5 As 60/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 60/2022- 26 - text  5 As 60/2022 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobce: JUDr. M. Š., Ph.D., zast. Mgr. Miluší Pospíšilovou, advokátkou se sídlem Paprsková 1340/10, Praha 4, proti žalovanému: Ministerstvo spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 424/16, Praha 2, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 51 A 41/202047, takto: I. Kasační stížnost proti výrokům I. a II. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 51 A 41/202047, se odmítá. II. Kasační stížnost proti výroku III. rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 17. 1. 2022, č. j. 51 A 41/202047, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení v části, v níž byla kasační stížnost odmítnuta. IV. Žalovanému se náhrada nákladů řízení v části, v níž byla kasační stížnost zamítnuta, nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Praze (dále jen „krajský soud“); tímto rozsudkem krajský soud vyhověl jeho žalobě v části, v jaké se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2019, č. j. MSP457/2015OTOSV/6, a rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 2. 2009, č. j. Spr 1254/2007, a to v rozsahu poskytnutí informací týkajících se místa vyhlášení rozsudku Okresního soudu v Mělníku ze dne 1. 9. 2004, č. j. 42 P 223/200286, a ze dne 16. 1. 2007, č. j. 42 P 243/2006188, a poučení o opravném prostředku ve vztahu k oběma rozsudkům (výrok I.). Současně krajský soud přikázal Okresnímu soudu v Mělníku poskytnout stěžovateli do 15 dnů informace o místě vyhlášení uvedených rozsudků a poučení o opravných prostředcích (výrok II.). Ve zbytku krajský soud žalobu stěžovatele zamítl (výrok III.) a rozhodl o náhradě nákladů řízení (výrok IV.). [2] Stěžovatel podal dne 15. 10. 2007 Okresnímu soudu v Mělníku žádost o informace, konkrétně požadoval „všechny pravomocné rozsudky Okresního soudu v Mělníku vydané ve věci péče o [tehdy, pozn. NSS] nezletilou R. Š., nar. X, vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 42 P 223/2002, včetně rozsudku ve věci svěření nezletilého dítěte do péče jiné osoby.“ Požadoval, aby mu Okresní soudu v Mělníku zaslal kopie všech ve věci vydaných pravomocných rozsudků. Předseda Okresního soudu v Mělníku stěžovateli přípisem ze dne 9. 1. 2008 sdělil, že neprokázal právní zájem nebo vážné důvody, které by jej opravňovaly k nahlédnutí do soudního spisu, přičemž ani podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „zákon o svobodném přístupu k informacím“), nemůže libovolně nahlížet do spisů či pořizovat si z nich kopie. Ke stížnosti stěžovatele vydal dne 13. 6. 2008 žalovaný rozhodnutí (č. j. 262/08SOSVOSV), kterým nařídil Okresnímu soudu v Mělníku vyřídit stěžovatelovu žádost o informace. [3] Následně rozhodnutím ze dne 1. 7. 2008, č. j. Spr. 1254/2007, Okresní soud v Mělníku žádost o informace odmítl s odkazem na ochranu soukromí a osobních údajů účastníků předmětných soudních řízení. K odvolání stěžovatele (v němž stěžovatel vznesl také námitku podjatosti vůči předsedovi Okresního soudu v Mělníku) žalovaný rozhodnutím ze dne 25. 9. 2008, č. j. 436/08SOSVOSV, rozhodnutí Okresního sudu v Mělníku zrušil a věc mu vrátil k novému projednání s tím, že je nutno žádost o informace posoudit znovu a zvážit, zda skutečně existuje konkrétní důvod vedoucí k omezení práva na informace a v čem spočívá případný zásah do chráněných informací. [4] Okresní soud v Mělníku rozhodnutím ze dne 30. 10. 2008, č. j. Spr. 1254/2007, žádost o informace znovu odmítl, neboť požadované rozsudky obsahují informace týkající se péče o nezletilé dítě, které je nutno chránit. K odvolání stěžovatele (v němž stěžovatel uplatnil druhou námitku podjatosti vůči předsedovi Okresního soudu v Mělníku) žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 1. 2009, č. j. 543/2008SOSVOSVODV, rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku znovu zrušil a věc mu vrátil k novému projednání. [5] Rozhodnutím ze dne 3. 2. 2009, č. j. Spr. 1254/2007, Okresní soud v Mělníku sdělil stěžovateli, že v dané věci byl dne 1. 9. 2004 vyhlášen rozsudek č. j. 42 P 223/200286, který nabyl právní moci dne 8. 10. 2004, a dne 16. 1. 2007 byl vyhlášen rozsudek č. j. 42 P 223/2006188, který nabyl právní moci dne 15. 2. 