5 As 54/2025 — Nejvyšší správní soud

5 As 54/2025- 38 - text  5 As 54/2025 - 42 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobce: M. B., zastoupen JUDr. Josefem Skácelem, advokátem, se sídlem Londýnská 674/55, Praha 2, proti žalovanému: Policie ČR, Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, se sídlem nám. Dr. E. Beneše 584/24, Liberec, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci ze dne 26. 2. 2025, č. j. 59 A 59/202489, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: [1] Kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhá zrušení shora uvedeného rozsudku krajského soudu, který zamítl stěžovatelovu žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 8. 2023, č. j. KRPL4584810/ČJ20231800DP; tímto rozhodnutím žalovaný zamítl stěžovatelovo odvolání a potvrdil rozhodnutí Krajského ředitelství policie Libereckého kraje, dopravního inspektorátu územního odboru Jablonec nad Nisou (dále jen „dopravní inspektorát“) ze dne 16. 6. 2023, č. j. KRPL458482/ČJ2023180406; tímto rozhodnutím byla zamítnuta stěžovatelova žádost o obnovu řízení ve věci přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o silničním provozu“), a § 83 odst. 1 písm. p) zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“). [2] Stěžovateli byla příkazovým blokem série EK/2021 č. K 4079170 (dále jen „příkazový blok“) uložena pokuta na místě zaplacená ve výši 1 200 Kč. Bylo projednáno protiprávní jednání stěžovatele, ke kterému došlo dne 12. 6. 2022 v 8:40 hod. na silnici č. I/10, ul. Krkonošská v obci Tanvald poblíž domu č.p. X, a kterého se dopustil tím, že při řízení motorového vozidla zn. MercedesBenz RZ: X šedé barvy, jehož je provozovatelem, překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci o 12 km/h, když mu byla naměřena rychlost 65 km/h, po odečtu tolerance 3 km/h tedy 62 km/h, přičemž řídil na pozemní komunikaci vozidlo bez toho, aby mělo platnou technickou prohlídku, neboť její platnost skončila dne 23. 4. 2022. Tímto jednáním měl stěžovatel porušit § 18 odst. 4 a § 5 odst. 1 písm. a) zákona o silničním provozu, čímž naplnil skutkovou podstatu přestupků podle § 125c odst. 1 písm. f) bod 4 a § 125c odst. 1 písm. k) zákona o silničním provozu, a § 83 odst. 1 písm. p) zákona o podmínkách provozu vozidel. Pokuta byla uložena za přestupek podle § 83 odst. 1 písm. p) zákona o podmínkách provozu vozidel. Stěžovatel příkazový blok na pokutu na místě zaplacenou podepsal, převzal díl B a pokutu zaplatil. Žádost o obnovu řízení podal stěžovatel dne 4. 5. 2023 poté, co na základě oznámení Magistrátu města Jablonec nad Nisou ze dne 17. 2. 2023 zjistil, že dosáhl 12 bodů v bodovém hodnocení v registru řidičů. [3] Stěžovatel v žalobě namítal dva okruhy otázek k posouzení, a to, zda Krajské ředitelství policie Libereckého kraje disponovalo kompetencí vyřídit stěžovatelovo odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu řízení a zda byly naplněny důvody obnovy řízení. Stěžovatel namítal, že prvoinstančním orgánem v jeho věci byl dopravní inspektorát Jablonec nad Nisou, tedy Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, proto s ohledem na § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) podle kterého je odvolacím správním orgánem nejblíže nadřízený správní orgán, nemůže být Krajské ředitelství policie Libereckého kraje současně odvolacím orgánem. Stěžovatel dále namítal, že se domníval, že pokutu z příkazového bloku dostává pouze za přestupek podle § 83 odst. 1 písm. p) zákona o podmínkách provozu vozidel. Nevěděl, že příkazový blok se stal jediným podkladem pro zápis 2 bodů v bodovém hodnocení, jelikož se vztahoval i k přestupku překročení maximální povolené rychlosti v obci. [4] Krajský soud rozhodoval ve věci stěžovatele opakovaně; jeho první rozsudek byl zrušen rozsudkem Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 9. 2024, č. j. 5 As 269/202339, pro zmatečnost z důvodu nesprávného obsazení soudu. V nynějším rozhodnutí, již ve správném obsazení, dospěl krajský soud k závěru, že odbor služby dopravní policie Krajského ředitelství policie Libereckého kraje byl oprávněn rozhodnout o odvolání stěžovatele proti rozhodnutí dopravního inspektorátu územního odboru Jablonec nad Nisou o zamítnutí žádosti o obnovu řízení skončeného vydáním příkazního bloku Policií ČR. Krajský soud odkázal na znění zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky (dále jen „zákon o policii“) a závazný pokyn policejního prezidenta ze dne 14. 