10 As 137/2025 — Nejvyšší správní soud

10 As 137/2025- 125 - text  10 As 137/2025 - 136 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Ondřeje Mrákoty, soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Vojtěcha Šimíčka v právní věci žalobců: a) město Jablonné v Podještědí, náměstí Míru 22, Jablonné v Podještědí, b) Sdružení na záchranu kopce Tlustec, z. s., Postřelná 57, Jablonné v Podještědí, c) Společnost pro trvale udržitelný život, Českolipská regionální pobočka, Střelnice 2286, Česká Lípa, všichni zastoupeni advokátem JUDr. Petrem Svobodou, Ph.D., Aranžérská 166, Praha 9, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, Vršovická 1442/65, Praha 10, za účasti osob zúčastněných na řízení: I. KAMENOLOM BRNIŠTĚ a. s., Brniště 1 – Kamenolom Brniště, zastoupena advokátem Mgr. Františkem Korbelem, Ph.D., Na Florenci 2116/15, Praha 1, II. obec Brniště, Brniště 102, proti výrokům I a II rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 6. 2024, čj. MZP/2024/230/394, v řízení o kasační stížnosti žalobců proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 28. 5. 2025, čj. 59 A 30/2024403, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoby zúčastněné na řízení nemají právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Krajský úřad Libereckého kraje (dále jen LK) udělil žadateli – osobě zúčastněné na řízení I (dále jen kamenolom nebo žadatel) výjimku ze základních podmínek ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů v souvislosti se záměrem „Hornická činnost v dobývacím prostoru Luhov“ (DP Luhov) podle § 56 odst. 1 a 2 písm. c) zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (ZOPK). Výrok I rozhodnutí krajského úřadu se týkal výjimky ve vztahu ke zvláště chráněným druhům rostlin a živočichů, výrok II se týkal zvláště chráněných živočichů podle práva Evropských společenství (ES). Současně bylo stanoveno celkem 10 podmínek pro zajištění minimalizace negativních dopadů a pro zajištění podmínek přežití populací uvedených druhů. Platnost výjimky byla stanovena do 31. 12. 2049. Výrokem III krajský úřad nepovolil výjimku ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů živočichů, konkrétně ze zákazu zraňovat a usmrcovat zvláště chráněné druhy živočichů chráněných podle práva ES. [2] Proti rozhodnutí o výjimce podali žalobci odvolání, jež žalovaný zamítl a potvrdil tak rozhodnutí krajského úřadu. Krajský soud zamítl následně podanou žalobu. 2. Kasační stížnost [3] Žalobci (stěžovatelé) napadli rozsudek krajského soudu kasační stížností. 2.1 Úřední osoby měly být vyloučeny z projednání a rozhodování věci [4] Stěžovatelé b) a c) se domnívají, že krajský úřad nemohl věc projednat, neboť všechny úřední osoby byly vyloučeny z projednání a rozhodnutí. Důvodem nadkritické míry systémového rizika podjatosti je usnesení zastupitelstva LK ze dne 29. 3. 2022 o schválení aktualizace Regionální surovinové politiky (RSP) LK, jež doporučuje obnovu těžby ložiska stavebního kamene v DP Luhov. Zastupitelstvo LK dále dne 30. 3. 2021 schválilo aktualizaci č. 1 Zásad územního rozvoje LK (aktualizace ZÚR), ve které stanovilo požadavek na respektování, resp. odkazovací normu na průběžně aktualizovanou RSP. Tato část aktualizace ZÚR následně byla zrušena krajským soudem jako nezákonná. Od roku 2018 krajský úřad vydal již tři nezákonná rozhodnutí ve prospěch těžebního záměru. Postoj nyní rozhodujících úředních osob by v důsledku zaměstnaneckého poměru ke krajskému úřadu mohl být ovlivněn i jinými než zákonnými hledisky. [5] Úvaha krajského soudu, že v době schválení aktualizace ZÚR nebyla k dispozici aktualizace RSP, je bezpředmětná. Již v původní RSP bylo stanoveno opatření „umožnit využití ložiska LP Luhov“. Zastupitelstvo LK vědělo, že díky odkazovací normě v aktualizaci ZÚR budou mít opatření z aktualizace RSP závaznou povahu. Usnesení zastupitelstva a popsané dokumenty je třeba vnímat jako jeden normativní celek a závazný pokyn úředním osobám krajského úřadu. [6] Závěr krajského soudu je také v rozporu s jeho vlastním právním názorem vysloveným v rozsudku ze dne 14. 7. 2022, čj. 64 A 1/2022308. Krajský soud pominul, že zastupitelstvo LK se nezákonně pokusilo učinit právně závaznými RSP LK z roku 2011 a její aktualizaci. Argumenty krajského soudu jsou kapciózní. Stěžovatelé b) a c) v žalobě nedovozovali nic ohledně jiných záměrů. Aktualizace RSP je konkrétní, kategorická a návodná ve vztahu k DP Luhov, a je tedy individuálním správním opatřením. 