3 As 83/2025 — Nejvyšší správní soud

3 As 83/2025- 29 - text  3 As 83/2025 - 32 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Lenky Krupičkové a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a Mgr. Lukáše Pišvejce v právní věci žalobkyně: V. K., zastoupená Mgr. Tomášem Maxou, advokátem se sídlem Petrská 1136/12, Praha 1, proti žalovanému: Krajský úřad Moravskoslezského kraje, se sídlem 28. října 2771/117, Ostrava, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2025, č. j. 19 A 23/2024  44, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 4. 2025, č. j. 19 A 23/2024  44, se zrušuje. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 7. 3. 2024, č. j. MSK 21486/2024, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 22 363 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Tomáše Maxy, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Frýdlant nad Ostravicí shledal žalobkyni rozhodnutím ze dne 11. 1. 2024 vinnou z přestupku dle § 125c odst. 1 písm. c) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu). Podle uvedeného rozhodnutí se přestupku dopustila tím, že dne 8. 2. 2023 v době kolem 16:38 řídila v katastru obci Čeladná motorové vozidlo bezprostředně po požití alkoholického nápoje nebo v takové době po požití alkoholického nápoje, po kterou ještě byla pod vlivem alkoholu, kdy jí byla zjištěna nejnižší prokazatelná hodnota alkoholu v krvi ve výši 0,15 g/kg. Za to jí městský úřad uložil pokutu ve výši 3 000 Kč, zákaz řízení motorových vozidel na dobu 6 měsíců a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 6 000 Kč. Městský úřad vycházel zejména z hodnot naměřených žalobkyni při dechových zkouškách (0,39 ‰ při první dechové zkoušce a 0,36 ‰ při druhé). K odvolání žalobkyně žalovaný rozhodnutím ze dne 7. 3. 2024 potvrdil rozhodnutí městského úřadu. [2] Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu u Krajského soudu v Ostravě (dále též „krajský soud“). Poukázala v ní zejména na skutečnost, že při následném rozboru vzorku krve bylo prokázáno, že nebyla ovlivněna alkoholem (0,00 g/kg alkoholu v krvi). Správním orgánům vytkla, že výsledky daného vyšetření bagatelizovaly a nevypořádaly se s časovou prodlevou mezi provedenými dechovými zkouškami a odběrem krve (101 minut) za situace, kdy cesta do nejbližší nemocnice trvá pouhých 17 minut a prodlevu zavinila nezkušenost policejní hlídky. Dále citovala publikace, které upozorňují na nepřesnost měření alkoholu v krvi dechovou zkouškou. Ohradila se rovněž proti znaleckému posudku, který podle ní vykazuje nedostatky po odborné stránce a nevylučuje, že hodnota naměřená dechovými zkouškami mohla být nesprávná. [3] Krajský soud žalobu zamítl. Podle něj bylo provedenými důkazy postaveno najisto, že žalobkyně řídila motorové vozidlo pod vlivem alkoholu. Hladina alkoholu v krvi ve výši 0,00 g/kg zjištěná z vyšetření krve pak odpovídá biologické eliminaci (odbourávání) alkoholu 0,12 – 0,20 g/kg za hodinu. Soud dále konstatoval, že z obsahu spisu nelze seznat, proč odběr krve nebyl učiněn dříve. Tento postup policie však soud není oprávněn přezkoumávat, přičemž odpověď na tuto otázku není vzhledem k dostatečně zjištěnému skutkovému stavu pro věc rozhodná. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [4] Žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) podala proti rozsudku krajského soudu kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). Zdůraznila, že s hodnotami naměřenými při dechových zkouškách nesouhlasila a trvala na lékařském vyšetření, neboť žádný alkohol nekonzumovala. V důsledku nezkušenosti dané policejní hlídky, která věc opakovaně konzultovala s nadřízeným i další hlídkou, však došlo k nadstandardní prodlevě mezi dechovou zkouškou a odběrem krve. Pokud by podstoupila odběr krve bezprostředně po provedení dechových zkoušek (cesta do nejbližší nemocnice trvá 17 minut) a ten byl negativní, nepochybně by se bez dalšího vycházelo z výsledku laboratorního rozboru krve. Dechové zkoušky jsou totiž oproti měření z krve nepřesné a jde toliko o zprostředkované měření. V důsledku chybného postupu policie však stěžovatelka přišla o možnost prokázat absenci alkoholu v těle (krvi). V této souvislosti poukázala na závěry rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 28. 3. 