4 Azs 170/2025 – Nejvyšší správní soud

4 Azs 170/2025- 24 - text 4 Azs 170/2025-28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Aleše Roztočila a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: S., zast. Mgr. Tomášem Císařem, advokátem, se sídlem Vyšehradská 415/9, Praha 2, proti žalované: Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců, se sídlem náměstí Hrdinů 1634/3, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 13. 6. 2024, č. j. MV-78054-7/SO, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2025, č. j. 35 A 24/2024-25, takto: Rozsudek Krajského soudu v Plzni ze dne 25. 7. 2025, č. j. 35 A 24/2024-25, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalobce podal dne 24. 1. 2024 na zastupitelském úřadu České republiky v Dillí žádost podle § 42g odst. 2 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o pobytu cizinců“), o vydání zaměstnanecké karty na volné pracovní místo evidované v centrální evidenci volných pracovních míst obsaditelných držiteli zaměstnanecké karty (EVPM) u zaměstnavatele Mezado s. r. o. na pozici řidič nákladních automobilů s místem výkonu práce v Ú.. Žádost žalobců se týkala místa evidovaného pod č. 22 570 380 787. [2] Ministerstvo vnitra žádost zamítlo rozhodnutím ze dne 8. 4. 2024, neboť zjistilo, že potenciálnímu zaměstnavateli žalobců, společnosti Mezado s. r. o., byla uložena pokuta za přestupek spočívající v umožnění výkonu nelegální práce dle § 140 odst. 1 písm. c) zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Pracovní místo bylo proto ke dni 7. 2. 2024 vyřazeno z EVPM. [3] Proti rozhodnutí ministerstva podal žalobce odvolání, které žalovaná nadepsaným rozhodnutím zamítla a rozhodnutí ministerstva potvrdila. K argumentaci žalobce, podle níž bylo od 16. 5. 2024 v EVPM opětovně evidováno volné pracovní místo u stejného zaměstnavatele na stejnou pozici strojírenský kovodělník s místem výkonu práce v Ú., tentokrát pod č. 29 326 440 778, žalovaná konstatovala, že s ohledem na zásadu koncentrace odvolacího řízení dle § 82 odst. 4 správního řádu k této skutečnosti nebude přihlížet. Žalobce měl podle žalované před vydáním rozhodnutí ministerstva požádat dle § 41 odst. 8 správního řádu o povolení změny obsahu žádosti tak, aby se vztahovala na nové volné pracovní místo, a zároveň nové volné pracovní místo doložit. V odvolacím řízení nelze požádat o povolení změny žádosti. [4] Žalobce podal proti rozhodnutím žalované žalobu ke Krajskému soudu v Plzni, který rozhodnutí žalované v záhlaví uvedeným rozsudkem zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. Krajský soud připomněl, že zaměstnanecká karta je dle § 42g zákona o pobytu cizinců vydávána na konkrétní pracovní pozici. Danou pracovní pozici charakterizují údaje zveřejňované v této evidenci podle § 37 zákona o zaměstnanosti (zaměstnavatel, druh a místo výkonu práce). Pracovní pozice tedy není dle § 37 zákona o zaměstnanosti ve spojení s § 42g odst. 12 písm. b) zákona o pobytu cizinců definována evidenčním číslem volného pracovního místa uvedeným v EVPM, neboť toto číslo je pouze technickou evidenční pomůckou. [5] Žalobce požádal o vydání zaměstnanecké karty na volné pracovní místo u zaměstnavatele Mezado s. r. o. na pozici řidič nákladních automobilů s místem výkonu práce v Ú.. Toto volné pracovní místo bylo v EVPM evidováno pod č. 22 570 380 787. V době rozhodování ministerstva (8. 4. 2024) bylo pracovní místo z evidence vyřazeno, žádost žalobce proto musela být z důvodu neexistence pracovního místa v EVPM zamítnuta. Zásadní však je, že od 16. 5. 2024 bylo v EVPM opětovně nabízeno volné pracovní místo u zaměstnavatele Mezado s. r. o. na pozici řidič nákladních automobilů s místem výkonu práce v Ú., a to pod č. 29 326 440 778. Krajský soud v této souvislosti připomněl, že pro rozhodnutí žalované byl rozhodující skutkový a právní stav v době vydání žalobou napadeného rozhodnutí. V té době bylo pracovní místo, o které žalobce usiloval, tedy se stejnými charakteristikami, již opět zařazeno v EVPM, pouze bylo evidováno pod jiným referenčním číslem. Krajský soud tak shledal důvodnou argumentaci žalobce, podle níž žádal o vydání zaměstnanecké karty na stále stejné pracovní místo, kterého se týkala původní žádost a které bylo v době rozhodování žalované opět evidováno v EVPM. Překážka pro vydání zaměstnanecké karty žalobci v podobě objektivní nemožnosti plnit účel povoleného pobytu po vydání prvostupňového