3 As 74/2015 — Nejvyšší správní soud

3 As 74/2015- 68 - text pokračování 3 As 74/2015 - 73 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců Mgr. Radovana Havelce a JUDr. Jana Vyklického v právní věci žalobce: Ing. J. B., zastoupeného JUDr. Janem Marečkem, advokátem se sídlem Na Švihance 1476/1, Praha 2, proti žalovanému Krajský úřad kraje Vysočina, se sídlem v Jihlavě, Žižkova 57, o přezkoumání rozhodnutí ze dne 23. 6. 2014, č. j. KUJI 42611/2014, za účasti I) M. B. a II) E. ON distribuce, a. s., se sídlem České Budějovice, F. A. Gerstnera 2151/6, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 2. 2015, č. j. 10 A 103/2014 – 62, takto: I. Kasační stížnost se zamítá . II. Žádnému z účastníků se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Zástupci žalobce JUDr. Janu Marečkovi, advokátovi se sídlem Na Švihance 1476/1, Praha 2, se nepřiznává odměna za zastupování. Odůvodnění: I. Dosavadní průběh řízení Městský úřad Humpolec, stavební úřad, rozhodnutím ze dne 3. 4. 2014, č. j. STAV/ 19811/12/Za/ s. z. Ob-/3055/2012, dodatečně povolil změnu nedokončené stavby RODINNÝ DŮM – 1 bytová jednotka, včetně přípojky vody, kanalizace a elektro + vsakovací jímky na pozemku pozemkové parcely č. 133/1, 133/2 a stavební parcely č. 465 v k. ú. Senožaty. Žalobce (účastník stavebního řízení) proti tomuto rozhodnutí podal odvolání. Žalovaný rozhodnutím z 23. 6. 2014, č. j. KUJI 42611/2014, sp. zn. OUP 202/2014 DI-2 následně rozhodnutí stavebního úřadu částečně změnil tak, že na první straně se původní text začínající slovy: „Po projednání žádosti o změnu stavby a“ končící slovy „…povoluje“ nahrazuje textem „Po projednání žádosti o změnu stavby v rozsahu, v jakém se změna dotýká práv právem chráněných zájmů nebo povinností účastníků stavebního řízení, jakož i zájmů chráněných dotčenými orgány, stavební úřad Městského úřadu Humpolec, jako stavební úřad příslušný dle § 13 odst. 1 písm. c) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) rozhodl takto: změna shora uvedené nedokončené stavby RODINNÝ DŮM – 1 bytová jednotka, včetně přípojky vody, kanalizace a elektro + vsakovací jímky na pozemku pozemkové parcely č. 133/1, 133/2 a stavební parcely č. 465 v k. ú. Senožaty se podle § 115 a § 129 odst. 3 stavebního zákona povoluje.“ Ve zbytku žalovaný potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu. Krajský soud v Českých Budějovicích rozsudkem z 20. 2. 2015, č. j. 10 A 103/2014 – 62, žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl. Zdůraznil, že předmětem řízení je přezkoumání rozhodnutí pouze o dodatečném povolení změny stavby před dokončením. Tato změna spočívala v podsklepení suterénu stavby, vypuštění krytého přístřešku pro osobní automobil, změna také obsahuje dispoziční úpravy v přízemí, vypuštění terasy na východní straně, vybudování zádveří před vstupem, zvýšení původní podezdívky o jednu vrstvu cihel, změnu výškového osazení podlahy přízemí. Krajský soud zdůraznil, že rodinný dům nebyl změnou určen k průmyslové výrobě, a že se jedná se o samostatnou stavbu bez vazby na další průmyslové stavby stavebníka. Namítané otázky spojené s povolením dalších průmyslových staveb - kolna, přístřešek, příjezdová komunikace a stavební úpravy zemědělské usedlosti – proto v tomto řízení nelze projednat. Krajský soud poukázal na to, že stavba byla provedena jako rodinný dům oprávněně na základě souhlasu stavebního úřadu s ohlášením. Dodatečným povolením změny stavby nedošlo ke změně jejího charakteru na výrobní činnost, rozestavěná stavba má stále charakter rodinného domu, tedy objektu určeného k bydlení. Žalobce by mohly obtěžovat pouze emise kouře z kotle na pevná paliva. S tímto způsobem vytápění však bylo uvažováno již v době udělení původního souhlasu s ohlášenou stavbou, k žádné změně zde tedy nedošlo. Žalobcův dům a napadaná stavba se nacházejí ve vzdálenosti 80 m, což taktéž snižuje míru jeho obtěžování. O stavbě vsakoviště bylo rozhodnuto již souhlasem k ohlášené stavbě. Změna stavby se jej nijak nedotýkala, a proto se jím stavební úřad v řízení o změně již nezabýval. Z tohoto důvodu nebylo nezbytné provádět důkaz znaleckým posudkem o rozsahu plochy způsobilé k vsakování dešťové vody. Krajský soud se také ztotožnil se stavebním úřadem v tom, že správné stanovení rozsahu vsakoviště je na projektantovi, neboť autorizovaná osoba v oboru pozemních staveb je dostatečně kvalifikovaným odborníkem