2012, č. j. 9 As 120/2011  166. Krajskému soudu vytkla, že připustil možnost odbourání alkoholu v mezidobí na základě znaleckého posudku, který řádně zpochybnila. Jeho závěry jsou totiž formulovány na základě „praktických zkušeností“ namísto odborných textů. Na tyto (a jejich závěry) naopak poukazovala stěžovatelka, avšak krajský soud se těmito důkazy nezabýval. Navíc se nevypořádal s judikaturou, podle níž neobstojí jeho závěr o irelevanci prodlení s převozem stěžovatelky k odběru krve pro posouzení věci. Pro výše uvedené navrhla stěžovatelka zrušit rozsudek krajského soudu a věc mu vrátit k dalšímu řízení. Přijatelnost kasační stížnosti stěžovatelka spatřuje v tom, že výklad krajského soudu v konečném důsledku vede k vyprázdnění povinnosti policie zakotvené v § 67 odst. 4 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění účinném do 31. 7. 2025 (dále jen „zákon o policii“), a k upření možnosti účinné obrany proti výsledku dechové zkoušky. [5] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti toliko navrhl její zamítnutí. III. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [6] Stěžovatelka podala kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu ve věci, v níž rozhodoval specializovaný samosoudce. Nejvyšší správní soud se proto nejdříve zabýval otázkou, zda kasační stížnost svým významem přesahuje vlastní zájmy stěžovatelky a zda je ve smyslu § 104a odst. 1 s. ř. s. přijatelná. Přesahem vlastních zájmů stěžovatele je podle usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, rozpoznatelný dopad řešené právní otázky nad rámec konkrétního případu. Tak tomu bude v případech, k nimž se judikatura doposud nevyjádřila, v nichž existuje judikatura rozporná (nejednotná), nebo je potřeba učinit judikaturní odklon. Dále bude kasační stížnost přijatelná rovněž v případech zásadního pochybení krajského soudu, které mohlo mít dopad do stěžovatelova (zde stěžovatelčina) hmotněprávního postavení. [7] V souzené věci stěžovatelka vznesla námitku vůči posouzení právní otázky týkající se časového aspektu dodržení povinnosti stanovené v § 67 odst. 4 zákona o policii, tj. zajištění provedení odběru krve policistou. Podle stěžovatelky se krajský soud dopustil zásadního pochybení, které mohlo mít dopad do jejího hmotněprávního postavení, neboť tuto otázku označil za pro věc nerozhodnou. Nejvyšší správní soud shledal z tohoto důvodu kasační stížnost přijatelnou (o tom dále). [8] Kasační stížnost je i důvodná. [9] Dle § 67 odst. 4 zákona o policii platí: Odběr krve musí být proveden, požádáli o to osoba podezřelá z přestupku. Poskytovatele zdravotních služeb a zdravotnické zařízení, kde má být odběr krve proveden, určí policista, který rovněž zajistí dopravu osoby do tohoto zařízení. Policista následně zajistí provedení rozboru odebrané krve poskytovatelem zdravotních služeb. Náklady spojené s dopravou osoby do zdravotnického zařízení, odběrem krve a jejím následným rozborem hradí osoba, která o něj požádala; pokud je touto osobou osoba nezletilá, která není plně svéprávná, hradí tyto náklady její zákonný zástupce. [10] Citované ustanovení zákona o policii poskytuje podezřelému z přestupku možnost obrany proti pozitivnímu výsledku dechové zkoušky, neboť mu jakožto osobě podrobené dechové zkoušce umožňuje jednoznačně se vyvinit v případě, že nedůvěřuje výsledkům tohoto orientačního vyšetření podle § 67 odst. 1 písm. c) zákona o policii. [11] V usnesení ze dne 17. 4. 2018, č. j. 2 As 154/2017  44, č. 3731/2018 Sb. NSS, se rozšířený senát Nejvyššího správního soudu zabýval problematikou hodnocení výsledků orientačního vyšetření v podobě dechové zkoušky a jeho zpochybnění. Vyslovil, že „výsledek orientační dechové zkoušky lze považovat za spolehlivý a jednoznačný, jestliže policisté postupovali v souladu se standardními postupy aplikovanými správní praxí, jak je vyjádřena např. v metodice Ministerstva dopravy č. j. 285/2009160OST, která dále odkazuje na pracovní postup č. 114MPC00808, zpracovaný Českým metrologickým institutem pod názvem Metodika měření alkoholu v dechu. Z těchto metodických pomůcek vyplývá mj. požadavek na to, aby měření bylo minimálně jednou zopakováno po uplynutí pěti minut od prvního měření a dále aby výsledky obou měření nevykazovaly rozdíl naměřených hodnot větší než 10 %. Indikujeli tedy výsledek obou měření souhlasně přítomnost alkoholu v krvi v nadprahovém objemu, lze z takto získané hodnoty následně vycházet ve správním řízení. Je zřejmé, že v