rozhodnutí odpadla a v době rozhodování žalované již nebyla dána. [6] Krajský soud shledal úvahy o změně obsahu žádosti o vydání zaměstnanecké karty nadbytečnými, neboť žalobce usiloval o vydání zaměstnanecké karty na stále stejnou pracovní pozici, u níž se pouze změnilo číslo, pod nímž byla evidována v EVPM. Změna referenčního čísla volné pracovní pozice není důvodem pro změnu obsahu žádosti o vydání zaměstnanecké karty. K argumentaci žalované, že z důvodu koncentrace odvolacího řízení podle § 82 odst. 4 správního řádu žalovaná nepřihlédla k opětovnému zanesení volného pracovního místa do EVPM a že žalobce měl požádat o změnu žádosti, krajský soud konstatoval, že nebylo třeba, aby žalobce měnil obsah žádosti, neboť žádal stále o stejné, ke dni rozhodování žalované opětovně evidované, volné pracovní místo. Žalovaná tak podle § 82 odst. 4 správního řádu měla v odvolacím řízení k této skutečnosti přihlédnout, neboť ji žalobce nemohl uplatnit dříve, předmětné volné pracovní místo se znovu stalo součástí EVPM až po vydání prvostupňového rozhodnutí. [7] Krajský soud závěrem konstatoval, že se pro nadbytečnost nezabýval dalšími žalobními námitkami žalobců, a odůvodnil, proč neprovedl ani žádný z důkazů navržených žalobci. II. Obsah kasační stížnosti [8] Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (stěžovatelka) kasační stížnost. Stěžovatelka uvedla, že otázka identity pracovního místa vedeného v EVPM je správními soudy řešena rozdílně, přičemž přinejmenším krajské soudy v Ústí nad Labem a v Brně a Městský soud v Praze narozdíl od Krajského soudu v Plzni dospěly k závěru, že unikátní referenční číslo, pod nímž je evidováno pracovní místo v EVPM, je součástí charakteristiky pracovního místa, a nelze jej tak zaměňovat s pracovním místem (byť jinak shodných vlastností) pod jiným referenčním číslem. Totéž lze dovodit z rozsudku NSS ze dne 14. 4. 2021, č. j. 10 Azs 422/2019-31. [9] Dle stěžovatelky je referenční číslo, pod nímž je určité pracovní místo vedeno v EVPM, víc než pouhou technickou evidenční pomůckou, a to s ohledem na skutečnost, že zaměstnanecká karta je vázána na konkrétní pracovní pozici definovanou mimo jiné takovým jedinečným číslem, které je cizinec povinen do žádosti o zaměstnaneckou kartu uvést. K tomu stěžovatelka poukázala na dle ní přiléhavou judikaturu, především na rozsudek NSS č. j. 10 Azs 422/2019-31. Není správný závěr krajského soudu, že v době vydání jejího rozhodnutí bylo žalobcem požadované pracovní místo nabízeno v EVPM. Skutečnost, že žalobce v průběhu odvolacího řízení doložil nové pracovní místo ke stejnému zaměstnavateli, se stejnou náplní práce a se stejným místem výkonu práce, neznamená, že k tomuto novému pracovnímu místu měla stěžovatelka bez dalšího přihlédnout, neboť se jednalo o pracovní místo vedené v EVPM pod novým číslem, tedy pro účely řízení o žádosti o vydání zaměstnanecké karty o jiné pracovní místo. Podle judikatury přitom nelze po podání žádosti o zaměstnaneckou kartu bez dalšího měnit zaměstnavatele a pracovní pozici, ohledně níž byla žádost podána. Změna pracovního místa, byť by se jednalo pouze o změnu jeho čísla v EVPM, beze změny jeho dalších charakteristik, je změnou podléhající žádosti o změnu obsahu podání ve smyslu § 41 odst. 8 správního řádu. [10] Krajský soud učinil nesprávnou úvahu, že se volné pracovní místo opětovně stalo součástí EVPM. Po uplynutí doby 4 měsíců od pravomocného uložení pokuty za umožnění výkonu nelegální práce má zaměstnavatel možnost znovu zveřejnit nabídku pracovních míst prostřednictvím krajské pobočky Úřadu práce ČR, volné pracovní místo musí projít aktuálním testem trhu práce a následně je pod novým číslem zveřejněno v EVPM. Původní pracovní místo tak neobživne, ale je zveřejněno pracovní místo nové. Pokud by bylo úmyslem zákonodárce, aby bylo po uplynutí doby 4 měsíců od pravomocného uložení pokuty možné bez dalšího žádat o zaměstnaneckou kartu na původní pracovní místo, které bylo z EVPM vyřazeno, mohl stanovit, že po uplynutí doby 4 měsíců se pracovní místo do EVPM bez dalšího vrací, což však neučinil. [11] V případě přistoupení na argumentaci krajského soudu by se § 37a odst. 8 písm. a) zákona o zaměstnanosti stal nadbytečným. Po zjištění, že dané pracovní místo bylo z EVPM vyřazeno, musí ministerstvo cizince s touto skutečností seznámit, následně správní orgán I. stupně vydá zamítavé rozhodnutí, poté cizinci běží lhůta k podání odvo