7 As 100/2010 — Nejvyšší správní soud

7 As 100/2010- 65 - text 7 As 100/2010 - 76 pokračování U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v rozšířeném senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Jiřího Pally, JUDr. Jakuba Camrdy, JUDr. Barbary Pořízkové, JUDr. Kateřiny Šimáčkové, JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Vlašína v právní věci žalobce: M. P., zast. JUDr. Radkem Kellerem, advokátem se sídlem Jaselská 23, Brno, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, Dopravní inspektorát Český Krumlov, se sídlem Tovární 165, Český Krumlov, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 1. 10. 2010, č. j. 10 A 53/2010  18, t a k t o : I. V odvolacím řízení lze rozhodnutí správního orgánu prvního stupně zrušit postupem podle § 90 odst. 1 písm. a), případně b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, i z důvodů uvedených v § 77 odst. 1 a 2 téhož zákona. Zrušení rozhodnutí správního orgánu prvního stupně z důvodu nicotnosti je odvolací správní orgán povinen vyjádřit ve výroku svého rozhodnutí. II. Podmínkou přípustnosti žaloby, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí správního orgánu prvního stupně či rozhodnutí o odvolání, je vyčerpání řádných opravných prostředků v řízení před správním orgánem ve smyslu § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní. Ustanovení § 68 písm. c) soudního řádu správního je obsoletní a nemůže být ani v případě takové žaloby důvodem pro její odmítnutí. III. Ani žalobu, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí, však nelze podat kdykoliv. Počátek lhůty pro její podání je určen dnem oznámení rozhodnutí vydaného v odvolacím řízení žalobci, nikoliv dnem, v němž mu byl oznámen úkon správního orgánu ve věci prohlášení nicotnosti podle § 77 a 78 správního řádu. IV. Žaloba, jejímž jediným důvodem je tvrzená nicotnost rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení postupem podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, je nepřípustná podle § 68 písm. a) soudního řádu správního. V. Účastník řízení, v němž mělo být vydáno nicotné rozhodnutí, je oprávněn namítat tuto nicotnost v navazujících řízeních, ve kterých má tvrzený neexistující správní akt sloužit jako exekuční titul nebo jako podklad pro další úkon správního orgánu. VI. Věc s e v r a c í k projednání a rozhodnutí sedmému senátu. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalovaná uložila žalobci v blokovém řízení pokutu ve výši 2.500 Kč za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o přestupcích“), ve spojení s § 18 odst. 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o silničním provozu“). Uvedeného přestupku se žalobce dopustil tím, že dne 16. 1. 2008 v 10:45 hodin v obci Střítež, část obce Kaplicenádraží, okres Český Krumlov, na silnici I. třídy jako řidič osobního automobilu registrační značky X překročil nejvyšší dovolenou rychlost stanovenou zvláštním právním předpisem v obci o 20 km/hod a více. Pokutový blok série DB/2005 č. B 0197460 obsahoval žalobcovo jméno a příjmení, datum jeho narození, adresu jeho bydliště, číslo jeho občanského průkazu, právní kvalifikaci přestupku, dobu a místo přestupkového jednání, celkovou výši uložené pokuty, datum, razítko a podpisy osob oprávněných k projednání přestupku a podpis žalobce potvrzující převzetí bloku. [2] Následně žalobce dne 15. 6. 2010 podal žalované podnět k zahájení přezkumného řízení podle § 94 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) a k prohlášení nicotnosti rozhodnutí vydaného v blokovém řízení podle § 78 odst. 1 správního řádu. V tomto podání uvedl, že policejní orgán nebyl příslušný k vyřízení přestupku ze dne 16. 1. 2008 v blokovém řízení a tento přestupek měl ohlásit příslušnému správnímu orgánu, který jej měl projednat v běžném správním řízení. Přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) bodu 3 zákona o přestupcích totiž spáchal v období dvanácti po sobě jdoucích kalendářních měsíců dvakrát, neboť stejného přestupku se dopustil již dne 2. 8. 2007, za což mu byla uložena pokuta příkazem o uložení pokuty Městského úřadu Šumperk ze dne 11. 12. 2007, č. j. 118013/2007 DOP/MAKO-698, který nabyl právní moci dne 15. 1. 2008. Za této situace mu za přestupek ze dne 16. 1. 2008 mohla být podle § 22 odst. 8 zákona o přestupcích uložena sankce zákazu činnosti na dobu od jednoho měsíce do šesti měsíců, o níž nelze rozhodovat v blokovém řízení. Rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení za přestupek ze dne 16. 