22 As 233/2025 — Nejvyšší správní soud

22 As 233/2025- 69 - text  22 As 233/2025-74 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Jana Kratochvíla a Tomáše Foltase, v právní věci žalobce: Statutární město Děčín, zastoupený Mgr. Narcisem Tomáškem, advokátem se sídlem U Starého mostu 111/4, Děčín, proti žalovanému: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, se sídlem třída Kpt. Jaroše 1926/7, Brno, proti rozhodnutí předsedy žalovaného ze dne 3. 12. 2024, čj. ÚOHS-45766/2024/161, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 9. 2025, čj. 62 Af 4/2025-69, takto: I. Kasační stížnost s e zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Nejvyšší správní soud v tomto rozsudku rozhodl, že zásada transparentnosti se projevuje i v požadavcích na obsah zprávy o hodnocení návrhu podle § 148 odst. 5 zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Zpráva musí být dostatečně podrobná, tedy především obsahovat posouzení všech hodnotících kritérií předem stanovených v zadávací dokumentaci, aby byl postup zadavatele v otevřené soutěži o návrh přezkoumatelný, a tedy transparentní. [2] Žalobce dne 26. 9. 2022 zahájil otevřenou soutěž o návrh s názvem „Dvoufázová výtvarná soutěž o návrh – Pohádková kašna Děčín“. Jejím předmětem bylo zhotovení návrhů soch pro secesní kašnu na Masarykově náměstí v Děčíně. Kašna je kulturní památkou a návrhy soch mohly být zhotoveny ve dvou možných variantách. První možností bylo zhotovení bronzové repliky původní sochy. Druhou volná sochařská figurální tvorba z libovolného materiálu, která se měla vztahovat k příběhu o Loubském prameni. Otevřená soutěž měla dvě fáze. V obou měla porota hodnotit následující kritéria: (i) celková výtvarná úroveň návrhu, kvalita provedení a naplnění soutěžních podmínek, (ii) začlenění návrhu do určeného prostoru a (iii) hospodárnost a proveditelnost návrhu. Ve druhé fázi bylo přidané (iv) kritérium, podle kterého bylo v případě soch z bronzu nebo jiných materiálů dle jejich povahy, předmětem hodnocení i portfolio slévače. S autorem/y vítězného návrhu mělo být následně jednáno o zadání veřejné zakázky v jednacím řízení bez uveřejnění. Předpokládaná hodnota veřejné zakázky měla činit 15 mil. Kč bez DPH. [3] Žalovaný shledal, že se žalobce dopustil dvou přestupků podle § 268 odst. 1 písm. a) zákona o zadávání veřejných zakázek. [4] Žalobce v prvé řadě v obou fázích otevřené soutěže o návrh nedodržel zásadu transparentnosti zakotvenou v § 6 odst. 1 zákona o zadávání veřejných zakázek. V dokumentaci o soutěži o návrh, resp. zejména ve zprávě o hodnocení soutěžních návrhů („Protokol o průběhu 1. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 17. 2. 2023 a „Protokol o průběhu 2. fáze výtvarné soutěže o návrh“ ze dne 24. 8. 2023, dále společně jen „protokoly“), totiž nebyly uvedeny důvody stanovení pořadí návrhů a hodnocení všech stanovených kritérií [konkrétně kritérií (iii) a (iv)]. Nadto bylo hodnocení strohé a nevyplývaly z něj důvody, pro které byly některé návrhy ze soutěže vyřazeny. Z protokolů ani nešlo seznat, proč porota vybrala jako vítězný návrh č. 10. Postup žalobce se tím stal nepřezkoumatelným, a tudíž i netransparentním. [5] Žalobce dále ve druhé fázi otevřené soutěže o návrh nedodržel § 148 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek. Nezajistil, aby porota hodnotila anonymní soutěžní návrhy. Identita autorů byla odtajněna před hlasováním ve druhé fázi, tedy před tím, než porota dospěla k finálnímu stanovisku o vítězném návrhu. [6] Za přestupky uložil žalovaný žalobci pokutu ve výši 120 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč. [7] Žalobce podal proti rozhodnutí rozklad. Předseda žalovaného rozklad zamítl. Žalobce se proti rozhodnutí předsedy žalovaného bránil žalobu. [8] Krajský soud žalobu zamítl. [9] Krajský soud přisvědčil závěru žalovaného, že žalobcův postup byl nepřezkoumatelný. Vyložil, že protokoly jsou z hlediska zachycení postupu poroty jedinečnými dokumenty. Z jejich obsahu (či případně z obsahu doplňujících dokumentů vyhotovených v průběhu soutěže) musí jasně a srozumitelně vyplývat, jakým konkrétním způsobem a z jakých konkrétních důvodů byly jednotlivé návrhy hodnoceny a co konkrétně vedlo ke stanovení pořadí návrhů. Hodnocení návrhů musí vycházet ze všech kritérií, která zadavatel stanovil v oznámení o zahájení soutěže o návrh. Případné nedostatky dokumentů nelze dodatečně zhojit svědeckou výpovědí členů poroty. Jsou to totiž