2 As 127/2025 – Nejvyšší správní soud

2 As 127/2025- 50 - text  2 As 127/2025 - 55 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Sylvy Šiškeové a soudců Tomáše Kocourka a Evy Šonkové v právní věci žalobkyně: Autoškola  Letná s.r.o., se sídlem Ovenecká 849/3, Praha 7, zast. JUDr. Emilem Flegelem, advokátem, se sídlem K Chaloupkám 3170/2, Praha 10, proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje, se sídlem Zborovská 81/11, Praha 5, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2024, č. j. 122445/2024/KUSK/OSŽPS/RAU, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2025, č. j. 52 A 25/202435, takto: I. Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 26. 5. 2025, č. j. 52 A 25/202435, se ruší. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 10. 2024, č. j. 122445/2024/KUSK/OSŽPS/RAU, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 28 497,40 Kč, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jejího zástupce, JUDr. Emila Flegela, advokáta. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Městský úřad Lysá nad Labem dne 31. 5. 2013 vyzval žalobkyni, aby uhradila částku ve výši 500 Kč, případně aby sdělila údaje o totožnosti řidiče vozidla. Nezjištěný řidič motorového vozidla, jehož je žalobkyně provozovatelkou, se totiž dopustil přestupku podle § 125c odst. 1 písm. f) bodu 4 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (zákon o silničním provozu), tím, že dne 26. 5. 2023 v obci Starý Vestec překročil nejvyšší dovolenou rychlost v obci. [2] Žalobkyně v reakci na výzvu označila jako řidiče N. L. B. s bydlištěm ve Spojených státech amerických. Městský úřad žalobkyni vyzval k doplnění údaje o datu narození řidiče, a poté, co na výzvu nereagovala, dne 1. 8. 2023 věc odložil, neboť nezjistil osobu řidiče. Téhož dne vydal městský úřad příkaz, jímž uznal žalobkyni vinnou ze spáchání přestupku provozovatele vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu a uložil jí pokutu ve výši 1 500 Kč. Žalobkyně podala proti příkazu odpor. [3] Rozhodnutím ze dne 11. 9. 2023 shledal městský úřad žalobkyni vinnou stejným přestupkem a uložil jí opět pokutu ve výši 1 500 Kč a povinnost nahradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání, na jehož základě žalovaný rozhodnutí městského úřadu ze dne 11. 9. 2023 zrušil. Městskému úřadu vytkl, že před zahájením řízení o přestupku provozovatele vozidla neučinil nezbytné kroky ke zjištění totožnosti řidiče. [4] Rozhodnutím ze dne 15. 8. 2024 městský úřad žalobkyni opět shledal vinnou týmž přestupkem a uložil jí pokutu ve stejné výši jako v rozhodnutí ze dne 11. 9. 2023. V odůvodnění uvedl, že navzdory nezbytným krokům ke zjištění konkrétní osoby nebyl řidič zjištěn. [5] Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně odvolání. Namítla, že městský úřad zjistil totožnost řidiče vozidla, a proto byl povinen řešit přestupek s ním, a nikoli se žalobkyní jako provozovatelkou vozidla. Dále tvrdila, že poté, co s ní městský úřad nezákonně zahájil řízení jako s provozovatelkou vozidla, nemohl již následně zjišťovat osobu řidiče a požadovat podání vysvětlení, potažmo s touto osobou následně zahajovat správní řízení. Tato vada byla podle žalobkyně nezhojitelná, neboť je třeba nejprve učinit kroky nezbytné ke zjištění a potrestání pachatele přestupku a až následně případně zahájit řízení s provozovatelem vozidla, nikoli opačně. [6] Žalovaný odvolání zamítl a rozhodnutí městského úřadu potvrdil rozhodnutím, které je předmětem tohoto soudního přezkumu. Proti rozhodnutí žalovaného se žalobkyně bránila u Krajského soudu v Praze, který žalobu zamítl. Napadené rozhodnutí bylo podle krajského soudu přezkoumatelné. Námitku týkající se nemožnosti zjišťovat po zahájení řízení o přestupku provozovatele vozidla údaje o totožnosti řidiče shledal krajský soud nedůvodnou s odkazem na svůj rozsudek ze dne 8. 12. 2021, č. j. 50 A 2/202125. Správní orgány dostály judikaturním požadavkům ohledně povinnosti kontaktovat označeného řidiče s bydlištěm v zahraničí. