2 As 104/2024 — Nejvyšší správní soud

2 As 104/2024- 25 - text  2 As 104/2024 - 29 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: J. F., proti žalovanému: Ministerstvo obrany, se sídlem Tychonova 221/1, Praha 6, proti rozhodnutí ministryně obrany ze dne 5. 4. 2023, č. j. MO 329570/2023-1321, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 3. 2024, č. j. 8 A 92/202329, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalobce podal dne 21. 6. 2022 žádost o poskytnutí informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím (dále jen „IZ“). Požadoval poskytnutí právní analýzy k tehdy probíhající veřejné zakázce na pořízení bojových vozidel pěchoty. Ministerstvo obrany (dále také „povinný subjekt“ či „žalovaný“) odmítlo požadované informace poskytnout. [2] Žalobce následně podal dne 15. 8. 2022 novou, obsahově totožnou žádost o poskytnutí informací (dále jen „žádost“). Požadoval poskytnutí právního posouzení veřejné zakázky Pásové bojové vozidlo pěchoty a jeho modifikace - nákup, které pro žalovaného zpracovala společnost HAVEL & PARTNERS s. r. o., advokátní kancelář (dále jen „právní analýza“). Žalobce požadoval poskytnutí veškerých variant právní analýzy včetně případných doplnění a doporučení pro žalovaného, jak v rámci veřejné zakázky postupovat. [3] Rozhodnutím ze dne 7. 9. 2022, č. j. MO 363502/2022-8694, povinný subjekt částečně vyhověl žádosti žalobce, když mu poskytl kopii smlouvy uzavřené s advokátní kanceláří, jejího dodatku a faktury vystavené podle nich, jakož i hlavní závěry a doporučení právní analýzy (jedná se o dokument zpracovaný advokátní kanceláří speciálně za účelem vyřízení žádosti o informace, který má v základních bodech shrnovat obsah a závěry právní analýzy v rozsahu, jenž lze dle názoru advokátní kanceláře zveřejnit). Ve zbývající části (tj. co do poskytnutí samotné právní analýzy) žádost odmítl. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad. Ministryně obrany rozhodnutím ze dne 4. 11. 2022, č. j. MO 453955/2022-1321, zrušila rozhodnutí povinného subjektu a vrátila mu věc k novému projednání. [4] Povinný subjekt rozhodnutím ze dne 28. 11. 2022, č. j. MO 500140/2022-8694, opět částečně odmítl poskytnout požadované informace. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce rozklad, kterému ministryně obrany rozhodnutím ze dne 1. 2. 2023, č. j. MO 57046/2023-1321, vyhověla, rozhodnutí povinného subjektu zrušila a věc vrátila k novému projednání [5] Povinný subjekt rozhodnutím ze dne 23. 2. 2023, č. j. MO 158253/2023-8694 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), opět rozhodl o částečném odmítnutí žádosti. Dle výroku prvostupňového rozhodnutí existují 3 důvody pro odepření informace (poskytnutí právní analýzy), které jsou všechny formálně podřazeny pod § 11 odst. 1 písm. b) IZ. Zaprvé by úplné poskytnutí právní analýzy mohlo ohrozit rovnost povinného subjektu v případném soudním nebo obdobném řízení, resp. právním sporu. Zadruhé byl dán důvod podle § 11 odst. 1 písm. b) IZ, neboť právní analýza je novou informací zpracovanou pro přijetí rozhodnutí povinného subjektu, které ještě nebylo učiněno. Zatřetí je částečné odmítnutí informací nezbytné z důvodu ochrany autorského práva třetích osob (tento důvod je zmíněn pouze ve výroku, odůvodnění se k němu nevyjadřuje vůbec). Povinný subjekt uvedl, že přestože byla původní veřejná zakázka na nákup bojových vozidel pěchoty zrušena, potřeba jejich pořízení nadále trvá. V této souvislosti probíhají jednání s vládou Švédského království. Právní analýza tak i nadále představuje jeden z podkladových materiálů pro přípravu rozhodnutí o zadání veřejné zakázky a souvisejících procesů. Poskytnutí požadovaných informací by mohlo zvýšit riziko uplatnění nároků dodavatelů ze zrušeného zadávacího řízení. Dále hrozí, že by někteří uchazeči o veřejnou zakázku získali výhody oproti jiným uchazečům. Poskytnutí požadovaných informací by nakonec mohlo mít nepříznivý dopad na vyjednávací pozici povinného subjektu ve vztahu k zahájenému jednání s vládou Švédského království o pořízení bojových vozidel. Povinný subjekt současně žalobci nově poskytl doprovodnou informaci, kterou tvoří seznam kapitol požadované právní analýzy s uvedením stručných názvů řešených témat. [6] Žalobce brojil proti prvostupňovému rozhodnutí rozkladem. Ministryně obrany rozklad zamítla a prvostupňové rozhodnutí potvrdila rozhodnutím ze dne 5. 