1 As 64/2014 — Nejvyšší správní soud

1 As 64/2014- 33 - text 1 As 64/2014 - 36 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: B. S., zastoupený JUDr. Janem Klailem, advokátem se sídlem U Radbuzy 4, Plzeň, proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem nám. Svobody 471, Praha 6, proti rozkazu velitele 4. brigády rychlého nasazení ze dne 27. 12. 2010, č. 191, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 20. 3. 2014, čj. 11 Ad 2/2011  32, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti n e p ř i z n á v á . O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Dne 27. 12. 2010 vydal velitel 4. brigády rychlého nasazení výpis z rozkazu ve věcech personálních, podle kterého se podle § 6 odst. 3 zákona č. 221/1999 Sb., o vojácích z povolání, žalobce služebně zařazuje na systemizované místo starší strojník ženijního strojního družstva ženijní čety velitelské roty 42. mechanizovaného praporu 4. brigády rychlého nasazení Velitelství společných sil (157467). Současně se podle ustanovení části první, čl. II, bodu 1 zákona č. 272/2009 Sb., kterým byl novelizován zákon o vojácích z povolání, žalobce zařazuje do hodnostního sboru poddůstojníků a přísluší mu hodnost desátník. [2] Žalobce brojil proti uvedenému rozkazu žalobou u městského soudu z důvodu jeho nezákonnosti v té části, kterou byl jmenován do hodnosti desátníka. Poukázal na to, že je vojákem z povolání a dne 1. 2. 2009 byl služebně zařazen na výše uvedené systemizované místo a byl jmenován do hodnosti rotmistr, která odpovídala jeho služebnímu zařazení. Žalobce brojil zejména proti tomu, že byl napadeným rozkazem jmenován do nižší hodnosti (hodnost desátník je o tři stupně nižší než hodnost rotmistr), aniž by k tomu dal souhlas. Toto jmenování proto bylo v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o vojácích z povolání, ve znění účinném do 31. 12. 2010. [3] Městský soud v záhlaví specifikovaným rozsudkem žalobu zamítl jako nedůvodnou. Upozornil na přechodné ustanovení zákona č. 272/2009 Sb., kterým se mění zákon o vojácích z povolání, jež výslovně uvádí, že na základě tohoto zákona dochází ke změně v zařazení vojáka do hodnostního sboru a nadále mu přísluší hodnost podle činností stanovených v nařízení vlády, které je prováděcím předpisem. Je tak zřejmé, že přímo ze zákona došlo ke změně, kdy jednotliví vojáci byli zařazeni na základě jimi vykonávané činnosti do určitého hodnostního sboru a ze zákona jim přísluší tomu korespondující hodnost. Napadeným rozkazem byl již pouze deklarován změněný stav nově plynoucí ze zákona č. 272/2009 Sb. Nařízení vlády č. 203/2010 Sb., o seznamu činností vojáků z povolání stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a vojenské hodnosti, jednoznačně upravuje, že staršímu strojníkovi přísluší vojenská hodnost desátník. S ohledem na znění zmíněného přechodného ustanovení zákona č. 272/2009 Sb. tak nelze aplikovat § 7 odst. 4 zákona o vojácích z povolání, ve znění účinném do 31. 12. 2010, neboť v projednávaném případě se nejednalo o jmenování žalobce do nové hodnosti, ale tato hodnost mu přísluší od 1. 1. 2011 s ohledem na vykonávanou činnost. Žalovaný proto nepochybil, pokud souhlas žalobce nevyžadoval. II. Argumenty kasační stížnosti žalobce [4] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (stěžovatel) kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. [5] Stěžovatel má zejména za to, že soud nesprávně vyložil čl. II. odst. 1 zákona č. 272/2009 Sb., který je toliko ustanovením přechodným, nikoliv právní normou, která by byla způsobilá zasáhnout přímo do právní sféry stěžovatele tím, že jej přímo „degraduje“ (nebo jej povýší nebo jeho hodnost nezmění). Upozorňuje na § 7 odst. 1 zákona o vojácích z povolání, podle kterého je na základě splněných kvalifikačních předpokladů voják zařazen do hodnostního sboru a je jmenován do vojenské hodnosti. Vzhledem k tomu, že jazykový výklad právních norem není jediným způsobem výkladu, lze podle stěžovatele srovnávat čl. II. odst. 1 zákona č. 272/2009 Sb., kde je obsaženo „se zařazuje“ a „přísluší mu“, se souslovím „je voják zařazen“ a „je jmenován“ uvedeným v § 7 odst. 1 zákona o vojácích z povolání. Zatímco zmiňované ustanovení § 7 odst. 1 nebylo nikdy vnímáno ani aplikováno tak, že je voják ze zákona zařazen do určitého hodnostního sboru a ze zákona automaticky jmenován, nyní soud přichází s tezí, že zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti je pouze deklaratorní akt. Zákon o vojácích z povolání přitom nepřipouští jinou možnost k získání hodnosti ani k její změně (vyjma propůjčení hodnosti), než konstitutivním právním aktem – rozkazem velitele ve věcech personálních o zařazení do hodnostního sboru a jmenováním do konkrétní hodnosti (viz rozkaz ministryně obrany č. 23 ze dne 30. 