— Nejvyšší správní soud

Vol 90/2023- 173 - text pokračování Vol 90/2023 - 177 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatelů: a) Ing. H. D., b) H. P., c) A. P., d) V. P. H., e) G. P., f) J. S., g) Z. Š., h) J. M., , i) PhDr. R. B., j) Bc. L. B., k) B. V., l) P. Š., m) T. Š., n) V. Š., a účastníků řízení: 1) Ing. Petr Pavel, M.A. a 2) Ing. Tomáš Kulhánek, MBA, oba zastoupeni JUDr. Františkem Vyskočilem, Ph.D., advokátem, se sídlem Voršilská 130/10, Praha 1, a 3) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na neplatnost volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo), takto: I. Návrhy na vyslovení neplatnosti volby Ing. Petra Pavla, M.A., prezidentem republiky se zamítají. II. Ve zbytku se návrhy odmítají. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Volební stížnosti a vyjádření účastníků řízení a Českého statistického úřadu [1] Navrhovatelé se svými návrhy domáhají vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky konané ve dnech 13. a 14. ledna 2023 (I. kolo) a 27. a 28. ledna 2023 (II. kolo), jejího opakování a toho, aby byli k opakované volbě řádně zaregistrováni všichni kandidáti, kteří nejpozději 8. listopadu 2023 podali kandidátní listinu u Ministerstva vnitra (s výjimkou Josefa Středuly). [2] Návrhy (volební stížnosti) jsou v podstatě obsahově totožné, proto byly zaevidovány pod jednu spisovou značku. [3] Navrhovatelé a) až f) a i) až n) ve volebních stížnostech nesouhlasí s postupem při registraci kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. Tvrdí, že Ministerstvo vnitra porušilo pravidla pro zadávání veřejných zakázek, když vybíralo dodavatele počítačového programu pro strojové zpracování podpisů na peticích, které předkládali jednotliví kandidáti. Navrhovatelé poukazují též na to, že občané při podepisování petičních archů neudělili souhlas s tím, aby jejich osobní údaje zpracovávala soukromá společnost. Podle navrhovatelů nemůže ministerstvo takto delegovat svou pravomoc kontrolovat podpisy na peticích. Někteří navrhovatelé také brojí proti tomu, že ministerstvo nezaregistrovalo jako kandidáta Pavla Zítka. Dále pak upozorňují na nezákonnosti, k nimž došlo v souvislosti se samotnou volbou prezidenta republiky. Ty se týkají přenosu dat o výsledcích volby, manipulace s míněním voličů, podprahové reklamy, podezřele vysoké volební účasti a sčítání hlasů. Navrhovatelka b) dále závěrem svého návrhu bez dalšího uvedla, že žádá o odškodnění. Navrhovatelka d) ke svému podání přiložila podání nazvané odpor podle článku 23 Listiny základních práv a svobod a dále trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestné činnosti v souvislosti s tzv. pandemií covid-19. Konečně někteří navrhovatelé namítli podjatost předsedy senátu Tomáše Langáška. [4] Podstatou volebních stížností navrhovatelů g) a h) je podezření na manipulaci s výsledky volby prezidenta republiky. Poukazují na to, že se ve „volebním“ vysílání ČT24 v sobotu 28. ledna, v čase 17:03 až 17:04, snížil jak počet hlasů pro Andreje Babiše o 91 hlasů (pozn. NSS: správně má být uvedeno 291 hlasů, jak vyplývá z uvedených čísel), tak podíl platných hlasů pro něj o 0,01 procenta. Zároveň se snížil i počet hlasů pro Petra Pavla o 110 hlasů, jeho podíl na celkovém počtu platných hlasů však vzrostl o 0,01 procenta. Navrhovatelé tvrdí, že z povahy věci se počet hlasů pro jednotlivé kandidáty nemůže v čase snižovat (a už vůbec to podle něj nemůže vést ke zvýšení procentuálního zisku). Z toho usuzují, že byl při volbě prezidenta republiky využit „zmanipulovaný volební software“. [5] Nejvyšší správní soud nezasílal volební stížnosti navrhovatelů a) až f) a i) až n) účastníkům řízení k vyjádření. S ohledem na jejich sériovost tak učinil pouze v řízení sp. zn. Vol 39/2023 a na vyjádření, která obdržel, zde pouze odkazuje. Z obdobného důvodu nezasílal účastníkům k vyjádření ani volební stížnosti navrhovatelů g) a h), jelikož tak učinil ve věci sp. zn. Vol 67/2023. Ve věci sp. zn. Vol 67/2023 si soud také vyžádal stanovisko Českého statistického úřadu. Ten sdělil, že pokles hlasů v uvedeném časovém okamžiku způsobila oprava chybně zapsaných údajů, kterou v průběhu sčítání hlasů ohlásila okrsková volební komise č. 2 z obce Buštěhrad. Protože kandidátu Andreji Babišovi ubylo při opravě více hlasů než kandidátu Petru Pavlovi, změnil se i vzájemný poměr celkového počtu platných hlasů. Nešlo o jedinou opravu výsledků, kterou Český statistický úřad provedl. [6] Nejvyšší správní soud dále uvádí, že námitku podjatosti předsedy senátu Tomáše Langáška z důvodu jeho studia na Středoevropské univerzitě (CEU), kterou vznesli někteří navrhovatelé, nepředkládal podle § 8 s. ř. s. předsedovi soudu k přidělení tříčlennému senátu, aby o ní rozhodl. O námitce obdobného obsahu totiž již Nejvyšší správní soud usneseními ze dne 7. prosince 2022, č. j. Nao 172/202224, a ze dne 2. 