7 As 344/2018 — Nejvyšší správní soud

7 As 344/2018- 35 - text 7 As 344/2018 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Tomáše Foltase a soudců Mgr. Davida Hipšra a Mgr. Lenky Krupičkové v právní věci žalobce: Š. N., zastoupen JUDr. Ing. Janem Vychem, advokátem se sídlem Lazarská 11/6, Praha 2, proti žalovanému: Krajský úřad Libereckého kraje, se sídlem U Jezu 642/2a, Liberec 2, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) Město Rychnov u Jablonce nad Nisou, se sídlem Husova 490, Rychnov u Jablonce nad Nisou, II) AUTOKLUB ČESKÁ LÍPA v AČR, se sídlem Sosnová 200, zastoupen JUDr. Milanem Štětinou, advokátem se sídlem Jiráskova 614/11, Česká Lípa, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 23. 8. 2018, č. j. 59 A 97/2017 - 72, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení n e m a j í právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. [1] Dne 31. 5. 2017 vydal Magistrát města Jablonce nad Nisou (dále též „správní orgán I. stupně“) rozhodnutí sp. zn. 1051/2017/ODS/PDS/2017/ZUK, kterým na základě žádosti osoby zúčastněné na řízení II podle § 24 odst. 1 a § 25 odst. 6 písm. e) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů (dále též „zákon o pozemních komunikacích“) povolil uzavírku a zvláštní užívání ve výroku vymezených pozemních komunikací za účelem pořádání automobilové soutěže RALLY BOHEMIA 2017 konané dne 2. 7. 2017 (dále též „sportovní akce“). Správní orgán I. stupně žalobce nepovažoval za účastníka tohoto správního řízení. [2] Uvedené rozhodnutí napadl žalobce odvoláním. Rozhodnutím ze dne 14. 8. 2017, č. j. OD 883/2017-6/280.9/Hk, žalovaný odvolání zamítl pro nepřípustnost. Podle žalovaného žalobce nebyl účastníkem předmětného správního řízení. Z tohoto důvodu nebyl ani dle § 81 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též „správní řád“) oprávněn podat odvolání proti rozhodnutí správního orgánu I. stupně. Žalovaný proto odvolání jako nepřípustné zamítl (§ 92 odst. 1 správního řádu). II. [3] Žalobce napadl uvedené rozhodnutí žalovaného správní žalobou. Shora označeným rozsudkem Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci (dále též „krajský soud“) žalobu zamítl. Krajský soud přisvědčil správním orgánům, že žalobce nelze z titulu vlastnictví pozemků sousedících s pozemní komunikací, na které se konala sportovní akce, považovat za účastníka řízení podle § 24 ani podle § 25 zákona o pozemních komunikacích. K tomu poukázal na obsah uvedených ustanovení a judikaturu správních soudů, ze kterých vyplývá, že za účastníky řízení nelze považovat vlastníky pozemků sousedících s komunikacemi. Podpůrně poukázal i na praktické problémy, ke kterým by vedlo přiznání statutu účastníků řízení všem vlastníkům pozemků v sousedství dotčených pozemních komunikací. K žalobní argumentaci, ve které žalobce namítal dotčení vlastnických a užívacích práv předmětnou sportovní akcí, pak krajský soud uvedl, že taková dotčení jsou soukromoprávního charakteru, přičemž k ochraně před nimi slouží prostředky soukromého práva (např. předběžné opatření, řízení o náhradě škody). Krajský soud uzavřel, že správní orgány nepochybily, pokud žalobce nepovažovaly za účastníka řízení dle § 24 a § 25 zákona o pozemních komunikacích, a proto žalobu jako nedůvodnou zamítl. III. [4] Žalobce (dále též „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu včasnou kasační stížností z důvodů uvedeného v § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Podle stěžovatele došlo k nesprávnému posouzení právní otázky účastenství. Stěžovatel je vlastníkem, resp. uživatelem řady nemovitostí (zejména zemědělských pozemků a rodinného domu), které sousedí s komunikací, na které probíhá předmětná sportovní akce. Při minulých ročnících této akce docházelo k opakovanému vstupu a vjezdu osob na jeho pozemky, k poničení a znečištění pozemků, k omezení při seči sena, k hluku, k nebezpečnému překročení rychlosti závodních vozidel, k nehodám atp. S ohledem na intenzitu tohoto dotčení by stěžovatel měl být považován za účastníka řízení. Výklad krajského soudu není souladný ani se základními zásadami správního řízení, zejména se zásadou transparentnosti veřejné správy a zásadou spravedlivého procesu ve smyslu judikatury Soudního dvora Evropské unie (SDEU), resp. čl. 41 odst. 2 Listiny základních práv Evropské unie. Provedený výklad odporuje i nálezu Ústavního soudu ze dne 13. 