6. 2008). [6] Rozsudek městského soudu je dále dle stěžovatele nepřezkoumatelný, neboť jasně a logicky nezdůvodnil, proč je jednou rozkaz příslušného služebního orgánu o zařazení do hodnostního sboru a jmenování do hodnosti konstitutivním právním aktem a jindy deklaratorním. Soud se také nevypořádal s žalobní argumentací, že přechodné ustanovení plní zcela jiný účel, než který mu soud přiřkl a nemůže samo o sobě zasáhnout do právní sféry stěžovatele a je jen pokynem služebním orgánům k určitému postupu ve věci. [7] Další kasační námitka směřuje proti závěru soudu, že v daném případě nebylo namístě aplikovat § 7 odst. 4 zákona o vojácích z povolání. Podle stěžovatele neexistuje nic, co by mělo použití této platné a účinné normy vylučovat, tím méně ustanovení přechodné, pokud v něm není výslovně uvedeno, že se nějaké ustanovení zákona v konkrétním případě nepoužije. Jediným smyslem § 7 odst. 4 (nyní § 7 odst. 5) zákona o vojácích z povolání je garance toho, aby nebylo možno žádným zákonem předvídaným způsobem vojáku snížit jeho hodnost, aniž by s tím vyslovil souhlas. Nikdy ani nebylo předpokládáno, že by ke změně hodnosti mohlo dojít jiným způsobem než jmenováním příslušným služebním orgánem do konkrétní hodnosti. [8] Stěžovatel dále brojí proti závěru městského soudu, že nařízení vlády č. 203/2010 Sb. bylo vydáno na základě zákonného zmocnění § 6 odst. 7 zákona o vojácích z povolání. Soud totiž nevzal v úvahu, že zákonné zmocnění nabylo účinnosti dnem 1. 1. 2011, zatímco nařízení vlády bylo „přijato“ již 14. 6. 2010, tedy ještě v době, kdy vláda neměla žádné zákonné zmocnění. Nařízení vlády je tak protiústavní a proto neplatné a neúčinné. Na tom nemění nic ani fakt, že jeho účinnost byla stanovena na 1. 1. 2011. K tomuto nařízení proto nelze přihlížet a soud měl v souladu s čl. 95 odst. 2 Ústavy předložit věc Ústavnímu soudu. [9] Za zcela zásadní považuje stěžovatel upozornění na skutečnost, že vláda byla zmocněna toliko ke stanovení seznamu činností vojáků, stanovených pro jednotlivé hodnostní sbory a hodnosti, nikoliv ale k přímému přiřazení systemizovaných míst k jednotlivým hodnostem. Podle stěžovatele je z popisu jeho pracovní činnosti na systemizovaném místě starší strojník zřejmé, že se tato činnost netýká jen hodnosti desátník, ale naprosto stejná činnost je stanovena i pro hodnosti vyšší, např. pro hodnost četař či hodnost rotmistr nebo nadrotmistr. Městský soud však v rozporu s čl. I. bod 4 zákona č. 272/2009 Sb. aproboval přiřazení stěžovateli hodnost nikoliv podle vykonávané činnosti, nýbrž podle zastávaného systemizovaného místa. Vláda ČR ovšem nebyla zmocněna přiřadit pro jednotlivá zastávaná systemizovaná místa konkrétní hodnost. Nařízení proto předpokládá, že pro některé činnosti mohou příslušet různé hodnosti. III. Vyjádření žalovaného ke kasační stížnosti [10] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvádí, že napadený rozkaz byl proveden podle čl. II, bodu 1 zákona č. 272/2009 Sb., z jehož znění je nepochybné, že ke změně hodnosti dochází ex lege dnem 1. 1. 2011; užitý obrat „přísluší mu hodnost“ neumožňuje jiný výklad. Toto opatření se dotklo všech vojáků z povolání s výjimkou generálského hodnostního sboru a bylo vyvoláno jak nutností přizpůsobit strukturu Armády České republiky ostatním armádám členských států NATO, tak i potřebou urychlit postupný přechod od kariérního systému služby k systému meritnímu (viz § 6 odst. 4 zákona o vojácích z povolání), obvyklému u zaoceánských a západoevropských členů NATO. [11] Činnost staršího strojníka vykonávaná stěžovatelem do dne nabytí účinnosti novelizace byla přílohou prováděcího nařízení vlády č. 203/2010 Sb. popsána v části B bodu I. písm. a) podbodu 5.: obsluha a údržba technicky složitějšího stroje, nástavby a strojního zařízení (starší strojník). Záměr záko