8 As 274/2024 — Nejvyšší správní soud

8 As 274/2024- 64 - text  8 As 274/2024-72 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Petra Mikeše a soudců Milana Podhrázkého a Jitky Zavřelové v právní věci žalobkyně: Nestlé Česko s.r.o., se sídlem Mezi vodami 2035/31, Praha 4, zast. Mgr. Miroslavem Osladilem, advokátem se sídlem Sokolovská 668/136d, Praha 8, proti žalovanému: Úřad průmyslového vlastnictví, se sídlem Antonína Čermáka 1057/2a, Praha 6, za účasti osoby zúčastněné na řízení: M. K., zast. Mgr. Tomášem Bejčkem, advokátem se sídlem Dukelských hrdinů 976/12, Praha 7, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 8. 3. 2022, čj. CZ/EP 1790495/D22053543/2022/ÚPV, o kasační stížnosti osoby zúčastněné na řízení proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 10. 2024, čj. 9 A 80/2023-68, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Osoba zúčastněná na řízení je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 6 134,70 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce Mgr. Miroslava Osladila, advokáta. Odůvodnění: [1] Nejvyšší správní soud posuzoval rozsah ochrany plynoucí z evropského patentu. Konkrétně řešil, jak vyložit jeden ze znaků nezávislého nároku evropského patentu ve spojení s popisnou a výkresovou částí patentu a to s ohledem na požadavek vynálezecké novosti. Za tímto účelem obecně definoval, co se rozumí technickým ekvivalentem, a zabýval se naplněním jeho znaků. Kromě toho zkoumal, zda správní soud nepřípustně změnil předmět určovacího řízení tím, že provedl předmět určení jako důkaz. Konečně hodnotil postup správního soudu, který nepřihlédl ke znaleckému posudku proto, že zodpověděl právní a nikoli odbornou otázku. I. Vymezení věci [2] Žalobkyně požádala žalovaného dle § 67 zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích (dále „zákon o vynálezech“), aby určil, zda „JOJO Prázdninový kalendář“ (předmět určení) náleží do rozsahu ochrany evropského patentu č. 1 790 495 nazvaného „Čajový kalendář“ (dále „evropský patent“), jehož majitelem je osoba zúčastněná na řízení. Žalovaný vydal dne 12. 5. 2022 v určovacím řízení rozhodnutí čj. CZ/EP 1790495/D21080309/2021/ÚPV, kterým deklaroval, že předmět určení spadá do rozsahu ochrany evropského patentu, protože vykazuje všechny podstatné znaky uvedené v prvním nezávislém nároku evropského patentu. Předseda žalovaného v záhlaví uvedeným rozhodnutím zamítl rozklad žalobkyně a potvrdil prvostupňové rozhodnutí. [3] Žalobkyně brojila proti rozhodnutí předsedy žalovaného správní žalobou. Namítala, že předmět určení nevykazuje všechny znaky prvního nezávislého nároku evropského patentu, protože způsob uchycení dárkových předmětů ve vložce předmětu určení se liší od způsobu uchycení dárkových předmětů ve vnitřní vložce podle prvního nezávislého nároku. Předmět určení totiž využívá k uchycení dárkových předmětů výseky ve vnitřní vložce, zatímco první nezávislý nárok k témuž účelu využívá průseky. První nezávislý nárok tak neumožňuje jiný způsob bezpečného upevnění čajových sáčků než pomocí dvou průseků, nebo jednoho průseku a jednoho výseku, tzn. že do výseku a průseku se zasunou dva diagonálně protilehlé rohy čajových sáčků s přebalem. Naproti tomu v předmětu určení jsou sáčky upevněny vždy pomocí jediného výseku tak, že všechny rohy a okraje sáčků s cukrovinkami jsou uchyceny mezi stranami vnitřní vložky, které jsou následně k sobě přiloženy a zajištěny, aby nemohlo dojít k jejich rozevření. Pro přístup k sáčkům s cukrovinkami jsou na straně vložky přiléhající přímo k vnějšímu obalu desky umístěny poměrně velké obdélníkové výseky. Předmět určení nenaplnil ani další znaky prvního nezávislého nároku, neboť sloužil k uchycení sáčků s cukrovinkami, nikoli čajových sáčků. [4] Městský soud v Praze žalobě vyhověl a rozhodnutí předsedy žalovaného zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Konstatoval, že předmět určení se odlišuje od evropského patentu v podstatných znacích nezbytných pro technický účinek kalendáře, a to ve výsecích a s tím souvisejícím jiným uspořádáním vnitřní vložky, které neodpovídá podobě a zejména úloze průseků v prvním nezávislém nároku. Výseky ve vnitřní vložce předmětu určení slouží k zabezpečení dárkových předmětů tak, aby nedošlo k jejich propadnutí uvnitř kalendáře a zmaření radosti z dárkového produktu. Uzpůsobení vnitřní lepenkové složky pro umísťování produktů je tedy jiné. Jediným podstatným a shodným znakem obou kalendářů je