9 As 111/2023 — Nejvyšší správní soud

9 As 111/2023- 63 - text  9 As 111/2023 - 68 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Pavla Molka a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobce: Kuřim pro lidi, z. s., se sídlem Jiráskova 437/26, Kuřim, zast. Mgr. Davidem Rašovským, advokátem se sídlem Šumavská 525/33, Brno, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 11. 2022, č. j. JMK 160111/2022, za účasti osob zúčastněných na řízení: I) CETIN a. s., se sídlem Českomoravská 2510/19, Praha 9, II) EG.D., a. s., se sídlem Lidická 1873/36, Brno, III) DOMOPLAN  investiční 15, s.r.o. se sídlem Stará 854/9, Brno, zast. Mgr. Ing. Jánem Bahýľem, advokátem se sídlem Kotlářská 912/29, Brno, IV) E. L., v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 12. 4. 2023, č. j. 31 A 4/2023141, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se nepřiznává právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Osoba zúčastněná na řízení III), původně pod obchodní firmou Jezdecká stáj Srpek, s.r.o., má v úmyslu realizovat v blízkosti rybníku Srpek u Kuřimi stavební záměr s názvem Jezdecký klub Srpek. Hlavní dominantou je stavba jezdeckého klubu – jedná se o kompaktní čtvercovou budovu o délce stěn 65 m určenou pro chov sportovních koní se specializací na drezurní a skokové soutěže. Součástí budovy jsou stáje pro 22 koní, sklad sena, sklad chovatelské techniky, vnitřní jízdárna, zázemí pro jezdce a návštěvníky a restaurace – výletní hostinec. Stavba je jednopodlažní, pouze nad restaurací dvojpodlažní. Okolo budovy jsou dále umístěny tři venkovní jízdárny (zpevněné plochy), minizoo, vrt (studna), další menší objekty související se zásobováním vodou (přípojky, kanalizace, nádrž, zasakovací objekty) a oplocené pastviny. Součástí areálu jsou dvě parkoviště s kapacitou celkem 30 parkovacích míst. [2] Žalovaný rozhodnutím ze dne 8. 11. 2022, č. j. JMK 160111/2022, částečně změnil bod 10 výroku rozhodnutí Městského úřadu Kuřim, odboru stavebního a vodoprávního (dále jen „stavební úřad“) ze dne 12. 1. 2022, č. j. MK/134082/21/OSŽP, a ve zbývající části zamítl odvolání žalobce a toto rozhodnutí potvrdil. Tímto rozhodnutím stavební úřad rozhodl o umístění stavby „Jezdecký klub Srpek“ na specifikovaných pozemcích v k. ú. Kuřim. [3] Krajský soud rozsudkem uvedeným v záhlaví žalobu žalobce zamítl a rozhodl o náhradě nákladů řízení. Dospěl k závěru, že uvedený stavební záměr je v souladu s územním plánem i s cíli a úkoly územního plánování podle § 90 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „stavební zákon“), a s požadavky § 18 odst. 5 stavebního zákona. Záměr jezdecké stáje Srpek je umístěn podle územního plánu do plochy C003 – rekreace v krajině, která je současně rozvojovou plochou změn v krajině. Žalobce sám připouští, že záměr je zcela v souladu s hlavním využitím příslušné plochy ve smyslu bodu 8.12.1. písm. b) územního plánu, tj. jedná se o stavbu a zařízení pro chov koní a jiných zvířat. Do této kategorie je třeba kromě venkovních i vnitřních jízdáren, minizoo či stájí zařadit též další zázemí pro koně a jezdce včetně skladů sena a chovatelské techniky. Bez nich lze totiž jen stěží uvažovat o tom, že by bylo naplněno hlavní využití, tj. chov koní. Uvedenému hlavnímu využití neodpovídá v podstatě pouze plánovaná restaurace, kterou lze ovšem podřadit pod podmíněně přípustné využití této plochy zakotvené v bodu 8.12.3. písm. c), neboť zlepší podmínky využití území pro účely rekreace a cestovního ruchu. Oproti současnému stavu totiž umožní návštěvníkům lokality Srpek občerstvení a hygienické zázemí, které zde chybí. Restaurace není v rozporu s rekreačním charakterem území. Zbývající stavby a terénní úpravy zabezpečují převážně zásobování vodou, které je v souladu s bodem 8.12.3. písm. a) územního plánu. Konečně oplocení pastvin spadá pod bod 8.12.3. písm. e) územního plánu. [4] Krajský soud konstatoval, že územní plán nestanoví podmínky prostorového uspořádání pro plochy rekreace v krajině (na rozdíl od jiných druhů ploch). Jediným relevantním limitem je tu požadavek bodu 4.2.4. písm. a) základní koncepce, tj. vytvoření rekreačního zázemí města s charakterem volné krajiny, s ojedinělými solitérními objekty, které budou sloužit pouze pro obsluhu těchto aktivit a budou v souladu s charakterem