11. 2021, č. j. Nao 234/202131, rozhodl tak, že Tomáš Langášek nemá žádný poměr k věci, účastníkům ani jejich zástupcům ve smyslu § 8 odst. 1 s. ř. s., který by zakládal pochybnosti o jeho nepodjatosti (obdobně viz též usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 35/22 ze dne 3. ledna 2023, bod 14). Jelikož navrhovatelé netvrdí žádné nové důvody pro vyloučení předsedy senátu, postačí na citovaná usnesení bez dalšího odkázat. 2. Právní hodnocení [7] Návrh na neplatnost volby prezidenta může podat u Nejvyššího správního soudu každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů. Návrh je třeba podat nejpozději sedm dnů po vyhlášení celkového výsledku volby prezidenta Státní volební komisí [§ 66 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky)]. Navrhovatelé tyto podmínky splnili. [8] Okruh účastníků řízení o neplatnosti volby prezidenta republiky plyne ze zákona. V tomto případě jsou účastníky kromě navrhovatelů i Státní volební komise jako příslušný volební orgán; občan Tomáš Kulhánek, na jehož kandidátní listině byl uveden kandidát, jehož volba byla napadena; a samotný tento kandidát Petr Pavel [§ 90 odst. 5 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní („s. ř. s.“)]. [9] Navrhovatelé poukazují na různé okolnosti, které podle nich narušily proces volby, a tvrdí, že tato porušení měla významný vliv na vůli voličů a na legitimitu a výsledek volby. Volební stížnosti jsou tak projednatelné a soud se jimi věcně zabýval. [10] Aby volební stížnost mohla být úspěšná, musí být prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby prezidenta (§ 66 odst. 2 zákona o volbě prezidenta republiky). Z důvodu přehlednosti rozdělil Nejvyšší správní soud v minulosti podmínky přezkumu do tří kroků (usnesení ze dne 2. července 2004, čj. Vol 6/2004-12, č. 354/2004 Sb. NSS; ze dne 4. července 2006, čj. Vol 36/2006-21, č. 960/2006 Sb. NSS; a ze dne 15. února 2018, čj. Vol 16/201833, č. 3717/2018 Sb. NSS). Soud tak postupně zkoumá, zda je dána - nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; - vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby; - zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby. [11] Volební stížnost tedy v prvé řadě musí popsat tvrzenou nezákonnost tak, aby soudu bylo zřejmé, které zákonné pravidlo bylo podle navrhovatelů porušeno. Teprve následně mohou navrhovatelé namítat, že tato nezákonnost hrubě ovlivnila výsledek volby. I zde však mají vysvětlit, proč jsou o tom přesvědčeni, neboť ne každá nezákonnost nutně ovlivní výsledek. Taková konkrétní tvrzení a vysvětlení však projednávané volební stížnosti nepřináší. 2.1 Registrace kandidátních listin [12] Volební stížnosti navrhovatelů a) až f) a i) až n) v prvé řadě napadají proces registrace kandidátních listin pro volbu prezidenta republiky. I když vady při registraci kandidátních listin nepochybně mohou následně nepřímo ovlivnit samotnou volbu, zákonodárce rozdělil možnosti soudní ochrany, pokud jde o jednotlivé části volebního procesu. Nejprve má soud zkoumat, zda byla správně provedena registrační fáze. Teprve pokud nikdo k tomu oprávněný tuto fázi nenapadl, nebo ji napadl a soud o jeho stížnosti rozhodl, může proběhnout volba. Zákon tak vychází z toho, že tato fáze již soudnímu přezkumu podléhala a později se do ní nelze vracet. V řízení ve věcech neplatnosti voleb a hlasování podle § 90 s. ř. s. proto už nelze argumentovat vadami při registraci kandidátní listiny (usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 10. listopadu 2016, čj. Vol 4/2016-191, č. 3522/2017 Sb. NSS). Ke zpochybnění registrace totiž slouží samostatné řízení týkající se ochrany ve věcech registrace (§ 89 s. ř. s. a § 65 zákona o volbě prezidenta republiky). [13] Právě v návaznosti n