21 As 15/2025 — Nejvyšší správní soud

21 As 15/2025- 23 - text  21 As 15/2025 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Radovana Havelce a soudců JUDr. Faisala Husseiniho a JUDr. Tomáše Rychlého v právní věci žalobce: nezl. D. B., zastoupen R. B. jako zákonným zástupcem, právně zastoupen JUDr. Alešem Liskem, advokátem se sídlem Fischerova 770/12, Znojmo, proti žalovanému: Krajský úřad Jihomoravského kraje, se sídlem Žerotínovo náměstí 3, Brno, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2025, č. j. 34 A 10/202472, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 17. 1. 2025, č. j. 34 A 10/202472, se ruší. II. Rozhodnutí Krajského úřadu Jihomoravského kraje ze dne 2. 4. 2024, č. j. JMK 50443/2024, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a kasační stížnosti v celkové výši 28 497,40 Kč k rukám zástupce žalobce JUDr. Aleše Liska, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: [1] Rozhodnutím Městského úřadu Znojmo, odboru dopravy, ze dne 4. 12. 2023, č. j. MUZN 256679/2023, byl žalobce shledán vinným ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Přestupku se měl dopustit porušením § 18 odst. 1 téhož zákona tím, že dne 21. 4. 2023 ve 12:40 hodin na ulici Dyjská ve Znojmě jako řidič motocyklu ve směru k ulici Koželužská při průjezdu pravotočivé zatáčky nepřizpůsobil rychlost jízdy zejména svým schopnostem a dopravně technickému stavu pozemní komunikace a při spatření protijedoucího nákladního motorového vozidla začal intenzivně brzdit, přičemž mu podklouzlo přední kolo, z motocyklu seskočil na pravou stranu na zem, motocykl pokračoval setrvačností dále do protisměrného jízdního pruhu, kde přední částí narazil do přední části protijedoucího nákladního vozidla. Za spáchání přestupku byla žalobci uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. [2] Prvostupňovým rozhodnutím byla ze spáchání přestupku podle § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu uznána vinnou i řidička protijedoucího nákladního vozidla, která se přestupku dopustila porušením § 11 odst. 1 zákona o silničním provozu. Řidička nákladního vozidla nejela při pravém okraji vozovky, a naopak jela částečně v protisměru, čímž vytvořila pro žalobce jedoucího na motocyklu v protisměrném jízdním pruhu překážku. Za spáchání přestupku jí byla rovněž uložena pokuta ve výši 1 500 Kč. [3] K odvolání žalobce proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně vydal žalovaný rozhodnutí ze dne 2. 4. 2024 (blíže specifikované v záhlaví tohoto rozsudku), kterým prvostupňové rozhodnutí změnil tak, že pokutu uloženou žalobci v původní výši 1 500 Kč snížil na 500 Kč. Ve zbytku žalovaný prvostupňové rozhodnutí potvrdil. Žalovaný v napadeném rozhodnutí shrnul průběh předcházejícího řízení a obsah prvostupňového rozhodnutí, které shledal přezkoumatelným. Dospěl k závěru, že v prvostupňovém řízení byl na základě obstaraných podkladů skutkový stav zjištěn natolik důkladně, že o něm nejsou žádné důvodné pochybnosti. Žalovaný konstatoval, že není úkolem správních orgánů posuzovat podíl viny jednotlivých účastníků prvostupňového řízení na dopravní nehodě. Dle žalovaného porušení povinností žalobce bylo okolností, která měla v nehodnocené míře za následek to, že došlo k dopravní nehodě. Řidič má povinnost přizpůsobit rychlost jízdy svým schopnostem a dopravně technickému stavu pozemní komunikace. Vzhledem k úhlu zatáčky a skutečnosti, že výhled je v ní částečně zhoršen kamennou zídkou, se už samo o sobě nabízelo vjíždět do ní pomalu a opatrně. Zkušenější řidič by možná dokázal zareagovat i při rychlosti 35 km/h, ale jak vyplývá ze situace, ke které došlo, žalobce to zjevně nezvládnul. Právě to představuje porušení povinnosti přizpůsobit rychlost jízdy schopnostem řidiče. K principu omezené důvěry žalovaný konstatoval, že tento princip se neuplatní v případě, kdy z dopravní situace plyne povinnost dbát zvýšené opatrnosti, což plyne z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2011, sp. zn. 6 Tdo 143/2011. V nyní projednávaném případě žalobce najížděl do ostré a úzké zatáčky, do které navíc není úplně nejlépe vidět. Vzhledem k charakteru zatáčky je namístě dbát zvýšené opatrnosti. Žalovaný se zabýval výší uložené pokuty a v souladu s § 57 zákona č. 250/2016 Sb. o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich (dále jen „zákon o odpovědnosti za přestupky“), přistoupil k mimořádnému snížení pokuty ve smyslu § 44 tohoto zákona, neboť žalobce je mladistvý; bylo možné očekávat, že nápravy žalobce lze dosáhnout i při uložení nižšího trestu. [4] Proti rozhodnutí žalovaného podal žalobce žalobu ke Krajskému soudu v Brně. Ten jeho žalobu zamítl rozsudkem uvedeným shora v záhlaví. [5] Úvodem svého rozsudku krajský soud upozornil, že žalobci nebylo kladeno za vinu způsobení dopravní nehody, přestože k jejímu vzniku dle zjištění správních orgánů došlo v příčinné souvislosti s tím, co se předtím odehrálo v silničním provozu. Argumentace žalobce týkající se otázky vzniku dopravní nehody a jejích viníků se tedy míjela podstatou jednání, jež mu bylo kladeno za vinu. Pro posouzení odpovědnosti žalobce za přestupek bylo stěžejní, zda žalobce přizpůsobil rychlost jízdy vozidla v souladu s § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, respektive jinými slovy, zda za nastalé situace žalobce jel příliš rychle, či nikoliv. Z rozhodnutí správních orgánů plyne, že žalobci bylo kladeno za vinu nepřizpůsobení rychlosti jízdy jeho schopnostem, neboť v důsledku intenzivního brzdění ztratil kontrolu nad motocyklem, a že nepřizpůsobil rychlost jízdy okolnostem, které mohl předvídat. Krajský soud rovněž upozornil, že projednávaný přestupek je přestupkem ohrožovacím a k naplnění materiálního znaku stačí ohrožení chráněného zájmu, není třeba faktického škodlivého následku. [6] Krajský soud vyšel zejména ze znaleckého posudku, kterým bylo dokazováno ve správním řízení, a podle kterého byla mezní rychlost průjezdu zatáčkou 35,6 km/h. Mezní rychlostí se rozumí nejvyšší rychlost, při které může vozidlo bezpečně projet zatáčkou, tj. aniž by se dostalo do smyku. Rychlost rozhledu řidiče motocyklu při zkrácené době reakce byla 42,3 km/h, rychlost rozhledu řidiče motocyklu při obvyklé době reakce byla 36,5 km/h. Touto rychlostí se dle znaleckého posudku rozumí maximální rychlost, při které by byl řidič schopen vozidlo zastavit na vzdálenost, na kterou má před sebe rozhled. Žalobce tvrdil, že zatáčkou projížděl rychlostí asi 35 km/h. Z uvedených skutečností podle krajského soudu vyplynulo, že byť žalobce jel rychlostí nepřekračující mezní rychlost průjezdu zatáčkou a rychlost rozhledu při obvyklé době reakce, jednalo se o rychlost na samé hranici těchto rychlostí, a tedy na samé hranici bezpečného průjezdu zatáčkou. K přestupku navíc došlo v obci, v ostré zatáčce s nedobrým výhledem a se 7 % klesáním. Bylo rovněž zjištěno, že žalobce měl v okamžiku spáchání dopravního přestupku řidičské oprávnění na motocykl po dobu kratší jednoho roku. [7] Na základě uvedených skutkových skutečností krajský soud akceptoval závěr žalovaného, že žalobce porušil povinnost vymezenou v § 18 odst. 1 zákona o silničním provozu, neboť rychlost jízdy dostatečně nepřizpůsobil okolnostem. Po žalobci bylo namístě požadovat, aby zejména s ohledem na výhledové poměry, tvar a sklon zatáčky, jakož i typ vozidla (motocykl) projížděl zatáčkou rychlostí nižší než rychlostí hraniční z hlediska bezpečného průjezdu zatáčkou. Takový závěr lze dovodit mimo jiné ze skutečnosti, že žalobce s poměrně malou zkušeností s řízením motocyklu v silničním provozu jel rychlostí nacházející se na hranici pro bezpečný průjezd zatáčkou. Zanedbal tak potřebnou míru opatrnosti. Pravidla silničního provozu, promítnutá též do povinnosti vymezené v aplikovaném ustanovení zákona o silničním provozu, působí preventivně. Za účelem naplnění této preventivní funkce bylo namístě zvolit rychlost nižší než rychlost hraniční. Potom by byl zachován jistý manipulační prostor pro případ nutnosti reakce na nepředvídatelné skutečnosti nutící žalobce ke změně zamýšlené trajektorie průjezdu zatáčkou či k brzdění. Žalobce by měl dostatečný časový prostor pro volbu vhodné reakce na nastalou situaci a pro bezpečné provedení této reakce v podobě pozvolného brzdění či změny trajektorie průjezdu zatáčkou. V posuzované věci však žalobce rychlý brzdný manévr nezvládl, ztratil kontrolu nad motocyklem. Zároveň nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že se jednalo o motocykl, u něhož lze při porovnání s jinými (dvoustopými) vozidly předpokládat vyšší riziko narušení stability při projetí ostrou zatáčkou, tím spíše v případě rychlého brzdění. [8] Za situace, kdy žalobce jel rychlostí limitně se blížící rychlosti hraniční pro bezpečný průjezd zatáčkou, již neměl s přihlédnutím ke svým schopnostem žádný manipulační prostor pro