4. 2023, č. j. MO 329570/2023-1321 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Souhlasila s povinným subjektem, že poskytnutím požadovaných informací by mohlo dojít k ohrožení rovnosti účastníků řízení případného právního sporu či soudního řízení. Povinný subjekt sice vystupuje jako vrchnostenský orgán veřejné moci, avšak při zadávání veřejné zakázky a uzavírání smluv se nachází v rovném postavení s druhou smluvní stranou. V této souvislosti mu náleží ústavněprávní ochrana, včetně práva na soudní a jinou právní ochranu. Z hlediska testu proporcionality považuje žalovaný zájem na zachování rovnosti stran v případném sporu vyplývajícímu z veřejné zakázky za převažující nad právem na informace. Ministryně obrany nesouhlasila se závěrem žalobce, podle něhož došlo k obcházení zákona. Doplnění písm. g) do § 11 odst. 1 IZ označila za opatření zvyšující právní jistotu, přičemž tento důvod bylo možné uplatnit i před jeho zakotvením do právní úpravy. Výrok prvostupňového rozhodnutí se navíc neopírá o právní normu, která vstoupila v účinnost až po podání žádosti. [7] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který žalobu zamítl. Povinný subjekt nemohl omezit poskytnutí požadované informace na základě § 11 odst. 1 písm. g) IZ, neboť tento důvod byl přidán do IZ až zákonem č. 241/2022 Sb. (dále jen „novela“). Novela vylučuje aplikaci tohoto ustanovení v posuzované věci, neboť žádost byla podána před její účinností. Tato skutečnost však nebrání tomu, aby povinný subjekt důvod pro odmítnutí žádosti upravený v tomto ustanovení uplatnil coby důvod faktický. Doplnění tohoto důvodu do § 11 odst. 1 písm. g) IZ lze vnímat jako podpůrný argument pro jeho aplikaci jakožto důvodu faktického. S ohledem na skutečnost, že původní zadávací řízení bylo zadavatelem zrušeno, lze riziko vzniku soudního či rozhodčího řízení iniciovaného uchazeči zrušeného zadávacího řízení vnímat jako vysoké. V případě takového sporu by měl povinný subjekt požívat stejných práv jako další účastníci sporu. Městský soud zdůraznil, že výrok prvostupňového rozhodnutí se neopírá o § 11 odst. 1 písm. g) IZ, protože k částečnému odmítnutí došlo na základě § 11 odst. 1 písm. b) IZ. [8] Městský soud konstatoval, že právní analýza zpracovaná advokátní kanceláří naplňuje charakter informací podle § 11 odst. 1 písm. b) IZ. Byly tak splněny podmínky pro odepření požadované informace na základě tohoto zákonného ustanovení. Žalobce vůči tomuto důvodu ostatně v žalobě žádné námitky neuplatnil. Úplným poskytnutím právní analýzy by pak nepochybně mohlo dojít ke zvýhodnění uchazečů v novém zadávacím řízení či k oslabení vyjednávací pozice žalovaného. II. Obsah kasační stížnosti [9] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [10] Stěžovatel namítl, že není zřejmé, z jakého důvodu mu povinný subjekt částečně odmítl poskytnout informace. Dle formulace výroku prvostupňového rozhodnutí totiž došlo k částečnému odmítnutí podle § 11 odst. 1 písm. b) IZ, dále na základě zákonem neformulovaného faktického důvodu a také z důvodu uvedeného v § 11 odst. 2 písm. c) IZ (ochrana autorských práv). [11] Není zřejmé, kdy dojde k „ukončení přípravy rozhodnutím“ tak, jak to stanoví § 11 odst. 1 písm. b) in fine IZ. [12] Správní orgány aplikovaly nový faktický důvod pro neposkytnutí informací. Doktrína faktického neposkytnutí informace byla dříve soudy dotvořena z důvodu, že požadovaná informace fakticky neexistovala. V posuzované věci však právní analýza existuje. Proto bylo třeba posoudit, zda byly dány právní důvody pro poskytnutí, či neposkytnutí informace. Správní orgány měly zvážit, v jakém rozsahu bylo možné poskytnout informace s ohledem na to, zda hrozí, či nehrozí soudní nebo jiné řízení například z důvodu výhrady zadavatele zrušit veřejnou zakázku bez uvedení důvodu. To však správní orgány neučinily. [13] Podle stěžovatele právní důvody pro odepření informace dány nebyly. Zákonodárce jasně vyloučil dopad nově doplněného § 11 odst. 1 písm. g) IZ na žádosti podané před účinností novely (viz článek II přechodných ustanovení novely). Zákonodárce mohl s ohledem na povahu řízení (poskytování informací za účelem ko