1 Azs 41/2021 — Nejvyšší správní soud

1 Azs 41/2021- 29 - text pokračování 1 Azs 41/2021 - 33 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Ivo Pospíšila, soudce JUDr. Josefa Baxy a soudkyně JUDr. Lenky Kaniové v právní věci žalobkyně: V. B., zastoupena Mgr. Bc. Filipem Schmidtem, LL.M., advokátem se sídlem Ovenecká 78/33, Praha 7, proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 12. 2020, č. j. OAM-639/ZA-ZA11-LE05-2020, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 2 Az 2/2021 - 20, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 5. 2. 2021, č. j. 2 Az 2/2021 - 20, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně podala dne 23. 9. 2020 žádost o udělení mezinárodní ochrany, neboť má karcinom žaludku, je Svědkyní Jehovovou a v její zemi původu, na Ukrajině, není možné se léčit v souladu s její vírou, tj. bez transfuze krve, zatímco v České republice to možné je. Žalovaný tuto žádost napadeným rozhodnutím zamítl jako zjevně nedůvodnou podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neboť žalobkyně pochází ze státu považovaného za bezpečnou zemi původu, a současně neprokázala, že v jejím případě tento stát za takovou zemi považovat nelze. [2] Žalobkyně brojila proti napadenému rozhodnutí žalobou, kterou Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) odmítl podle § 37 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Žaloba obsahovala pouhou citaci ustanovení právních předpisů, což nelze považovat za žalobní body. Takový nedostatek podmínek řízek může být odstraněn jedině ve lhůtě pro podání žaloby. Po marném uplynutí lhůty se chybějící žalobní body stávají neodstranitelným nedostatkem podmínky řízení. Soud je povinen žalobce vyzvat podle § 37 odst. 5 s. ř. s. pouze za situace, je-li pravděpodobné, že žalobce bude s to žalobu ve lhůtě pro její podání doplnit. Žalobkyni bylo napadené rozhodnutí doručeno v souladu s § 24a odst. 2 zákona o azylu dne 30. 12. 2020, kdy se nedostavila k převzetí rozhodnutí, ačkoli ji k tomu žalovaný vyzval. V souladu s § 24a odst. 3 téhož zákona nastaly tento den právní účinky rozhodnutí. Posledním dnem pro podání žaloby byl proto dle § 32 odst. 1 zákona o azylu čtvrtek 14. 1. 2021. Teprve v tento den žalobkyně žalobu podala. Nebyl zde proto již časový prostor pro doplnění žaloby ve lhůtě pro její podání. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [3] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) napadá usnesení městského soudu kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. Důvodnost i přijatelnost kasační stížnosti spatřuje ve čtyřech základních kasačních námitkách. [4] Stěžovatelka má za prvé za to, že městský soud nesprávně odmítl její žalobu s odůvodněním, že ta neobsahovala žádný žalobní bod. Ačkoliv si je stěžovatelka vědoma stručnosti žaloby, má za to, že v žalobě uvedla konkrétní žalobní body, na jejichž základě mohl soud žalobu projednat. Městský soud nadto pouze konstatoval nepřítomnost žalobních bodů v žalobě, aniž by však tento názor blíže vysvětlil. [5] Dále má stěžovatelka za to, že v případě, že by žaloba skutečně neobsahovala všechny náležitosti, měl městský soud stěžovatelku vyzvat k jejich doplnění. Stěžovatelka uvádí, že žalovaný chybně vyznačil právní moc rozhodnutí dnem 30. 12. 2020. Žalovaný doručil rozhodnutí do datové schránky jejího právního zástupce dne 4. 1. 2021, tento den byl rovněž prvním dnem, kdy se stěžovatelka mohla s rozhodnutím seznámit. Posledním dnem pro podání žaloby tak nebyl den 14. 1. 2021, ale až 19. 1. 2021. Vzhledem k tomu, že stěžovatelka podala žalobu 14. 1. 2021, měl ji městský soud vyzvat k doplnění, a to prostřednictvím datové schránky jejího právního zástupce, což by zajistilo rychlé doručení výzvy. Právní zástupce stěžovatelky ve své praxi v minulosti zaznamenal výzvu k doplnění náležitostí podání, která byla vyměřena v délce jednoho dne. V řízení podle zákona o azylu je lhůta pro podání žaloby velmi krátká (15 dnů). Stěžovatelka také ve svém podání jasně uvedla, že podání v přiměřené lhůtě doplní. Městský soud stěžovatelce naopak dne 21. 1. 2021 doručil výzvu ke sdělení adresy, na kterou stěžovatelka reagovala v rámci několika málo dní. Je tedy zjevné, že k přezkumu procesních podmínek pro řízení (ověření místní příslušnosti) soud přistoupil až později a na výzvu k odstranění vady podání se rozhodl zcela rezignovat. [6] Stěžovatelka spatřuje nezákonnost usnesení městského soudu a přijatelnost kasační stížnosti rovněž v nesprávném právním výkladu podmínek řízení a žalobního bodu, které městský soud označil za totožné, což je v rozporu s judikaturou Nejvyššího správního soudu (viz rozsudek rozšířeného senátu ze dne 20. 