2 Ao 17/2021 — Nejvyšší správní soud

2 Ao 17/2021- 54 - text  2 Ao 17/2021 - 56 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudců Mgr. Evy Šonkové a JUDr. Karla Šimky v právní věci navrhovatele: J. M., proti odpůrci: Ministerstvo zdravotnictví, se sídlem Palackého náměstí 375/4, Praha 2, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. F. Č., o návrhu na zrušení části mimořádného opatření odpůrce ze dne 30. 7. 2021, č. j. MZDR 15757/202056/MIN/KAN, ve znění mimořádného opatření odpůrce ze dne 27. 8. 2021, č. j. MZDR 15757/202058/MIN/KAN, takto: I. Věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 2 Ao 17/2021 a 2 Ao 18/2021 se spojují ke společnému projednání a věc bude dále vedena pod sp. zn. 2 Ao 17/2021. II. Návrh se odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Navrhovatel podal u Nejvyššího správního soudu návrh na zrušení částí shora uvedených mimořádných opatření, která vydal odpůrce dle § 80 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“), k ochraně obyvatelstva a prevenci vzniku a rozšíření onemocnění covid19 způsobeného novým koronavirem SARSCoV2. [2] Odpůrce v záhlaví uvedeným mimořádným opatřením (dále jen „napadené opatření“) s účinností ode dne 31. 7. 2021 zakázal všem osobám pohyb a pobyt na vymezených místech (ve vnitřních prostorech staveb, v prostředcích veřejné dopravy a za vymezených podmínek na ostatních veřejně přístupných místech) bez ochranných prostředků dýchacích cest, kterým je respirátor nebo obdobný prostředek naplňující všechny technické podmínky a požadavky dle příslušných norem (např. FFP2, KN 95), resp. v některých vymezených případech obličejová maska (rouška) nebo obdobný prostředek, a dále stanovil výjimky z těchto povinností. Napadené opatření dále ukládá související povinnosti zaměstnavatelům a poskytovatelům zdravotních služeb. [3] Napadené opatření bylo změněno mimořádným opatřením odpůrce ze dne 27. 8. 2021, č. j. MZDR 15757/2020-58/MIN/KAN, a to s účinností od 31. 8. 2021 (dále též „novela“). Novela mění napadené opatření ve vztahu k ochranným prostředkům pro pedagogické pracovníky a výjimkám z opatření určeným pro děti. Současně ve výčtu místní působnosti stanoveného zákazu nahrazuje v bodě 1 písm. b) napadeného opatření slova „v prostředcích veřejné dopravy“ slovy „v prostředcích veřejné dopravy, včetně prostředků silniční dopravy pro cizí potřebu, jejímž předmětem je přeprava osob (zejména taxislužba)“ (bod 2 novely). [4] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 15. 9. 2021 podání navrhovatele označené jako „Žaloba o zrušení opatření obecné povahy dle pandemického zákona“. V předmětném podání navrhovatel neoznačil konkrétní ochranné opatření proti šíření nemoci covid19. Vyjádřil však svůj nesouhlas s povinností nosit ochranu dýchacích cest ve vnitřních prostorách věznice a při převozu na soudní jednání, a to v situaci, trpíli vážnými zdravotními potížemi X a jeli zároveň proti výše uvedenému onemocnění plně očkován. Rovněž nesouhlasí s povinností osob navštěvujících věznici, jež prokázaly svou bezinfekčnost, nosit ochranu dýchacích cest, kdy je jim současně zakázáno, aby konzumovaly potraviny či pily nápoje. Navrhovatel dále vyjádřil nesouhlas s povinností izolace v povinné karanténě po návratu do věznice, a to za předpokladu, že je plně proti onemocnění covid19 očkován a nevykazuje ani žádné příznaky uvedené nemoci. Navrhovatel v uvedeném podání rovněž požádal o ustanovení zástupce pro účely sepsání návrhu na zrušení mimořádného opatření a zároveň k němu přiložil žádost o osvobození od soudních poplatků a návrh na vydání předběžného opatření. [5] Nejvyšší správní soud svým usnesením ze dne 7. 10. 2021, č. j. Na 205/2021  18, navrhovateli ustanovil zástupce pro sepsání návrhu, který jeho návrh stručně doplnil. Navrhovatel své podání následně doplnil ještě dne 25. 10. 2021. [6] V doplněném podání ze dne 19. 10. 