5 As 90/2024 — Nejvyšší správní soud

5 As 90/2024- 62 - text  5 As 90/2024 - 69 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Matyášové a soudců JUDr. Jakuba Camrdy a JUDr. Viktora Kučery v právní věci žalobkyně: J. K., proti žalovanému: Krajský úřad Ústeckého kraje, se sídlem Velká Hradební 3118/48, Ústí nad Labem, za účasti: Společenství vlastníků jednotek pro dům č. p. 702, 703, 704, 705, 706 ulice Nové náměstí ve Štětí, se sídlem Nové náměstí 704, Štětí, zast. JUDr. Radkou Šumerovou, advokátkou se sídlem Turgeněvova 19, Litoměřice, v řízení o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 2. 4. 2024, č. j. 15 A 5/2023112, takto: Rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, ze dne 2. 4. 2024, č. j. 15 A 5/2023112, se ruší a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud obdržel ve shora uvedené věci kasační stížnost osoby zúčastněné na řízení (dále také jen „stěžovatel“ nebo ,,SVJ‘‘) proti v záhlaví označenému rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem (dále jen „krajský soud“), kterým bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 11. 2022, č. j. KUUK/177062/2022 (dále jen „napadené rozhodnutí“), a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Napadeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobkyně proti rozhodnutí Městského úřadu Štětí (dále jen „stavební úřad“) ze dne 30. 6. 2022, č. j. 714/20199530/2022/OSŽPD/ZeSP, a potvrdil rozhodnutí stavebního úřadu, který povolil stavbu: „Zateplení bytového domu č.p. 702, 703, 704, 705, 706, Nové náměstí, Štětí“ na pozemku parc. č. X v obci Š., kat. území Š. (dále jen „stavba“). [2] Rozhodnutí o povolení stavby stavební úřad vydal na základě žádosti stěžovatele ze dne 25. 6. 2019; k žádosti stěžovatel předložil mj. zápis ze shromáždění vlastníků jednotek ze dne 30. 11. 2017, které v bodě 4 přijalo stavební záměr revitalizace domu. [3] Žalobkyně je jako vlastník bytové jednotky č. X členem společenství vlastníků jednotek (SVJ) vzniklého za účinnosti zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „zákon o vlastnictví bytů“), s názvem „Společenství vlastníků jednotek pro dům č.p. 702, 703, 704, 705, 706 ulice Nové náměstí ve Štětí, IČO 27306712, Nové náměstí 704, 411 08 Štětí“. Bytová jednotka žalobkyně byla v domě vymezena v Prohlášení vlastníka ze dne 13. 2. 2006 (dále jen „Prohlášení vlastníka“) učiněném podle zákona o vlastnictví bytů a žalobkyně nabyla své vlastnické právo k ní za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „OZ z roku 1964“) a zákona o vlastnictví bytů ke dni uzavření kupní smlouvy (10. 7. 2006), resp. ke dni právních účinků vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí (25. 7. 2006). [4] Žalobkyně v žalobě namítala, že napadené rozhodnutí ignoruje její vlastnickou vůli a měloli by být napadené rozhodnutí po právu, pak by obsahem správního spisu měl být i její souhlas vyžadovaný zákonem. Předmětem stavebního řízení vedeného stavebním úřadem na základě žádosti o vydání stavebního povolení ze dne 25. 6. 2019 byla zamýšlená kompletní revitalizace obvodového pláště bytového domu spočívající v zateplení obvodového pláště kontaktním zateplovacím systémem, zateplení střešní konstrukce, výměně střešních oken s částečnou výměnou střešní krytiny, výměně oken a balkónových dveří, výměně zábradlí na balkónech, rekonstrukci podlah lodžií. Žalobkyně namítala, že okna, balkónové dveře, zábradlí a podlahy na balkónech (lodžiích) jsou v jejím vlastnictví a její vůle smí být nahrazena jen za zákonem stanovených podmínek. [5] Žalovaný dle názoru žalobkyně zcela účelově směšuje mezi obsahem vlastnického práva k bytové jednotce a obsahem vlastnického práva ke spoluvlastnickému podílu na společných částech budovy a pozemcích, a to jen za tím účelem, aby revitalizace proběhla v rozsahu zahrnujícím všechny části tvořící vnější obal budovy. Namítala, že žalovaný se mýlí v řešení právní otázky, kdo je oprávněn udělit souhlas se zásahem do části vnějšího obalu budovy. Prohlášení vlastníka přijaté za účinnosti zákona o vlastnictví bytů, je nesouladné se zněním § 1160 občanského zákoníku, který sporné stavební části (okna, balkónové dveře, zábradlí a podlaha balkónu a lodžií atp.) řadí mezi společné části budovy. Z toho důvodu stavební úřad žádal doložení souhlasu všech vlastníků se zásahem do soukromých částí domu, v SVJ ale takové hlasování nikdy neproběhlo. Podle žalobkyně odsouhlasilo shromáždění vlastníků dne 30. 