3 As 116/2015 — Nejvyšší správní soud

3 As 116/2015- 49 - text pokračování 3 As 116/2015 - 52 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobců: a) Ing. J. H., b) J. H., c) Ing. R. H., d) M. H., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Praha 1, Těšnov 17, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 3. 2007, č. j. 44331/2006-16310, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze z 12. 3. 2015, č. j. 6 A 298/2011 - 405, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze z 12. 3. 2015, č. j. 6 A 298/2011 - 405 se zrušuje a věc se tomuto soudu vrací k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení Magistrát města Ostravy, odbor ochrany vod a půdy rozhodnutím ze dne 3. 10. 2006, č. 1325/05, č. j. OVP/3754/03/6722/04/Pr dodatečně povolil obci V. výrokem A) stavbu vodohospodářského díla „Jednotná kanalizace Obce V.“ (dále též „stavba“) a ve výroku B) nařídil odstranění části stavby vodohospodářského díla „Jednotná kanalizace Obce V.“ na pozemku p. č. 4/1 v katastrálním území V. Rozhodnutím ze dne 13. 3. 2007, č. j. 44331/2006-16310 žalovaný odvolání žalobců zamítl a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. Žalobci toto rozhodnutí napadli žalobou u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“). Rozsudkem ze dne 5. 11. 2009, č. j. 6 Ca 109/2007 - 110, městský soud toto rozhodnutí zrušil pro nepřezkoumatelnost. Následně Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 8. 9. 2011, č. j. 2 As 14/2010 - 244 tento rozsudek zrušil a věc soudu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud poté o věci znovu rozhodl a to rozsudkem ze dne 30. 12. 2011, č. j. 6 A 298/2011 - 286. Ke kasační stížnosti žalobců jej zrušil Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 19. 3. 2014, č. j. 2 As 88/2012 - 64 a věc znovu vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. Městský soud o věci rozhodl rozsudkem ze dne 12. 3. 2015, č. j. 6 A 298/2011 - 405. Výrokem I. žalované rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení, výroky II. a III. rozhodl o nákladech řízení. Městský soud v Praze většinu námitek neshledal důvodnou. Ztotožnil se se žalovaným, že stavba odvádí odpadní vody, jedná se tedy o kanalizaci. Dále byl názoru, že přeložení kanalizace v úseku pozemku parc. č. 4/1 v k. ú. V. není novou stavbou, ale částí liniové stavby kanalizace. Přeložení tohoto úseku v rámci dodatečného povolení stavby tak bylo v souladu se zákonem. Dospěl rovněž k závěru, že stavba významně nepoškozuje nemovitost žalobců č. p. 167 v obci V. Stavebník souhlasnými stanovisky dotčených orgánů státní správy dle § 126 zákona č. 50/1976 Sb., doložil, že předmětná stavba je v souladu se zájmy chráněnými zvláštními předpisy, ze spisu nevyplývá, že by u této stavby byly vydány výjimky z obecných technických požadavků na výstavbu. Uzavřel, že dodatečné povolení stavby není v rozporu s územně plánovací dokumentací obce V. a že stavba není v rozporu ani s obecnými technickými požadavky na výstavbu a s technickými požadavky na stavby. Městský soud rovněž neshledal vadu řízení spočívající v tom, že by ve věci rozhodovaly podjaté úřední osoby. Konstatoval, že účastníci důvody možné podjatosti úředníků neprokázali a že žalovaný rozhodl dne 25. 1. 2007 o námitce podjatosti proti řediteli odboru Státní správy ve vodním hospodářství a Správy povodí Ing. Danielu Pokornému. Městský soud v Praze měl však za to, že projektová dokumentace ke stavbě vykazuje rozpory. Z její technické části vyplývá, že stavba nesplňuje všechny technické parametry kanalizace. Není tedy zřejmé, zda projektová dokumentace zpracovaná pro zatrubnění potoka může sloužit i pro stavbu kanalizace a zda stavba podle této dokumentace bude splňovat všechny parametry kanalizace. Závěr žalovaného, že projektová dokumentace odpovídá skutečnému provedení stavby, nemá podle městského soudu dostatečnou oporu ve spisovém materiálu. Podle soudu nelze úplně zjistit skutečný stav díla. S ohledem na komplikovanou povahu věci má za to, že správní orgán měl podle § 61 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., přistoupit k ústnímu jednání spojeného s místním šetřením. To by ozřejmilo namítané rozpory projektové dokumentace a skutečného stavu. S argumentem žalovaného, že ve věci bylo nařízeno ohledání dne 20. 2. 