5 Afs 122/2025 – Nejvyšší správní soud

5 Afs 122/2025- 36 - text  5 Afs 122/2025 - 46 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: KOMERSAL TEAM spol. s r.o., se sídlem Křižíkova 44, Praha, zast. JUDr. Mgr. Petrou Novákovou, Ph.D., se sídlem Chodská 9, Praha, proti žalovanému: Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 5. 2025, č. j. 17 Af 13/2024-39, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku, kterým Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) zamítl její žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 13. 6. 2024, č. j. 18835/24/5300-22441-709739. [2] Tímto rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání stěžovatelky a potvrdil dodatečný platební výměr Finančního úřadu pro hlavní město Prahu (dále jen „správce daně“) ze dne 22. 3. 2023, č. j. 2062185/23/2005-53522-110941, kterým byla stěžovatelce doměřena daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 238 022 Kč a stanoveno penále ve výši 47 605 Kč. Správce daně doměřil DPH, neboť dospěl k závěru, že stěžovatelka neprokázala naplnění podmínek pro vznik nároku na odpočet daně. Neprokázala totiž, že skutečně přijala zdanitelná plnění, jejichž přijetí od dodavatelů MB-speed s.r.o., RENOP realizace staveb s.r.o. a DU.JU.DRINKS s.r.o. deklarovala na daňových dokladech. Žalovaný v řízení dospěl k odlišnému závěru – podle jeho názoru nebylo pochyb o tom, že stěžovatelka deklarovaná plnění přijala. Byly však dány pochybnosti o tom, že stěžovatelka přijala plnění právě od deklarovaných dodavatelů či od jiných osob v postavení plátce DPH. U některých plnění vznikly též pochybnosti o jejich předmětu a rozsahu (konkrétně u plnění ze strany RENOP realizace staveb podle daňového dokladu č. 2019N22 a u plnění od společnosti DU.JU.DRINKS). 2. Rozsudek městského soudu [3] Proti rozhodnutí žalovaného brojila stěžovatelka žalobou u městského soudu, který ji podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. [4] Městský soud se předně zabýval otázkou neprovedených důkazů. Žalovaný totiž neprovedl několik stěžovatelkou navržených důkazů s odkazem na § 115 odst. 4 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Podle městského soudu nebylo pochyb, že stěžovatelka důkazy navrhla teprve po uplynutí lhůty podle § 115 odst. 2 daňového řádu (tj. lhůta k vyjádření ke skutkovým zjištěním a právním hodnocením žalovaného). Ustanovení § 115 odst. 4 daňového řádu jednoznačně stanoví, že po uplynutí této lhůty již žalovaný k dalším důkazním návrhům nemusí přihlížet. Žalovaný tedy nepochybil, pokud důkazy navrhované po uplynutí uvedené lhůty, neprovedl (výslechy svědků D. S., P. T., J. P., Dušana Juříčka a Petera Rybaríka.). [5] Podle městského soudu nebylo rozhodnutí žalovaného překvapivé, ačkoliv v něm zpochybnil pravost podpisů Eriky Rusnákové (jednatelky společnosti MB-speed) a Dušana Juříčka (jednajícího za DU.JU.DRINKS) na dokumentech předložených stěžovatelkou s odkazem na jejich rozpornost s podpisy na jiných listinách ve správním spise a v obchodním rejstříku. Jednalo se totiž o dílčí okolnost, kterou žalovaný uváděl nad rámec dostatečně zjištěného skutkového stavu. Pochybnosti o tom, že bylo deklarované plnění dodáno plátcem DPH, vyplývaly dostatečně již z podkladů shromážděných správcem daně. [6] Co se týče zdanitelného plnění dodaného společností MB-speed, městský soud konstatoval, že žalovaný předestřel důvodné a vážné pochybnosti, které stěžovatelka nevyvrátila a ani nepředložila důkazy, že se plnění uskutečnila deklarovaným způsobem. První významná pochybnost je založena na svědecké výpovědi Eriky Rusnákové. Ačkoliv byla jednatelkou společnosti MB-speed, neměla o jejím vedení žádné povědomí a nevěděla nic o dotčených plněních. Erika Rusnoková popřela v zásadě veškerou činnost pro tuto společnost, výslovně popřela, že by podepsala celoroční objednávku stěžovatelky, a u pokladních dokladů uvedla, že podpisy na nich jsou asi její. Listiny jí však měl k podpisu nosit „Pepa“ na ubytovnu a ona o nich nic dalšího nevěděla. [7] Další pochybnosti byly založeny na tom, že měla MB-speed zajistit dopravu, ačkoliv nebyla vlastníkem ani provozovatelem žádného vozidla. V celoroční ani dílčí objednávce není zmíněn způsob ani cena dopravy. Tvrzení stěžovatelky, že dopravu zajišťovala