1. 2008 je tudíž podle žalobce nicotné. [3] Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Jihočeského kraje, sdělením ze dne 25. 6. 2010, č. j KRPC-38336-6/ČJ-2010-0200DP, žalobci s odkazem na § 96 odst. 1 správního řádu oznámila, že přezkumné řízení není možné zahájit z důvodu uplynutí jednoroční lhůty od právní moci rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení ze dne 16. 1. 2008. Podnětem k prohlášení nicotnosti tohoto rozhodnutí se policejní orgán ve sdělení ze dne 25. 6. 2010, č. j. KRPC-38336-6/ČJ-2010-0200DP, nikterak nezabýval. [4] V žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 16. 1. 2008 žalobce nenapadl skutkové závěry žalované, avšak z důvodů uvedených v podnětu k zahájení přezkumného řízení a k prohlášení nicotnosti rozhodnutí namítl, že žalovaná nebyla věcně příslušná k rozhodnutí o přestupku ze dne 16. 1. 2008 v blokovém řízení, a proto je toto rozhodnutí nicotné. Vyslovení nicotnosti rozhodnutí pak žalobce navrhl v doplnění žaloby. [5] Krajský soud v Českých Budějovicích napadeným usnesením žalobu odmítl. V odůvodnění tohoto usnesení krajský soud uvedl, že rozhodnutí v blokovém řízení lze vydat tehdy, je-li přestupek spolehlivě zjištěn a osoba, která se jej měla dopustit, je ochotná pokutu zaplatit. Jestliže by ten, kdo by se měl podle závěru správního orgánu přestupku dopustit, nepovažoval přestupek za spolehlivě zjištěný nebo by nebyl z jiného důvodu ochoten pokutu zaplatit, bylo by potřeba provádět dokazování. Zahájení správního řízení je tak v dispozici osoby, která se měla přestupku dopustit, neboť právě jí je dáno na výběr, zda využije svého práva, aby spáchání přestupku bylo prokazováno a bylo prováděno skutkové i právní hodnocení jejího jednání. V dané věci žalobce tohoto práva nevyužil, v důsledku čehož nebyly skutkové otázky předmětem dokazování. Smyslem přezkumu správních rozhodnutí ve správním soudnictví je poskytnutí soudní ochrany v případech, kdy osoby, jež tvrdí, že byly na svých právech dotčeny, se svých práv nedomohly před správním orgánem, ač se o to pokusily. Jestliže tedy žalobce nepožádal o vedení správního řízení, v němž by mohl využít i řádné opravné prostředky, nemůže se dožadovat soudní ochrany proti rozhodnutí o uložení pokuty v blokovém řízení. Není rozhodné, že proti tomuto rozhodnutí nejsou přípustné opravné prostředky. Podstatné je pouze to, že žalobce nevyužil opravné prostředky v řízení o přestupku, které mohl svým jednáním iniciovat. Podle § 68 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“), je žaloba nepřípustná tehdy, nevyužil-li žalobce opravných prostředků v řízení před správným orgánem, které zákon připouští. Proto musí být žaloba nepřípustná i za situace, kdy žalobcovo právo na podání opravného prostředku zůstalo nevyužito z důvodu jeho souhlasu s projednáním věci v blokovém řízení. Na základě těchto skutečností dospěl krajský soud k závěru, že žaloba proti rozhodnutí žalované o uložení pokuty v blokovém řízení je nepřípustná, a proto ji podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. odmítl. [6] Ve včas podané kasační stížnosti žalobce (dále jen „stěžovatel“) namítl nezákonnost rozhodnutí krajského soudu, neboť ten žalobu odmítl formalisticky s odkazem na nevyčerpání všech opravných prostředků, aniž by se zabýval namítanou nicotností žalobou napadeného rozhodnutí. Tu spatřuje nadále v tom, že rozhodnutí vydal správní orgán, který k tomu nebyl věcně příslušný. O přestupku ze dne 16. 1. 2008 totiž rozhodl v blokovém řízení policejní orgán, ačkoliv jej měl projednat příslušný obecní úřad ve správním řízení. Nicotný správní akt přitom nemůže nikoho zavazovat, protože neexistuje, jak vyplývá z rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 7. 2005, č. j. 6 A 76/2001 - 96. Krajský soud měl tedy napadené rozhodnutí přezkoumat a následně vyslovit jeho nicotnost. Argumentace o nevyčerpání všech opravných prostředků by byla příhodná jen tehdy, kdyby předmětné blokové řízení vedl věcně příslušný správní orgán. Je-li však napadené rozhodnutí nicotné, nezbývá, než na ně pohlížet jako na neexistující, v důsledku čehož nelze požadovat vyčerpání všech opravných prostředků. Stěžovatel se tedy podle svého tvrzení nedomáhá soudní ochrany proti rozhodnutí v blokovém řízení jako takovému, jak se nesprávně uvádí v rozh