5 As 282/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 282/2022- 91 - text  5 As 282/2022 - 95 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: Ing. P. K., zastoupen Mgr. Barborou Klouda Jestřábovou, advokátkou se sídlem Hlinky 57/142a, Brno, proti žalovanému: Magistrát města Prostějova, se sídlem nám. T. G. Masaryka 130/14, Prostějov, v řízení o kasační stížnosti M. Z., zastoupené Mgr. Ludvíkem Novotným, LL.M., advokátem se sídlem Václavské nám. 76, Letohrad, proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2022, č. j. 29 A 51/202254, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 10. 2022, č. j. 29 A 51/202262, takto: I. Kasační stížnost se odmítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. M. Z. se vrací zaplacený soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5000 Kč. Tato částka bude vyplacena k rukám jejího zástupce, Mgr. Ludvíka Novotného, LL.M., advokáta, z účtu Nejvyššího správního soudu do 30 (třiceti) dnů od právní moci tohoto usnesení. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se paní M. Z. (stěžovatelka) domáhá zrušení rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 31. 8. 2022, č. j. 29 A 51/202254, ve znění opravného usnesení ze dne 11. 10. 2022, č. j. 29 A 51/202262. Tímto rozsudkem krajský soud shledal důvodnou žalobcovu žalobu na ochranu před nezákonným zásahem správního orgánu, přičemž vyslovil, že vydání sdělení žalovaného ze dne 7. 3. 2022, č. j. PVMU 22376/2022 61, sp. zn. SÚ/302/2022Bou, je nezákonným zásahem. [2] Žalobce dne 11. 5. 2022 podal u Krajského soudu v Brně žalobu na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Nezákonný zásah měl spočívat ve vydání sdělení žalovaného ze dne 7. 3. 2022, č. j. PVMU 22376/2022 61, sp. zn. SÚ/302/2022Bou. Tímto sdělením žalovaný žalobci oznámil, že nevyhoví žalobcově „žádosti o změnu zápisu dokončené stavby“ do registru územní identifikace, adres a nemovitostí (dále jen „RÚIAN“), evidované pod č. j. PVMU 20688/2022 61. Žalobce se tímto podáním domáhal změny zápisu stavby „Krytá soukromá jízdárna pro koně“, jež je součástí pozemku parc. č. st. X v k. ú. D., jehož spoluvlastníky jsou žalobce a jeho manželka. Tato stavba byla v RÚIAN evidována jako „jiná stavba“ a žalobce požadoval, aby byla zapsána jako „stavba pro rodinnou rekreaci“. Žalovaný ve zmíněném sdělení konstatoval, že daná stavba (se zastavěnou plochou 742 m2) byla povolena a následně zkolaudována jako soukromá jízdárna pro koně. Dle žalovaného tak tato stavba nesplňuje parametry dané vyhláškou č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (dále jen „vyhláška č. 501/2006 Sb.“), pro stavbu pro rodinnou rekreaci, která dle žalovaného má sloužit pro přechodné bydlení osob. Předmětná stavba tak podle žalovaného byla evidována v souladu s jejím účelem užívání, tj. jako „jiná stavba“. [3] Žalobce v žalobě zejména namítal, že krytá soukromá jízdárna v jeho spoluvlastnictví je stavbou pro rodinou rekreaci. Žalovaný pojem „stavba pro rodinnou rekreaci“ vyložil a aplikoval nesprávně, proto vydáním napadeného sdělení zasáhl do veřejných subjektivních práv žalobce tím, že mu odepřel takový zápis do RÚIAN, jaký by byl v souladu se skutkovým stavem i žalobcovým legitimním očekáváním. [4] Dne 24. 6. 2022 obdržel krajský soud podání stěžovatelky označené jako „[p]řihlášení osoby zúčastněné na řízení“, v němž stěžovatelka (vlastnice pozemku parc. č. st. 67, jehož součástí je i rodinný dům č. p. XA, a pozemku parc. č. XB v k. ú. D.; tyto pozemky sousedí s areálem společnosti KENTAUR Saddlery, s.r.o., jejíž je žalobce jediným společníkem) mj. konstatovala, že ze souvislosti nynější věci s povolováním staveb přístřešků pro koně v blízkosti kryté soukromé jízdárny vyplývá, že hlavním účelem podané žaloby je snaha o zlepšení postavení žalobce v řízení o odstranění staveb „příslušenství pro koně“ na pozemku parc. č. XC v k.ú. D., resp. zlepšení podmínek pro jejich dodatečné povolení. Stěžovatelka dodala, že je účastnicí obou řízení, proto se jí přímo dotýká i výsledek nyní posuzované věci. Krajský soud se stěžovatelkou jednal jako s osobou zúčastněnou na řízení do té míry, že jí k případnému vyjádření zaslal podanou žalobu i vyjádření žalovaného a následně jí doručil rozsudek. [5] Krajský soud dospěl k závěru, že je žaloba důvodná, a shora uvedeným rozsudkem deklaroval, že vydání sdělení žalovaného ze dne 7. 3. 