11. 2017 revitalizaci jen společných částí domu, ale nedalo souhlas k výměně oken nebo opravě lodžií. [6] Žalobkyně poukázala na znění § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (nový OZ) a související judikaturu, podle které řídíli se právní úpravou OZ z roku 1964 vznik vlastnického práva, musí téže právní úpravě podléhat i posouzení otázky vymezení objektu vlastnického práva – tj. jinými slovy, vymezení bytové jednotky. Při posuzování hmotněprávní otázky, zda jsou lodžie společnými částmi budovy, či součástí jednotky, měl žalovaný vycházet tedy zejména ze zákona o vlastnictví bytů. SVJ nemůže žádat o vydání stavebního povolení k provedení stavební činnosti na „soukromém“ majetku v podobě jednotky a jejích součástí, a to ani se souhlasem takto dotčených vlastníků jednotek, neboť SVJ může jednat jen omezeně, a to pouze ve vztahu ke společným částem domu. Žalobkyně rovněž uvedla, že si okna a balkónové dveře již dříve sama vyměnila, a to v kvalitě, která ani nyní nebude dosažena; proto se ani v tomto směru nemohla smířit s tím, že by se měl její komfort snížit, nehledě k rušivému elementu prováděných stavebních prací. [7] Krajský soud shledal žalobu důvodnou. Zdůraznil, že žalobkyně nabyla vlastnictví k bytové jednotce v roce 2006 a Prohlášení vlastníka ze dne 13. 2. 2006 bylo učiněno před nabytím účinnosti nového občanského zákoníku. Ve smyslu § 3063 tohoto zákona je tak třeba vycházet u bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně z právní úpravy účinné před 1. 1. 2014, tedy z úpravy zákona o vlastnictví bytů a není správný názor žalovaného, který vycházel z § 1160 nového občanského zákoníku. Soud k otázce, jaký vliv má prohlášení vlastníka budovy na určení společných části domu, poukázal na závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 1. 8. 2014, sp. zn. 26 Cdo 886/2013, a neshledal žádné důvody, proč by se měl od jeho názorů odchýlit. Z Prohlášení vlastníka je tak dle krajského soudu jednoznačně zjevné, že jak lodžie, tak i okna a dveře (včetně těch na lodžii) jsou součástí bytové jednotky ve vlastnictví žalobkyně, a nemůže se tak jednat o společné části budovy. Závěr žalovaného o tom, že lodžie i okna a dveře, které byly dle Prohlášení vlastníka vymezeny jako součást bytové jednotky žalobkyně, jsou společnými částmi domu, není správný. [8] Soud se poté zabýval tím, zda žalobkyně dala souhlas se zásahem do oken, balkónových dveří, zábradlí a podlahy na lodžii v jejím vlastnictví. Soud po provedeném dokazování během ústního jednání označil mezi účastníky za nesporné, že stěžovatel jako stavebník k žádosti o stavební povolení nedoložil souhlas žalobkyně na projektové dokumentaci nebo situačním výkresu. Soud proto musel přistoupit k hodnocení toho, zda žalobkyně souhlasila s revitalizací domu na shromáždění vlastníků dne 30. 11. 2017. Usnesením z téhož dne rozhodlo shromáždění vlastníků mimo jiné o revitalizaci domu, sloučení projektové dokumentace na střechu a zateplení, podání žádosti o stavební povolení, spolupráci na zajištění dotace na revitalizaci domu, a to 100 % přítomných vlastníků, včetně žalobkyně. [9] K tomu soud nejprve uvedl, že pojem „revitalizace domu“ je dosti obecný a nelze z něj jednoznačně a bez pochybností shledat, zda se tím myslela toliko revitalizace střechy a zateplení domu, či zda daná revitalizace měla zahrnovat i výměnu oken a dveří a opravu a úpravu lodžií v celém domě. Daný problém neřeší ani projektová dokumentace, která byla přiložena k žádosti o stavební povolení ze dne 25. 6. 2019, podle níž se jednalo o kompletní revitalizaci obvodového pláště stávajícího bytového domu spočívající v zateplení obvodového pláště kontaktním zateplovacím systémem, zateplení střešní konstrukce, výměně střešních oken s částečnou výměnou střešní krytiny, výměně oken a balkonových dveří, výměně zábradlí na balkonech, rekonstrukci podlah lodžií, neboť ta byla vypracována až v únoru 2018. Nelze usuzovat na to, že by žalobkyně udělila souhlas na shromáždění vlastníků dne 30. 11. 2017 podle projektové dokumentace vypracované až o 3 měsíce později. Nejasné odsouhlasení revitalizace žalobkyní krajský soud dále dovodil z hlasování v období od října 2018 do 29. 6. 2022, kdy jednotliví vlastníci bytových jednotek hlasovali o tom, zda souhlasí, nebo nesouhlasí s výměnou svých oken a revitalizací svých lo