12. 2011, č. 221/2011 (dále jen „pokyn policejního prezidenta č. 221/2011“), kde policejní prezident upravil některé postupy policie v řízení o přestupcích. Příslušnost odvolacího správního orgánu na úrovni policejního prezidia, které se stěžovatel domáhá, je dle přílohy dána pouze v případech odvolání proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení. [5] S odkazem na § 100 odst. 1 správního řádu krajský soud zdůraznil, že obnova řízení slouží k nápravě skutkových omylů zjištěných po právní moci rozhodnutí. Je možná také v případě, kdy řízení skončí vydáním příkazu na místě, k tomu krajský soud odkázal na usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/201065. Obnova řízení v případě udělení pokuty příkazem na místě však nemá sloužit ke zpochybnění splnění podmínek pro vydání příkazu na místě. Krajský soud uzavřel, že příkazový blok byl vyplněn čitelně a srozumitelně a je z něj jasně seznatelné, že se vztahoval k oběma přestupkům spáchaným stěžovatelem. Mylná domněnka stěžovatele, že pokuta byla uložena pouze za jeden přestupek podle § 83 odst. 1 písm. p) zákona o podmínkách provozu vozidel, a nebyla současně uložena i za překročení nejvyšší dovolené rychlosti v obci, pramenící z případné neznalosti pravidel pro ukládání pokut za spáchání více přestupků, případně neznalosti, že příkazovým blokem je současně shledán vinným z přestupku, za který se na základě pravomocného příkazu na místě zaznamenávají 2 body v bodovém systému, nelze posoudit jako důvod obnovy ve smyslu § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu. [6] K námitce porušení práva být seznámen s podklady rozhodnutí ve smyslu § 36 odst. 3 správního řádu, kterou stěžovatel uplatnil v souvislosti s absencí originálu příkazového bloku ve správním spise před vydáním rozhodnutí dopravního inspektorátu, krajský soud přisvědčil, že před vydáním rozhodnutí o žádosti o obnovu řízení dopravní inspektorát stěžovatele nevyzval v souladu s § 36 odst. 3 správního řádu, aby se seznámil s podklady rozhodnutí a vyjádřil se k nim. Toto pochybení však nemohlo mít za dané situace vliv na zákonnost rozhodnutí, neboť stěžovatel již ode dne 12. 6. 2022 disponoval částí A příkazového bloku obsahující tytéž náležitosti a mohl tak před vydáním prvostupňového rozhodnutí svoje připomínky k obsahu příkazového bloku a rozsahu uděleného souhlasu uplatnit. [7] V kasační stížnosti stěžovatel namítá kasační důvody dle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Namítá, že z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 8. 2013, č. j. 1 As 66/2013 vyplývá závěr o tom, že policie má pravomoc i působnost k tomu, aby projednala v blokovém řízení daný přestupek proti bezpečnosti a plynulosti provozu na veřejných komunikacích (bod 11) a dále závěr, že správním orgánem je krajské ředitelství policie (bod 13). Podle závěrů výše zmíněného rozsudku je dle stěžovatele Krajské ředitelství policie Libereckého kraje prvostupňovým správním orgánem, a i vzhledem k tomu, že jiný správní orgán ve věci nerozhodoval, projednává také návrh na obnovu řízení (§ 100 odst. 2 správního řádu). Jestliže je Krajské ředitelství policie Libereckého kraje ve věci prvostupňovým správním orgánem, nemůže projednávat odvolání proti svému rozhodnutí (§ 89 odst. 1 správního řádu). Krajský soud, a před ním Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, vyřešily otázku odvolacího orgánu nesprávně, jestliže podle nich o odvolání proti rozhodnutí Krajského ředitelství policie Libereckého kraje rozhoduje opět Krajské ředitelství policie Libereckého kraje, a to i s (jejich) odvoláním na § 178 správního řádu. Pokud je v příloze Závazného pokynu policejního prezidenta č. 221/2011 uvedeno, že příslušnost odvolacího správního orgánu na úrovni policejního prezidia je dána jen v případech odvolání proti rozhodnutí vydanému v přezkumném řízení, neznamená to bez dalšího, že není dána pro obnovu řízení (ve spojení s tím, že krajský soud uvádí, že z přílohy vyplývá, že o odvolání proti příkazu na místě rozhoduje odbor služby dopravní policie KŘP, nikoli explicitně o obnově