2021 navrhovatel prostřednictvím ustanoveného zástupce vyjasnil, že brojí proti bodu 2 napadeného opatření, kterým se všem osobám zakazuje pohyb a pobyt bez ochranných prostředků dýchacích cest (respirátor nebo rouška) ve všech v bodě 1 neuvedených vnitřních prostorech staveb, mimo bydliště nebo místo ubytování, kde dochází na stejném místě a ve stejný čas k přítomnosti aspoň 2 osob vzdálených od sebe méně než 1,5 metru, nejednáli se výlučně o členy domácnosti. Navrhovatel uvádí, že na něj tato povinnost dopadá při pobytu a pohybu ve věznici, kde vykonává trest odnětí svobody. Namítá, že jej omezuje nad nutnou mez, neboť onemocnění covid19 nedávno prodělal a současně ukončil celý cyklus očkování proti této nemoci. Plnění této povinnosti má jemu a jeho návštěvám, které prokážou svou bezinfekčnost, působit zdravotní komplikace. Navrhovatel se proto domáhá zrušení bodu 2 napadeného opatření. [7] Navrhovatel dále uvedl, že brojí proti novele, a to v části, kterou se mění bod 1 písm. b) napadeného opatření (citováno výše, bod 2 novely). Tvrdí, že ho povinnost nošení ochranných prostředků dýchacích cest v prostředcích silniční dopravy pro cizí potřebu omezuje nad nutnou mez, neboť v nedávné minulosti prodělal onemocnění covid19 a také ukončil celý cyklus očkování proti této nemoci. Konkrétně ho omezuje při eskortách z věznice k úředním jednáním mimo věznici. Plnění této povinnosti mu působí zdravotní komplikace. Navrhovatel se proto domáhá zrušení bodu 2 novely. [8] Odpůrce uvedl, že návrh na zrušení části napadeného opatření je opožděný, a k návrhu na zrušení části novely namítl, že navrhovateli chybí aktivní procesní legitimace, neboť nevyužívá veřejnou dopravu, ani taxislužbu. Současně zdůraznil zásady soudní zdrženlivosti a argumentoval, že i kdyby byl návrh přípustný, byl by nedůvodný. [9] Obě výše uvedené části návrhu, evidované pod samostatnými spisovými značkami, Nejvyšší správní soud podle § 39 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), spojil ke společnému projednání. Je třeba podotknout, že teprve z podání učiněného ustanoveným zástupcem soud zjistil, které konkrétní mimořádné opatření navrhovatel napadá. Až poté tedy mohl zkoumat splnění procesních podmínek. [10] Napadené opatření bylo vydáno v době stavu pandemické pohotovosti podle § 80 odst. 1 písm. g) ve spojení s § 69 odst. 1 písm. i) a odst. 2 zákona o ochraně veřejného zdraví, a to s celostátní působností a za účelem likvidace epidemie covid19 nebo nebezpečí jejího opětovného vzniku. Napadené opatření je tedy mimořádným opatřením ve smyslu § 2 odst. 4 písm. b) zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění covid19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“). [11] Podle § 13 pandemického zákona lze návrh na zrušení mimořádného opatření (nebo jeho části) podat do 1 měsíce ode dne, kdy návrhem napadené opatření obecné povahy nabylo účinnosti. [12] Napadené opatření bylo vydáno dne 30. 7. 2021 a účinnosti nabylo dnem 31. 7. 2021. [13] Navrhovatel své podání učinil dne 14. 9. 2021. [14] Lhůta pro podání návrhu na zrušení napadeného opatření nebo jeho části uplynula dnem 31. 8. 2021. Z toho plyne, že navrhovatel svůj návrh na zrušení bodu 2 napadeného opatření podal opožděně. [15] Novela byla vydána dne 27. 8. 2021 a účinnosti nabyla dnem 31. 8. 2021. [16] Bod 1 písm. b) napadeného opatření stanoví zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest „v prostředcích veřejné dopravy“. [17] Bod 1 písm. b) napadeného opatření ve znění novely (bodu 2) stanoví zákaz pohybu a pobytu bez ochranných prostředků dýchacích cest „v prostředcích veřejné dopravy, včetně prostředků silniční dopravy pro cizí potřebu, jejímž předmětem je přeprava osob (zejména taxislužba)“. [18] Ke změně bodu 1 písm. b) napadeného opatření provedené novelou (bodem 2) odpůrce v odůvodnění uvádí: „[d]oplnění bodem č. 2 tohoto mimořádného opatření reflektuje výstupy z aplikační praxe, a proto se přistoupilo k formulačnímu zpřesnění úpravy, aby byly výkladové nejasnosti, obdobně jako u předchozího, odstraněny. Nedochází zde však k žádné věcné změně.“ [19] Pojem prostředek veřejné dopravy je z právních předpisů na úseku ochrany veřejného zdraví použit rovněž v zákoně č. 65/2017 Sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky návykových látek (dále jen „nový protikuřácký zákon“), mj. v jeho § 8 odst. 1 písm. d) a § 18 odst. 1 písm. b). Tentýž pojem užíval rovněž již zrušený zákon č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami a o změně souvisejících zákonů („dále jen „starý protikuřácký zákon“), a to v § 15 písm. b); ustanovení § 8 odst. 1 písm. a) bod 5 používalo pojem „dopravní prostředky veřejné silniční a drážní dopravy a městské hromadné dopravy“. [20] Komentář k výkladu pojmu