2 As 57/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 57/2024- 35 - text  2 As 57/2024 - 38 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Sylvy Šiškeové a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Farma Bratřejov, s.r.o., se sídlem Bratřejov 253, zast. JUDr. Miroslavou Hořínkovou, advokátkou se sídlem Zašová 712, proti žalovanému: Krajský úřad Zlínského kraje, se sídlem třída Tomáše Bati 21, Zlín, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ing. J.K., proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 2. 2022, č. j. KUZL 11409/2022, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 25. 1. 2024, č. j. 30 A 28/202285, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně ani osoba zúčastněná na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Vizovice (stavební úřad) zastavil řízení o žádosti žalobkyně o dodatečné povolení stavby nazvané jako „Ocelový přístřešek s krmným žlabem B.“ podle § 66 odst. 1 písm. c) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Žalobkyně totiž ani přes výzvu stavebního úřadu nedoložila doklad o právu ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2017. Konkrétně šlo o souhlas se stavbou od vlastníka pozemku parc. č. XA v katastrálním území B. u V. (v tomto soudním řízení vystupujícího jako osoba zúčastněná na řízení), na němž je stavba zčásti umístěna. Žalovaný zamítl odvolání žalobkyně a usnesení stavebního úřadu potvrdil. [2] Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Brně, který žalobu zamítl. Podle krajského soudu vycházely správní orgány správně ze stavebního zákona ve znění účinném do 31. 12. 2017. Důvodem zastavení řízení o dodatečném povolení stavby bylo nedoložení souhlasu vlastníka pozemku, resp. právního titulu opravňujícího ke stavbě, což je nezbytná náležitost žádosti o toto povolení. Stěžovatelka tak přes výzvu stavebního úřadu neučinila. [3] Námitky týkající se ekonomické racionality, nalezení spravedlivého řešení a vyvažování zájmů jednotlivých účastníků řízení nejsou podle krajského soudu relevantní. Stejně tak nemá pro toto řízení a povinnosti s ním spojené vliv tvrzení žalobkyně, že od původního vlastníka zemědělského areálu neobdržela informaci o realizaci některé ze staveb v rozporu se zákonem. Přiléhavé podle krajského soudu nejsou ani poukazy na judikaturu zabývající se zneužitím práva a na znění zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon (dále jen „nový stavební zákon“). II. Kasační stížnost, vyjádření žalovaného a osoby zúčastněné na řízení [4] Žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) v kasační stížnosti namítá, že krajský soud neprovedl navrhované důkazy. Ty měly doložit, že nesouhlas vlastníka s dodatečným povolením stavby nemá racionální podstatu a brání stěžovatelce ve výkonu vlastnického práva. Osoba zúčastněná na řízení nemůže mít z nepovolení a následného odstranění stavby užitek. Stěžovatelka poukazuje na princip proporcionality a na zásadu zákazu zneužití práva. [5] Osoba zúčastněná na řízení účelově tvrdí, že byla poškozena minulým režimem. Pokud by však někdy došlo k odstranění stavby ze 70. let 20. století, bude odstraněn i přístřešek nad ní. Teprve pak by osoba zúčastněná na řízení mohla svůj pozemek užívat. Stavba, jež je předmětem řízení, se totiž nachází nad již existující stavbou betonového výběhu. Stěžovatelka se táže, zda je i v takovém případě nezbytný souhlas vlastníka pozemku. [6] Stěžovatelka v obecné rovině souhlasí s krajským soudem, že zneužitím práva ani jeho šikanózním výkonem není neochota přenechat část svého pozemku k výstavbě. V posuzované věci ale nejde o přenechání části pozemku k výstavbě. Stavba byla vybudována za právních předchůdců stěžovatelky i osoby zúčastněné na řízení. Až do podání podnětu osoby zúčastněné na řízení jako nového vlastníka pozemku stavebnímu úřadu neměla stěžovatelka ponětí o tom, že stavba přístřešku nebyla povolena. Není vyloučeno, že tehdejší vlastník pozemku se stavbou souhlasil. [7] Stěžovatelka poukazuje také na to, že osoba zúčastněná na řízení věděla, jaký pozemek a v jakém stavu zastavění kupuje. Dodatečným povolením stavby nemůže být její vlastnické právo dotčeno více, než bylo dotčeno před stavbou přístřešku. [8] Krajský soud měl podle stěžovatelky přihlédnout také k novému stavebnímu zákonu (zejm. § 187) i důvodové zprávě k němu. Stavba přístřešku je přístavbou stávající stavby kravína a nachází se na již zastavěném pozemku. Odlišnost § 187 nového stavebního zákona od § 184a stavebního zákona není náhodná. V případě nástavby je třeba doložit souhlas vlastníka stavby, nikoli vlastníka pozemku. [9] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti odkázal na napadené rozhodnutí. [10] Osoba zúčastněná na řízení ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedla, že souhlas předchozího vlastníka pozemku nebyl doložen. Stěžovatelka byla informována o tom, že osoba zúčastněná na řízení bude trvat na odstranění stavby. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [11] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná, není však důvodná. [12] Podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestliže žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti, které brání pokračování v řízení. [13] Podle § 103 odst. 1 písm. e) bodu 2 stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují stavby, a to stavby pro zemědělství o jednom nadzemním podlaží do 300 m2 zastavěné plochy a 7 m výšky, nepodsklepené, s výjimkou staveb pro ustájení zvířat či chovatelství, a zemědělských staveb, které mají sloužit pro skladování a zpracování hořlavých látek (např. sušičky, sklady hořlavých kapalin, sklady chemických hnojiv). [14] Podle § 129 odst. 2 stavebního zákona stavební úřad zahájí řízení o odstranění stavby uvedené v odstavci 1 písm. b). V oznámení zahájení řízení vlastníka nebo stavebníka poučí o možnosti podat ve lhůtě 30 dnů od zahájení řízení žádost o dodatečné povolení stavby. Bylali žádost o dodatečné povolení podána před zahájením řízení o odstranění stavby, má se za to, že byla podána v okamžiku zahájení řízení o odstranění stavby. Pokud stavebník nebo vlastník stavby požádá ve stanovené lhůtě o její dodatečné povolení, stavební úřad přeruší řízení o odstranění stavby a vede řízení o podané žádosti. Jdeli o stavbu vyžadující stavební povolení, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o stavební povolení. Jdeli o stavbu vyžadující ohlášení, žadatel předloží podklady předepsané k ohlášení. Jdeli o stavbu vyžadující pouze územní rozhodnutí, žadatel předloží podklady předepsané k žádosti o územní rozhodnutí. V řízení o dodatečném povolení stavby stavební úřad postupuje přiměřeně podle § 90 a § 110 až 115; ohledání na místě je povinné. Účastníky řízení o dodatečném povolení stavby jsou osoby uvedené v § 109, a pokud je v řízení posuzováno umístění stavby nebo změna oproti územnímu rozhodnutí, rovněž osoby uvedené v § 85. Na uplatňování námitek účastníků řízení o dodatečném povolení stavby se obdobně použijí ustanovení o uplatňování námitek v územním a stavebním řízení. [15] Podle § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona k žádosti o stavební povolení stavebník připojí doklady prokazující jeho vlastnické právo nebo právo založené smlouvou provést stavbu nebo opatření anebo právo odpovídající věcnému břemenu k pozemku nebo stavbě, pokud nelze tato práva ověřit v katastru nemovitostí dálkovým přístupem, a jeli stavebníkem společenství vlastníků jednotek, také smlouvu o výstavbě nebo rozhodnutí shromáždění vlastníků jednotek přijaté podle zvláštního právního předpisu (dále jen „doklad o právu“). [16] Nejvyšší správní soud (NSS) má posoudit, zda stavební úřad v souladu se zákonem zastavil řízení z důvodu, že stěžovatelka nedoložila souhlas vlastníka pozemku se stavbou ocelového přístřešku s krmným žlabem, resp. právní titul k užívání cizího pozemku. NSS pro úplnost podotýká, že ačkoli účastníci řízení hovoří o souhlasu vlastníka pozemku, zákonným požadavkem stavebního zákona v rozhodném znění je doklad o právu provést stavbu na cizím pozemku ve smyslu § 110 odst. 2 písm. a) stavebního zákona, který stěžovatelka nedoložila. V řízení vyšlo najevo, že vlastník pozemku se stavbou nesouhlasí a žádný právní titul k užívání svého pozemku stěžovatelce neposkytne. [17] Zemědělský areál v obci B. byl vybudován v 60. a 70. letech minulého století. Jeho součástí je mj. zemědělská stavba č. ev. X, která slouží jako kravín. Stěžovatelka, resp. její právní předchůdce K. P., který je nyní jejím jednatelem, koupila kravín s dalšími pozemky a stavbami v areálu v roce 2014. Ke kravínu přiléhá betonový výběh. Tyto stavby byly povoleny územním rozhodnutím ze dne 27. 3. 1974. V letech 2008 a 2009 provedl předchozí vlastník kravína rekonstrukci, v jejímž rámci vybudoval nad výběhem ocelový přístřešek s krmným