2007; ve zbytku žádost o informace opět odmítl. Podle Okresního soudu v Mělníku se požadované informace týkají soukromí dotčené osoby, lze je proto poskytnout pouze v souladu s právními předpisy upravujícími jejich ochranu. Již informace, zda se rozsudky týkají např. výchovy a výživy nezletilé, svěření do péče, do ústavu, pěstounské péče, schválení úkonu za nezletilou apod., je informací o tom, že bylo ve věci týkající se nezletilé rozhodováno – tj. informací natolik soukromé povahy, že je nelze poskytnout, a to ani v anonymizované podobě. [6] Proti uvedenému rozhodnutí podal stěžovatel další odvolání (v němž znovu uplatnil námitku podjatosti), které žalovaný rozhodnutím ze dne 9. 4. 2009, č. j. 105/2009SOSVOSVODV/2, zamítl a napadené rozhodnutí potvrdil. Proti rozhodnutí o odvolání podal stěžovatel žalobu, které Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 26. 9. 2012, č. j. 7 Ca 169/200971, vyhověl, rozhodnutí žalovaného zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Zrušujícím důvodem bylo nevypořádání vznesených námitek podjatosti. Žalovaný proto o věci znovu rozhodl, a to rozhodnutím ze dne 7. 3. 2014, č. j. MSP105/2009SOSVOSV/11, odvolání stěžovatele zamítl a rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 2. 2009, č. j. Spr. 1254/2007, potvrdil, přičemž námitku podjatosti vyhodnotil jako opožděnou. [7] Rovněž posledně uvedené rozhodnutí žalovaného bylo rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 30. 1. 2018, č. j. 6 A 98/201465, zrušeno, neboť závěr o opožděnosti vznesené námitky podjatosti byl nepřiměřeně přísný a předčasný. Obiter dictum (v bodech 71 a 72) se soud obecně vyjádřil ke střetu práva na informace a ochraně soukromí, přičemž uvedl, že pro posouzení, zda je odmítnutí poskytnutí informace zásahem do práva žadatele, je nutno zohlednit řadu kritérií, mj. také účel vyžádání informací. [8] Po (druhém) zrušujícím rozsudku Městského soudu v Praze žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 2. 2019, č. j. MSP457/2015OTOSV/6, odvolání stěžovatele zamítl a napadené rozhodnutí Okresního soudu v Mělníku ze dne 3. 2. 2009, č. j. Spr. 1254/2007, potvrdil. Žalovaný v tomto rozhodnutí zrekapituloval průběh dosavadního řízení, posoudil vznesenou námitku podjatosti a uvedl, že v dané věci nelze dovodit poměr předsedy Okresního soudu v Mělníku k samotné věci. V požadovaných rozsudcích rozhodovaly jiné (jmenovitě uvedené) soudkyně. A byť nelze hodnotit postup předsedy soudu jako zcela standardní (k tomu odkázal na dosavadní procesní postup, kdy bylo jeho rozhodnutí žalovaným několikrát zrušeno), žalovaný dovodil, že postup předsedy soudu odpovídá jeho postupu vyřizování žádostí o informace i v jiných věcech, rozhodně se tak nejedná o jakoukoli šikanu, jak stěžovatel naznačoval. Žalovaný naopak přisvědčil Okresnímu soudu v Mělníku v tom, že byl dán důvod odmítnutí poskytnutí informací podle § 8a zákona o svobodném přístupu k informacím, ve znění do 23. 4. 2019, ve spojení s § 11 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (od 1. 1. 2014 nahrazenými § 84 až § 90 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v znění pozdějších předpisů). Obecně tedy bylo možné poskytnout pouze identifikační údaje požadovaných rozsudků, nikoliv jejich kopie, neboť ve svém souhrnu obsahují chráněné informace, a to o konkrétní fyzické osobě, která je žadateli známa. Jde přitom o soukromí nezletilé osoby, která není veřejně činná, nelze proto ex post dovodit právo kohokoli na zaslání písemného vyhotovení požadovaných rozhodnutí. Žalovaný stěžovateli nepřisvědčil v tom, že údaje zveřejněné ve veřejném soudním řízení již nepožívají soudní ochrany, naopak vždy je třeba bedlivě odlišovat, o jaké údaje se jedná a ke komu se vztahují. Žalovaný proto uzavřel, že zatímco pro veřejné vyhlášení rozsudků nelze připustit žádnou výjimku, pro zveřejnění textů rozsudků takové výjimky existovat mohou. II. Rozhodnutí krajského soudu [9] Proti posledně uvedenému rozhodnutí žalovaného (ze dne 8. 2. 2019, č. j. MSP457/2015OTOSV/6) podal stěžovatel žalobu k Obvodnímu soudu pro Prahu 2; usnesením ze dne 27. 8. 2019, č. j. 12 C 93/201938, Obvodní soud pro Prahu 2 řízení o žalobě zastavil a stěžovatele poučil o možnosti podat žalobu ke Krajskému soudu v Praze. Toto usnesení napadl stěžovatel odvoláním, přičemž Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 2. 2020, č. j. 53 Co 29/202054, usnesení soudu prvního stupně potvrdil; toto usnesení nabylo právní moci dne 23. 3. 2020. Dne 23. 4. 2020 podal stěžovatel prostřednictvím emailu žalobu ke krajskému soudu, následující den byla