2 As 164/2025 — Nejvyšší správní soud

2 As 164/2025- 24 - text  2 As 164/2025 - 31 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: Společenství vlastníků jednotek bytového areálu HVĚZDA B, dům č. p. 439, se sídlem Křenova 439/13, Praha 6, zast. JUDr. Davidem Novákem, Ph.D., advokátem, se sídlem Na okraji 439/44, Praha 6, proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy, se sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j. MHMP 251353/2025, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 11 A 56/202528, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 9. 7. 2025, č. j. 11 A 56/202528, se zrušuje. II. Rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 3. 2025, č. j. MHMP 251353/2025, se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný nemá právo na náhradu nákladů řízení o žalobě ani o kasační stížnosti. IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o žalobě a o kasační stížnosti ve výši 26 404,10 Kč k rukám jeho zástupce JUDr. Davida Nováka, Ph.D., advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] Žalobce, společenství vlastníků jednotek (dále jen „SVJ“), podal dne 9. 8. 2024 žádost o povolení pokácet jeden kus břízy bělokoré (Betula pendula) rostoucí na pozemku parc. č. X v katastrálním území V., P. Y (dále jen „strom“). Uvedl, že se strom nachází v blízkosti chodníku a podle odborného vyjádření správce zeleně v areálu je ve velmi špatném stavu. Strom je prorostlý houbou a prohnilý natolik, že hrozí jeho rozlomení či pád. [2] Úřad městské části Praha 6 (dále jen „správní orgán I. stupně“) usnesením ze dne 15. 8. 2024, č. j. MCP6 295082/2024, řízení přerušil a současně vyzval žalobce k odstranění vad žádosti, tj. k doložení souhlasu dvou třetin spoluvlastníků pozemku, na němž se strom nachází. [3] Žalobce doplnil svoji žádost dne 2. 12. 2024. K požadovanému doložení souhlasu dvou třetin spoluvlastníků pozemku uvedl, že ten není nutný. Žalobce je totiž osobou, která ze zákona sdružuje spoluvlastníky pozemku, a to i za účelem správy pozemku. [4] Správní orgán I. stupně usnesením ze dne 6. 12. 2024, č. j. MCP6 1079076/2024, řízení o žádosti zastavil z důvodu marného uplynutí lhůty pro její doplnění. Přípisem ze dne 9. 12. 2024 reagoval na doplnění žádosti žalobce tak, že pokácení stromu nelze považovat za běžnou správu společného pozemku. Jedná se o rozhodnutí o významné záležitosti týkající se společné věci, a proto bylo k žádosti potřeba doložit souhlas alespoň dvou třetin spoluvlastníků pozemku. [5] Proti usnesení ze dne 6. 12. 2024 žalobce brojil odvoláním. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 22. 1. 2025, č. j. MCP6 0020485/2025, zrušil toto usnesení postupem podle § 87 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Dospěl totiž k závěru, že doplnění žádosti bylo učiněno včas. [6] Dne 28. 1. 2025 správní orgán I. stupně vydal usnesení č. j. MCP6 0071572/2025 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), kterým řízení o žádosti opět zastavil. Uvedl, že žalobce v určené lhůtě neodstranil vadu žádosti spočívající v nedoložení souhlasu alespoň dvou třetin spoluvlastníků pozemku. [7] Proti prvostupňovému rozhodnutí podal žalobce odvolání. Žalovaný o odvolání rozhodl rozhodnutím ze dne 25. 3. 2025, č. j. MHMP 251353/2025 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Žalovaný výrokem I napadeného rozhodnutí doplnil výrok prvostupňového rozhodnutí o část textu upřesňující identifikaci žalobce a jeho zástupce. Výrokem II pak prvostupňové rozhodnutí ve zbytku potvrdil. Ztotožnil se se správním orgánem I. stupně, že žalobce byl povinen k žádosti přiložit souhlas alespoň dvou třetin spoluvlastníků pozemku. V posuzované věci bylo nutné postupovat podle obecné úpravy podílového spoluvlastnictví uvedené v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „NOZ“). Kácení vzrostlých dřevin v rozsahu větším než 40 m2 nelze považovat za běžnou správu společné věci podle § 1128 odst. 1 NOZ, ale za rozhodnutí o významné záležitosti, k němuž je podle § 1129 odst. 1 NOZ třeba souhlasu dvou třetin spoluvlastníků. [8] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí žalobou podanou k Městskému soudu v Praze (dále jen „městský soud“), který žalobu zamítl rozsudkem ze dne 9. 7. 2025, č. j. 11 A 56/202528. [9] Městský soud uvedl, že ke kácení dřevin rostoucích mimo les je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Žádost musí obsahovat náležitosti stanovené vyhláškou č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení (dále jen „vyhláška č. 189/2013 Sb.