavení městských částí. 15. Podle § 1 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. je hlavní město Praha veřejnoprávní korporací, která má vlastní majetek, má vlastní příjmy vymezené tímto nebo zvláštním zákonem a hospodaří za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu. 16. Podle § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. vystupují městské části v rozsahu stanoveném zákonem a Statutem v právních vztazích svým jménem a nesou odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. 17. Podle § 34 odst. 1 zákona č. 131/2000 Sb. nakládá hlavní město Praha s vlastním majetkem a hospodaří s ním za podmínek stanovených tímto nebo zvláštním zákonem podle vlastního rozpočtu. 18. Podle § 34 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb. mají městské části vlastní rozpočet a za podmínek stanovených tímto zákonem, zvláštním zákonem nebo Statutem hospodaří podle něj. 19. Podle § 34 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb. nakládají městské části za podmínek stanovených tímto zákonem a Statutem se svěřeným majetkem hlavního města Prahy. Městské části vykonávají při nakládání se svěřeným majetkem hlavního města Prahy práva a povinnosti vlastníka v rozsahu vymezeném tímto zákonem a Statutem. 20. Podle § 34 odst. 5 zákona č. 131/2000 Sb. mohou městské části nabývat věci do vlastnictví hlavního města Prahy. Tyto věci se městským částem svěřují dnem jejich nabytí do vlastnictví hlavního města Prahy. 21. Podle § 25c odst. 2 Statutu jsou městské části oprávněny do 30 dnů od obdržení návrhu zadání územního plánu hlavního města Prahy uplatnit u pořizovatele své písemné připomínky. K připomínkám podaným po uvedené lhůtě se nepřihlíží. 22. Podle § 25c odst. 4 Statutu uplatňuje-li městská část ve svém vyjádření ke konceptu územního plánu hlavního města Prahy připomínky, které považuje za zásadní, výslovně každou z těchto připomínek označí slovy „tuto připomínku považuje městská část za zásadní“. Pokud pořizovatel nesouhlasí se zásadní připomínkou městské části ke konceptu územního plánu hlavního města Prahy, předloží návrh rozhodnutí o zásadní připomínce včetně konceptu územního plánu hlavního města Prahy a zásadní připomínky městské části k rozhodnutí radě hlavního města Prahy. K jednání rady hlavního města Prahy o zásadních připomínkách městské části bude příslušná městská část přizvána. Rozhodnutí rady hlavního města Prahy o zásadní připomínce městské části je konečné a bude respektováno v pokynech pro zpracování návrhu územního plánu hlavního města Prahy. 23. Podle § 25c odst. 7 Statutu mohou městské části podat připomínky proti návrhu územního plánu hlavního města Prahy nejpozději při veřejném projednání. K později uplatněným připomínkám městské části se nepřihlíží. III. Postoupení věci 24. Třetí senát dospěl k závěru, že aktivní legitimace městských částí tak, jak byla dosud nahlížena rozhodovací praxí Nejvyššího správního soudu, neodpovídá právní úpravě, resp. pozdější judikatuře rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu k otázce návrhové legitimace ke zrušení územních plánů nebo jejich částí obecně. Třetí senát proto postoupil věc v souladu s § 17 s. ř. s. k rozhodnutí rozšířenému senátu, a to konkrétně z těchto důvodů: III. a) 25. Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 10. 2008, č. j. 9 Ao 2/2008 - 62, č. 1766/2009 Sb. NSS, byla Městská část Praha – Suchdol řádným účastníkem řízení o změně územního plánu v souladu s § 3 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., ve spojení s § 25 Statutu (vyhláška č. 55/2000 Sb. hl. m. Prahy), její účastenství nebylo odpůrcem zpochybňováno. V tomto řízení „podávala zásadní připomínky ve smyslu § 25 odst. 9 Statutu, o kterých odpůrce rozhodl, a toto rozhodnutí je přílohou E napadeného opatření obecné povahy“. Vzhledem k tomuto postavení v řízení o vydání opatření obecné povahy je podle tohoto rozsudku zřejmé, „že i městská část může tvrdit ve smyslu § 101a odst. 1 s. ř. s., že byla opatřením obecné povahy zkrácena na svých právech, pokud splní další podmínky žalobní legitimace. Městská část je dle zákona č. 131/2000 Sb. a Statutu nositelem procesních i hmotných práv, která je oprávněna v řízení o zrušení opatření ob