území. Solitérní objekt sice není nikde definován, nicméně z jazykového výkladu plyne, že by se mělo jednat o umísťování jednotlivých samostatných objektů tak, aby jejich hustota neznehodnotila charakter volné krajiny; jinými slovy tento regulativ brání vzniku blokové či uliční zástavby. Z hlediska velikosti samotného solitérního objektu však z tohoto regulativu nelze dovodit nic v neprospěch plánovaného záměru. Podle krajského soudu je stavební záměr v souladu se všemi požadavky, projekt není rovněž nepřiměřený velikosti města Kuřim a z územního plánu nevyplývá požadavek, aby nebyly realizovány projekty, u nichž dochází k většímu záboru půdy. [5] Záměr se nachází v nezastavěném území, vztahují se na něj tedy požadavky § 18 odst. 5 stavebního zákona. Podle konstantní judikatury platí, že aby některý ze záměrů obsažených v tomto ustanovení nemohl být v území vůbec umístěn, musela by ho příslušná územně plánovací dokumentace výslovně vyloučit. Územní plán města Kuřim umisťování záměrů obsažených v § 18 odst. 5 stavebního zákona v dané ploše nevylučuje. Záměr nepochybně zčásti odpovídá stavbám pro zemědělství a vodní hospodářství a ve zbytku stavbám, které zlepší podmínky využití nezastavěného území pro účely rekreace a cestovního ruchu. S ohledem na povahu dané oblasti jako rekreační zóny v krajině je plánovaný záměr též v souladu s charakterem území. Podmínky pro umístění stavby dle § 18 odst. 5 stavebního zákona jsou proto splněny. [6] Žalobcem předložený posudek Ing. arch. M. H. může sloužit pouze k odbornému zjištění skutkového stavu. Naopak otázku, zda je stavební záměr v souladu s § 18 odst. 5 stavebního zákona, si musí zodpovědět sám správní orgán nebo soud. Posudek i jeho doplnění ale nemají charakter znaleckého posudku ve smyslu § 56 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), nýbrž jde o prezentaci – byť podrobně odůvodněného – právního názoru jejich autora. [7] Krajský soud rovněž poukázal na to, že si správní orgány vyžádaly od silničního správního úřadu potřebná závazná stanoviska týkající se dopravy. Dopravní situace i bezpečnost provozu budou dostatečně vyřešeny v souladu se stanoviskem silničního správního úřadu. Dostatečně byly v řízení řešeny rovněž vodní poměry, ostatně podle průzkumů nedojde čerpáním vody z vrtu k negativnímu ovlivnění okolních hydrodynamických poměrů ani vydatnosti stávajících vodních zdrojů. [8] Další nezávazné programové dokumenty města Kuřim nemohou zvrátit územní rozhodnutí vydané v souladu se zákonem. Pro úplnost krajský soud dodal, že protierozní opatření a vodní prvky jsou městem Kuřim zjevně plánovány v místech severně od rybníku Srpek, kde se nachází i niva Lučního potoka a lokální biocentrum, zatímco stavební záměr leží západně od rybníka Srpek, vedle železniční trati. Realizace záměru tudíž nijak nezasahuje ani do těchto strategických záměrů města Kuřim. II. Obsah kasační stížnosti žalobce [9] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) napadl rozsudek krajského soudu kasační stížností z důvodů podřazených pod § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). [10] Předně nesouhlasil s tvrzením krajského soudu, že on sám v žalobě připustil, že je stavební záměr v souladu s hlavním využitím příslušné plochy. Podle jeho názoru je totiž tento stavební záměr v rozporu s územním plánem, neboť není v souladu s požadavky na charakter území, základní koncepcí rozvoje území, ochranou a rozvojem hodnot. Krajský soud totiž pominul základní hlediska, jež musí být vždy zohledněna, a to zdrženlivost, co největší snahu o zachování krajiny a ohleduplnost k životnímu prostředí. Tyto hodnoty jsou ostatně vyjádřeny i v § 18 odst. 4 a 5 stavebního zákona. Krajský soud dále nesprávně posoudil soulad stavebního záměru se základní koncepcí týkající se lokality Srpek. Ta je obsažena v textové části územního plánu Kuřim v bodu 4.2.4., v němž je rekreační zóna za Srpkem označena písmenem „C“. Podle stěžovatelova názoru stavební záměr není v souladu s charakterem území a správní orgány i krajský soud dostatečně neuvážily, zda stavební záměr převáží nad veřejným zájmem na ochraně nezastavěného území. [11] Stěžovatel rovněž nesouhlasí s tím, že by stavební záměr jezdecké stáje byl částečně stavbou pro zemědělství. Stavební záměr se skládá z 24 samostatných stavebních objek