“). Mezi tyto náležitosti patří i doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu žadatele k příslušným pozemkům, včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením. [10] Městský soud dospěl k závěru, že pokácení vzrostlého stromu nacházejícího se na pozemku, jehož podílovými spoluvlastníky jsou vlastníci bytů spravovaných žalobcem, nespadá pod specifika právní úpravy bytového spoluvlastnictví. Správa bytů a režim povolení kácení vzrostlých stromů a dřevin na pozemku nejsou totožné. [11] Rozhodnutí spoluvlastníků pozemku podat žádost o povolení kácení dřevin nacházejících se na pozemku v podílovém spoluvlastnictví přesahuje rámec právní úpravy bytového spoluvlastnictví a správy domu a pozemku. Správní orgány důvodně neaplikovaly § 1189 a § 1190 NOZ a správně posoudily podmínky souhlasu spoluvlastníků podle právní úpravy tzv. běžného spoluvlastnictví, tj. podle § 1128 a § 1129 NOZ. Kácení vzrostlých dřevin může být podle konkrétních podmínek zásadním zásahem do společné věci, a proto jej nelze automaticky bez dalšího považovat za běžnou správu. Uvedenému závěru nasvědčuje ostatně i sama právní úprava, požadujeli pro provedení kácení takových dřevin souhlas dotčeného správního orgánu na úseku ochrany životního prostředí, který je vydáván na základě žádosti oprávněné osoby po provedeném správním řízení. Již tato okolnost vylučuje posouzení věci jako součásti běžné správy nemovitosti ve spoluvlastnictví více než 250 subjektů, jak ostatně zdůraznil žalovaný v napadeném rozhodnutí. [12] Městský soud uzavřel, že správní orgány nepochybily, pokud dospěly k závěru, že žádost o vydání povolení ke kácení stromu se týká pozemku ve spoluvlastnictví osob. Podle stanov žalobce lze sice za osobu způsobilou podat žádost považovat žalobce, nicméně k žádosti je nutné doložit souhlas spoluvlastníků s minimálně dvoutřetinovým podílem. [13] Na tomto závěru nic nemění ani námitky žalobce týkající se nepřiměřených nároků na rozhodování spoluvlastníků. Městský soud nezpochybnil potřebu aplikovat princip zjednodušení rozhodování o správě společné věci v poměrech bytového spoluvlastnictví, nicméně tento princip nemůže být povýšen nad obecnou úpravu rozhodování spoluvlastníků o důležité změně, jakou může být kácení vzrostlých dřevin na spoluvlastněném pozemku. Aplikace principu zjednodušení rozhodování o správě nemůže být upřednostněna pouze na základě obtížnosti obstarat potřebný souhlas dvoutřetinové většiny spoluvlastníků, když právní úprava řízení o povolení kácení na žádost oprávněného subjektu neumožňuje zohlednit tyto okolnosti. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalovaného [14] Proti rozsudku městského soudu podal žalobce (dále též „stěžovatel“) kasační stížnost, jejíž důvody podřadil pod § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [15] Stěžovatel se neztotožnil s výkladem žalovaného a městského soudu, neboť nereflektuje specifika právní úpravy bytového spoluvlastnictví. Souhlas spoluvlastníků pozemku s kácením stromu by byl v posuzované věci nadbytečný a nebylo jej nutné po stěžovateli vyžadovat. Pokud je žadatelem přímo osoba zodpovědná za správu nemovitostí a reprezentující spoluvlastníky pozemku, pak jde o totožný případ, jako by byl žadatelem sám vlastník pozemku, resp. většina spoluvlastníků. Právní názor žalovaného i městského soudu popírá podstatu právní úpravy bytového spoluvlastnictví. [16] Stěžovatel poukázal na § 1189 a § 1190 NOZ, z nichž plyne, že péče o zeleň na pozemku ve spoluvlastnictví vlastníků jednotek je součástí správy domu a pozemku. Zákon ani stanovy stěžovatele nesvěřují rozhodování o kácení dřevin do kompetence shromáždění. Jedná se o záležitost běžné správy, o které přísluší rozhodnout výboru. [17] Stěžovatel upozornil, že § 1128 a § 1129 NOZ se týkají běžného spoluvlastnictví, nikoli spoluvlastnictví bytového. Žalovaný i městský soud pochybili, pokud tato ustanovení aplikovali na posuzovanou věc. [18] Právní úprava bytového spoluvlastnictví vychází z principu zjednodušení rozhodování o správě společné věci v poměrech bytového spoluvlastnictví. Opačný výklad by paralyzoval možnosti faktické správy pozemku na neúnosnou míru a kladl by nepřiměřené nároky na rozhodování. Spoluvlastníci pozemku již svou vůli ohledně správy nemovitostí vyjádřili, když ji rozhodnutím shromáždění svěř