2007, se neztotožnil, neboť ze správního spisu není zřejmé, co bylo předmětem tohoto ohledání a nelze je považovat za místní šetření. Je proto toho názoru, že za účelem odstranění namítaného rozporu bude potřeba zjistit poměry na místě samém. Žalovaný měl v dalším řízení taktéž řádně odůvodnit závěr, že předloženou projektovou dokumentaci považuje za dostatečný podklad pro rozhodnutí o dodatečném povolení předmětné stavby. Poté bude podle městského soudu možno hodnotit, zda předložená projektová dokumentace odpovídá skutečnému stavu věci a zda zatrubnění odpovídá požadavkům na kanalizaci. II. Kasační stížnost Žalovaný (dále též „stěžovatel“) proti rozsudku městského soudu podal kasační stížnost, v níž uplatnil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel uvedl, že správní orgán I. stupně provedl řádné hodnocení dokumentace skutečného provedení stavby a proto se s ním zcela ztotožnil. Podle něj slouží Jednotná kanalizace obci V. k odvádění předčištěných odpadních vod a srážek. Výpočty bylo ověřeno, že stavba disponuje dostatečnou kapacitou, řádně plní svou funkci. Na některých částech byly vybudovány rodinné domky a další stavby. Jedná se o nedokončenou stavbu, před kolaudací bude třeba realizovat ještě některé stavební a dokončovací práce. Stavba ve své současné podobě již více než tři desítky let plní své funkce, tudíž její stavební provedení se minimálně z hlediska trvanlivosti stavby osvědčilo zkouškou času. Je nezbytné zohlednit, že po tuto dobu kanalizace slouží obci V. a jejím obyvatelům, aniž byl prokázán negativní vliv na nemovitost žalobců. Požadavek městského soudu na opětovné hodnocení projektové dokumentace a jejího souladu se skutečným provedením stavby má stěžovatel za formalistický, protože provedení některých prací již z důvodů plynutí času a provedených terénních úprav nelze ověřit. Dále namítl, že městský soud nesprávně posoudil ohledání, které se konalo dne 20. 2. 2007. Uvedl, že toto ohledání proběhlo v rámci prošetřování stížnosti žalobců, kteří mu byli přítomni, a správní orgán využil v souladu s § 50 odst. 1 správního řádu skutečnosti známé mu z úřední činnosti. Jedním ze zjištění při tomto ohledání bylo i potvrzení stavu stavby nedokončené. Již v té době byl rozsah ohledání limitován tím, že hrubá stavba byla zbudována v letech 1962 až 1982, terénními úpravami byla v některých místech dokonce zastavěna. Uplynutím více než půl století od zahájení stavby tedy již nebude ani objektivně možné rozeznat, zda byly realizovány drenáže v podsypu vyrovnávací betonové desky apod., tato opatření mohla být již zastřena. Další místní šetření by tak bylo v rozporu s principem hospodárnosti správního řízení. Stěžovatel že za jediné vhodné řešení daného stavu je nezbytné považovat legalizaci stavby. Žalobkyně sub a) se ve vyjádření ke kasační stížnosti ztotožnily s městským soudem. Jsou názoru, že projektová dokumentace a faktické provedení stavby jsou v rozporu a že za účelem je nezbytné provést místní šetření. Zdůraznily přitom, že správní spis neobsahuje žádný záznam (protokol) o místním šetření ze dne 20. 2. 2007. Taktéž poukázaly na závěr městského soudu, že se má stěžovatel v dalším řízení vypořádat se všemi odvolacími námitkami. Podle jejich názoru se totiž stěžovatel v rozhodnutí nevypořádal s některými z nich. Jedná se o námitku nesouladu stavby s veřejným zájmem, s tím, že stavebník neprokázal vlastnická či jiná práva k pozemkům, na kterých se stavba nachází. Dále se má stěžovatel vypořádat s námitkou, že tuto stavbu není možno dodatečně povolit jako kanalizaci, neboť není napojena na čistírnu odpadních vod ani do kanalizační sítě, ale ústí do stavby zatrubnění potoka, kam odvádí odpadní vody v rozporu s právními předpisy. Závěr městského soudu, že by zatrubnění potoka mohlo sloužit jako kanalizace, je v rozporu s územním plánem. Poukázaly na to, že ze strany 57 textové části územního plánu obce V. vyplývá, že problém znečištění odpadními vodami je možné řešit pouze vybudováním kanalizační sítě s tím, že do místních vodotečí, které slouží jako součást kanalizační sítě, je nutno zabránit přítoku splaškových vod. Dále žalobkyně uvedly, že tvrzení stěžovatele v kasační stížnosti jsou vnitřně rozporná. Zatímco na jedné straně se má jednat o nedokončenou stavbu, ve skutečnosti tato stavba byla dokončena již v roce 1982 - v kasační stížnosti sám stěžovatel uvedl, že stavba slouží již přes 30 let. V závěru svého vyjádření žalobkyně rovněž polemizovaly s výší přiznaných nákladů na řízení před Městským soudem v Praze. Žalobci sub b) ve vyjádření ke kasační stížnosti rovněž setrvali na svém dosavadním stanovisku. Poukázali na podmínk