5 Afs 228/2024 — Nejvyšší správní soud

5 Afs 228/2024- 61 - text  5 Afs 228/2024 - 68 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jakuba Camrdy a soudců JUDr. Tomáše Herce a JUDr. Lenky Matyášové v právní věci žalobkyně: ZEAS Puclice a.s., se sídlem Puclice 99, zastoupená JUDr. Sylvií Sobolovou, Ph.D., advokátkou se sídlem Jungmannova 745/24, Praha 1, proti žalovanému: Státní zemědělský intervenční fond, se sídlem Ve Smečkách 801/33, Praha 1, zastoupený JUDr. Jaromírem Císařem, Ph.D., advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2024, č. j. 6 A 24/2023133, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 3. 7. 2024, č. j. 6 A 24/2023133, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Věc se týká rozhodování Státního zemědělského intervenčního fondu o žádosti obchodní společnosti o dotaci z Programu rozvoje venkova ve smyslu § 2c zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství, ve znění pozdějších předpisů. Jde o to, zda tento státní fond nevybočil z mezí správního uvážení, jestliže ukončil administraci žádosti (zamítl žádost) z důvodu právního názoru Komise týkajícího se podmínek pro poskytnutí dotace stanovených zákonem a unijními právními předpisy a s tím související hrozby neproplacení dotace z fondů Evropské unie. Komise totiž shledala ve věci žádosti jiné obchodní společnosti ze stejného koncernu, že poskytnutí dotace brání § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož nelze dotaci podle právního předpisu upravujícího rozpočtová pravidla poskytnout obchodní společnosti, v níž osoba ovládaná členem vlády vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka. Nejvyšší správní soud (dále též NSS“) vyšel ve svém posouzení z právního názoru vysloveného v jeho rozsudcích ze dne 14. 1. 2025, č. j. 1 Afs 172/202459, a ze dne 15. 1. 2025, č. j. 10 Afs 157/202462, č. 4665/2025 Sb. NSS. [2] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 256/2000 Sb., o Státním zemědělském a intervenčním fondu a o změně některých dalších zákonů (zákon o Státním zemědělském a intervenčním fondu), ve znění pozdějších předpisů. Jde o správní úřad, do jehož působnosti podle § 1 odst. 2 písm. l) tohoto zákona patří provádění Programu rozvoje venkova podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího podpory pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (dále jen „EZFRV“). Současně je stěžovatel akreditovanou platební agenturu ve smyslu čl. 7 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. 12. 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) 2799/88, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (dále jen „nařízení č. 1306/2013“), která je podle čl. 5 tohoto nařízení pověřená řízením a kontrolou výdajů z EZFRV. [3] Přímo použitelným předpisem Evropské unie, podle něhož postupuje stěžovatel při provádění Programu rozvoje venkova, je nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. 12. 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (dále jen „nařízení č. 1303/2013“). Dále je jím nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. 12. 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005. [4] Podmínky pro opatření nenárokového charakteru k provádění Programu rozvoje venkova stanoví podrobněji Ministerstvo zemědělství v pravidlech podle § 2c odst. 6 zákona o zemědělství. Tato pravidla zahrnují předmět a účel podpory, cíl podpory, vymezení příjemců podpory, oblasti podpory, podrobnosti a formu jejího poskytování a způsob jejího užití, vymezení výše a formy podpory pro jeden projekt a způsob hodnocení a výběru žádostí. [5] Dne 12. 7. 2021 byla stěžovateli doručena žádost žalobkyně o dotaci z Programu rozvoje venkova na období 20142020 na operaci 4.1.1 – Investice do zemědělských podniků, která se týkala projektu s názvem „Investice do chovu dojnic“ (dále jen „projekt“). Tato žádost byla zaregistrována pod reg. č. 21/012/0411h/232/002548 a řídila se Pravidly, kterými se stanovují podmínky pro poskytování dotace na projekty Programu rozvoje venkova na období 20142020 pro 12. kolo příjmu žádostí, č. j. 11907/2021MZE14112 (dále jen „Pravidla“). Žádost se týkala dotace, na kterou žadatel podle § 11 odst. 5 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, ve znění účinném do 31. 