2.2 Rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné [7] Podle stěžovatelů žalovaný některé námitky buď vůbec nevypořádal, odpověděl jen obecnými argumenty, nebo jen odkázal na úvahy krajského úřadu. Krajský soud posoudil otázku (ne)přezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí nesprávně. Jsouli odvolací námitky obsahově smysluplné, musí je odvolací orgán vypořádat v takové míře, jež se alespoň rámcově blíží míře konkrétnosti odvolacích námitek. Nelze pouze odkázat na rozhodnutí krajského úřadu, obsahujeli odvolání originální protiargumenty. Žalovaný nedostatečně zodpověděl otázky vymezené v bodech 83, 128, 147, 149, 157159, 174179, 180, 184 písm. c), 188189 a 197, 212215 a 226 žaloby. [8] Stěžovatelé například zpochybnili věrohodnost a spolehlivost odborných podkladů Ing. Mgr. P. a objektivitu navazujících úvah krajského úřadu. Posouzení žalovaného je „obsahově prázdné“. Stěžovatelé v odvolání také namítli, že krajský úřad vyložil restriktivně pojem „neexistence jiného uspokojivého řešení“. Tento výklad je v rozporu se závazným názorem předchozího rozhodnutí žalovaného ze dne 3. 5. 2019. Ani tuto námitku žalovaný nezodpověděl a zaujal opačný názor, že zamýšlené zásobování regionu kamenivem ze vzdálenějších lomů není zjevně uspokojivým řešením, máli být preferováno užívání lokálních zdrojů. Žalovaný mlčky přešel další námitku, jež poukazuje na opomenutí obrovské celorepublikové produkce kameniva s možností využití kombinované železniční dopravy. Odborné podklady zpracované Českou geologickou službou (ČGS), aktualizace RSP LK ani krajský úřad nezkoumaly možnost využití kombinované železniční dopravy. Správní orgány tak nemohly porovnat, zda otevření lomu v DP Luhov vychází ekologicky a ekonomicky výhodněji. Názor krajského soudu zpochybňuje smysluplnost odůvodnění rozhodnutí odvolacího orgánu. 2.3 Žádost ani jiný podklad nemají náležitosti ve smyslu § 83a ZOPK ve znění zákona č. 284/2021 Sb. [9] Stěžovatelé namítali, že žádost ze dne 26. 7. 2018, její přílohy ani jiný podklad pro rozhodnutí nemají míru podrobnosti odpovídající dokumentaci ve smyslu § 83a odst. 1 ZOPK ve znění zákona č. 284/2021 Sb. Krajský soud shledal námitku nedůvodnou s odkazem na právní názory Ústavního soudu (ÚS) a NSS, jež se týkaly odlišných věcí a odlišně formulovaných přechodných ustanovení, pročež nejsou použitelné (přiléhavý je naopak rozsudek NSS ze dne 6. 5. 2016, čj. 10 As 250/201592). Podle krajského soudu zůstávají zachovány účinky bezvadnosti žádosti i po nabytí účinnosti nové procesní úpravy, přestože v jejím světle je žádost vadná. Žádost kamenolomu měla být doplněna o stanovenou dokumentaci a údaje o vibracích. Kamenolom měl legitimně očekávat, že se na jeho žádost bude nová úprava vztahovat. Citované ustanovení bylo do ZOPK doplněno z důvodu ochrany veřejného zájmu za účelem přesného vymezení posuzovaného záměru. Záměr v žádosti je v otázce otřesů (vibrací) z clonových odstřelů vymezen neúplně a rozporuplně, a proto správním orgánům neumožnil posoudit zákonné podmínky pro udělení výjimky ve znění účinném po 1. 1. 2024. 2.4 Chybí údaje o intenzitě a frekvenci otřesů (resp. jsou rozporné), záměr je vymezen neurčitě a není doloženo, že nehrozí riziko závalu průzkumné štoly [10] Stěžovatelé nesouhlasí s předpokladem optimálního dimenzování náloží ze strany krajského soudu a správních orgánů. Tato otázka nebyla v procesu EIA z let 20092011 zkoumána ve vztahu ke stabilitě průzkumné štoly. V řízení o výjimce k tomu chyběly jakékoli konkrétní informace. Není tedy jasné, co znamená „optimální dimenzování náloží“. Krajský soud převzal názor žalovaného ohledně lokálního účinku odstřelů a užívané nezavalené části štoly nacházející se dále od lomu, aniž se vyjádřil k žalobní námitce stěžovatelů. Ing. Mgr. P. i krajský úřad uvedli, že existuje riziko otevření průzkumné štoly z opačné strany. Vzdálenost druhého konce štoly je mimořádně krátká a riziková. Štola je již na třech místech zavalená, což je objektivním empirickým poznatkem. Úvaha žalovaného o lokálním účinku clonových odstřelů na rozpojovanou horninu je nesmyslná. Krajský soud se nevyjádřil ani k tomu, že průzkumná štola se nachází uvnitř tzv. bezpečnostního okruhu z hlediska ochrany staveb před vlivy otřesů ve smyslu dokumentace EIA. [11] Krajský soud uvedl, že z pohledu seismických účinků a optimálního dimenzování náloží clonových odstřelů bude těžební záměr posouzen v povolovacím řízení orgánem státní báňské správy. Tento názor je v rozpor