Na 235/2021

Nejvyšší správní soud obdržel dne 2. 11. 2021 podání navrhovatelky ze dne 28. 10. 2021 označené jako stížnost. Z tohoto podání je zřejmý nesouhlas navrhovatelky s opatřením ze dne 22. 10. 2021, podle něhož má s účinností od 1. 11. 2021 dojít k výraznému omezení testování osob na přítomnost viru SARS-CoV-2 hrazeného z prostředků veřejného zdravotního pojištění a ke zkrácení doby platnosti výsledků RT-PCR testů (ze 7 dní na 72 hodin) a antigenních testů (ze 72 hodin na 24 hodin). Navrhovatelka tvrdí, že tímto opatřením dojde k rozdělení obyvatel na skupinu očkovaných a neočkovaných, že toto opatření se mine účinkem. Navrhovatelka považuje opatření za nesmyslné, nelogické, nezákonné a diskriminační.

Nejvyšší správní soud vyhodnotil toto podání jako návrh na zrušení mimořádného opatření podle zákona č. 94/2021 Sb., o mimořádných opatřeních při epidemii onemocnění COVID-19 a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „pandemický zákon“), nebo návrh na zrušení mimořádného opatření podle § 69 odst. 1 písm. b) nebo i) zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví (dále jen „zákon o ochraně veřejného zdraví“) ve stavu pandemické pohotovosti. Vzhledem k tomu, že toto podání nesplňovalo obecné náležitosti návrhu na zrušení opatření obecné povahy podle § 37 odst. 3 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“) ve spojení s § 101b odst. 2 s. ř. s., vyzval zdejší soud usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. Na 235/20215, navrhovatelku, aby ve lhůtě 7 dní od doručení tohoto usnesení návrh doplnila tak, že uvede, kterého konkrétního opatření (název a číslo jednací) se týká a proti komu návrh směřuje. Navrhovatelka byla současně poučena o tom, že neodstraní-li ve stanovené lhůtě vady podání a v řízení nebude možno pro tyto nedostatky pokračovat, soud její návrh odmítne (§ 37 odst. 5 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s.). Toto usnesení bylo navrhovatelce doručeno vhozením do její domovní schránky dne 25. 11. 2021.

Na tuto výzvu navrhovatelka reagovala dopisem ze dne 27. 11. 2021, v němž upřesnila, že se jedná o mimořádné opatření Ministerstva zdravotnictví, respektive o 2 jeho body, a to: 1) „zrušení proplácení antigenních a PCR testů zdravotními pojišťovnami pro neočkované“a 2) „zrušení uznání testů při návštěvách restaurací, hotelů a hlavně služeb obyvatelstvu“. Vyjádřila dále názor, že uvedené opatření nezpomalí růst epidemie, že očkovaní lidé nejsou 100% bezinfekční a že „jí to nějak nedává smysl“.

Navrhovatelka byla usnesením ze dne 16. 11. 2021, č. j. Na 235/20215, poučena, že svůj návrh musí (kromě označení odpůrce) doplnit též o údaj o názvu a číslu jednacím napadeného mimořádného opatření tak, aby bylo zřejmé, kterého konkrétního opatření se její návrh týká, a že absence tohoto údaje brání věcnému projednání jejího návrhu. Tuto vadu podání však ve stanovené sedmidenní lhůtě, která uplynula dne 2. 12. 2021, neodstranila.

Navrhovatelkou podaný návrh ze dne 28. 10. 2021 tak zůstal, i přes výzvu a poučení zdejšího soudu, nedoplněn a v této podobě nesplňuje podmínky projednatelnosti uvedené v § 37 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 101b odst. 2 s. ř. s. Z návrhu lze sice dovodit nesouhlas navrhovatelky s postupem odpůrce při zvládání epidemie onemocnění COVID-19, nicméně není z něj seznatelné, kterého konkrétního mimořádného opatření se týká. Proto na tento návrh Nejvyšší správní soud nahlíží jako na podání nesplňující základní zákonem stanovené náležitosti, v důsledku čehož jej není možné meritorně projednat.

Protože nedostatky návrhu nebyly ani přes výzvu a poučení zdejšího soudu odstraněny a jelikož z tohoto důvodu nelze v řízení pokračovat, Nejvyšší správní soud jej, v souladu s § 37 odst. 5 s. ř. s., ve spojení s § 120 s. ř. s., odmítl.

O náhradě nákladů tohoto řízení bylo rozhodnuto ve smyslu § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s., tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť podání bylo odmítnuto.