MB-speed, což bylo zahrnuto v ceně zboží, považoval městský soud za nepodložené a nevěrohodné. [8] Pochybnosti zakládalo rovněž, že stěžovatelka za plnění platila v hotovosti. Nejednalo se sice o enormní částky (šlo zpravidla o desítky tisíc korun, v některých případech i o částky cca 100 000 Kč), městský soud se ale ztotožnil s názorem žalovaného, že platba bankovním převodem je efektivnější, bezpečnější a ekonomičtější. Jelikož Erika Rusnáková přebírání hotovosti nepotvrdila a stěžovatelka neoznačila žádnou jinou osobu přebírající hotovost, není vůbec zřejmé, kdo (a zda vůbec) hotovost od stěžovatelky přebíral. [9] Městský soud souhlasil rovněž s názorem žalovaného, že bylo možno pochybovat o plněních údajně poskytnutých společností RENOP realizace staveb. Pochybnosti vyplývaly zejména z toho, že jednatel společnosti Jaroslav Čmela neměl žádné povědomí o jím vedené společnosti – nepamatoval si, jakou činnost vykonávala, nevěděl, kolik měla zaměstnanců, neměl přístup ke komunikaci společnosti apod. Uvedl, že dal plnou moc v rozsahu oprávnění jednatele jiné osobě, na kterou si nevzpomněl, a že veškerou činnost prováděli blíže neupřesnění subdodavatelé. Jediné, co Jaroslav Čmela dělal sám, bylo podepisování daňových dokladů. Související písemnosti však nepodepsal a hotovost nepřebíral. [10] Co se týče plnění podle daňového dokladu č. 2019N922, městský soud se ztotožnil s názorem žalovaného, že dotčená objednávka je obecná a že stěžovatelka předmět ani rozsah plnění neobjasnila. Objednávka hovořila o spolupráci při „čištění Praha, Elna Servis, Personna; při těsnosti zk. G-Team; při čerpání produktů Č. Voda; při výškových ‚pracech‘; při čištění výměníku“. Stěžovatelka předmět plnění svým podáním správci daně rozvinula, setrvala ovšem pouze v obecné rovině, hovořila zejm. o pomocných pracích, čištění zařízení, přesunu hmot, úklidu, zajištění dozoru, ruční dopravě s horolezeckým náčiním, obsluze vysokozdvižného vozíku, vyložení auta a přesunu čerpadel. Podle městského soudu jde o naprosto obecné pojmy, přičemž je zřejmé, že v kontextu určitého plnění budou mít odlišný rozsah a povahu. Z objednávky přitom je zřejmé, že šlo o čištění zařízení a související úklid, pročež lze předpokládat nutnost užití specifických čistících prostředků a zařízení. Ani konkrétnější sdělení stěžovatelky týkající se ruční dopravy s horolezeckým náčiním není postačující, neboť z něho sice vyplývá, že patrně bylo něco dopravováno, nelze ale seznat, o co se jednalo a proč se tak dělo výškovými pracemi. Uvedené zakládá vážnou a důvodnou pochybnost žalovaného. Pochybnost zakládá i fakt, že není zřejmé, jak byla stanovena cena za jednotlivé položky plnění, které byly následně stěžovatelce fakturovány v celkové částce. [11] Ohledně plateb v hotovosti městský soud odkázal na vypořádání obdobné námitky týkající se plnění přijatého od MB-speed a dodal, že Jaroslav Čmela popřel přebírání hotovosti a stěžovatelka ani zde žádnou osobu přebírající hotovost neoznačila. RENOP realizace staveb s.r.o. sice řádně uvedla plnění určené stěžovatelce do svého kontrolního hlášení, to však není klíčovým důkazem a samo o sobě nemůže obstát jako důkaz o uskutečnění plnění deklarovaným dodavatelem. [12] Podle městského soudu byly namístě i pochybnosti týkající se plnění přijatých stěžovatelkou od DU.JU.DRINKS. V žalobou napadeném rozhodnutí vyvozoval své pochybnosti žalovaný i z toho, že stěžovatelka zprvu uvedla jako dodavatele ADAM VELKOOBCHOD s.r.o., teprve následně se opravila a za dodavatele označila DU.JU.DRINKS s.r.o. Městský soud však nesouhlasil s názorem stěžovatelky, že tomuto pochybení žalovaný přikládal příliš velkou váhu. Naopak totiž žalovaný připustil, že se mohlo jednat o administrativní pochybení, poznamenal však, že by měla stěžovatelka své dodavatele znát. [13] Významná pochybnost o uskutečnění plnění ze strany DU.JU.DRINKS pramenila ze skutečnosti, že tato společnost neměla v rozhodné době jednatele. Rozhodnutím jediného společníka Dušana Juříčka došlo k zániku jeho funkce jednatele, v níž nebyl nikým nahrazen, a k převodu obchodního podílu na Petra Rybárika ke dni 1. 2. 2019. K zápisu těchto skutečností do obchodního rejstříku však došlo až o více než dva roky později. Podle městského soudu bylo nerozhodné, zda stěžovate