12. 2022 [nyní § 11 odst. 4 tohoto zákona], neměl právní nárok. Požadovaná dotace se poskytuje v poměru stanoveném v Pravidlech zčásti ze státního rozpočtu a zčásti z EZFRV. [6] Stěžovatel, který o žádosti žalobkyně rozhodoval podle § 11 odst. 1 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu, vydal dne 27. 1. 2023 oznámení č. j. SZIF/2023/01077637, o ukončení administrace žádosti žalobkyně, čímž fakticky zamítl tuto žádost. Poskytnutím dotace na základě žádosti žalobkyně by podle jeho názoru vznikl střet zájmů ve smyslu § 4c zákona o střetu zájmů a dotace by byla poskytnuta v přímém rozporu s čl. 6 nařízení č. 1303/2013 a kapitolou 4 písm. k) obecné části A Pravidel. Orgány Evropské unie by takto poskytnuté finanční prostředky považovaly za neoprávněné, pročež by byly vyloučeny z financování z EZFRV a stěžovatel by byl podle § 11a odst. 1 zákona o Státním zemědělském intervenčním fondu a nařízení č. 1306/2013 povinen ke zpětnému vymožení neoprávněně poskytnuté dotace. [7] Východiskem úvah stěžovatele byly závěry šetření Komise č. UMB/2019/003/CZ týkající se Programu rozvoje venkova na období 20142020, které bylo zaměřeno na řídící a kontrolní mechanismy týkající se vyloučení střetu zájmů při poskytování dotací (dále jen „audit“). Komise zahájila šetření v lednu 2019 v návaznosti na politické působení Ing. Andreje Babiše. Ten byl od 29. 1. 2014 do 24. 5. 2017 místopředsedou vlády a ministrem financí a od 6. 12. 2017 do 17. 12. 2021 předsedou vlády, tedy veřejným funkcionářem podle § 2 odst. 1 písm. c) zákona o střetu zájmů, na něhož se po novele provedené zákonem č. 14/2017 Sb. vztahuje zákaz poskytování dotací podle § 4c tohoto zákona. Audit se zabýval žádostmi o dotaci několika dceřiných společností společnosti AGROFERT, které s ní tvoří koncern (dále jen „koncern AGROFERT“). [8] Komise zjistila, že jediným společníkem žalobkyně je obchodní společnost AGROFERT, a.s. (dále jen „společnost AGROFERT“). Do 7. 2. 2014 byl jediným akcionářem společnosti AGROFERT Ing. Andrej Babiš, který byl současně předsedou představenstva. Právě on vložil dne 3. 2. 2017 všech 628 kmenových akcií, s nimiž je spojen 100% podíl na hlasovacích právech a základním kapitálu této společnosti, do svěřenských fondů AB private trust I, svěřenský fond (565 akcií) a AB private trust II, svěřenský fond (63 akcií). Vložení kmenových akcií společnosti AGROFERT do svěřenských fondů podle Komise ale nemělo vliv na to, že Ing. Andrej Babiš byl i poté skutečným majitelem společnosti AGROFERT. Sám tyto svěřenské fondy zcela ovládal a měl přímý hospodářský zájem na úspěchu koncernu AGROFERT. Byl proto ohrožen nestranný a objektivní výkon jeho funkcí, neboť byl zapojen do rozhodnutí, která měla na tento koncern dopad. [9] Dne 23. 2. 2021 vydala Komise formální sdělení, č. j. UMB/2019/003/CZ/RCOL (dále jen „formální sdělení“). Učinila tak podle čl. 34 odst. 3 třetího pododstavce a čl. 40 odst. 1 prováděcího nařízení Komise (EU) č. 908/2014 ze dne 6. 7. 2014, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schvalování účetní závěrky, pravidla pro kontroly, jistoty a transparentnost. Pro posuzovanou věc byl rozhodný závěr formálního sdělení pro období od 9. 2. 2017, kdy nabyla účinnosti novela zákona o střetu zájmů provedená zákonem č. 14/2017 Sb., kterou byl do něj vložen § 4c. V tomto období měly být řídící a kontrolní systémy českých orgánů v rozporu s čl. 32 odst. 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 ze dne 25. 10. 2012, kterým se stanoví finanční pravidla o souhrnném rozpočtu Unie a o zrušení nařízení Rady (ES, Euratom) č. 1605/2002, a § 4 odst. 1 zákona o střetu zájmů. Současně měly být projekty společností z koncernu AGROFERT v rozporu se zákazem poskytování dotací podle § 4c tohoto zákona. Tento rozpor přetrvával i poté, co vstoupil v platnost čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2