1 As 178/2025 — Nejvyšší správní soud

1 As 178/2025- 29 - text  1 As 178/2025 - 32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Lenky Kaniové a soudců Ivo Pospíšila a Petra Pospíšila v právní věci žalobce: Fjord Bohemia s.r.o., se sídlem Za Avií 914/2, Praha 9, zastoupeného JUDr. Milanem Kučeříkem, advokátem se sídlem Elišky Krásnohorské 3634/19, Kroměříž, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Praze, se sídlem Za Opravnou 300/6, Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 18. 6. 2025, č. j. SZPI/BN1236/2025, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2025, č. j. 17 A 94/2025  14, takto: Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 29. 8. 2025, č. j. 17 A 94/2025 – 14, se zrušuje a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci a usnesení městského soudu [1] Předmětem sporu je otázka, zda byl žalobce ve smyslu § 65 odst. 1 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), aktivně legitimován k podání žaloby proti v záhlaví označenému rozhodnutí ředitele žalované. [2] Ředitel žalované tímto rozhodnutím zamítl odvolání společnosti Lidl Česká republika s.r.o. (dále jen „Lidl“) proti opatření ze dne 5. 6. 2025, kterým žalovaná podle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o SZPI“), uložila společnosti Lidl odstranění nedostatků zjištěných při kontrole provedené dne 5. 6. 2025. Konkrétně měla společnost Lidl v termínu do 1. 7. 2025 zajistit označení potraviny TILÁPIE NILSKÁ FILET BEZ KŮŽE tak, aby potravina nebyla označena zavádějícím údajem ohledně čerstvosti. Společnost Lidl porušila povinnost dle čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení č. 1169/2011“), neboť uvedla zavádějící informace o potravině. Na přední straně obalu uvedené potraviny bylo totiž uvedeno „Fish? Fresh!“, přitom se ale nejednalo o čerstvou (fresh) rybu, nýbrž rozmrazovanou. [3] Žalobce se žalobou domáhal zrušení rozhodnutí žalované. I když nebyl účastníkem správního řízení, napadené rozhodnutí se dle jeho názoru bezprostředně dotýká jeho práv, coby vlastníka značky Fjord Bohemia, neboť fakticky deklaruje, že žalobce uvádí na trh produkt v rozporu s nařízením č. 1169/2011. [4] Městský soud usnesením žalobu odmítl podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s., neboť ji podala osoba k tomu zjevně neoprávněná. Správní orgány uložily povinnosti společnosti Lidl a nikoliv žalobci. Žalobci ani nebylo zakázáno použití sloganu „Fish? Fresh!“ na jeho produktech, jak dovozoval v žalobě. Nadto žalobce ani netvrdil, že měl být účastníkem správního řízení vedoucího k vydání napadeného rozhodnutí, v důsledku čehož by mu mělo být odepřeno nabytí nějakého práva. Žalobcem tvrzený dopad na jeho obchodní značku, dobrou pověst, marketingovou strategii a možnost volně podnikat na trhu s potravinami je dle soudu pouze spekulativní. Opatření žalovaného by mohlo mít dopad výlučně na soukromoprávní obchodní vztah žalobce se společností Lidl. II. Důvody kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [5] Žalobce (stěžovatel) podal proti usnesení městského soudu kasační stížnost z důvodu jeho nezákonnosti a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a vrátil věc městskému soudu k dalšímu řízení. [6] Městský soud dle stěžovatele pochybil při výkladu § 65 odst. 1 s. ř. s. Rozšířený senát Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 23. 3. 2025, č. j. 6 A 25/2002  42, č. 906/2006 Sb. NSS, výslovně uvedl, že legitimace ve správním soudnictví vzniká již tvrzením, že napadený správní akt zasáhl do právní sféry žalobce. Je pak otázkou meritorního posouzení žaloby, zda k takovému zásahu skutečně došlo. Dále stěžovatel odkázal na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 11. 2008, č. j. 8 As 47/2005  86, a rovněž na komentářovou literaturu. Městský soud dle jeho názoru postupoval v rozporu s ústavní ochranou práva na soudní přezkum veřejnoprávních zásahů. [7] Stěžovatel zdůraznil, že v žalobě podrobně tvrdil a konkretizoval, že rozhodnutím žalovaného došlo k přímému zásahu do jeho veřejných subjektivních práv. Rozhodnutí totiž výslovně posuzuje jeho produkt, který označilo jako nevyhovující v důsledku marketingového sloganu „Fish? Fresh!