9 As 182/2014 — Nejvyšší správní soud

9 As 182/2014- 76 - text pokračování 9 As 182/2014 - 79 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Petra Mikeše, Ph.D. a JUDr. Naděždy Řehákové v právní věci žalobkyně: DEICHMANN-OBUV s.r.o., se sídlem Londýnské nám. 853/1, Brno, zast. Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí Celního ředitelství Olomouc ze dne 2. 5. 2011, č. j. 2756-2/2011-130100-21, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 7. 5. 2014, č. j. 22 Af 105/2011 – 80, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě (dále jen „krajský soud“), kterým byla zamítnuta její žaloba proti shora uvedenému rozhodnutí Celního ředitelství v Olomouci. Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí Celního úřadu Zlín (dále též „celní úřad“), ze dne 14. 2. 2011, č. j. 2498-2/2011-136600-033, kterým bylo rozhodnuto podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 191/1999 Sb., o opatřeních, týkajících se dovozu, vývozu, a zpětného vývozu zboží porušujícího některá práva duševního vlastnictví a o změně některých další zákonů, ve znění účinném za posuzované období (dále jen „zákon o opatřeních“), a dle § 23 odst. 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění účinném za posuzované období (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), o zadržení zboží a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. [2] Konkrétně bylo zadrženo 19 párů tenisek, které byly nabízeny dne 14. 2. 2011 v provozovně DEICHMANN-OBUV s.r.o., na adrese Jasenická 197, Vsetín, a to pro podezření z porušování práv duševního vlastnictví k prostorové ochranné známce č. 007497373 společnosti Converse Inc, One High Street, North Andover, MA 01845, USA, registrované u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu. [3] Ve výroku rozhodnutí o zadržení uvedl celní úřad popis a množství zadržené obuvi s tím, že zboží je označeno způsobem stejným nebo zaměnitelným se zbožím chráněným registrovanou ochrannou známkou CONVERSE a je podezřelé z porušování práv duševního vlastnictví. Celní úřad provedl fotodokumentaci zadrženého zboží, v odůvodnění rozhodnutí poukázal na provedenou kontrolu v prodejně a citoval příslušná zákonná ustanovení s tím, že z důvodu shodnosti zboží nebo jeho podobnosti s ochrannou známkou č. 7497373 existuje pravděpodobnost záměny na straně spotřebitele, nabídkou a prodejem tohoto zboží dochází ke klamavým obchodním praktikám. [4] Předmětem sporu byla zejména nepřezkoumatelnost rozhodnutí o zadržení zboží. Krajský soud konstatoval, že rozhodnutí o zadržení zboží není rozhodnutím o deliktu samotném, je svým charakterem rozhodnutím přípravným, pomocným, které má za cíl zajistit důkazní materiál a dočasně omezit nakládání se zbožím. U takového rozhodnutí tedy postačí existence podezření ze spáchání deliktu (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 12. 2013, č. j. 9 As 27/2013 - 52). [5] Z rozhodnutí o zadržení zboží musí být patrno, na základě čeho vzniklo podezření, jakého deliktu se podezření týká, jakého místa, času a subjektu se podezření týká. Krajský soud shodně s žalovaným nalezl v rozhodnutí o zadržení zboží všechny tyto informace, a jak vyplývá z odvolacích námitek, ani stěžovatelka sama nebyla nijak dezorientována. Není zřejmé, jaká další šetření by měl celní úřad provádět v řízení o zadržení zboží, za situace, kdy v prodejně je nabízena konkrétní obuv, ta je fotograficky zdokumentována, popsána v protokole a fyzicky zajištěna. Shrnuto, rozhodnutí o zadržení zboží není neurčité, je přezkoumatelné, skutek byl (s ohledem na charakter rozhodnutí) vymezen dostatečně konkrétně (nabízena k prodeji sportovní obuv provedením stejná nebo zaměnitelná s registrovanou ochrannou známkou CONVERSE). Ke zkrácení práva na efektivní obranu nedošlo. [6] Rozhodnutí o zadržení zboží není rozhodnutím o deliktu samotném. Námitky směřující do kritérií, podle kterých je obuv obecně posuzována, mají své oprávnění ve věcném posouzení případného deliktu. [7] Krajský soud zdůraznil, že při přezkoumání rozhodnutí vychází dle § 75 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu, a proto výmazové řízení ochranné známky, probíhající v roce 2014 zohlednit nemůže. [8] Krajský soud žalobu dle § 78 odst. 7 s. ř. s. jako nedůvodnou zamítl. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti [9] Proti rozsudku krajského soudu brojí stěžovatelka kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod ustanovení § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. [10] Namítá, že není zřejmé, z jakého důvodu považuje krajský soud rozhodnutí o zadržení zboží za rozhodnutí pomocné, jehož cílem je zajistit důkazní materiál. Dle jejího přesvědčení musí být rozhodnutí o zadržení řádně odůvodněno, neboť jejím zásadním způsobem zasahováno do práv a svobod, a musí obsahovat náležitosti stanovené v § 67 a 68 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“). Podezření na klamavé obchodní praktiky je možné konstatovat na základě konkrétně zjištěného skutkového stavu. Faktické dopady na stěžovatelku, jakožto prodejce obuvi, a její pověst na trhu, jsou okamžité a ve vztahu k zadrženému zboží de facto trvalé. [11] Celní úřad se ke skutkovému stavu vůbec nevyjadřuje, pouze cituje zákon. Neuvádí žádným způsobem, jak se podrážka shoduje či podobá podrážce chráněné ochrannou známkou a v jakých prvcích. Odvolací orgán k této otázce uvádí pouze to, že ve vzoru podrážky jsou užity čtverečky, čárky a jejich specifické seskupení. Není zřejmé, zda jde o popis zadrženého zboží či podrážky chráněné ochrannou známkou, či obou typů obuvi. Zřejmé je naopak, že takový popis se hodí patrně obecně na většinu podrážek. Stěžovatelka nemůže o shodě či podobnosti zadrženého zboží polemizovat, neboť srovnávané podešve nejsou nijak blíže popsány. [12] Rozhodnutí o zadržení zboží neobsahuje žádné objasnění, jakým konkrétním jednáním má být právo duševního vlastnictví porušováno, a v čem konkrétně je porušení spatřováno. Pouhý opis zákona řádným odůvodněním rozhodnutí není (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 12. 2006, sp. zn. 2 As 37/2006). [13] Nesouhlasí s názorem, že v rozhodnutí o zadržení se nezkoumají otázky shody či podobnosti s ochrannou známkou, je naopak přesvědčena, že jde o otázku klíčovou. Napadený rozsudek považuje za nepřezkoumatelný. Chybí v něm jakékoliv skutkové závěry o podobnosti podešví, zaměnitelnosti z hlediska průměrného spotřebitele, možné asociaci s podrážkou chráněnou ochrannou známkou apod. [14] Soud musí vycházet z hlediska průměrného spotřebitele zařazeného do správné cílové skupiny. Soud vůbec v tomto případě cílovou skupinu nedefinuje, nemůže se tedy pak ani řídit hlediskem průměrného spotřebitele. [15] Celkové hodnocení podobnosti obuvi posuzováno být nemá, naopak se má zkoumat, jak celkový vzhled obuvi asociuje ochrannou známku chránící tvar podešve. Celý problém nejasnosti v otázce, co má být v tomto případě srovnáváno, když je chráněn pouze vzhled podrážky, vychází ze skutečnosti, že ochranná známka vůbec nenaplňuje definici ochranné známky, protože chrání vzhled pouze části výrobku, která nemá rozlišovací schopnost. [16] Z výpisu z rejstříku ochranných známek vedeného u Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu vyplývá, že ochranná známka č. 7497373 byla rozhodnutím ze dne 6. 2. 2014 částečně zrušena pro neplatnost, a to právě pro všechny výrobky třídy č. 25: Obuv a její části a vybavení. Dle § 32 odst. 4 zákona o ochranných známkách, se na ochrannou známku, která byla prohlášena za neplatnou, hledí, jako by nikdy nebyla zapsána. [17] Stěžovatelka trvá na tom, že je zcela nepravděpodobné, že by běžný spotřebitel posoudil jí nabízenou obuv jako výrobek společnosti Converse podle vzorku podešve. Celkové provedení není chráněno ochrannou známkou, zejména se ale jedná o zcela standardní provedení tzv. tenisek, které vyrábí řada výrobců. [18] Stejně tak trvá na tom, že hlavními poznávacími znaky výrobků společnosti Converse je typická pěticípá hvězda, nápis All Star či samotný název Converse, a tvar podešve (ochranná známka se vztahuje výlučně na tuto část obuvi) poznávacím znakem pro drtivou většinu spotřebitelů není. Na obuvi ani jejím obalu není nikde vyobrazen žádný symbol společnosti Converse. [19] V posuzované věci nebyl naplněn základní předpoklad nekalosti obchodní praktiky, a to způsobilost podstatně ovlivnit rozhodnutí spotřebitele tak, že může učinit obchodní rozhodnutí, které by jinak neučinil. [20] S ohledem na výše uvedené navrhuje, aby