vynětí dárkových předmětů skrze protilehlá perforovaná okénka na zadní a přední straně vnějšího obalu. To však nestačí ke shodě podstatných znaků evropského patentu a předmětu určení. [5] Dle městského soudu nelze ztotožňovat pojmy průsek a výsek. Oba slouží k uchycení dárkových předmětů za předpokladu, že i vnitřní vložka každého z posuzovaných kalendářů je tomu uzpůsobena. Podstatným a shodným znakem předmětu určení a prvního nezávislého nároku je sice lepenková deska, ale její uzpůsobení v předmětu určení ji funkčně odlišuje od prvního nezávislého nároku evropského patentu. Podstatný odlišující prvek od znaku (2) prvního nezávislého nároku (lepenkové desky mající v sobě řadu průseků upravených pro přijmutí a uvolnitelné upevnění čajových sáčků s přebalem) spočívá v tom, že vnitřní lepenková deska předmětu určení je rozdělena přehyby na tři části: prostřední plnou část a k ní z každé strany přiléhající přehnutou část s výseky. Zatímco čajové sáčky jsou do kalendáře umístěny zasunutím dvou protilehlých rohů přebalů do průseků, v předmětu určení jsou sáčky s cukrovinkami umístěny mezi dvě přiléhající strany vnitřní vložky, čímž jsou okraje a rohy sáčků přichyceny mezi stranami vložky a zabezpečeny před propadnutím při manipulaci s kalendářem. Průseky neplní shodnou technickou funkci jako výseky, neboť nezajišťují sáčky proti propadnutí pomocí překlopení okrajových částí vnitřní vložky, ale skrze zasunutí protilehlých rohů sáčků do průseků. Technické řešení obou kalendářů je tedy zcela jiné. [6] Městský soud nedal žalobkyni za pravdu, pokud jde o její žalobní bod, že předmět určení a první nezávislý nárok evropského patentu se liší v názvu kalendáře nebo v druhu dárkových předmětů. Podle městského soudu totiž název patentu a dárkový předmět nejsou samy o sobě znaky technického řešení. [7] Městský soud uzavřel, že na jeho právním posouzení nemůže nic změnit ani znalecký posudek Ing. J. Sedláka č. 202/2022. Znalecký posudek není nezávislý, protože jeho vypracování zadala advokátní kancelář zastupující žalobkyni. Je pouze doplňujícím podkladem, žalovaný dospěl skrze vlastní posouzení právní otázky k témuž závěru jako znalec. Znalecký posudek byl také zadán k vypracování právní, nikoli znalecké otázky. Žalovaný nebyl v určovacím řízení vázán závěry znaleckého posudku. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalobkyně [8] Osoba zúčastněná na řízení (dále „stěžovatel“) napadla rozsudek městského soud kasační stížností. Stěžovatel předně namítal nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku pro nedostatek důvodů a nesrozumitelnost. Městský soud naprosto rezignoval na analýzu znaků evropského patentu a posouzení jejich přítomnosti v předmětu určení, a nevysvětlil, proč je funkce průseků dle prvního nezávislého nároku odlišná od funkce výseků v předmětu určení. Nepřihlédl k závěrům znaleckého posudku. Použil termín kvalifikované analýzy pro účely posuzovaného technického řešení a patentových znaků jejich užití, který nijak blíže nevysvětlil. Městský soud navíc nesrozumitelně smísil několik znaků (vybavení a uzpůsobení lepenkové vložky umožňující upevnění čajových sáčků do diagonálních průseků), které ani nejsou součástí prvního nezávislého nároku. Právní závěr městského soudu o odlišnosti podstatných znaků evropského patentu a předmětu určení je taktéž nesrozumitelný, protože není zřejmé, jaké znaky soud analyzoval a co bylo jejich předmětem. [9] Stěžovatel měl za to, že městský soud porušil zásadu, podle které ochrana patentu vyplývá ze znění patentových nároků (konkrétně prvního nezávislého nároku) a pouze k jejich výkladu se použije popis technického řešení či výkresy. Patentový nárok je formulován obecně, popisuje rámcově určité technické řešení pomocí obecných znaků, nikoli konkrétní řešení. Soud chybně považoval za předmět ochrany to, co bylo uvedeno v příkladech provedení nebo vyobrazeno ve výkresech. Uspořádání průseků v protilehlých diagonálách nebylo součástí prvního nezávislého nároku, ale závislých nároků 4 až 6. Znak „řada průseků“ uvedený v prvním nezávislém nároku zahrnuje i výseky použité v předmětu určení. V obou případech proseknutí chybí část materiálu, nelze stanovit přesnou hranici, kde končí průsek a začíná výsek. Při výkladu těchto pojmů je nutné zohlednit celý patentový dokument (systematický výklad). Ze znění závislých nároků 5 a 6 plyne, že průsekem jsou též proseknuté chlopně nebo výseky určitého tvaru. Průseky jsou navíc