Nejvyšší správní soud 9 As 215/2015 – Oznámení podnikání

Podanou kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým byla jako nedůvodná podle ustanovení § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítnuta její žaloba proti shora označenému rozhodnutí žalovaného. Tímto rozhodnutím bylo k jejímu rozkladu změněno rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu, odboru pro oblast Praha (dále jen „správní orgán I. stupně“), ze dne 17. 3. 2011, č. j. 80 873/2008-631 – Stu, tak, že stěžovatelka porušila § 13 odst. 6 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), v rozhodném znění (dále jen „zákon o elektronických komunikacích“), tím, že ode dne 28. 3. 2007 do doby vydání žalobou napadeného rozhodnutí neoznámila správnímu orgánu I. stupně změny údajů, uvedených v Oznámení komunikační činnosti ze dne 28. 3. 2007, a to změnu data předpokládaného zahájení zajišťování oznamovaných veřejných komunikačních sítí a změnu data předpokládaného zahájení poskytování oznamovaných služeb elektronických komunikací, čímž se dopustila správního deliktu dle § 118 odst. 1 písm. b) zákona o elektronických komunikacích. Za toto jednání byla stěžovatelce uložena dle § 118 odst. 11 zákona o elektronických komunikacích povinnost uhradit pokutu ve výši 15 000 Kč.

Podle § 105 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), musí být stěžovatel v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Stěžovatelka v řízení o kasační stížnosti nedoložila, že by byla zastoupena advokátem, nebo že její zaměstnanec nebo člen, který za ni jedná nebo ji zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie.

Soud ji proto usnesením ze dne 29. 9. 2015, č. j. 9 As 215/2015 – 13, vyzval ke splnění podmínky povinného zastoupení v řízení o kasační stížnosti, a to buďto předložením plné moci udělené advokátovi, nebo předložením dokladu, že její zaměstnanec nebo člen, který za ni jedná nebo ji zastupuje, má vysokoškolské právnické vzdělání, a to ve lhůtě 1 týdne od doručení usnesení. Zároveň byla stěžovatelka poučena o důsledcích, které nastanou, pokud výzvě nevyhoví.

Zmíněné usnesení bylo stěžovatelce doručeno fikcí dne 9. 10. 2015. Lhůta k doložení povinného zastoupení uplynula dne 16. 10. 2015.

Stěžovatelka výzvě nevyhověla, podmínku povinného zastoupení ve smyslu § 105 odst. 2 s. ř. s. v řízení o kasační stížnosti nesplnila, a proto soud její kasační stížnost odmítl.

Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 60 odst. 3, větu první, s. ř. s., ve spojení s ustanovením § 120 s. ř. s., podle něhož nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, byla-li kasační stížnost odmítnuta.