5 As 250/2022 — Nejvyšší správní soud

Nao 161/2022- 55 - text Nao 161/2022-57 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobců: a) F. S., b) L. S., oba zastoupeni JUDr. Josefem Moravcem, advokátem, se sídlem Velké náměstí 135/19, Hradec Králové, proti žalovanému: Městský úřad Boskovice, se sídlem náměstí 9. května 2, Boskovice, o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného, v řízení o námitce podjatosti soudců Nejvyššího správního soudu ve věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. 5 As 250/2022, takto: Soudci Nejvyššího správního soudu JUDr. Lenka Matyášová, Ph.D., JUDr. Jakub Camrda, Ph.D., LL.M., a JUDr. Viktor Kučera nejsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci vedené Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. 5 As 250/2022. Odůvodnění: [1] Obec Jabloňany, kde žalobci bydlí, nechala provést opravu dešťové kanalizace u kaple v Jabloňanech, včetně přípojek na tuto kanalizaci. Dodavatel stavby podle tvrzení žalobců vyměnil bez dohody s nimi též jejich přípojku na dešťovou kanalizaci, ačkoliv byla plně funkční a pečlivě vyspádovaná. V důsledku tohoto stavebního zásahu dle tvrzení žalobců začala voda zaplavovat jejich sklep. Při neúspěšných pokusech o nápravu navíc dodavatel stavby rozjezdil příjezdovou cestu k jejich rodinnému domu. V reakci na tyto události zaslali žalobci Městskému úřadu Boskovice podání ze dne 9. 1. 2022 a 14. 1. 2022. [2] Žalobci následně podali žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívajícím v tom, že nevyřídil výše uvedená podání žalobců, ani je nevyzval k odstranění vad těchto podání. Krajský soud v Brně ji zamítl rozsudkem ze dne 28. 7. 2022, č. j. 30 A 38/2022–36. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podali žalobci kasační stížnost, o níž je nyní vedeno řízení u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. 5 As 250/2022. [3] V podání ze dne 25. 10. 2022 žalobci vznesli námitku podjatosti soudců 5. senátu zdejšího soudu JUDr. Lenky Matyášové, Ph.D., JUDr. Jakuba Camrdy, Ph.D., LL. M., a JUDr. Viktora Kučery. Uvedli, že navazuje na první námitku podjatosti soudce JUDr. Viktora Kučery, o níž bylo rozhodnuto usnesením ze dne 21. 1. 2021, č. j. Nao 188/2020–30, když se v průběhu času ukázala více než pravdivá tvrzení žalobců, že existují nezpřetrhané vazby mezi JUDr. Viktorem Kučerou, který byl před příchodem na Nejvyšší správní soud soudcem senátu krajského soudu, jehož předsedou byl současný předseda senátu 30 A Krajského soudu v Brně Mgr. Milan Procházka. Protože první námitka nebyla díky zjevně neupřímnému sdělení JUDr. Viktora Kučery spolehlivě vyřešena, došlo k výraznému ovlivnění celého senátu, který se propůjčil k tomu, že uvedené nezpřetrhané vazby mezi oběma soudci se staly být naprosto neskrývanými a žalobcům je stále více dáváno najevo, že s tím nemohou nic činit, i kdyby prohřešky soudců uvedeného senátu vůči nim byly sebevětší a to i za hranou zákonnosti, což se nyní právě děje, když se 5. senát Nejvyššího správního snaží legalizovat zjevnou černou stavbu ve spolupráci se senátem 30 A Krajského soudu v Brně, a to navíc poté, co oba senáty umožnily, aby byli žalobci ponecháni zcela bez jakékoliv soudní ochrany v případě nepravdivého pomlouvačného nařčení osob ze sousedství, že údajně provádějí stavbu rekonstrukce střechy rodinného domu č. p. X v J. [4] Žalobci dále vyjádřili nesouhlas s postupem Nejvyššího správního soudu ve věci sp. zn. 5 As 343/2020 a Krajského soudu v Brně ve věci 30 A 100/2020. Uvedli, že nyní, když skutečně došlo k provádění černé stavby budované kanalizace v obci Jabloňany, je snahou obou senátů tuto záležitost zahladit i za cenu dramatického překračování zákonnosti, včetně obcházení stanoveného rozvrhu práce. Rozsudek ze dne 30. 7. 2021, č. j. 5 As 343/2020–52, podle žalobců obsahuje další indicie, že soudci 5. senátu vůči žalobcům nehodlají postupovat objektivně. [5] Postup 5. senátu Nejvyššího správního soudu vyústil ve zjevně kontroverzní a lidsky nepřijatelné usnesení Ústavního soudu ze dne 26. 10. 