právě protokoly, které musí obsahovat dostatečně podrobné informace, aby byl postup zadavatele zpětně přezkoumatelný a tedy transparentní. Ve shodě s žalovaným krajský soud uvedl, že protokoly předložené žalobcem neobsahovaly požadované informace. Materiální znak přestupku tak žalobce naplnil tím, že o vítězném návrhu rozhodl na základě netransparentního a neprůkazného hodnocení. Z protokolů totiž nevyplývá, proč byl vítězným návrhem návrh č. 10. [10] K výši udělené pokuty krajský soud uvedl, že žalovaný při jejím stanovení nepochybil. Žalobce ročně hospodaří s peněžními prostředky v řádu stovek milionů Kč. Pokuta tak nemůže být likvidační, a to ani s ohledem na skutečnost, že momentálně je rozpočet žalobce schodkový. Nadto byla pokuta uložená při samotné spodní hranici zákonného rozpětí. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků [11] Žalobce (stěžovatel) se proti rozsudku krajského soudu bránil kasační stížností. V ní vznesl následující okruhy kasačních námitek: 1. Neporušil zásadu transparentnosti. Pochybení spočívající v neúplných protokolech bylo pouze formální. Nenaplnil materiální stránku tohoto přestupku, a nadto žalovaný neprokázal, jakým způsobem stěžovatel ovlivnil, nebo mohl ovlivnit výběr návrhu. 2. Žalovaný a krajský soud pochybili, pokud nepřistoupili ke svědeckým výpovědím členů poroty. 3. Neporušil povinnost hlasování o anonymních návrzích. 4. Žalovaný při uložení sankce nepřihlédl k majetkové situaci stěžovatele. Měl vzít v potaz i výdajovou stránku jeho rozpočtu, nikoliv pouze příjmovou. 5. Výše pokuty byla nepřiměřená, protože nebyla odvozená od žádné konkrétní peněžní hodnoty spojené s otevřenou soutěží o návrh. 6. Rozsudek krajského soudu je nepřezkoumatelný, protože se krajský soud nevypořádal s argumentací stěžovatele směřující proti způsobu určení výše pokuty. [12] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti setrval na svých závěrech, že postup stěžovatele nebyl transparentní. Z protokolů nelze seznat, jak porota návrhy hodnotila. Tento nedostatek není možné zhojit provedením svědeckých výpovědí. Aby byla dodržená zásada transparentnosti, musí protokoly zachycovat, jakým konkrétním způsobem byly návrhy hodnoceny. Co se týče dodržení anonymity, žalovaný poukázal na skutečnost, že z protokolů jasně vyplývá, že po odtajnění identity autorů došlo k hlasování o vítězném návrhu. Žalovaný nesouhlasil ani s tím, že by výše pokuty byla nepřiměřená. Stěžovatel v zadávací dokumentaci uvedl, že předpokládaná hodnota veřejné zakázky činí 15 mil. Kč. Pro stanovení výše pokuty je ale podstatná celková cena veřejné zakázky. Tu ale nebylo možné zjistit, a proto vyšel v souladu s příslušným zákonným ustanovením z horní hranice 20 mil. Kč. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem III.a Nepřípustné námitky [13] Nejvyšší správní soud se nejprve zabýval přípustností kasační stížnosti, respektive kasačních námitek, a to s ohledem na § 104 odst. 4 soudního řádu správního, podle kterého je kasační stížnost nepřípustná, „opírá-li se jen o jiné důvody, než které jsou uvedeny v § 103, nebo o důvody, které stěžovatel neuplatnil v řízení před soudem, jehož rozhodnutí má být přezkoumáno, ač tak učinit mohl“. (rozsudek NSS čj. 9 Afs 70/2023-73, bod 38). [14] Stěžovatel v kasační stížnosti uvádí, že neporušil zásadu hlasování o anonymních návrzích podle § 148 odst. 4 zákona o zadávání veřejných zakázek. Anonymita autorů návrhů byla podle stěžovatele zachována až do okamžiku, než porota dospěla k finálnímu stanovisku. Hlasování, které proběhlo po odtajnění identity autorů, se netýkalo pořadí návrhů, nýbrž toho, zda je možné s autory návrhů vést jednací řízení bez uveřejnění. [15] Nejvyšší správní soud ze soudního spisu krajského soudu ověřil, že stěžovatel v žalobě tuto námitku neuplatnil, ačkoliv mu v tom nic nebránilo. Na tuto skutečnost ostatně poukázal i žalovaný ve vyjádření k žalobě na straně 7. Ze spisového materiálu v této souvislosti Nejvyšší správní soud ověřil, že námitku směřující proti závěru o porušení anonymity stěžovatel uplatnil i v rozkladu. Krajský soud pak na porušení anonymity v rozsudku poukázal pouze okrajově a podpůrně (v souvislosti s naplněním materiální stránky přestupku). Nelze tak mít ani za to, že by stěžovatel touto námitkou reagoval na novou argumentaci, kterou by poprvé předestřel až krajský soud. Tato kasační námitka je proto nepřípustná podle § 104 odst. 4 soudního řádu správního. [16] Obdobné pla