3. 2018, č. j. 3 Azs 66/2017-34). [7] Čtvrtým tvrzeným důvodem přijatelnosti i důvodnosti kasační stížnosti je dle stěžovatelky procesní pochybení žalovaného. Žalovaný vyzval stěžovatelku k převzetí rozhodnutí dne 16. 12. 2020. Výzva jí byla doručena dne 18. 12. 2020 na její adresu, aniž by jí bylo umožněno seznámit se s podklady pro vydání rozhodnutí. Stěžovatelka se vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nebyla schopna osobně pro rozhodnutí dostavit. Právní zástupce stěžovatelky kontaktoval žalovaného a požádal o nahlížení do spisu. To má být účastníku umožněno před samotným vydáním rozhodnutí a účastníku má být dán prostor pro vyjádření se k podkladům ve spise. Z tohoto vyjádření by mělo následně rozhodnutí vycházet. Dne 28. 12 2020 se právní zástupce stěžovatelky seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí a na místě požádal pracovníka žalovaného ke stanovení lhůty alespoň 7 dní, ve které by stěžovatelka zaslala své vyjádření k podkladům. V protokolu o seznámení se s podklady je však uvedeno, že vyjádření bude zasláno do následujícího dne. Právnímu zástupci stěžovatelky nezbylo, než protokol podepsat, neboť se jednalo o důkaz, že k seznámení se s podklady pro vydání rozhodnutí vůbec došlo. Proto i samotné rozhodnutí neobsahuje posouzení věci, ale pouze rekapituluje stěžovatelkou dodávané podklady a odkazuje na Ukrajinu jako na bezpečnou zemi původu. Není tak pravdou, že se právní zástupce v jím požadované lhůtě k podkladům nijak nevyjádřil. Stěžovatelka zaslala prostřednictvím právního zástupce vyjádření k podkladům pro vydání rozhodnutí dne 30. 12. 2020. Přesto je napadené rozhodnutí datováno ke dni 29. 12. 2020. [8] Nadto se stěžovatelka domnívá, že její zdravotní, sociální a osobní situace naplňuje důvody hodné zvláštního zřetele podle § 14 zákona o azylu, při jejichž shledání žalovaný rozhodne o udělení humanitárního azylu žadateli. Stěžovatelka trpí rakovinou v pokročilém stádiu se zásahem do několika životně důležitých orgánů. Stěžovatelčin zdravotní stav je velmi vážný, není schopna se sama o sebe starat, je trvale na lůžku a vyžaduje celodenní péči jiné osoby. V ČR má dva syny s jejich rodinami, zatímco její manžel, žijící na Ukrajině, je nemocný a není schopen se o nikoho jiného starat. [9] Žalovaný ve svém vyjádření ke kasační stížnosti popřel její důvodnost a ztotožnil se s postupem městského soudu. Námitky k nesprávnému zhodnocení skutkového stavu v napadeném rozhodnutí považuje za neprojednatelné, uvedené zcela účelově. Právní zástupce měl dané námitky uplatnit již v žalobě, stěžovatelku zastupoval v průběhu celého řízení. Jeho neaktivitu nelze žalovanému klást k tíži. Žalovaný navrhl zamítnutí kasační stížnosti. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Kasační stížnost je přípustná, podaná včas a oprávněnou osobou. Jelikož se jedná o věc mezinárodní ochrany, soud se dále zabýval otázkou přijatelnosti kasační stížnosti. [11] Podle § 104a s. ř. s. Nejvyšší správní soud odmítne kasační stížnost ve věcech mezinárodní ochrany pro nepřijatelnost, jestliže svým významem podstatně nepřesahuje vlastní zájmy stěžovatele. Neurčitý právní pojem „přesah vlastních zájmů stěžovatele“ soud v usnesení ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/2006 - 39, č. 933/2006 Sb. NSS, vyložil tak, že kasační stížnost bude posouzena jako přijatelná v případě, že (1) vznáší ne plně prejudikovanou právní otázku; (2) obsahuje právní otázku, která je dosavadní judikaturou řešena rozdílně; (3) je potřeba učinit judikaturní odklon; (4) v napadeném rozhodnutí krajského soudu bylo shledáno zásadní pochybení, které mohlo mít dopad do hmotněprávního postavení stěžovatele. [12] Kasační soud dospěl k závěru, že kasační stížnost je přijatelná ve smyslu § 104a s. ř. s., neboť se soud dosud ve své judikatuře nezabýval otázkou doručování předvolání k převzetí rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany. Tato otázka má přitom zásadní vliv na účinnost doručení samotného rozhodnutí ve věci mezinárodní ochrany, a tedy i určení posledního dne lhůty k podání žaloby v projednávaném případě, jak soud v