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [7] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) v kasační stížnosti namítla, že krajský soud nesprávně vypořádal námitku nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí. Krajský soud tuto námitku vadně rekapituloval v bodě 8 napadeného rozsudku. Žalobkyně totiž nenamítala, že žalovaný vypořádal námitku až v samotném rozhodnutí, ale že její odvolací námitku v napadeném rozhodnutí nijak nevypořádal. Stěžovatelka nesouhlasí s reakcí krajského soudu na tuto svou námitku v bodech 15 a 17 napadeného rozsudku. Nepřezkoumatelnost neshledávala v tom, že „něčemu nerozumí“, ale v tom, že podle jejího přesvědčení nebylo možné její odvolací námitku vypořádat tak, jak učinil žalovaný, tedy že „předmětná námitka byla v rámci pokračujícího správního řízení vypořádána, jak je výše podrobně popsáno“. Stěžovatelka v žalobě namítala, že není jasné, jaká konkrétní pasáž napadeného rozhodnutí má představovat ono „výše podrobně popsáno“, jelikož se jednalo o deset stran textu. [8] Napadené rozhodnutí bylo tedy podle stěžovatelky z těchto důvodů nepřezkoumatelné. Krajský soud posoudil tuto žalobní námitku nesprávně. [9] Krajský soud také nevypořádal otázku splnění podmínek podle § 125f odst. 5 písm. a) zákona o silničním provozu. Správní orgány podle stěžovatelky zahájily řízení o přestupku provozovatele vozidla dříve, než učinily nezbytné kroky ke zjištění pachatele přestupku, a tyto kroky činily až dodatečně, v době, kdy již bylo řízení s provozovatelem zahájeno. Rozsudek krajského soudu č. j. 50 A 2/202125, z něhož napadený rozsudek vychází, na projednávanou věc nedopadá. [10] Stěžovatelka dále nesouhlasí s vypořádáním své žalobní námitky, podle níž správní orgány ignorovaly skutečnost, že stěžovatelka v průběhu řízení sdělila novou kontaktní adresu řidiče vozidla. Správní orgány rozhodly o stěžovatelčině přestupku, aniž se snažily řidiče na této adrese kontaktovat. Stěžovatelka nesouhlasí se závěrem krajského soudu, že správní orgány nebyly povinny se o doručení na tuto adresu pokusit. [11] Stěžovatelka dále namítla, že krajský soud v napadeném rozsudku převzal tvrzení žalovaného z vyjádření k žalobě týkající se jejích údajných obstrukcí. Správní orgán však zásadně nemůže uplatňovat nová tvrzení až ve vyjádření k žalobě; k tomu stěžovatelka odkázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu (NSS) ze dne 27. 6. 2011, č. j. 4 As 21/201160. [12] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že stěžovatelka nepředestírá žádný důvod přijatelnosti kasační stížnosti. Ztotožnil se s napadeným rozsudkem, na nějž kasační námitky reagují zcela minimálně. K doručování označenému řidiči žalovaný uvedl, že správní orgány postupovaly v souladu s judikaturou NSS a nelze jim vytýkat nezákonný postup. Žalovaný ve vyjádření k žalobě neuplatnil nové skutkové tvrzení, nýbrž pouze tvrdil, že řetězení adres se může jevit jako obstrukční. Krajský soud navíc své rozhodné závěry nezaložil na obstrukčním charakteru stěžovatelčina jednání. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [13] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. [14] Ve věcech, v nichž před krajským soudem rozhodoval specializovaný samosoudce [§ 31 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (s. ř. s.)], se NSS zabývá též otázkou, zda kasační stížnost svým významem podstatně přesahuje vlastní zájmy stěžovatele (§ 104a s. ř. s.). Neníli tomu tak, soud ji odmítne jako nepřijatelnou (usnesení NSS ze dne 26. 4. 2006, č. j. 1 Azs 13/200639, č. 933/2006 Sb. NSS, a ze dne 16. 6. 2021, č. j. 9 As 83/202128, č. 4219/2021 Sb. NSS, body 11 a 12). [15] Jedním z důvodů přijatelnosti kasační stížnosti je i to, že se danou právní otázkou NSS dosud vůbec či plně nezabýval, jinými slovy, že jde o věc kasačním soudem dosud nejudikovanou. V projednávané věci je rozhodnou právní otázkou, zda může správní orgán po zahájení řízení s provozovatelem vozidla podle § 125f odst. 1 zákona o silničním provozu napravit své procesní pochybení, jehož se dopustil před odložením věci přestupku nezjištěného řidiče. Přímo touto otázkou se NSS ve své judikatuře zatím nezabýval. Při jejím řešení je však třeba vyjít z judikatury kasačního soudu k souvisejícím otázkám, kterou krajský soud podle názoru NSS nesprávně vyložil, i z tohoto důvodu je proto kasační stížnost přijatelná. [16] Kasační stížnost je tedy přijatelná, není však důvodná. III. 1 Rozhodnutí žalovaného je přezkoumatelné [17] NSS se nejprve zabýval kasační námitkou, v níž stěžovatelka nesouhlasila se způsobem, jakým krajský soud vypořádal její námitku nepřezkoumatelnosti rozhodnutí žalovaného. Kasační soud, stejně jako krajský soud, shledal napadené rozhodnutí přezkoumatelným. Musí však korigovat závěry, jež krajský soud při vypořádání této žalobní námitky učinil. [18] Krajský soud v bodech 8 a 15 svého