2021, sp. zn. III ÚS 2634/21, který poté, co si získal informace od správních soudů, označil žalobce za osoby popletené, u nichž není zřejmé, čeho chtějí v řízení dosáhnout, a označil je za osoby šikanující nejen veřejnou správu, ale i správní soudnictví. Žalobci shrnuli, že podle 5. senátu Nejvyššího správního soudu a bývalého třetího senátu Ústavního soudu nemají právo se bránit a jsou povinni strpět zásah do svých osobnostních práv, práva na čest a dobrou pověst. [6] Konstatovali, že 5. senát Nejvyššího správního soudu je zdrojem pomluv, obstrukcí, zjevných nezákonných postupů vůči žalobcům, které jsou dále šířeny prostřednictvím odvolacího správního orgánu. Nyní jmenovaní soudci v rámci kooperace se senátem 30 A Krajského soudu v Brně hodlají legalizovat černou stavbu a znemožnit snahy žalobců obnovit propadlé stavební povolení. To má být realizováno obcházením schváleného rozvrhu práce Nejvyššího správního soudu, kdy kasační stížnosti jsou přidělovány pouze 5. senátu Nejvyššího správního soudu. V rozsudku sp. zn. 5 As 164/2022 Nejvyšší správní soud nepravdivě konstatuje, že kasační stížnost musí odmítnout, protože žalobcům bylo vyhověno. [7] 5. senát NSS byl na žalobce po dohodě se senátem 30 A Krajského soudu v Brně trvale „nasazen“, aby jim bylo kompletně odepřeno právo na zákonného soudce a byli tak definitivně „umlčeni“. Je tedy nanejvýše zřejmé, že v aktuálních soudních řízeních byla zcela pohřbena zásada dvojinstančnosti soudního řízení, když je před očekávaným podáním kasační stížnosti dohodnuto mezi oběma senáty, že 5. senát Nejvyššího správního soudu věc převezme, aby ji mohl zcela tendenčně odmítnout, aby tak „kryl záda“ senátu 30 A Krajského soudu v Brně a legalizoval jeho nezákonnosti. Žalobci navrhli, aby jmenování soudci byli vyloučeni z projednávání a rozhodnutí projednávané věci. [8] K žalobcům vznesené námitce podjatosti soudci Nejvyššího správního soudu uvedení ve výroku tohoto usnesení shodně uvedli, že nemají žádný poměr k věci ani účastníkům řízení a nepodíleli se na projednávání a rozhodování věci u správního orgánu ani v předchozím soudním řízení ve smyslu § 8 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen s. ř. s.). JUDr. Viktor Kučera k poukazu na své dřívější působení u senátu 30 A, Ad, Af Krajského soudu v Brně odkázal na své vyjádření k obdobné námitce žalobců ze dne 25. 11. 2020, č. j. Nao 188/2020–20, a rovněž na její vypořádání v usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 1. 2021, č. j. Nao 188/2020–30. [9] Podle § 8 odst. 1 zákona s. ř. s., soudci jsou vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům nebo k jejich zástupcům je dán důvod pochybovat o jejich nepodjatosti. Vyloučeni jsou též soudci, kteří se podíleli na projednávání nebo rozhodování věci u správního orgánu nebo v předchozím soudním řízení. Důvodem k vyloučení soudce nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v projednávané věci, nebo v jeho rozhodování v jiných věcech. [10] Podle odst. 5 téhož ustanovení, účastník nebo osoba zúčastněná na řízení může namítnout podjatost soudce, soudní osoby, tlumočníka nebo znalce. Námitku musí uplatnit do jednoho týdne ode dne, kdy se o podjatosti dozvěděl; zjistí-li důvod podjatosti při jednání, musí ji uplatnit při tomto jednání. K později uplatněným námitkám se nepřihlíží. Námitka musí být zdůvodněna a musí být uvedeny konkrétní skutečnosti, z nichž je dovozována. O vyloučení soudce rozhodne usnesením po jeho vyjádření Nejvyšší správní soud, a je-li namítána podjatost soudní osoby, tlumočníka nebo znalce, senát po jejich vyjádření. [11] Rozhodnutí o vyloučení soudce z důvodů uvedených v § 8 s. ř. s. představuje výjimku z ústavní zásady, podle níž nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci s tím, že příslušnost soudu i soudce stanoví zákon (čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod). Rozhodování o věci nestranným a nezávislým soudcem je jedním z pilířů práva na spravedlivý proces. Nestrannost soudce je především subjektivní psychickou kategorií, jež vyjadřuje vnitřní vztah soudce k projednávané věci. Při posuzování námitky podjatosti je však třeba nestrannost vnímat i z hlediska objektivního, tzn. zkoumat, zda skutečně existují objektivní okolnosti, jež vyvolávají oprávněné pochybnosti o nezaujatosti soudce v konkrétním případě. K vyloučení soudce může v zásadě dojít teprve tehdy, pokud je evidentní, že vztah soudce k dané věci, účastníkům nebo jejich zástupcům dosahuje takové povahy a intenzity, že i přes zákonem stanovené povinnosti nebudou moci nebo schopni nezávisle a nestranně rozhodovat (srov. nález Ústavního soudu ze dne 3. 7. 2001, sp. zn. II. ÚS 105/01, nebo usnesení NSS ze dne 29. 4. 2003, č. j. Nao 19/2003-16). [12] Při posouzení důvodnosti námitky podjatosti vycházel Nejvyšší správní soud z § 8 odst. 1 s. ř. s., podle kterého jsou soudci vyloučeni z projednávání a rozhodnutí věci, jestliže se zřetelem na jejich poměr k věci, k účastníkům neb