1 As 174/2020 — Nejvyšší správní soud

1 As 174/2020- 26 - text pokračování 1 As 174/2020 - 28 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Ivo Pospíšila a JUDr. Josefa Baxy v právní věci žalobce: A. T., zastoupen Mgr. Kamilem Fotrem, advokátem se sídlem Náchodská 760/67, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábř. Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2019, č. j. 1798/2019-160-SPR/4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 16. 4. 2020, č. j. 6 A 192/2019 – 36, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce brojí proti v záhlaví označenému rozsudku, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne ze dne 30. 10. 2019, č. j. 1798/2019-160-SPR/4, jímž žalovaný zamítl žalobcovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy (dále jen „magistrát“) ze dne 25. 3. 2019, č. j. MHMP 545959/2019. [2] Magistrát svým rozhodnutím zamítl jako nedůvodnou námitku proti záznamu 12 bodů do bodového hodnocení řidiče podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (dále jen „zákon o silničním provozu“), a ke dni 22. 1. 2018 záznam potvrdil. [3] Žalobce u městského soudu zpochybnil záznam dvou bodů v bodovém hodnocení řidiče na základě pokutového bloku ze dne 10. 6. 2010, neboť se uvedeného jednání nedopustil. Magistrát sice telefonicky ověřil, že předmětný blok byl již skartován, avšak měl obstarat další důkazy, aby dostál své povinnosti podle § 50 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Dále žalobce považoval na nepřípustné, aby magistrát přenášel důkazní břemeno na něj, neboť je to správní orgán, který má povinnost spolupracovat v souladu se zásadou dobré správy a zároveň obstarávat důkazy, aby dodržel zásadu materiální pravdy. Městský soud k tomu v napadeném rozsudku shrnul, že správní orgán má povinnost zjistit stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti. To se v tomto případě stalo. Skutečnost, že byl pokutový blok skartován, znamená, že z něj nelze vycházet. Námitky žalobce označil s ohledem na běh času za spekulativní a odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 7. 2016, č. j. 2 As 109/2016 - 32, podle něhož lze v takovém případě vycházet toliko z oznámení policie o uložení pokuty v blokovém řízení, pokud v něm uváděné skutečnosti nejsou řidičem kvalifikovaně zpochybněny. Tvrzení žalobce o tom, že se uvedeného jednání nedopustil, označil městský soud za obecná a namítané porušení zásad správního řízení s věcí podle soudu nijak nesouvisí. Princip dobré správy neznamená, že účastník řízení může bez časového omezení zpochybňovat pravomocná správní rozhodnutí. [4] Žalobce současně tvrdil, že splnil podmínky pro výmaz sedmi bodů podle § 123e odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Tyto body byly žalobci zaznamenány na základě pravomocného usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 6. 10. 2016, č. j. 2 T 166/2016 – 103, o podmíněném zastavení trestního stíhání. Následně tentýž soud rozhodl o tom, že se žalobce osvědčil. Podle žalobce je tak splněna podmínka pokračujícího trestního řízení, v němž nebyl odsouzen. Názor žalovaného, že řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání není pokračujícím, označil žalobce za extrémní. K tomu městský soud uvedl, že se v trestním řízení nepokračovalo. Trestní řízení pokračuje, pouze pokud se obviněný neosvědčí [§ 308 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., trestního řádu (dále jen „trestní řád“)]. Jestliže obviněný vede ve zkušební době řádný život, rozhodne soud o tom, že se osvědčil. S tím zákon spojuje účinky zastavení trestního stíhání (§ 308 odst. 3 trestního řádu), které také mohou nastat uplynutím doby podle § 308 odst. 2 trestního řádu. Tato skutečnost se následně promítne do evidence trestů, avšak na evidenci bodů podle zákona o silničním provozu nemá vliv. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [5] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozhodnutí městského soudu kasační stížností, jejíž důvody spatřuje v nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky [§ 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2000 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“)] a také nepřezkoumatelnosti pro nedostatek důvodů [§ 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s.]