pro projektovou činnost. K dalším námitkám krajský soud uvedl, že vytěžená zemina uložená na pozemku stavebníka nijak neohrozí statiku staveb žalobce. Obsáhle se také zabýval výkladem vztahu dodatečného povolení stavby podle § 129 odst. 3 stavebního zákona a změny stavby před jejím dokončením podle § 118 stavebního zákona. Uvedl, že v prvním případě jde o změnu již realizované stavby, která byla provedena v rozporu s jejím povolením. Ve druhém případě jde o změnu, kterou stavebník ještě nezahájil. V žalobcově věci však jde o první případ, neboť jde o stavbu, která již byla provedena v rozporu se souhlasem s ohlášenou stavbou, a stavebník následně požádal o dodatečné povolení změny této stavby. Žalovaný podle krajského soudu postupoval zcela v souladu s § 129 odst. 3 stavebního zákona, a proto žalovaný správně změnil výrok rozhodnutí stavebního úřadu a vypustil z něj z tohoto důvodu označení ustanovení § 118 stavebního zákona. Krajský soud byl taktéž názoru, že postačilo, pokud kompletní projektovou dokumentaci a další podklady předložil stavebnímu úřadu jen stavebník jako jeden ze spoluvlastníků stavby. Oddíl G průvodní zprávy, který se zabývá návaznostmi na související stavby, je úplný, protože souvisejícími stavbami jsou v dané věci pouze přípojky na inženýrské sítě. Stavba rodinného domu již k dalším nemovitostem žádný vztah nemá. Soud poukázal na to, že stavebník dodržel i požadavek obecně závazného předpisu na zajištění garáže či prostoru na stání pro osobní automobil. Již z podkladů přitom vyplývalo, jaká garáž je projektována a jaká auta do ní budou po příjezdové cestě přijíždět. Uvedl, že zpevněná plocha navíc nebude situována v blízkosti staveb žalobce na parcelách č. 111 a 112. Rozsah změn stavby, které uvádí průvodní zpráva k projektové dokumentaci, odpovídá těm zjištěním, které zjistil stavební úřad při místním šetření. Podle krajského soudu byl tedy skutkový stav v této věci zjištěn úplně a spolehlivě. Soud uzavřel, že i přes provedené změny se nejedná o zcela jinou stavbu, a že dodatečným povolením změny stavby rodinného domu stavebníků nebylo zasaženo do ústavních práv žalobce. II. Kasační stížnost Stěžovatel podal proti rozsudku kasační stížnost, v ní uplatnil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a), b), c) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatel namítl, že Krajský soud v Českých Budějovicích byl nesprávně obsazen. Tvrdí, že obsahu poučení o složení soudu z 20. 10. 2014 rozuměl tak, že jeho žalobu nebude projednávat a rozhodovat JUDr. Věra Balejová. Uvedl, že s touto soudkyní má nejhorší zkušenost, nezná jedinou žalobu, ve které by nevyhověla správnímu orgánu. Pokud by věděl, že žalobu bude projednávat tato soudkyně, podal by námitku podjatosti. Podle názoru stěžovatele mělo být vedeno řízení podle § 118 stavebního zákona. Manželé B. podle zjištění stěžovatele staví zcela jiný dům, než byl povolen stavebním úřadem. Stěžovatel dále tvrdí, že stavebníci poškozují jeho majetek (taras, zeď, plot, skleník) podnikatelskou činností v několika „na černo“ postavených stavbách (kolna, přístřešek pro stroje, příjezdová komunikace), na což v řízení opakovaně poukazoval a doložil k tomu i nezbytnou fotodokumentaci. Součástí podnikání se podle stěžovatele stala i změna stavby domu. Stěžovatel tvrdí, že předložená dokumentace neodpovídá vyhlášce č. 499/2006 Sb. Podle něj krajský soud nesprávně nepřihlédl i k dalším správním řízením a navrhl, aby Nejvyšší správní soud připojil další spisy a přihlédl k jejich obsahu. Stavební úřad navíc podle jeho názoru v rozporu s § 111 odst. 2 stavebního zákona posoudil nedostatečně budoucí užívání stavby v souvislostech, zejména neposoudil podnikatelské aktivity u rozestavěného domu. Poukázal na to, že vhodné bylo provést místní šetření, při kterém by bylo možno vyhodnotit namítané širší souvislosti. Stavebník neodůvodnil, proč provedl tolik změn oproti projektové dokumentaci. Domnívá se, že je to z důvodu změny stavby na podnikatelský subjekt a má za to, že stavebník nepředložil k této změně příslušnou projektovou dokumentaci. Stěžovatel upozornil na to, že pohodu bydlení a poškozování staveb nejvíce ohrožují masivní strojní nůžky schopné ustřihnout plech o tloušťce 10 mm. Jejich provozem dochází k mohutným rázům, ty jsou slyšet ještě ve vzdálenosti 100 metrů. Pojezdy traktorů, vysokozdvižných vozíků a jiných těžkých strojů po