2 As 47/2021 — Nejvyšší správní soud

2 As 47/2021- 39 - text  2 As 47/2021 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Miluše Doškové a soudkyň Mgr. Evy Šonkové a Mgr. Sylvy Šiškeové v právní věci žalobců: a) J. J., b) T. J., oba zastoupeni JUDr. Václavem Kaskou, advokátem se sídlem Žižkova tř. 1914/1a, České Budějovice, proti žalovanému: Katastrální úřad pro Jihočeský kraj, se sídlem Lidická tř. 124/11, České Budějovice, o žalobě na ochranu proti nečinnosti žalovaného, v řízení o kasačních stížnostech žalobců a) a b) proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 26. 2. 2021, č. j. 51 A 56/2020  37, takto: I. Kasační stížnosti se zamítají. II. Žalobci a) a b) nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasačních stížnostech. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasačních stížnostech. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Dne 5. 6. 2020 podali společně žalobci a) a b) u žalovaného návrh na vklad práva do katastru nemovitostí podle § 14 zákona č. 256/2013, o katastru nemovitostí, v rozhodném znění (dále jen „katastrální zákon“). Žalovaný zjistil, že v návrhu na vklad nebylo (na rozdíl od přiložené darovací smlouvy, vč. smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne 3. 6. 2020) navrženo vložit do katastru nemovitostí ve prospěch žalobce a) právo odpovídající věcnému břemeni „služebnost doživotního užívání všech darovaných nemovitých věcí oprávněnou osobou“ k pozemku p. č. st. X1 v k. ú. Zliv u Českých Budějovic. [2] Rozhodnutím ze dne 7. 8. 2020, č. j. V7036/2020301, žalovaný podle § 18 odst. 1 katastrálního zákona povolil vklad změny vlastnického práva a vklad vzniku práva odpovídajícího věcnému břemeni ve prospěch oprávněného žalobce a) k nemovitostem výslovně uvedeným v návrhu na vklad. V odůvodnění rozhodnutí žalovaný uvedl, že vedl řízení v rozsahu, jak bylo navrženo v návrhu na vklad, neboť povaha (oddělitelnost) převáděných práv dle darovací smlouvy takový postup umožňovala; rozšíření návrhu však dle žalovaného nebylo možné. Služebnost doživotního užívání pozemku p. č. st. X1 tedy nebyla do katastru nemovitostí vložena (nebylo o ní nikterak rozhodnuto), neboť žalovaný dospěl k závěru, že dle návrhu na vklad nebyl vklad tohoto práva vůbec navržen. [3] Dne 8. 10. 2020 podali žalobci a) a b) u Zeměměřického a katastrálního inspektorátu v Českých Budějovicích (nadřízeného správního orgánu) podnět k opatření proti nečinnosti. Inspektorát usnesením ze dne 22. 10. 2020, č. j. ZKI CBN2/545/20203, rozhodl, že žalovaný nebyl nečinný a nedopustil se průtahu v řízení, neboť rozhodl o podaném návrhu na vklad tak, jak byl podán. [4] Žalobci a) a b) následně podali u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“) žalobu na ochranu proti nečinnosti žalovaného podle § 79 a násl. s. ř. s., jíž se domáhali, aby soud uložil žalovanému povinnost rozhodnout v přiměřené lhůtě o jejich návrhu na vklad práva odpovídajícího věcnému břemeni – služebnost doživotního užívání pozemku p. č. st. X1 v k. ú. Zliv u Českých Budějovic do katastru nemovitostí. Zdůraznili, že v návrhu na vklad uvedli, že navrhují vklad služebnosti doživotního užívání všech darovaných nemovitostí; ty přitom byly jednoznačně vymezeny v předcházející rubrice návrhu na vklad, a to včetně předmětného pozemku p. č. st. X1. Návrh na vklad je dle nich nutné považovat za právní jednání ve smyslu § 551 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v rozhodném znění (dále jen „občanský zákoník“); projev vůle zachycený v návrhu je proto možné vyložit dle výkladových pravidel občanského zákoníku a překlenout tak odstranitelnou vadu způsobenou lidským činitelem. Nesouhlasili s názorem žalovaného, že návrh na vklad je veřejnoprávním jednáním. Poukazovali na oprávnění katastrálních úřadů opravovat zřejmé omyly vzniklé při vedení katastru a dožadovali se odpovídajícího práva účastníků řízení na opravu vad podání. Dále namítali přepjatý právní formalismus žalovaného. Rozsudek krajského soudu [5] Krajský soud podanou žalobu rozsudkem ze dne 26. 2. 