5 As 45/2025 — Nejvyšší správní soud

5 As 45/2025- 56 - text  5 As 45/2025 - 57 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. K., zastoupený Mgr. Pavlou Kubíčkovou, advokátkou se sídlem Svornosti 86/2, Havířov, proti žalované: Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky, se sídlem Orlická 4/2020, Praha 3, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 30. 1. 2025, č. j. 25 Ad 1/202515, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Ustanovené zástupkyni žalobce Mgr. Pavle Kubíčkové, advokátce, se přiznává odměna za zastupování a náhrada hotových výdajů ve výši 12 269 Kč, která je splatná do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku z účtu Nejvyššího správního soudu. Odůvodnění: [1] Žalobce (dále jen stěžovatel‘‘) spolu se svou matkou A. K. napadl žalobou u Krajského soudu v Ostravě (dále jen ,,krajský soud‘‘) ukončení zdravotního pojištění stěžovatele v České republice. [2] Krajský soud usnesením ze dne 27. 11. 2024, č. j. 18 Ad 21/202416, vyloučil věc týkající se žaloby A. K. proti ukončení zdravotního pojištění stěžovatele k samostatnému projednání pod sp. zn. 25 Ad 2/2025 a následně v záhlaví označeným usnesením postoupil věc stěžovatele Městskému soudu v Praze (dále také jen ,,městský soud‘‘) jako soudu místně příslušnému podle § 7 odst. 6 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále též „s. ř. s.“). Poukázal na to, že místní příslušnost soudů ve správním soudnictví se podle § 7 odst. 2 s. ř. s. řídí sídlem správního orgánu, který vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práva toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. V posuzované věci je sídlem žalované Praha. [3] Proti usnesení krajského soudu brojil stěžovatel kasační stížností a navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení. Stěžovatel má za to, že krajský soud nesprávně posoudil právní otázku místní příslušnosti soudu a v rozporu se zákonem rozhodl o postoupení věci městskému soudu, přestože pro takový postup nebyly splněny zákonné podmínky a mohlo v jeho důsledku dojít k poškození práv stěžovatele. [4] Stěžovatel s odkazem na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/201458, připomíná, že pojem správního orgánu je nutno vnímat pro účely určení pravomoci a příslušnosti soudů ve správním soudnictví především v rovině kompetenční. Z § 12 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ,,zákon o VZP‘‘), přitom vyplývá, že organizační strukturu žalované tvoří mimo jiné její regionální pobočky. Z usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 3. 6. 2006, č. j. Nad 22/200635, dále vyplývá, že územní pracoviště žalované, která jsou právní úpravou konstituována tak, že „… představují v organizačně právním slova smyslu – pro případy rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy – územně specializované dekoncentrované orgány“, vykonávají v rámci vymezené územní působnosti svěřenou činnost. Také v usnesení ze dne 12. 6. 2013, č. j. Nad 26/201391, Nejvyšší správní soud uzavřel, že splňujeli příslušné územní pracoviště předpoklady pro to, aby mohlo být označeno za správní orgán v řízení o žalobě proti nečinnosti, musí být současně považováno také za správní orgán prvního stupně. [5] Z uvedeného dle názoru stěžovatele plyne, že správním orgánem, který ve věci ukončení zdravotního pojištění stěžovatele v České republice vydal rozhodnutí v prvním stupni, je regionální pobočka žalované pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, která sídlí v obvodu krajského soudu, a ten je z toho důvodu místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. [6] Žalovaná ve vyjádření ke kasační stížnosti zásadně nesouhlasí s argumentací stěžovatele; jím uvedená soudní judikatura není pro posuzovanou věc přiléhavá. Pracoviště žalované nesplňuje předpoklady pro samostatný správní orgán a žalovaná se naopak zcela ztotožňuje s právním názorem krajského soudu, který místní příslušnost v dané věci určil v souladu s § 7 odst. 2 s. ř. s. dle sídla žalované. Žalovaná doplňuje, že klientské pracoviště je pouze organizační složkou žalované, které jedná a vykonává činnost jejím jménem; k tomu žalovaná odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 7. 