2022, č. j. PVMU 22376/2022 61, sp. zn. SÚ/302/2022Bou, je nezákonným zásahem. Krajský soud předně konstatoval, že dané sdělení je nezbytné považovat za úkon dle části čtvrté správního řádu, přičemž adekvátním soudním prostředkem ochrany proti němu je právě žaloba proti nezákonnému zásahu správního orgánu dle § 82 a násl. s. ř. s. Žaloba směrující proti danému sdělení, které krajský soud hodnotil jako jednorázový zásah s trvajícími následky, byla podle krajského soudu podána včas, tj. ve lhůtě dle § 84 odst. 1 s. ř. s. [6] Dle krajského soudu je sdělení založeno na nesprávném a příliš restriktivním výkladu pojmu „stavba pro rodinnou rekreaci“, přičemž žalovaný bez bližšího odůvodnění nepřípustně zúžil jeho účel a použití v praxi. Žalovaný výklad uvedeného pojmu opřel primárně o definici stavby pro rodinnou rekreaci v § 2 písm. b) vyhlášky č. 501/2006 Sb. a též o přílohu k vyhlášce č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), (dále jen „vyhláška č. 357/2013 Sb.“). Žalovaný dospěl k závěru, že stavbou pro rodinnou rekreaci je třeba ve srovnání s rodinným domem rozumět stavbu menších rozměrů, sloužící k přechodnému bydlení osob během jejich rekreace. Krajský soud se s tímto výkladem neztotožnil. Výklad žalovaného je dle krajského soudu založen na chybné premise, že rodinnou rekreací se nutně musí myslet pouze rekreace spojená s krátkodobým ubytováním či přechodným bydlením. Krajský soud je naopak toho názoru, že pod pojem „rodinná rekreace“ lze podřadit celou řadu dalších činností, forem odpočinku nebo aktivní činnosti ve volném čase vedoucí k nezbytné obnově a rozvoji fyzické a psychické energie. [7] Krajský soud v této souvislosti odkázal na rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 13. 2. 2020, č. j. 22 A 7/201936 (všechna zde zmiňovaná rozhodnutí správních soudů jsou dostupná na www.nssoud.cz), který se sice týkal výkladu pojmu „pozemek stavby pro rodinnou rekreaci, která souvisí nebo podmiňuje rodinnou rekreaci“ ve smyslu § 79 odst. 2 písm. o) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), v relevantním znění (dále jen stavební zákon“), nicméně v něm vyslovené závěry jsou na nyní posuzovanou věc přiléhavé, byť žalovaný tvrdil opak. Dále krajský soud konstatoval, že demonstrativní výčet staveb pro rodinnou rekreaci uvedený v příloze k vyhlášce č. 357/2013 Sb., který je váže pouze k účelu přechodného ubytování, nevylučuje možnost širšího výkladu pojmu „stavba pro rodinnou rekreaci“ tak, aby zahrnoval i jiné formy rekreace nesouvisející s přechodným ubytováním. Stejně tak nelze podle krajského soudu dovodit, jak učinil žalovaný, že se musí nutně jednat o stavbu menších rozměrů, a to ve srovnání s rodinným domem, tím spíše, že v praxi mohou bezesporu existovat i stavby sloužící skutečně k přechodnému ubytování v rámci rodinné rekreace, které jsou větší a honosnější než rodinné domy. Krajský soud uzavřel, že žalovaným přijatý výklad pojmu „stavba pro rodinnou rekreaci“ nemá oporu v příslušných právních předpisech, a dané sdělení tak bylo vydáno v rozporu s hmotným právem, proto se ze strany žalovaného jedná o nezákonný zásah. [8] Závěrem krajský soud zdůraznil, že má jisté pochybnosti o tom, jaká očekávání a jaké právní důsledky žalobce spojuje s evidencí referenčních údajů o dané stavbě v registru RÚIAN. Obecně změnou těchto evidenčních údajů nemůže dojít k jakési dodatečné legalizaci stavby či ovlivnění způsobu interpretace a aplikace § 79 odst. 2 písm. o) stavebního zákona v rámci územních a stavebních řízení. Závěr přijatý krajským soudem o nezákonnosti zásahu v podobě vydání daného sdělení žalovaného je podle krajského soudu třeba vykládat tak, že žalovaný (stavební úřad), který je v pozici editora systému RÚIAN a je tudíž primárně odpovědný za správnost zápisu referenčního údaje do tohoto systému, má povinnost řádně posoudit nutnost případných změn referenčních údajů, neboť tyto referenční údaje jsou podle § 4 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, v relevantním znění (dále jen „zákon o základních registrech“), považovány za správné, tj. odpovídající skutečnosti. Pokud jsou vedena správní řízení, která mohou mít dopad na posouzení charakteru pozemků či staveb, o nichž jsou údaje zapisovány do registru RÚIAN, je povinností stavebního úřadu závěry těchto řízení vzít do úvahy a při následné editaci těchto údajů je zohlednit. Nelze však připustit, že by uvedený postup měl platit i obráceně, tedy že by daný stavební úřad byl v příslušných územních a stavebních řízeních vázán referenčním údajem v registru RÚIAN o způsobu jeho vy