6. 2006, sp. zn. I. ÚS 50/03. Z rozsudku je zřejmé, že právní názor krajského soudu je veden jen a pouze myšlenkou, jak co nejvíce zjednodušit správnímu orgánu rozhodování o žádosti o povolení zvláštního užívání komunikace. Stěžovatel poukázal i na komplikace spojené s ochranou svých práv v občanskoprávním řízení, na které jej odkázal krajský soud. Odkaz na civilní řízení o náhradu škody vede k nemožnosti ochránit majetek pro futuro, jako iluzorní se pak jeví krajským soudem uváděná možnost ochrany prostřednictvím předběžného opatření. Dále polemizoval s dílčími argumenty krajského soudu. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil rozsudek krajského soudu a věc mu vrátil k dalšímu řízení. IV. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že odkazuje na odůvodnění žalobou napadaného rozhodnutí a na rozsudek krajského soudu. Navrhl kasační stížnost zamítnout. V. [6] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal přitom, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [7] Kasační stížnost není důvodná. [8] Mezi stranami je sporné, zda měl být stěžovatel účastníkem řízení podle § 24, resp. § 25 zákona o pozemních komunikacích. [9] Podle § 24 zákona o pozemních komunikacích: (1) Provoz na dálnicích, silnicích, místních komunikacích a veřejně přístupných účelových komunikacích může být částečně nebo úplně uzavřen, popřípadě může být nařízena objížďka. Nikdo nemá nárok na náhradu případných ztrát, jež mu vzniknou v důsledku uzavírky nebo objížďky. (2) O uzavírce a objížďce rozhoduje příslušný silniční správní úřad na základě žádosti osoby, v jejímž zájmu má dojít k uzavírce. Příslušný silniční správní úřad žádost projedná a) s vlastníkem pozemní komunikace, která má být uzavřena, a s vlastníkem pozemní komunikace, po níž má být vedena objížďka, b) s obcí, na jejímž zastavěném území má být povolena uzavírka nebo nařízena objížďka, c) s provozovatelem dráhy, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je umístěna dráha, d) s Policií České republiky, má-li objízdná trasa vést po silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupné účelové komunikaci. (5) Příslušný silniční správní úřad rozhodnutí neprodleně oznámí a) Hasičskému záchrannému sboru České republiky, b) příslušným poskytovatelům zdravotnické záchranné služby, c) dopravcům v linkové osobní dopravě, jde-li o pozemní komunikaci, na níž je tato doprava provozována a jsou-li silničnímu správnímu úřadu tito dopravci známi, d) všem silničním správním úřadům, které povolují přepravy zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů, jde-li o uzavírku pozemní komunikace používané k tomuto druhu přepravy, e) Ministerstvu vnitra, jde-li o dálnice, v ostatních případech Policii České republiky, f) provozovateli systému elektronického mýtného, jde-li o zpoplatněné pozemní komunikace. [10] Podle § 25 zákona o pozemních komunikacích: (1) K užívání dálnic, silnic a místních komunikací jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům, než pro které jsou určeny (dále jen "zvláštní užívání"), je třeba povolení příslušného silničního správního úřadu vydaného s předchozím souhlasem vlastníka dotčené pozemní komunikace, a může-li zvláštní užívání ovlivnit bezpečnost nebo plynulost silničního provozu, také s předchozím souhlasem Ministerstva vnitra, jde-li o dálnici, v ostatních případech se souhlasem Policie České republiky. (2) Silniční správní úřad vydá rozhodnutí o povolení zvláštního užívání právnické nebo fyzické osobě na základě písemné žádosti na dobu určitou a v rozhodnutí stanoví podmínky zvláštního užívání. Povolení ke zvláštnímu užívání nezbavuje uživatele povinnosti k náhradám za poškození nebo znečištění dálnice, silnice nebo místní komunikace. (6) Zvláštním užíváním dálnice, silnice a místní komunikace je a) přeprava zvlášť těžkých nebo rozměrných předmětů a užívání vozidel, jejichž rozměry nebo hmotnost přesahují míru stanovenou zvláštními předpisy, (…) e) pořádání sportovních, kulturních, náboženských, zábavních a podobných akcí, jestliže by jimi mohla být ohrožena bezpečnost nebo plynulost silničního provozu. [11] Správní soudy se výkladem uvedených ustanovení již zabývaly. Např. v rozsudku ze dne 30. 3. 2016, č. j. 10 As 264/2015 - 46, Nejvyšší správ