2008, č.j. 3 Ans 8/200884. Mimo uvedené, mezinárodně právní agenda, pod kterou spadá případ stěžovatele, je v gesci příslušného odborného útvaru ústředí žalované, jehož sídlem je Praha. To je ostatně patrné i z emailové komunikace vedené ve věci zdravotního pojištění stěžovatele se zaměstnankyní žalované, paní Bc. P. P., specialistkou pro oblast mezinárodně právní. [7] V neposlední řadě žalovaná odkazuje na recentní rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 5. 2025, č. j. 4 As 48/202532, dle kterého byla zamítnuta kasační stížnost matky stěžovatele, paní A. K., v totožné věci. Závěrem žalovaná poukazuje na skutečnost, že o ukončení zdravotního pojištění se nevydává rozhodnutí, k jeho zániku dochází za podmínek stanovených v příslušných právních předpisech. Je tedy zřejmé, že místní příslušnost správního soudu se v daném případě řídí sídlem žalované, jímž je Praha. Krajský soud tak postupoval zcela v souladu s právními předpisy, když postoupil věc městskému soudu jako soudu místně příslušnému. Žalovaná s ohledem na uvedené proto navrhuje, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost jako nedůvodnou zamítl. [8] Nejvyšší správní soud (dále též jen „NSS“) se nejprve zabýval splněním formálních náležitostí kasační stížnosti a konstatoval, že kasační stížnost je podána včas, jde o rozhodnutí, proti němuž je kasační stížnost přípustná a stěžovatel je zastoupen advokátem. Napadené usnesení proto NSS přezkoumal v mezích rozsahu kasační stížnosti a uplatněných důvodů. Přihlížel při tom k případným vadám, které by musel zohlednit i bez návrhu (§ 109 odst. 3 a 4 s. ř s.) a dospěl k závěru, že kasační stížnost není důvodná. [9] Nejvyšší správní soud předesílá, že nedávným rozsudkem ze dne 30. 5. 2025, č. j. 4 As 48/202532, rozhodl o obdobné související věci, kasační stížnosti matky stěžovatele proti usnesení krajského soudu o postoupení věci městskému soudu. V nynějším případě Nevyšší správní soud neshledal důvod odchýlit se od svých dříve vyřčených závěrů a při posouzení nyní souzené věci z nich vycházel. [10] Podle § 7 odst. 2 s. ř. s., nestanovíli tento nebo zvláštní zákon jinak, je k řízení místně příslušný soud, v jehož obvodu je sídlo správního orgánu, který ve věci vydal rozhodnutí v prvním stupni nebo jinak zasáhl do práv toho, kdo se u soudu domáhá ochrany. Máli tento správní orgán sídlo mimo obvod své působnosti, platí, že má sídlo v obvodu své působnosti. [11] Podle § 7 odst. 6 věty první s. ř. s., neníli soud, u něhož byl návrh podán, k jeho vyřízení místně příslušný, postoupí jej k vyřízení soudu příslušnému. [12] Z § 1 odst. 1 zákona o VZP vyplývá, že se zřizuje Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky se sídlem v Praze. [13] Podle § 12 odst. 1 zákona o VZP, organizační strukturu Pojišťovny tvoří Ústředí, regionální pobočky (zpravidla jedna regionální pobočka pro vyšší územní samosprávný celek) a další klientská pracoviště. Regionální pobočky a klientská pracoviště jsou organizačními složkami Pojišťovny, které jednají a vykonávají činnost jménem Pojišťovny. [14] Stěžovatel tvrdí, že správním orgánem, který ve věci ukončení zdravotního pojištění stěžovatele v České republice vydal rozhodnutí v prvním stupni, je regionální pobočka žalované pro Moravskoslezský, Olomoucký a Zlínský kraj, která sídlí v obvodu krajského soudu, a ten je z toho důvodu místně příslušným k projednání a rozhodnutí věci. Stěžejní je tak odpověď na otázku, zda správním orgánem ve smyslu § 7 odst. 2 s. ř. s. byla stěžovatelem tvrzená organizační složka žalované sídlící právě v Ostravě. [15] Nejvyšší správní soud již dříve ve své judikatuře shodnou otázku posuzoval v rozsudku ze dne 16. 7. 2008, č. j. 3 Ans 8/200884. V něm vyslovil, že „[o]rganizační složky Všeobecné zdravotní pojišťovny vyjmenované v § 12 odst. 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, nejsou správními orgány ve smyslu § 4 odst. 1 s. ř. s. Soudem místně příslušným k projednání žaloby je tak soud určený podle sídla pojišťovny uvedeného v § 1 zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky.“ (důraz přidán soudem). Lze doplnit, že na uvedeném nic nezměnilo ani usnesení rozšířeného senátu ze dne 5. 5. 2015, č. j. Nad 288/201458, č. 3257/2015 Sb. NSS., citované stěžovatelem. [16] Pracoviště žalované nacházející se v Ostravě, od jehož sídla stěžovatel odvozuje místní příslušnost soudu příslušného k projednání a rozhodnutí této věci, je tedy pouze organizační složkou žalované v souladu s § 1