“, jenž je nedílnou součástí identifikace značky Fjord Bohemia; stěžovatel jej systematicky používá jako součást obchodní prezentace, komunikace se zákazníky a jako vizuální označení zboží. Opatření žalovaného fakticky deklaruje protiprávnost používání tohoto sloganu a ve skutečnosti dopadá přímo na stěžovatele, byť formálně ukládá povinnost jinému subjektu (společnosti Lidl). Stěžovatel je přímým dovozcem a distributorem produktu, který je tímto označením opatřen, jakkoliv nebyl adresátem rozhodnutí správního orgánu. Jeho obchodní činnost však byla postupem žalovaného podstatně zasažena a významně ztížena. V důsledku rozhodnutí žalovaného nemůže dále bez rizika správněprávního postihu uvádět své produkty v dosavadní podobě na trh. Tím je zasaženo do jeho podnikatelské autonomie, reputace a hospodářského postavení. Účinky správního rozhodnutí bez dalšího ovlivňují obchodní strategii stěžovatele, jeho právní povinnosti vůči obchodním partnerům, jakož i jeho postavení na trhu ve vztahu ke konkurenci. [8] Závěr městského soudu, že je tvrzený zásah do práv stěžovatele pouze spekulativní, tedy nemůže obstát. Stěžovatel je přesvědčen, že byla naplněna materiální stránka jeho aktivní žalobní legitimace dle § 65 odst. 1 s. ř. s., jak je vymezena v judikatuře Nejvyššího správního soudu. Městský soud měl posoudit tvrzení stěžovatele meritorně, namísto toho, aby předčasně a formalisticky žalobu odmítl. [9] Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí kasační stížnosti. Městský soud dle jejího názoru vyhodnotil otázku aktivní legitimace v souladu s aktuální judikaturou Nejvyššího správního soudu v obdobných věcech (viz rozsudky ze dne 19. 3. 2024, č. j. 4 As 401/2023  60, a ze dne 2. 5. 2024, č. j. 1 As 34/2024  37). III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud při posuzování kasační stížnosti hodnotil, zda jsou splněny podmínky řízení. Zjistil, že kasační stížnost má požadované náležitosti a je projednatelná. Důvodnost kasační stížnosti posoudil v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř. s.). [11] Kasační stížnost je důvodná. [12] Úvodem kasační soud připomíná, že při odmítnutí žaloby přichází pojmově v úvahu pouze kasační důvod podle § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s., jako zvláštní ustanovení ve vztahu k ostatním důvodům podle § 103 odst. 1 s. ř. s. (srov. rozsudek NSS ze dne 21. 4. 2005, č. j. 3 Azs 33/2004  98, č. 625/2005 Sb. NSS). Nezákonnost usnesení o odmítnutí návrhu ve smyslu § 103 odst. 1 písm. e) s. ř. s. může obecně spočívat v nesprávném posouzení procesní právní otázky soudem, nebo také v nepřezkoumatelnosti pro nesrozumitelnost či nedostatek důvodů (srov. rozsudek NSS ze dne 17. 2. 2016, č. j. 6 As 2/2015  128). [13] V projednávané věci je jádrem sporu to, zda městský soud po právu odmítl stěžovatelovu žalobu z důvodu, že byla podána osobou k tomu zjevně neoprávněnou ve smyslu § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. [14] Podle § 65 odst. 1 s. ř. s. platí: „Kdo tvrdí, že byl na svých právech zkrácen přímo nebo v důsledku porušení svých práv v předcházejícím řízení úkonem správního orgánu, jímž se zakládají, mění, ruší nebo závazně určují jeho práva nebo povinnosti, (dále jen "rozhodnutí"), může se žalobou domáhat zrušení takového rozhodnutí, popřípadě vyslovení jeho nicotnosti, nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak.“ [15] Podle § 46 odst. 1 písm. c) s. ř. s. soud usnesením odmítne návrh, jestliže byl podán osobou k tomu zjevně neoprávněnou. Podle konstantní judikatury je tento postup vyhrazen případům nedostatku procesní legitimace a jen případům zcela zjevného nedostatku legitimace hmotné, zjistitelným bez pochyb okamžitě, zpravidla již z návrhu samého. Pokud tomu tak není, musí soud návrh „propustit do řízení ve věci“, kdy teprve vyjdeli nedostatek aktivní legitimace najevo, bude s ohledem na tuto skutečnost rozhodnuto ve věci rozsudkem (srov. rozsudek NSS ze dne 27. 9. 2005, č. j. 4 As 50/200459, č. 1043/2007 Sb. NSS). [16] Rozšířený senát v usnesení ze dne 21. 10. 2008, č. j. 8 As 47/2005  86, č. 1764/2009 Sb. NSS, shrnul, že aktivní žalobní legitimace v řízení o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu bude dána vždy tehdy, pokud s ohledem na tvrzení žalobce není možné zjevně a jednoznačně konstatovat, že k zásahu do jeho právní sféry v žádném případě dojít nemohlo. Aktivní žalobní legitimace dle § 65 odst. 1 s. ř. s. je založena tvrzením žalobce, že se rozhodnutí negativně promítlo v jeho právní sféře. [17] Předmětem soudního přezkumu nyní bylo rozhodnutí, kterým ředitel žalované potvrdil opatření vydané dle