2021, č. j. 51 A 56/2020  37 (dále jen „napadený rozsudek“), zamítl. Konstatoval, že správní řád ani katastrální zákon nedefinují právní jednání a jeho výklad tak, jak to činí § 545 a násl. občanského zákoníku. Připustil, že v určitých situacích může být namístě aplikovat tato ustanovení soukromého práva i na poli práva veřejného, v projednávané věci tomu tak dle něj ovšem není. Podle § 14 odst. 1 katastrálního zákona se návrh na zahájení vkladového řízení podává na stanoveném formuláři; dle odst. c) tohoto ustanovení musí návrh obsahovat označení nemovitostí a práv, která k nim mají být do katastru zapsána nebo z něj vymazána. Z toho plyne, že navrhovatelé jsou povinni ve svém návrhu zcela jednoznačným způsobem identifikovat nemovité věci a práva, která mají být ve vkladovém řízení řešena. Této zákonné povinnosti ovšem žalobci nedostáli, neboť pozemek p. č. st. X1 v návrhu explicitně neuvedli; toto jejich pochybení nelze nijak překlenout. Pouhý obecný odkaz na všechny darované nemovitosti dle darovací smlouvy sice může být v očích žalobců dostačující, z pohledu § 14 odst. 1 písm. c) katastrálního zákona tomu tak ovšem není. Soud naznal, že se nejedná o výklad vůle, ale o samotnou otázku existence projevu vůle, tj. zda žalobci zákonným způsobem projevili vůli zahájit řízení o vkladu práva doživotního užívání též pozemku p. č. st. X1; z obsahu návrhu na vklad přitom dle soudu zcela jednoznačně plyne, že tak neučinili. Pokud nebyl v souladu se zákonem návrh učiněn, nemohl o něm žalovaný rozhodnout; pouze navrhovatelé disponují předmětem vkladového řízení a katastrální úřad nemůže jejich vůli jakkoli dotvářet či domýšlet. Žalobci navíc podle krajského soudu opomíjejí význam a specifika katastrální evidence, vkladového řízení a veřejný zájem na řádné evidenci práv. Vkladová listina (zde darovací smlouva, jejíž součástí je i smlouva o zřízení služebnosti) dává obdarovanému a osobě oprávněné ze služebnosti obligační právo domáhat se po druhé straně převodu (vkladu) práva; je přitom pouze na obligačně oprávněném, zda vůbec, případně v jakém rozsahu své právo využije. Katastrální úřad nemůže do jeho rozhodnutí zasahovat, doplňovat jej či jej jakkoli domýšlet. [6] Soud dále poukázal na to, že katastrální zákon stanovuje katastrálnímu úřadu k okamžiku zahájení řízení řadu povinností. Po podání návrhu musí do následujícího pracovního dne vyznačit, že práva jsou u označených nemovitostí dotčena změnou, do dalšího dne musí o této skutečnosti uvědomit stanovené osoby; okamžik zahájení řízení má také zcela zásadní význam pro tzv. zásadu priority. Jakékoli dodatečné vyjasňování předmětu vkladového řízení proto není s ohledem na specifika vkladového řízení možné. Akceptování názoru žalobců by vedlo k právní nejistotě osob a k možnosti dodatečné manipulace s předmětem vkladových řízení. [7] K odkazu žalobců na civilní judikaturu dle části páté zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v rozhodném znění (dále jen „o. s. ř.“) týkající se posuzování projevu vůle obsažené ve vkladových listinách krajský soud konstatoval, že není na posuzovanou věc přenositelná; týká se totiž otázek výkladu obsahu a platnosti ujednání v situaci, ve které navrhovatelé navrhují vklad určitého práva a katastrální úřad má za to, že takové právo z vkladové listiny neplyne. Není jí tedy řešena otázka vkladového (správního) řízení, nýbrž problematika obsahu vkladové listiny. V projednávané věci je ovšem obsah vkladové listiny nesporný, žalobci rozporují předmět (rozsah) vkladového řízení. Tyto dvě odlišné otázky dle krajského soudu není možné směšovat a závěry civilních soudů proto nelze aplikovat. [8] Krajský soud nepřisvědčil ani argumentaci žalobců cílící na „rovnost zbraní“ vůči oprávnění žalovaného vést řízení o opravě chyby v katastrálním operátu dle § 36 katastrálního zákona. Vkladové řízení je nesporné řízení bez kontradiktorního postavení stran, jejichž rovné procesní postavení by bylo zákonem stanoveno a chráněno. Katastrální úřad vystupuje jako vrchnostenský úřad státní správy. Oprava chyby v katastrálním operátu je přitom institutem, který se vkladového řízení vůbec netýká; s jeho pomocí má katastrální úřad dostát své základní zákonné povinnosti, kterou je bezchybné vedení katastrální evidence. II. Kasační stížnosti a vyjádření k nim II.1 Kasační stížnosti žalobců [9] Proti rozsudku krajského soudu podali žalobci a) a b) [společně dále jen „stěžovatelé“] kasační stížnosti, ve kterých navrhli napadený rozsudek zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. Argumentují, že návrh na vklad je v prvé řadě projevem vůle navrhovatelů a teprve až podáním na katastrální úřad se jím zahajuje veřejnoprávní (vkladové) řízení. Vady způsobené fyzickými a psychickými dispozicemi navrhovatelů zapříčiňující neurčitost či nesrozumitelnost návrhu je nutno odstranit občanskoprávními výkladovými pravidly, jež mají všeobecný aplikační dosah. Užitím těchto pravidel bylo možné jednoduše zjistit