Nejvyšší správní soud 21 As 6/2026

Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 26. 1. 2026 kasační stížnost navrhovatele (dále jen „stěžovatel“) směřující proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 1. 2026, č. j. 59 Na 21/2025 8.

Jelikož stěžovatel současně s podáním kasační stížnosti nezaplatil soudní poplatek ani nedoložil, že je v řízení o kasační stížnosti zastoupen advokátem ve smyslu § 105 odst. 2 soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), vyzval jej Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 28. 1. 2026, č. j. 21 As 6/2026 – 8, k zaplacení soudního poplatku za kasační stížnost a k předložení plné moci udělené jím advokátovi k zastupování v řízení o kasační stížnosti ve lhůtě 15 dnů od doručení usnesení.

Usnesení č. j. 21 As 6/2026 – 8 bylo stěžovateli doručeno dne 10. 2. 2026 (viz doručenka na č. l. 8 spisu Nejvyššího správního soudu). Posledním dnem lhůty k zaplacení soudního poplatku a k předložení plné moci udělené advokátovi tudíž byla středa 25. 2. 2026. Stěžovatel však do tohoto dne (ani k datu vydání tohoto rozhodnutí) soudní poplatek nezaplatil, a to i přesto, že byl o negativních důsledcích nesplnění poplatkové povinnosti řádně poučen. Nejvyšší správní soud proto řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) s. ř. s., ve spojení s § 9 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Pro úplnost Nejvyšší správní soud dodává, že ačkoli stěžovatel neodstranil ani další vadu své kasační stížnosti, a to absenci povinného zastoupení advokátem, přestože k tomu byl usnesením ze dne 28. 1. 2026 rovněž vyzván, nepostupoval podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s., za použití § 120 s. ř. s. Postup spočívající v zastavení řízení pro nezaplacení soudního poplatku má totiž přednost před odmítnutím návrhu pro absenci právního zastoupení advokátem (srov. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 3. 2017, č. j. 3 As 240/2016 70, či ze dne 22. 3. 2018, č. j. 8 As 227/2017 35).

O náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti rozhodl Nejvyšší správní soud za použití § 60 odst. 3, věty první s. ř. s., ve spojení s § 120 téhož zákona tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť řízení o kasační stížnosti bylo zastaveno.