Nejvyšší správní soud 5 Ads 257/2025 – Uspokojení navrhovatele

Dne 28. 11. 2025 byla Nejvyššímu správnímu soudu doručena kasační stížnost žalobkyně (stěžovatelky) proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové – pobočky v Pardubicích ze dne 11. 11. 2025, č. j. 52 Ad 13/202584, kterým krajský soud odmítl žalobu, jíž se stěžovatelka domáhala zrušení výkazu nedoplatků č. 6542400966, vydaného žalovanou dne 6. 11. 2024, a zastavení exekuce.

Dne 22. 12. 2025 bylo Nejvyššímu správnímu soudu doručeno podání stěžovatelky, jímž prostřednictvím svého zástupce bere svou kasační stížnost v plném rozsahu zpět.

V souladu s dispoziční zásadou, která ovládá správní soudnictví, může navrhovatel disponovat řízením nebo jeho předmětem a může tedy i vzít svůj návrh zcela nebo zčásti zpět, dokud o něm soud nerozhodl (viz § 37 odst. 4 s. ř. s.). Nejvyšší správní soud má s ohledem na obsah podání za to, že se stěžovatelka rozhodla vzít svůj návrh zpět, neboť projev vůle, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, nevzbuzuje žádné pochybnosti, a dané podání má rovněž veškeré ostatní náležitosti ve smyslu § 37 odst. 2 a 3 s. ř. s., v relevantním znění. Nejvyšší správní soud proto v souladu s § 47 písm. a) ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že se řízení o kasační stížnosti zastavuje.

V souladu s § 60 odst. 3 s. ř. s., v relevantním znění, nemá žádný z účastníků řízení v případě jeho zastavení právo na náhradu nákladů; to neplatí, bylli podaný návrh vzat zpět pro pozdější chování odpůrce nebo byloli řízení zastaveno pro uspokojení navrhovatele. V daném případě však není ze zpětvzetí kasační stížnosti ani z jiného podkladu ve spise zřejmé, že by zpětvzetí kasační stížnosti bylo možné připisovat chování žalované, a nejedná se ani o zastavení řízení pro uspokojení navrhovatele ve smyslu § 60 odst. 3 ve spojení s § 62 s. ř. s. Nejvyšší správní soud tedy dle § 60 odst. 3 ve spojení s § 120 s. ř. s. rozhodl o tom, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.