. [6] Stěžovatel uvádí, že městský soud zaměnil pojem trestní řízení [§ 123e odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu] a trestní stíhání (§ 308 odst. 1 trestního řádu). Městský soud tyto pojmy nedostatečně vyložil a také neuvedl, proč by v případě rozhodnutí o podmíněném zastavení trestního stíhání nemělo být pokračováno v trestním řízení. Stěžovatel považuje za klíčové vyložit, v jakém vztahu jsou § 307 a 308 trestního řádu k jeho jiným ustanovením, což městský soud neučinil. Dále městskému soudu vytýká, že neodkázal na relevantní judikaturu. [7] Současně stěžovatel tvrdí, že usnesení o podmíněném zastavení trestního stíhání je svou povahou mezitímním rozhodnutím, a proto logicky musí řízení pokračovat a je zakončeno až rozhodnutím o věci samé (tedy „rozhodnutím o osvědčení se“). Podmíněné zastavení trestního stíhání má účinky dočasného ustoupení od postihu a je první fází, na kterou navazuje fáze druhá, jež je reakcí na chování obviněného ve zkušební době. V případě stěžovatele tak trestní řízení pokračovalo specifickou formou – rozhodnutím o osvědčení se ve zkušební době, s nímž zákon spojuje účinky definitivního zatavení trestního stíhání [§ 11 odst. 1 písm. h) trestního řádu]. Proto je stěžovatel přesvědčen, že splnil podmínky výmazu sedmi bodů z bodového hodnocení řidiče. Navrhl rozsudek krajského soudu a rozhodnutí žalovaného zrušit. [8] Žalovaný uvedl, že na záznam bodů v bodovém hodnocení řidiče má vliv pouze to, zda se v trestním řízení pokračovalo a zda nebyl obviněný odsouzen. V případě stěžovatele by body byly odečteny, pouze pokud by se v řízení pokračovalo a jeho výsledkem by byl výrok, že se čin nestal, případně by došlo k zániku odpovědnosti. Stěžovatel se však k jednání doznal a byl spolehlivě prokázán skutkový děj činu. Nelze tak hovořit o tom, že stěžovatel nebyl odsouzen v řízení, ve kterém se pokračovalo. Žalovaný považuje za disproporční přiznat odpočet bodů osobám, jejichž jednání je trestným činem, a naopak ponechat záznam u těch, jejichž jednání bylo kvalifikováno jako přestupek a bylo méně závažné. Navrhl zamítnutí kasační stížnosti. III. Právní hodnocení Nejvyššího správního soudu [9] Nejvyšší správní soud nejprve posoudil splnění zákonných podmínek řízení o kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost byla podána včas, osobou oprávněnou, proti rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost ve smyslu § 102 s. ř. s. přípustná. Poté přezkoumal důvodnost kasační stížnosti v souladu s § 109 odst. 3 a 4 s. ř. s. v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a dospěl k závěru, že není důvodná. [10] Stěžovatel namítá nepřezkoumatelnost rozsudku městského soudu, čemuž kasační soud nepřisvědčil. Městský soud dostatečně zdůvodnil, proč nepovažoval námitky stěžovatele za důvodné. Svůj závěr ohledně prvé námitky zapsání dvou bodů odůvodnil odkazem na relevantní rozhodnutí Nejvyššího správního soudu a uvedl, proč stěžovatel nemůže brojit proti správnímu rozhodnutí po uplynutí určité doby. Stejně tak městský soud zdůvodnil, proč nelze řízení o podmíněném zastavení trestního stíhání považovat za pokračování v trestním řízení ve smyslu § 123e odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. Argumentace městského soudu jistě mohla být podrobnější, i přesto je rozsudek městského soudu srozumitelný, založený na seznatelných důvodech, a je proto přezkoumatelný. [11] Předmětem přezkumu v nynější věci je, zda osvědčení se ve zkušební době podmíněného zastavení trestního stíhání je důvodem pro odpočet bodů podle § 123e odst. 2 písm. b) zákona o silničním provozu. [12] Podle § 123b odst. 1 zákona o silničním provozu řidiči motorového vozidla, kterému byl příslušným správním orgánem uložen správní trest za přestupek […] nebo jehož trestní stíhání bylo podmíněně zastaveno nebo u něhož bylo rozhodnuto o podmíněném odložení podání návrhu na potrestání […] anebo trestný čin, za který mu byl uložen trest nebo pro nějž bylo trestní řízení vedeno, spáchal jednáním zařazeným do bodového hodnocení, se zaznamená v registru řidičů stanovený počet bodů. [13] Podle § 123e odst. 1 zákona o silničním provozu je možné odečíst body po uplynutí 12, 24 a 36 měsíců. Tímto způsobem lze docílit úplného odpočtu bodů. [14] Podle § 123e odst. 2 písm. b) se řidiči rovněž odečtou body, které mu byly zaznamenány na základě pravomocného rozhodnutí o podmíněném odlož